Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): Eliska

Životopis:

• Vlastním jménem Jean Batiste Poquelin (1622-1673)
• francouzský klasicistní dramatik, herec a divadelník
• ve 21 letech vytvořil divadelní soubor v překladu „skvělé divadlo“, to v Paříži neuspělo
• tak se rozhodl, že začne kočovat, jeho kočovná společnost se nakonec dokázala prosadit u krále a nesla označení „divadelní společnosti královy“
• zabýval se tzv. nízkým dramatem a to především komedií a fraškou, a aby nepošpinil jméno rodiny, vytvořil si pseudonym Moliére
• zemřel při hře Zdravý nemocný

Tvorba:

• zpočátku psal tragédie, ke konci tvorby přešel ke komediím
• věnoval se hlavně nižším literárním žánrům jako satira, bajka, komedie, fraška parodie a podobně, především na téma šlechtického života
• ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost a později i církev, šlechtu a její snobskou morálku – dostával se často do sporů s královským dvorem, církví
• jeho díla jsou velmi rozsáhlá – lakota, hloupost, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti
• Dramata: Lakomec, Tartuffe, Don Juan aneb Kamenná hostina, Misantrop, Zdravý nemocný, Škola žen

Klasicismus:

• vznikl ve Francii v 17. stoleté za vlády krále Ludvíka XIV (,,stát jsem já“)
• návaznost na antiku
• smysl umění je v napodobení přírody – v tom, co je v přírodě podstatné a neměnné
• zdůrazňování řádu, harmonie, nadčasovosti
• rozdělení literatury na: vysokou (tragédie, esej, epos, óda) a nízkou (komedie, satyra, romány, bajky)
• literatura respektovala pravidla tří jednot – času, místa a děje (jednoduchý děj, na 1 místě, během 24h – převzato z antiky)

Další představitelé:

• Voltaire – Candide
• Daniel Defoe – Robinson Crusoe
• Jonathan Swift – Gulliverovy cesty

Forma:

• Literární druh: divadelní hra (drama)
• Literární žánr: klasická komedie
• Literární směr: klasicismus; vydáno r. 1668 – vrcholné období autorovy tvorby;
• Námět: nepůvodní, převzal z antiky od Plauta – Komedie o hrnci (hlavně, ale i další vzory např. komedie dell´arte – Komedie dell’arte je založena na pevném a ustáleném charakteru postav, který je typický pro určitou společnost, kterou postava prezentuje, a herecké improvizaci. Postavy mívali vlastní masku, herec hrával danou postavu někdy i celý život, tudíž s charakterem byl velmi dobře obeznámen. Před vystoupením se dohodla jen jakási osnova děje, které se všichni drželi, ale dialogy samotné byly dílem herců přímo na jevišti.)
• Téma: vliv peněz na lidský charakter a mezilidské vztahy, láska
• Motivy: špatných lidských vlastností jako lakoty, hamižnosti, sobectví
• Časoprostor: Paříž, 1670, děj se odehrává během jednoho dne, v době autorovy současnosti
• Kompozice: prozaická komedie o 5 dějstvích, chronologický postup, dodržuje Aristotelovu zásadu tří jednot

• Typ vypravěče: není, drama, er forma?
• Jazyk: převažuje spisovný jazyk (některá slova dnes už archaismy), živé dialogy, přímá řeč, jasné a stručné věty, občas hovorové výrazy, expresivní slova
• Záměr autora/hl. myšlenky: Kritika chorobné touhy po penězích – peníze jsou vášní, která člověka vylučuje ze života, mění jeho charakter a deformuje přirozené mezilidské vztahy. Člověk zaslepený touhou po bohatství nebere ohled na city, lásku ani své děti – výsměch lidské chamtivosti.
• Aktuálnost tématem, dílo je nadčasové

Vnitřní výstavba děje:

• expozice: Harpagonova láska penězům a zároveň k Marii.
• kolize: Kleantes se dozvídá o tom, že si má Harpagon vzít Marii, kterou miluje on sám.
• krize: Harpagon je okraden o své peníze.
• peripetie: Kleantes donutí Harpagona, aby se vzdal Marie, a dostane své peníze zpět.
• katastrofa: Původ Valéra a Mariany, navrácení peněz Harpagonovi, svatba Kleanta a Marie, Elišky a Valéra.

Umělecké prostředky:

• satirické podobenství, ironie, sarkasmus, nadsázka, metafory, epiteton
• personifikace (Mé chudinky penízky! Oloupili mě o vás, vy moji hodní přátelé! Spravedlivé nebe!)
• archaismy (kdokolivěk, taškáři, dráby, profousy)
• apostrofa (Ó sprave­dlnosti! Spravedlivé nebe! Penízky, mé chudinky,… )
• hyperbola (umírám, jsem mrtev, jsem pohřben!)
• výstižná psychologie postav

Charakteristika postav:

• Harpagon – bohatý lakomý lichvář, chorobně závislý na penězích, schopný pro ně vše obětovat, i štěstí svých dětí a vlastní důstojnost, ztráta peněz = tragédie, ztráta smyslu života
• Kleant – syn Harpagona, miluje Marianu
• Eliška – dcera Harpagona, miluje Valéra
• Mariana – krásná dívka, miluje Kleanta, stará se o svoji nemocnou matku;, má si vzít Harpagona, kterého nechce
• Valér – zamilovaný do Elišky, pracuje v Harpagonově domě, aby byl nablízku Elišce
• Anselm – otec Valéra a Mariany, štědrý a dobrosrdečný šlechtic, který svým vstupem do hry završí děj dobrým koncem, měl být ženichem Elišky
• Frosina – dohazovačka, chytrá intrikářka, hodná
• Štika  – Kleantův sluha, je si vědom Harpagonových vlastností
• Mistr Jakub (kuchař, kočí) a Šimon (H. pravá ruka), panna Klaudie (H. služka), Bumbal a Treska (H. lokaji), policejní komisař, písař

Děj:

Harpagon je bohatý, dětem to tají, šetří na nich, na zahradě si zakope truhlu s velkou sumou peněz. Eliška a Kleant se bojí říct otci o svých láskách (Mariana ani Valér nejsou bohatí).

Harpagon chce Kleanta provdat nejlépe za nějakou bohatou vdovu, Elišku za bohatého starce Anselma (nevyžaduje po Haarpagona věno). Sám se rozhodne oženit s Marianou (ta je Harpagonem zhnusená) → přijde do Harpagonova domu na návštěvu → setkává se s Kleantem → oba jsou šokováni, Kleant se jí dvoří → Harpagonovi je to podezřelé → ptá se Kleanta na jeho názor → Kleant zapře své city, Marianu zkritizuje → Harpagon naoko tvrdí, že ji chtěl dát jemu za ženu, ale když se mu nelíbí, nechce ho nutit → Kleant přiznává, že ji miluje → Harpagon se na Kleanta rozzlobí a zarputile se rozhodne s Marianou oženit. Štika – ukradne Harpagonovi truhlu s penězi → Harpagon přichází o smysl života, z krádeže viní Valéra → vyčítá mu tento hřích, ale Valér si myslí, že je kárán za lásku k Elišce → Harpagon se dozví o jejich vztahu, ale stále ji chce provdat za Anselma. Kleant má teď v rukou Harpagonovy peníze → vrátí je, pokud mu Harpagon dovolí vzít si Marianu. Valér prozradí, že není chudý, ale je synem hraběte Tomáše d’Alburciho, který ztroskotal na moři → Mariana v něm pozná svého bratra → Anselm prozradí, že on je hrabě Tomáš d’Alburci (zachránil se) → Harpagon nic nenamítá proti svatbám svých potomků s dětmi bohatého hraběte a dostává od Kleanta své peníze.

The post Lakomec – rozbor knihy [12] first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): Dan Ulmi

O autorovi:

• Narodil se jako syn dvorního čalouníka v roce 1622 v Paříži. Vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin. Živil se jako herec. Brzy získal přízeň Ludvíka XIV.

Dílo:

• Většinou psal satiristické komedie, které jsou typické spletitým dějem, aktuálností problému a postavami s nadčasovým charakterem.
• Z jeho více než 30 děl je nejslavnější Tartuffe – nejodvážnější dílo, poukazuje na pokrytectví a zaslepenost lidského jednání.
• Jeho poslední dílo je Zdravý a nemocný, po dohrání představení této komedie Molière umírá na tuberkulózu (1673).

Období:

• Klasicismus – 17. století, „věk Ludvíka XIV.“
  • umělecký styl, který byl reakcí na baroko, vyznává rozum, pravidla a řád, krásu spatřuje v pravdě a zobrazování podle přírody.

• • Vzorem bylo antické umění.
  • Dodržení jednoty místa, času a děje.
  • Literární tvorba se dělila na dva proudy:
    • Vysoký (tragédie, esej, óda) – vznešená témata, život vysokých vrstev.
    • Nízký (satira, komedie, bajka) – životy měšťanstva i venkovanů.

Současníci autora:

• Jean de La Fontaine, Jean Racine.

Další autoři:

• Aristofanés, Shakespeare.

Rozbor knihy: Lakomec

Kompozice:

• Dílo má 5 dějství, ty se dále člení na scény.
• Dialogy i jeden Harpagonův monolog.
• prostředky: zdrobněliny, zvukomalba, nespisovné výrazy.

Charakteristika postav a prostředí:

• Paříž, dům Harpagona.
• Harpagon – lakomý chamtivý a bezcitný vdovec, lichvář a nelida, zajímají ho jen peníze.
• Kleant – syn Harpagona, má dobré společenské mravy, je zamilovaný do Mariany.
• Eliška – dcera Harpagona, hnusí se jí otcova lakota, je zamilovaná do Valéra.
• Mariana – velmi krásná dívka z chudé rodiny, miluje Kleanta.
• Valér – pracuje v domě Harpagona, zamilovaný do Elišky, snaží se co nejvíce zalíbit se Harpagonovi.
• Anselm – ztracený otec Mariany a Valéra. Štědrý, dobrosrdečný šlechtic.
• Frosina – vychytralá intrikářka, přeje lásce Kleanta a Mariany.
• Mistr Jakub – Harpagonův kuchař a kočí, pomstychtivý.
• Štika – Kleantův sluha, oddaný, když může tak pomůže.

Základní téma, zápletka:

• Lakomý Harpagon, se zajímá jen o peníze. Jeho bohatství je mu přednější než štěstí vlastních dětí.
• Chce je výhodně provdat. Sám se chce oženit s krásnou dívkou Marianou, která ale miluje syna Kleanta…

Motiv díla:

• Molière se snaží v díle ukázat, jak peníze mohou ovlivnit člověka a že pravá cesta ke štěstí je láska.
• Kritizuje chamtivost a touhu po penězích.
• Inspirací pro Molièra byla Plautova Komedie o hrnci.

Obsah:

Děj vypráví o ovdovělém Harpagonovi, který chorobně touží po penězích. Jeho syn Kleant se svěří o své lásce k Marianě sestře Elišce, která miluje Valéra, správce Harpagona. Oba zjistí, že jsou zamilovaný a že to musí nějak oznámit otci, mají však strach z jeho reakce.

Ten však přijde jako naschvál sám s nápadem že provdá své děti, aby měl co největší zisk. A on sám aniž by věděl o tom, že Mariana miluje Kleanta, se chce oženit s krásnou Marianou. Kleant je rozhořčen, chce si půjčit peníze od lichváře a utéct s Marianou pryč. Smlouva je nesmírně nevýhodná a lichvář je neznámý. Poté zjišťuje, že lichvář je jeho otec.

Frosina se pro svůj zisk snaží obměkčit Harpagona podlézáním a vlídnými slovy o jeho kráse. Plánuje s ním večeři, kam má pozvat jak Marianu, tak i starého boháče Anselma jakožto nápadníka Elišky vybraného Harpagonem. Harpagon rozdává úkoly ke slavnostní večeři.

Přichází Frosina s Marianou. Kleant se hádá s Harpagonem a přitom dává najevo své city k Marianě. Mezitím v zahradě objevuje Štika Harpagonovu truhličku s penězi a ukradne ji, tím zaměstná Harpagona. Harpagon zavolá komisaře a nechá vyslechnout Jakuba a Valéra. Zjišťuje, že Valér miluje Elišku a Jakub ho křivě obviní s krádeže truhličky.

Přichází Anselm. Ukáže se, že je to ztracený otec Valéra a Mariány. Valér s Mariánou zjišťují, že jsou sourozenci. Anselm hodlá zaplatit obě svatby i komisaře. Kleant vrací truhličku otci. Všichni se radují, i nenapravitelný Harpagon, nikoliv ze svatby, ale že má zpět svojí truhličku…

Zajímavosti o díle:

• Dílo předstihlo tehdejší dobu a zažilo tak veliký neúspěch.
• Na prvním představení hry se prý nikdo nesmál, ačkoli je to komedie.
• Film Lakomec(L‘ Avare) 1980, v hlavní roli  Louis de Funès.
• Komedie se později stala úspěšnou a hraje se dodnes.

The post Lakomec – rozbor knihy [11] first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): Lůca

Téma:

• Kritika chamtivosti a touhy po penězích; Molière chce dokázat, jak peníze kazí přirozené lidské vztahy; Paříž; 2. polovina 17. století

Zařazení literárně druhové:

• Drama

Zařazení žánrové:

• Komedie

Kompozice:

• chronologický postup, Aristotelova zásada tří jednot

Vypravěč/ lyrický subjekt, postavy:

Vypravěč:

• není; er-forma

Hlavní postavy:

• Harpagon- 60 letý lichvář, vdovec, chamtivý, lakomý a bezcitný, pro peníze obětuje cokoliv, ztráta peněz je pro něj konec smyslu života.
• Čipera- Je zcela oddaný svému pánu Kleantovi, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi.
• Kleantes- Harpagonův syn, zamiloval se do chudé Mariany, je pravým   opakem jeho otce.
• Mariana- Mladá, chudá dívka, stará se o svou nemocnou matku, miluje Kleanta.
• Valér- Správce Harpagona, zamilovaný do jeho dcery Elišky, tají svůj   šlechtický původ.
• Eliška- Dcera Harpagona, zamilovaná do Valéra, nesnáší lakotu svého otce.
• Anselm- bohatý starý šlechtic, má si vzít Elišku, proti její vůli, otec Valéra a Mariany.

Jazykové prostředky:

• opakují se slova
• objevují se zdrobněliny
• metafora (jdi mi z očí, vždyť vy kvetete zdravím)
• přirovnání
• rčení (to ji trefíte do noty)
• hyperbola (mám tisíc chutí ho okrást)

Stručný obsah díla:

Paříž roku 1670. Zde žije boháč jménem Harpagon se svými dětmi Eliškou a Kleantem. Oba dva se zamilují, Eliška do Valéra, Kleantes do Mariany. Harpagon je tak lakomý, že si jeho děti musí peníze půjčovat. Kleantes chce požádat Harpagona o svolení vzít si Marianu, ale Harpagon mu řekne, že si Marianu vezme sám. Kleanta chce oženit s bohatou vdovou a Elišku provdat za starého boháče Anselma. Valér, kterého má Eliška ráda, je ve skutečnosti šlechtic, který se svou rodinou ztroskotal na moři. Kleantův sluha Čipera najde na zahradě zakopaný Harpagonův poklad. Harpagon to brzy zjistí a začne vyslýchat celý dům. Během toho se dozví, že se Valér zasnoubil s Eliškou a chce ho oběsit. Valér prozradí svůj šlechtický původ, Mariana zjistí, že je jeho sestra. Kleant navrhne vrácení penez, pokud dostane Marianu, Harpagon mu jí přenechá. Harpagon je tak lakomý a sobecký, že obětuje vše, aby získal zpět své peníze a po tom, co zjistil Valerův a Marianin původ, proti sňatku nic nenamítá. Starý boháč zjistí, že je otec Valéra a Mariany.

The post Lakomec – rozbor knihy [10] first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): buzumbura

Obecná struktura

Analýza uměleckého textu

Téma a motiv:

• Hlavním tématem je pobyt krysaře ve městě Hammeln, který nedostane odměnu za odvedenou práci. Rozhodne se pro pomstu. Motivem je láska, pomsta, život krysaře a život Seppa. Ukazuje na povrchnost, hamižnost a vlastní prospěch bohatých.

Časoprostor:

• německá pověst ze 13. století. Z německého hanzovního města Hammeln

Kompoziční výstavba:

• dílo je členěné do kapitol, chronologický postup, v závěru gradace příběhu

Literární druh a žánr:

• epika, novela

Vypravěč/lyrický subjekt

• autor je vypravěčem, er- forma

Postava:

• Krysař – tajemný cizinec, individualista, silný, vyrovnaný
• Agnes – milenka Kristiána, krysaře, pohledná, citlivá, zoufalá, spáchá sebevraždu
• Kristián – milenec Agnes, majetnický, chce dědictví, má dítě s Agnes
• Sepp – prostoduchý jednoduchý mládenec, silný a statný, ostatní se mu posmívají, zaostalý, zpomalený, hodný

Vyprávěcí výstavba: Spisovná čeština, jednoduché věty

Typy promluv: Monology – úvahy, dialogy

Veršová výstavba: Verše zde nejsou.

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

Jazyk je spisovný, objevují se cizí jména postav – německá.

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

V novele najdeme personifikaci – vlny řeky je přijaly a odnesly do moře, srdce ho svíralo, archaismy.

Vypravěč klade řečnické otázky – nevyžaduje odpověď.

Literárněhistorický kontext:

Realismus s prvky romantismu, společnost autorů vystupující proti společnosti  – buřiči

Kontext autorovy tvorby

Viktor Dyk (1877 – 1931), novinář, spisovatel, básník, prozaik, dramatik, politik. Ovlivněn dekadencí, proti společnosti. Psal básnické sbírky, povídky, novelu, divadelní hry.

The post Lakomec – rozbor knihy (10) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): Lukáš

Moliére

• Jean-Baptiste Poquelin, 17. století – patří k nejslavnějším představitelům evropského klasicismu
• Francouzský dramatik – 33 her, většinou komedie, záměrně porušoval zásady klasicistního dramatu (jednota času, místa a děje, psal v próze), psal převážně komedie, herec
• Motivem jeho her bývá touha po penězích, přetvářka (zesměšňuje tyto vlastnosti) – nadčasovost
• Pro jeho hry je typický malý počet postav, složitý děj a rychlé překvapivé rozuzlení
• Tartuffe = Podvodník – namířena proti církvi – nejprve zakázána, musela být přepracována
• Zdravý nemocný – hlavní postava – hypochondr, myslí si, že si za peníze může koupit všechno a všichni se mu musí podřídit
• Misantrop – autobiografická hra, hl. postava – Moliére neumí jednat s lidmi, dodržovat společenská pravidla
• Škola mužů, Škola žen
• Inspirace – Komedie o hrnci (starověké Řecko – Plautus) – podezřívavý stařec si schovává hrnec zlata, který mu ukradne nápadník jeho dcery, ten pak peníze použije, aby ji získal za manželku
• Lakomcem se inspirovali bratři Čapkové ve hře Ze života hmyzu

Lakomec

• Próza, Drama, komedie
• Dodržení jednoty místa, času a děje
• Motivy: lakota, chamtivost, samolibost, bezohlednost, odcizení od rodiny kvůli penězům
• Soudobá (2. pol. 17. st.) Paříž, celý děj se odehrává v Harpagonově domě, trvá jeden den – zhuštění děje
• 5 jednání, dělena na výstupy, chronologicky

Postavy

• Harpagon – starý ichvář, vdovec, chamtivý, lakomý, latinsky harpago = kořistník, vlastnosti jsou zveličeny (hyperbola), nechtěl si za peníze nic koupit, upřednostňuje peníze dřed vztahy se svými dětmi, všichni se mu musejí podřídit, sobecký, chce se oženit s mladou Marianou, své děti chce provdat/oženit tak, aby to bylo pro něj výhodné, ztráta peněz = ztráta smyslu života
• Harpagonovi děti – Kleant, Elisa, mají otce rádi, jednají s ním uctivě, ale nechtějí přistoupit na smluvené sňatky
• Kleant – mladý, společenský, čestný, chce si vzít Marianu přesto, že je chudá, nerozumí otcově posedlosti penězi
• Mariana – chudá, krásná, stará se o svou nemocnou matku – hodná, obětavá, skromná, miluje Kleanta
• Elisa – nechce se prodat za vdovce Anselma, kterého pro ni vybral její otec, je z toho nešťastná, ale nevzdává se, chce se provdat za Valéra
• Valér – miluje Elisu, pracuje pro Harpagona jako správce, aby se mu zalíbit a mohl si vzít Elisu, předstírá, že s Harpagonem vždy souhlasí (někdy je ještě horší – donáší na služebnictvo)
• La Fleche – sluha Kleanta, ukradne peníze, aby svému pánovi pomohl vydírat Harpagona

Další postavy: kuchař a kočí Jakub, dohazovačka Frosina, pan Anselm

O díle

• Satira, nadsázka, ironie, citově zabarvená slova (když Harpagon mluví o penězích), spisovný jazyk, občas hovorové výrazy i vulgarismy, archaismy, knižní výrazy, bratr a sestra si vykají, metafory, metonymie (ruka v rukávě, dostat se pod kůži), hyperboly, personifikace (láska nezná bratra, když mluví o penězích), frazémy (nalít čistého vína), krátké věty, často zakončené třemi tečkami, apostrofa, opakování stejných slov

The post Lakomec – rozbor knihy (9) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): Pavlína

Téma: lakota, touha po dědictví, pokrytectví

Motiv: lakota lidí, kteří mají radši peníze než lidský život a jak peníze mohou změnit charakter člověka

Čas: 17. Století (1670)

Prostor: Paříž

Kompoziční výstavba:

• Je to drama, které má 5 dějství s několika výstupy (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)

Kompozice:

• chronologická (události jsou vyprávěné v časovém sledu)

Lit. druh:

• Drama (je určené k předvádění na jevišti a je tvořeno promluvami postav -monologem a dialogem).

Žánr:

• Komedie (je forma dramatu s veselým obsahem, zesměšňuje špatné lidské vlastnosti)

Forma:

• poezie – forma básně

Vypravěč / lyrický subjekt:

• Drama je psáno v er – formě.

Vyprávěcí způsoby:

• Monology (samomluva), dialogy (promluvy dvou a více postav).

Typy promluv:

• Přímá řeč, archaismy

Postavy:

Harpagon – Bohatý vdovec a lichvář, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života.

Čipera – ( La Fleche) Je zcela oddaný svému pánu Kleantovi. S myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi.

Kleantes – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem.

Mariana – Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je.

Valér – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky.

Eliška – Harpagonova dcera, která je zamilovaná do jeho sluhy Valéra

Anselm – otec Valéra a Mariany. Štědrý a dobrosrdečný šlechtic co si má vzít Elišku proti její vůli.

Frosina – pletichářka, vychytralá, domlouvá sňatek mezi Marianou a Harpagonem

Kmotr Jakub – Harpagonův kočí a sluha

Panna Klaudýnka – Harpagonova služka

Jazykové prostředky:

• spisovná čeština
• Personifikace (oživování neživých věcí)
• Archaismy (zastaralá slova)
• Citoslovce
• Hyperbola (nadsázka, přehání skutečnost)
• Zdrobnělina
• Metafora (přenesení významu)
• Anafora (opakování slov na začátku verše)

Kontext (autorovy doby)

• Narodil se v roce 1622 v Paříži a zemřel v roce 1673
• Nejslavnější francouzský herec, spisovatel a dramatik v období francouzského klasicismu
• Vlastnil kočovnou divadelní společnost se kterou jezdil po Francii
• Získal místo ředitele královského divadla v Paříži.
• Napsal celkem 33 her a záměrně v nich narušil zásady vyžadované klasicistním dramatem
• Psal frašky, veselohry, zápletkové i charakterové komedie. K jejich hlavním námětům patří otázka mravnosti, přetvářky, pokrytectví a touha po majetku a penězích
• Typické pro jeho hry: kritizuje lidské vlastnosti, postavy odpovídají skutečným, zápletka má rychlé a překvapivé rozuzlení, nevelký počet postav
• Má bohatý slovník
  • Díla: Lakomec, Tartuffe, Misantrop, Don Juan, Zdravý nemocný, Škola pro muže, Škola pro ženy, Lékařem proti své vůli, Učené ženy

Literární kulturní kontext

• Klasicismus je umělecký směr konce 17. a 18. století, který vychází z antiky.

Znaky:

• klade důraz na rozum
• jde podle řádu a normy

Dramata se dělí na žánry:

• Vysoké – oda, epos, tragédie, hymnus
• Nízké – komedie, fraška, bajka, satira

Klasicistí drama musí dodržovat jednotu místa, času a děje

Klasicismus:

Francie

• Piere Corneille – nejslavnější tragédie Cid
• Jean De La Fontaine – bajky

Itálie

• Carlo Goldovi – psal typ komedie – commedia delt arte
• Sluha dvou pánů, Poprask na laguně

Anglie

• Daniel Defoe – Robinzon Crussoe
• Jonathan Swift – Gulliverovy cesty

The post Lakomec – rozbor knihy (8) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): veronika

Moliére

• Vlastním jménem Jean Baptiste Poquelin.
• Měl být po vzoru otce notářem, ale vzdal se úřadu a vstoupil do herecké kočovné společnosti.
• Díky svým hrám měl nepříjemnosti s církví a s nepřáteli u královského dvora, byl pod ochranou krále Ludvíka XIV.
• Byl autorem 33 komedií.
• Předváděl soudobou mravní problematiku – postavení žen ve společnosti, náboženské pokrytectví, chorobnou lakotu atd…

Klasicismus

• Více o literárním kontextu (klasicismu) najdete zde: https://rozbor-dila.cz/lakomec-rozbor-dila-k-maturite-18/

LAKOMEC

Charakteristika

• Literární druh: drama, každá postava má svou repliku a scénické poznámky
• Literární žánr: komedie, divadelní hra o 5 jednání, kdy každé jednání má několik výstupů, na začátku každého výstupu je napsáno, kdo se výstupu účastní
• Odehrává se v Moliérově současnosti, Doba děje: 2. polovina 17. století (1670)
• Dílo je chronologicky uspořádáno
• Místo děje: Paříž – Harpagonův dům
• Děj se odehrává během jednoho dne, na jednom místě a je jeden základní děj – splňuje pravidla klasicismu
• Zábavná komediální zápletka
• Podrobná charakteristika postav
• Nadčasové dílo: peníze hýbou světem
• Kritizuje lakotu, podlézavost a neupřímnost, Inspirace Plautovou komedií – Komedie o hrnci
• Toto dílo bylo zfilmováno

Jazykové prostředky

• Vyskytuje se zde nespisovný jazyk (především Harpagon), spisovný jazyk (pan Alsem, komisař), vulgarismy
• Jde o satirické podobenství plné ironie a nadsázky, objevují se zde anafory, metafory, hyperboly, metonymie, hovorové výrazy, zdrobněliny, různá rčení
• Dialogy, monology (Harpagon)

Postavy

• Harpagon – vdovec, lichvář a lakomec, chamtivý, bezcitný, který je pro peníze ochoten obětovat cokoliv, ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nechuť k životu a ztrátu smyslu života, nenapravitelný sobec, neuznává city jiných, otec Kleanta a Elišky, zamilovaný do Mariany
• Kleant – Harpagonův syn, chytrý, podnikavý, zamilovaný do Mariany, pravým opakem otce
• Eliška – Harpagonova dcera, spravedlivá, upřímná, zamilovaná do Valéra, netouží po penězích, ale po lásce a šťastném životě
• Valér – správce Harpagonova domu, miluje Elišku, snaží se Harpagonovi co nejvíce zalíbit, bratr Mariany, syn Ansalma
• Mariana – chudá dívka, skormná, plachá, zamilována do Kleanta, má se provdat za Harpagona, dcera Ansalma Čipera – oddaný svému pánu Kleantovi, ukradl Harpagonovi jeho truhlici s penězi
• Frosina – chytrá intrikářka, dohazovačka, nalhala Harpagonovi, že se do něho Mariana zamilovala, chce od Harpagona pomoc, ten ji odmítá

Děj

1. Dějství

Harpagon chce oženit svého syna Kleanta se starou, bohatou vdovou a Elišce nařizuje, aby si vzala padesátníka. Ten ji chce bez věna, což se Harpagonovi zamlouvá. Ani jedno jeho dítě s plánem nesouhlasí. Eliška je zamilovaná do Valéra, Kleant do Mariany, ale bojí se to otci říct. Valér, aby se Harpagonovi zalíbil, dělá vše, co je v jeho silách. Donáší na ostatní, podlézá mu. Dokonce před ním přemlouvá Elišku, aby si vzala pana Anselma. Harpagon si chce vzít Marianu, dívku ze sousedství.

2. Dějství

Harpagon je lichvář. Kleant si potřebuje půjčit peníze, aby mohl pomoct chudé Marianě. Přes zprostředkovatele Čiperu je rozhodnutý si půjčit i za cenu vysokých úroků. Náhodou se dozví, že lichvářem je jeho otec a ten se dozvídá, že Kleant potřebuje peníze. Nic mu nepůjčí. Místní dohazovačka Frosina nalže Harpagonovi, že je do něj Mariana zamilovaná. Harpagona vychválí a na oplátku ho prosí, aby ji půjčil. Ten odmítá a vyhazuje ji z domu.

3. Dějství

Harpagon chce večer uspořádat námluvní hostinu, kde chce představit svou nastávající Marianu a pana Anselma, kterého si má vzít Eliška. Rozdává všem úkoly, ale upozorňuje na to, aby to bylo co nejlevnější. Mariana s Frosinou dorazí do Harpagonova domu, kde se setkává s Kleantem. Přizná Frosině, že je zamilovaná do Kleanta a ne do Harpagona. Při představování se Harpagon dozví, že je Kleant zamilován do Mariany.

4. Dějství

Kleant se svěří Frosině s jeho láskou k Marianě. Frosině dojde, že udělala chybu, když pomáhala Harpagonovi. Rozhodne se, že začne pomáhat Kleantovi a Marianě. Mezi Harpagonem a Kleantem vznikla hádka, kvůli jejich lásce. Mezi tím Klenatův sluha Čipera ukradne ze zahrady Harpagonovu truhlu plnou peněz. Ten když se to dozví, zešílí.

5. Dějství

S komisařem začnou vyšetřovat krádež. První vyslýchaným je sluha Jakub. Ten záměrně a neprávem obviní Valéra, se kterým má nevyřízené účty. Při výslechu Valéra dojde k nedorozumění. Ten si myslí, že ho Harpagon obviňuje z lásky k Elišce a tak se ke všemu přiznává. O ukradené truhle nemá ani ponětí. Při rozhovoru u večeře se náhodou ukáže, že Valér je Marianin ztracený bratr a Anselm jejich otcem. Kleant slíbí otci, že mu vrátí jeho truhlu pod podmínkou, že schválí sňatky obou svých dětí. Harpagon po chvíli souhlasí. Štědrý Anselm dá věno svým dětem, slíbí, že zaplatí svatbu a nechá ušít nový oblek pro Harpagona. Ten zůstává stejným lakomcem, jako býval.

The post Lakomec – rozbor knihy (7) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): Adéla

Druh: drama

Žánr: komedie

Kompozice: chlonologicky, časová posloupnost

Téma: chamtivost, žárlivost, peníze, bohatství, lakota

Jazykové prostředky: er-forma, spisovný jazyk, český jazyk, archaismy, hovorová čeština, metafory, neologismy

Kontext: klasicismus

Prostředí: Paříž 1670

Hlavní postavy:

Harpagon – bohatý lichvář, pro peníze udělá cokoliv, ztráta peněz je ztráta života, miluje Marianu

Čipera – Kleantův sluha, chce mu pomoci získat Marianu

Kleantes – syn Harpagona, nechápe otcovu touhu po penězích, miluje Marianu ale jeho otec tomu nepřeje a chce ji mít pro sebe

Mariana – miluje Kleanta, stará se o svou nemocnou matku, je krásná a chudá

Valér – miluje Elišku, chce přesvědčit Harpagona aby si ji mohl vzít

Eliška – Harpagonova dcera, miluje Valéra

Anselm – šlechtic a budoucí manžel Elišky(proti její vůli), otec Valéra a Mariany(nakonec)

Frosina – dohazovačka, manipulátorka

Další díla autora: Tartuffe, Zdravý nemocný, Škola mužů, Škola žen

Další autoři doby: Jean Jacques Rosseau, Denis Diderot, Voltaire

Děj:

Valerius miluje Elišku, dceru Harpagona, ten ji ale chce provdat za šlechtice, pana Anselma. Kleant, syn Harpagona, miluje chudou Marianu, tu ale miluje i lichvář Harpagon. Zakáže tedy oba sňatky. Harpagonův sluha, Čipera, ukradne truhličku s Harpagonovými penězi, kvůli pozdější výměně za povolení sňatků. Harpagon tímto ztratil smysl života. Nakonec se zjistí, že Valerius a Mariana jsou sourozenci, děti boháče Anselma, sňatky tedy mohou proběhnout.

MOLIÉRE

Narození: 1622 Paříž

Úmrtí: 1673 Paříž

Vlastní jméno: Jean Babtiste Poquelin

Alias: mistr francouzské divadelní komedie

• Matka brzy zemřela, vychovával ho jeho dědeček
• Studoval práva, ale utekl
• 1644 – založil ,,Slavné divadlo“ – nevzkvétalo, takže strávil nějaký čas ve vězení pro dlužníky
• Po propuštění se přidal ke kočovné divadelní společnosti, pro kterou začal psát jednoaktovky
• 1658 – návrat do Paříže, předvedl své hry králi, ten byl nadšen
• Napsal celkem 33 her
• Ve svých hrách narušil zásady vyžadované klasicistním dramatem(jednota místa, děje a času)
• Většina jeho dramat byly komedie
• K hlavním motivům patřila mravnost, touha po bohatství, pokrytectví a přetvářky
• Jeho komedie jsou typické malým počtem postav, aktuálností problémů a rychlým dějem

The post Lakomec – rozbor knihy (6) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): nikol

Téma a motiv

Téma:

• námět pochází už z Antiky, předlohou byla Plantova komedie Aulularia, v Čechách známá jako „Komedie o hrnci“.
• tématem je lidská chamtivost, hlavní téma Harpagonův život

Motiv:

• kritika chorobné touhy po penězích→člověk zaslepený chtíčem po penězích nebere ohled na city a lásku. Aktuální v každé době.

Časoprostor

-děj se odehrává v Paříži roku  1670

Kompoziční výstavba

-kompozice je chronologická-autor dodržuje časovou posloupnost, tj.dodržuje jednotu místa,času,děje

-komedie o pěti dějstvích

Rámcová kompozice díla:

1. EXPOZICE-Harpagonův majetek
2. KOLIZE-láska Harpagonova syna Kleanta
3. Harpagonovo zamítnutí svatby Mariany a Kleanta
4. Katastrofa – ztráta peněz
5. ZÁVĚR – navrácení peněz, svatba Mariany a Kleanta + Elišky a Valéra

Literární druh a žánr

literární druh – drama-příběh se vypráví pomocí dialogů a monologů

literární žánr – komedie – tj.končí se šťastným koncem

Vypravěč

-psáno „er-formou“ vyprávění→má podobu monologu ve 3.osobě.

-živé dialogy plné hovorových obratů, hlavně u Harpagonova služebnictva

Postavy

1.HARPAGON – (z latiny „harpagé“= chamtivost,nenasytnost). Harpagon je lakomý vdovec,lichvář a necitelný lakomec, pro peníze obětuje všechno.

2.KLEANT – syn Harpagona, mladý muž dobrých společenských způsobů, velmi kultivovaný,miluje Marianu a chce si ji vzít

3.ELIŠKA – dcera Harpagona,miluje Valéra, bojuje za své štěstí a nechce se provdat za muže,kterého jí vybral otec.

4.MARIANA – krásná dívka, která miluje Kleanta a musí přihlížet dvoření se Harpagona. Je plachá a stará se o nemocnou maminku.

5.VALÉR – zamilovaný do Elišky,je správce u Harpagona,podlézá Harpagonovi, donáší na služebnictvo,je mnohdy horší než Harpagon

6.ANSELM – otec Mariany a Valéra,šlechtic, který je navenek bohatý a starý, ale ve skutečnosti štědrý a dobrosrdečný, završí hru v dobrý konec

7.FROSINA – chytrá intrikářka, dohazovačka, která zná poměry v rodině

8.ŠTIKA – sluha Kleanta, uvědomuje si Harpagonovi vlastnosti

9.JAKUB – Harpagonův kuchař,kočí a sluha na všechno, zlý a pomstychtivý

Další postavy: policejní komisař, písař komisaře, Harpagonovo služebnictvo-mistr Šimon, panna Klaudie, Bumbal, Treska.

Vyprávěcí způsoby + typy promluv

– slohový postup vyprávěcí. V díle je plno dialogů, ale také monology – nejznámější je monolog Harpagona:“Zloděj! Vrah! Loupežník! Chyťte ho! Chyťte ho! Ó spravedlnosti! Spravedlivé nebe! Jsem ztracen!..

– používá krátké výpovědi často zakončené třemi tečkami (Marie:“Já jen nechci…….“)

-opakování stejných slov (Chyťte ho! Chyťte ho!   nebo   Ano,Ano.)

-psáno er-formou + přímá řeč

Veršová výstavba není!

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

-dílo je psáno formou „prózy“, na tehdejší dobu neobvyklé

-text je členěn do odstavců, kapitol. Používá spisovnou češtinu, ale také hovorový jazyk a nespisovné výrazy, vulgarismy. Používá zvláštní způsob vyjadřování (např.bratr a sestra si vykají), ale také slova zastaralá

-hovorová slova – (Čipera:“Ach,to budeš moc šikovná“)

-knižní – (Harpagon:…..každý můj počin a …….)

– nespisovná řeč, rčení

• „On sám vám dal kvindle.“
• “To jí trefíte do noty.“

-oslovení – „Ty potvoro s potvorou!“

-nespisovná slova – „ukrad,nejradši, všecko, špicl, neřek…..“

-v celém díle se autor snaží „charakterizovat postavy“ vyzdvižením komických vlastností, aby diváky pobavil.

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

– sarkasmus-„To vy děláte tyhle čisté obchody?“

– přirovnání – „jako tvrdý y“

– metafora – „co se kde semele“ nebo „aby ti z toho něco káplo“ nebo „jdi mi z očí“

– epiteton – „s krysíma očima“

– vulgarismy – špicl, čmuchal, do prkýnka!

– hyperbola – „pár kroků“

– personifikace – „láska nezná bratra“

– metonymie – „Dostat se pod kůži“ nebo „Ruka v rukávě“

Kontext autorovy tvorby

-Moliére (vl.jménem Jean-Baptiste Poquelin-15.1.1622-17.2.1673 na jevišti při výstupu)

→hra Lakomec je z r.1668→inspiroval se komedií dell¨arte a také antickou hrou. Lakomec patří k vrcholným dílům Moliéra. Bohužel se ve své době nesetkal u diváků s úspěchem, protože předstihl svými pokrokovými názory dobu a próza se divákům nelíbila, protože dávali přednost veršovaným hrám.

Literárně/obecně kulturní kontext

Moliére (1622-1673) →žil v období klasicismu („král slunce Ludvíka XIV.) →i když to ještě bylo na pomezí baroka, patří jeho díla do klasicismu→inspirace v antice. Dramata musela dodržovat „trojjednotu času, děje, místa. V dílech jsou spíše jednoduché zápletky, ale naopak velká práce s jazykem nebo práce s humorem. Klasicistní literatura vyzdvihuje nutnost společenského řádu a pevné morálky. Zcela určuje absolutní moc vládce. Klade důraz na rozumovou kázeň (cit je podřízen rozumu).

–Lakomcem se inspirovali např. bratří Čapkové v díle „Chrobáci“ ze hry „Ze života hmyzu“.

-Další autoři a díla klasicismu: 

–Pierre Corneille – Polyeuktos

-Jean Racine – Andromacha

-Jean de La Fontaine – Le Songe de Vaux

-Carlo Goldoni – Kolos

-Johann Wolfgang Goethe – Prometeus

The post Lakomec – rozbor knihy (5) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): Radka Chaloupková

Lakomec

• měšťanská komedie

místo a doba děje: Paříž roku 1670, skupina měšťáků

• námět: Předlohou byla Plautova hra O hrnci. Děj se odehrává v polovině 17. století ve Francii, v Paříži. Ústřední postavou je vdovec Harpagon (lakomec), který uznává jen peníze a udělá pro ně cokoliv. Jeho syn se zamiluje do Mariany a chce si ji vzít, i když je chudá. Ví, že na to otec nepřistoupí, ale zjišťuje, že si ji Harpagon chce vzít sám. Kleanta pak hodlá oženit se starší bohatou vdovou. Mariana se zasnoubí s Valérem, který je Harpagonův správce, ale otec ji chce provdat za Anselma, bohatého muže, který nepožaduje věno.Kleant se rozhodne sehnat nějaké peníze a oženit se s ní jinde. Chce si je půjčit od lichváře, přijme jeho nekřesťanské podmínky, ale jak při setkání zjišťuje, je to jeho otec, který si takto vydělává.Harpagon uspořádá (pravda: skromnou) zásnubní hostinu. Těsně před ní mu ale Kleantův sluha vezme peníze, které si Harpagon zakopal na zahradě . Ten začne šílet, zavolá policii – podezřívá všechny, hlavně Valéra. Ten se přizná, že se zasnoubil s Eliškou. Do hry vstupuje Anselm. Valér odhalí, že je syn hraběte Tomáše d´Alburciho a jak se vzápětí ukáže, je to Anselm a Mariana je Valérova sestra.Kleant vrací ukradené peníze s podmínkou, že se bude moct oženit s Marianou a Eliška s Valérem. Harpagon s vidinou navrácených peněz přijímá a vlastně na tom vydělá: svatební výlohy bude platit Anselm.

postavy:

Harpagon – otec Kleantův a Eliščin; jeho jediným cílem jsou peníze, bohatství, který chce získat co nejlaciněji. Život bez peněz pro něj nemá cenu. Miluje Marii; tragikomická postava

Valerius – patolízal, správce, šikanuje služebnictvo, miluje Elišku

  Eliška – bojuje za své štěstí, chce raději zemřít než by se provdala za muže, k němuž necítí náklonost

Marie – skromná, bojácná, plachá, miluje Kleantees, který ji taky miluje

myšlenka díla: zesměšnění maloměšťáctví, odsuzoval morálku založenou na tyranství a slepé poslušnosti. Vysmíval se výchově. Můžeme i vidět vliv z jeho vlastních zkušeností z rodiči. Slouží k pobavení. Moliére dokazuje, že peníze deformují charakter a mezilidské vztahy.

jazyk: hovorový

stavba díla: 5 dějství (antika – expozice, kolize, krize, peripetie-posun děje, katastrofa-vyřešení)

umělecké a kompoziční prostředky: satira, ironie, přes veškerý humor je komedie chmurným obrazem měšťáka; patos

hra se setkala s úspěchem diváků, protože předstihla svámi názory dobu.

KLASICISMUS:

17. a 18. stol.; Velká francouzská revoluce – lidé chtěli konstituční monarchii ale část i republiku, 1 rok byla republika – jakobínský teror, Ludvík XVI., Napoleon;tento směr aristokracie vznikl ve Francii, reaguje na baroko; vzor: antické umění, pevný řád, rozumová kázeň , krása je v přírodě, účelnost a střízlivost. Literární žánry: – vysoké: óda, epos, trsgédie – o životě vysokých vrstev

– nízké: komedie, fraška, bajka – neurození lidé

Francie: Pierre Corneille

Moliére

Jean de la Fontaine – Bajky

Itálie: COMMEDIA DELL´ARTE: profesionální herci improvizovali dialogy, vulgární jazyk, postavy charakterizovány stálými kostými

Carlo Goldoni – omezil pantomimu, zrušil masky; Sluha dvou pánů

MOLIÉRE: 1622 – 1673

Vlastním jménem Jean – Baptiste Poquelin. Byl herec. Narodil se v Paříži v rodině královského čalouníka, studoval práva ale rozhodl se pro divadlo. Ve 20 letech založil s hereckou rodinou divadlo. Z jižní Francie se se společností dostal do Paříže, kde se stal organizátorem dvorních slavností. Zemřel v Paříži.

Napsal přes 30 her, v nichž navázal na tradici lidového divadla, středověkou frašku, italskou comedii dell´arte. Ve svých hrách zdůrazňoval zdravý rozum, přirozenou lidskou morálku. Vysmíval se nepřirozené přepjatosti, náboženskému pokrytectví, hamižnosti, hypochondrii. Nastolil otázky žen v rodine a společnosti. Na scénu uvedl psychologii

-Tartuffe, Učené ženy, Zdravý nemocný, Škola žen, Lakomec

The post Lakomec – rozbor knihy (4) first appeared on Statni-maturita.cz.