Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944)

• Významný francouzský prozaik, filozof, humanista a letec.
• Létání pro něj bylo celoživotní vášní. Dobrovolně odešel bojovat na frontu ve 2. světové válce jako válečný letec. V roce 1944 beze stopy zmizel (pravděpodobně byl sestřelen nad Středozemním mořem).
• Psal především romány s leteckou tematikou. Jeho díla obsahují silné autobiografické prvky a hluboké filozofické úvahy o smyslu lidské existence.

Další autorova díla:

• Válečný pilot
• Noční let
• Země lidí (román)
• Kurýr na jih
• Letec (povídka)
• Válečný zajatec (povídka)

Literárně-historický kontext

Světová literatura 1. poloviny 20. století (meziválečná a válečná próza)

Literatura tohoto období reagovala na děsivé události 1. světové války, rozpad hodnot a hledání nového smyslu světa.

Prózu lze rozdělit do tří hlavních proudů:

1. Experimentální (moderní) proud:
Autoři opouštějí klasický děj, zaměřují se na podvědomí, vnitřní monology a složitou psychologii postav. Boří hranice času a prostoru.

• Marcel Proust (Francie) – Hledání ztraceného času
• James Joyce (Irsko) – Odysseus
• Virginia Woolfová (Anglie) – Orlando; K majáku
• Franz Kafka (pražský německy píšící autor) – romány Proces, Zámek; povídky Proměna, Ortel

2. Klasický (realistický) proud:
Navazuje na tradice 19. století. Autoři se zaměřují na objektivní realitu, sociální problémy a často kritizují válku a společnost (patří sem i tvůrci tzv. Ztracené generace).

• Erich Maria Remarque (Německo) – Na západní frontě klid, Tři kamarádi
• Bertolt Brecht (Německo) – Strach a bída třetí říše
• Ernest Hemingway (USA, Ztracená generace) – Sbohem, armádo!; Stařec a moře
• Francis Scott Fitzgerald (USA, Ztracená generace) – Velký Gatsby
• John Steinbeck (USA) – O myších a lidech
• Michail Šolochov (Rusko) – Tichý Don

Francouzští realističtí autoři:

• Romain Rolland – Dobrý člověk ještě žije, Petr a Lucie
• Henri Barbusse – Oheň
• Gabriel Chevallier – Zvonokosy

3. Odtabuizující proud:
Autoři otevřeně a bez cenzury píší o tématech, která do té doby byla ve společnosti absolutním tabu (především sexualita a tělesnost).

• D. H. Lawrence – Milenec lady Chatterleyové
• Henry Miller – Obratník Raka

Rozbor díla: Malý princ

Základní charakteristika literárního díla:

• Literární druh: Epika (próza).
• Literární žánr: Filozofická pohádka / alegorický román s pohádkovým vyprávěním.
• Kniha obsahuje předmluvu – věnování Léonu Werthovi, s omluvným dodatkem „když byl malým chlapcem“ (protože dospělí pohádkám nerozumí).

Téma a motivy:

• Téma: Pohled na svět dospělých čistýma očima dítěte, což nutí čtenáře k zamyšlení nad pravými hodnotami lidského života.
• Motivy: Hloupost dospělých lidí, nesmyslná honba za mocí a majetkem, ústup citových hodnot. Na druhé straně pak čisté lidské vlastnosti, láska, věrnost, představivost a skutečné přátelství.

Časoprostor a kompozice:

• Čas děje: Nespecifikován (první polovina 20. století).
• Místo děje: Šest fiktivních malých planetek ve vesmíru, domovská planetka B 612 a nakonec planeta Země (konkrétně africká poušť Sahara).
• Kompozice: Dílo je rozděleno do 27 krátkých kapitol. Kniha je neodmyslitelně doplněna o autorovy vlastní (záměrně dětinské) ilustrace.

Vyprávěcí způsoby a typy promluv:

• Postup: Děj plyne chronologicky (rámcový příběh pilota v poušti), ale obsahuje silné prvky retrospektivy (princovo zpětné vzpomínání na návštěvy ostatních planet).
• Vypravěč: V rámcovém příběhu je využita ich-forma (vypravěčem je pilot / sám autor). Když se však popisuje samotné putování Malého prince vesmírem, vyprávění plynule přechází do objektivnější er-formy.
• Promluvy: Časté vnitřní monology vypravěče (úvahy o princi a dětství) střídá přímá řeč a rychlé dialogy (zejména otázky a odpovědi mezi princem a pilotem).

Hlavní postavy:

• Pilot (vypravěč) – Dospělý muž, ve kterém se zosobňuje sám autor. Se svým letadlem havaroval v poušti. Je to dospělý, který si zachoval fantazii, umí se přizpůsobit dětským myšlenkám a nechybí mu pochopení, a proto si s princem od začátku rozumí.
• Malý princ – Malý blonďatý kudrnatý chlapec. Opustil svou planetku B 612 kvůli potížím s milovanou květinou. Je ztělesněním nevinnosti, zvídavých otázek a upřímnosti. Nechápe nespravedlnost, jasně odhaluje špatné vlastnosti lidí a je velice citlivý. Odmítá povrchní svět dospělých.
• Liška – Chytré zvíře z planety Země. Neměla ráda lidi (protože ji loví), ale poznala, že i ona potřebuje přítele, a proto se chtěla nechat Malým princem ochočit. Ukázala princi skutečný význam přátelství a dokázala mu jedinečnost jeho domovské květiny (naučila ho, že jsme navždy zodpovědní za to, co si ochočíme).
• Had – Záhadný a smrtící tvor v poušti. Řekl princi, že má obrovskou moc a že dokáže jediným uštknutím vrátit kohokoliv tam, odkud pochází. Princ toho na konci příběhu využije k návratu ke hvězdám.
• Růže (Květina) – Autor jí skrze alegorii dává lidské vlastnosti. Je velmi pyšná, marnivá a myslí si, že je naprosto jedinečná. Má ráda sama sebe a vyžaduje od prince neustálou péči. Princ ji ale i přesto miluje.
• Obyvatelé dalších planet (alegorie lidských vad):
  • Král: myslí si, že vládne celému vesmíru a všichni ho musí poslouchat.
  • Domýšlivec: chce být všemi obdivován, i když je na planetce sám.
  • Pijan: pije, aby zapomněl na to, že se stydí za to, že pije.
  • Byznysmen: je přesvědčen, že mu patří hvězdy, a neustále je jen počítá, aby byl bohatý.
  • Lampář: neustále dokola zhasíná a rozsvěcí lampu podle nesmyslného nařízení.
  • Zeměpisec: teoretik, který kreslí mapy, ale od svého stolu nikdy neodejde, aby něco poznal na vlastní oči.
• Další postavy na Zemi: Výhybkář (který neví, kam se vlastně lidé ve vlacích tak rychle ženou) a Obchodník (který prodává pilulky na žízeň pro úsporu času).

Obsah (děj) díla:

Na začátku příběhu vypravěč (sám autor) ztroskotá uprostřed saharské pouště se svým letadlem. Při zoufalé snaze opravit motor se mu najednou zjeví malý blonďatý chlapec – Malý princ. Dají se do řeči, princ ho poprosí o nakreslení beránka a vypravěč se snaží chlapce blíže poznat. Zjistí, že princ pochází z nepatrné planetky (asteroidu B 612), na které má svou nesmírně milovanou, ale velmi pyšnou a marnivou květinu (růži), nebezpečná semena baobabů a tři malé sopky. Princ ze své planetky utekl, protože pochyboval o tom, že mu květina jeho čistou lásku oplácí, a vydal se na cesty, aby našel ponaučení a smysl života.

Malý princ postupně pilotovi vypráví o šesti malých planetách, které navštívil během své cesty (planetky jsou očíslované od 325 do 330). Každá z nich byla obývána jedním dospělým člověkem, z nichž každý představoval určitý pokřivený lidský charakter. Princ potkal Krále, Domýšlivce, Pijana, nesmyslně zaměstnaného Byznysmena, Lampáře (který byl jako jediný trochu užitečný, protože nemyslel jen na sebe) a nakonec Zeměpisce, který mu doporučil navštívit planetu Zemi.

Poslední, sedmou zastávkou se tedy pro prince stala Země. Na ní se v poušti setkal se záhadným hadem a o něco později s výhybkářem a obchodníkem. Největší zklamání prožil, když objevil celý velký záhon růží – zjistil totiž, že mu jeho květina lhala a není ani zdaleka jedinou svého druhu ve vesmíru. Zásadní zvrat však přichází v momentě, kdy potká chytrou lišku. Ta ho zasvětí do tajemství hlubokého citu (naučí ho, že to nejdůležitější lze „vidět jen srdcem“). Liška mu vysvětlí proces „ochočení“ a díky ní princ konečně pozná, co je to skutečné přátelství a láska. Uvědomí si, že i když je na Zemi tisíce růží, ta jeho doma pro něj bude vždy ta jediná a naprosto jedinečná právě proto, že jí věnoval svůj čas a péči. Posledním, koho na Zemi potká, je právě havarovaný pilot.

Během princova vyprávění v reálném čase dojde pilotovi v poušti voda. Princ mu pomůže najít studnu a letec konečně úspěšně dokončí opravu svého letounu. Malý princ je ale stále smutnější, protože touží po návratu domů za svou růží, za kterou cítí zodpovědnost. Jeho planeta je ovšem příliš daleko a cesta hvězdami je pro lidské tělo příliš těžká. Princ se proto domluví se žlutým hadem, aby ho uštkl. Tím pádem princ opustí (nechá zemřít) své těžké fyzické tělo na Zemi a jen jeho volná duše se cestou smrti dokáže vrátit domů na planetku. Pilot jeho rozhodnutí nezabrání a je velmi smutný. Ráno už princovo tělo v písku nenajde. Od té doby si na malého chlapce vzpomene vždy, když se v noci podívá na usmívající se hvězdy.

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě first appeared on Statni-maturita.cz.

Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): daniss95

Více rozborů na Rozbor-dila.cz

Viktor Dyk (1877–1931)

• Byl to významný český spisovatel, básník, dramatik a pravicově orientovaný politik.
• V mládí se řadil k literární generaci tzv. anarchistických buřičů, později se jeho tvorba i názory stávaly silně nacionálně (vlastenecky) orientovanými.
• Před první světovou válkou a během ní se aktivně podílel na protirakouském odboji. Za svou literární a odbojovou činnost s tím spojenou byl dokonce vězněn.
• V době první republiky se stal významným politickým činitelem (senátorem) a jedním z nejvýraznějších odpůrců takzvané hradní politiky (kterou prosazovali T. G. Masaryk nebo Edvard Beneš).
• Zemřel nečekaně na srdeční zástavu při koupání v Jaderském moři v Chorvatsku.

Další autorova díla:

• Sbírka politické satiry Pohádky z naší vesnice.
• Báseň Soumrak u moře (ve které autor až mrazivě přesně předpověděl svou vlastní smrt ve vlnách).
• Drama Zmoudření dona Quijota, básnické sbírky A porta inferi či Milá sedmi loupežníků.

Literárně-historický kontext

Společensko-historické pozadí:

• Konec 19. století a doba první světové války.
• Období následného rozpadu Rakousko-Uherska, které s sebou přineslo vznik samostatné Československé republiky. (Krysař vyšel knižně v roce 1915).

Anarchističtí buřiči: Generace autorů na přelomu 19. a 20. století, kteří vedli bohémský život a ostře kritizovali tradiční společnost, pokrytectví a měšťáctví. Patřili sem například:

• František Gellner (Radosti života)
• Fráňa Šrámek (Stříbrný vítr)
• Karel Toman, S. K. Neumann.

Rozbor díla: Krysař

Obecná charakteristika díla:

• Literární druh: Epika.
• Literární žánr: Novela (s prvky novoromantismu a symbolismu).

Tematická výstavba a časoprostor:

• Motivy a téma: Napsáno na motivy staré saské pověsti z města Hammeln. Témata zahrnují lásku, zradu, iluzi, pomstu, pokrytectví a chamtivost.
• Místo a čas: Německé hanzovní město Hammeln a nedaleká hora s propastí (Koppel). Čas není přesně určen (historicky zřejmě středověk či raný novověk).
• Kompozice: Děj plyne chronologicky, kniha je rozdělena do 26 krátkých kapitol.
• Vypravěč: Příběh je psán v er-formě (objektivní, vševědoucí vypravěč).

Hlavní myšlenka:

• Viktor Dyk sice převzal starou německou pověst, ale dodal jí mnohem hlubší psychologický a filozofický rozměr.
• Námět lásky zde nepřidal jen pro zjemnění děje, ale proto, aby láska sloužila jako kontrast k chamtivosti a aby ospravedlnila osobní motivaci k pomstě. Dílo je tvrdou kritikou majetnických, pokryteckých a nepřátelských sklonů měšťanské společnosti vůči jedincům, kteří do ní nezapadají (společenským vyděděncům).
• Kritizuje se zde také nebezpečí falešných iluzí (bájná země Sedmihradsko), které lidi ženou do zkázy.

Jazykové prostředky a stylistika:

• Dílo je psáno výhradně spisovnou češtinou bez archaismů.
• Dykův styl je velmi úsporný, strohý a jasný (krátké, úderné věty).
• Hojné využití personifikace a řečnických otázek.
• Využívá se časté opakování slov a celých vět (refrénů), což dodává textu melodický a osudový nádech.
• Text kombinuje styl popisný, charakterizační i hluboce úvahový.

Postavy:

• Krysař – Obyčejný, bezejmenný mladý muž (tulák), jemuž jde v životě hlavně o to, aby přežil. Jelikož je svým povoláním vyloučen z běžné společnosti, chová k lidem přirozený odstup a zášť. To se však mění poté, co ve městě najde lásku. Jeho píšťala má obrovskou moc.
• Agnes – Krásná a citlivá dívka z Hammelnu, u které se Krysař ubytuje a mají spolu milenecký vztah. Bohužel má však poměr i s Dlouhým Kristiánem, se kterým byla zasnoubena už před Krysařem. Je velmi hodná, ale neunese pocit viny a skutečnost, že ve svých očích Krysaře zradila.
• Sepp Jorgen – Urostlý rybář, který má velmi pomalé chápání (všechno mu dojde až další den). Právě díky své pomalosti a odloučenosti od lidí ve městě zůstává vnitřně nezkažený a čistý.
• Dlouhý Kristián – Agnesin dřívější milenec. Zosobňuje typického hloupého a přízemního měšťáka, který touží jen po zisku, dědictví a klidu.
• Konšelé (Frosch a Strumm) – Zástupci města. Ztělesňují hrabivost, chamtivost a faleš.

Obsah (děj) díla:

Děj začíná Krysařovým příchodem do města Hammeln, kam dorazil tak jako již do mnoha měst předtím. Město je sužováno přemnoženými krysami. Krysař se dohodne s městskou radou (konšely), že za vyvedení všech krys z města dostane docela velkou finanční odměnu. Jde si prohlédnout krásné okolí města a setkává se s Agnes, do které se zamiluje a u které se ubytuje. Potkává zde i Seppa Jorgena, rybáře, který má pomalé chápání, díky čemuž je ze společnosti vyděděn – podobně jako Krysař kvůli svému temnému údělu.

Dalšího dne Krysař pomocí své kouzelné flétny beze zbytku vykoná to, co radním slíbil (krysy jdou za zvukem píšťaly a utopí se v řece). Vrací se zpět k Agnes a po nějakou dobu čeká na peníze. Během toho se s Agnes do sebe hluboce zamilují. Konšelé mu však posléze odmítnou dohodnuté peníze vyplatit (zdá se jim, že za tak velkou sumu peněz udělal málo práce, a nabídnou mu almužnu). Krysař se s nimi pohádá a nejraději by se pomstil celému městu, ale díky lásce k Agnes, která zjemnila jeho povahu, to prozatím neudělá a chce město ušetřit.

Očekává, že bude s Agnes šťastně žít. Brzy se však stane tragická věc. Agnes zjistí, že je těhotná (počala dítě se svým předešlým milencem Dlouhým Kristiánem). Jelikož Krysaře upřímně miluje, cítí, že jej tímto těhotenstvím zradila a nenávratně mu ublížila. Situaci psychicky neustojí a v zoufalství odejde na horu Koppel, kde skočí do hluboké propasti. Hledá tam bájnou zemi Sedmihradsko, o které jí kdysi její matka vyprávěla pohádky jako o místě, kde není žádný žal. (Její matka se z jejího zmizení následně zblázní.)

Když rozhněvaný Krysař zjistí, že Agnes spáchala sebevraždu, je naprosto zničen. Se ztrátou lásky se proměňuje zpět ve stejnou temnou osobu, jakou býval dřív, a rozhodne se městu, které mu přineslo tolik bolesti a zklamání, definitivně pomstít. Vezme svou kouzelnou píšťalu a tentokrát nezahraje potichu pro krysy, ale naplno. Její zvuk probudí v lidech jejich nejhlubší touhy a iluze. Celé město jako v transu následuje Krysaře k propasti, do které je nechá všechny spadnout. Nakonec tam dobrovolně skáče i on sám, neboť na tomto světě již bez Agnes nechce dál žít.

Jediný, kdo přežije, je Sepp Jorgen. Ten sice píšťalu také slyší, ale díky jeho pomalému chápání na něj hudba působí až do druhého dne. Následující ráno se i on vydá k propasti, aby tam skočil. Zrovna když stojí na okraji, přehluší tóny doznívající píšťaly nářek opuštěného hladového dítěte, které zůstalo v jednom z prázdných domů. Jorgenova nezkažená mysl se soustředí spíše na pláč živého dítěte než na iluzi smrti. Odvrátí se od propasti, vydá se dítě zachránit a jde mu najít ženu, která by jej nakojila. Symbolicky tak dává naději novému životu.

Kritika a aktuálnost (Inspirace):

• Na motivy tohoto Dykova díla vznikl velmi úspěšný český stejnojmenný muzikál Krysař (1996), jehož autorem je Daniel Landa.
• Dílo se dočkalo i několika filmových adaptací (např. slavný loutkový animovaný film Jiřího Barty z roku 1985 nebo moderní zpracování režiséra F. A. Brabce).

The post Krysař – rozbor knihy a čtenářský deník first appeared on Statni-maturita.cz.

Důkladnější zpracování najdete na Studijni-svet.cz, rozbor zde.

Autor a dílo

• Autor: Franz Kafka byl významným představitelem literatury pražského kruhu. Narodil se v Čechách, ale psal německy. Pocházel z židovské rodiny, jeho vztah s otcem byl komplikovaný, což se odrazilo i v jeho tvorbě. Pracoval v pojišťovně, svou práci nenáviděl, a byl třikrát zasnouben. Umřel na tuberkulózu. Prožil první světovou válku i španělskou chřipku. Mezi autory tohoto kruhu patří také Max Brod a Rainer Maria Rilke. Kafka je často známý svou tvorbou plnou absurdity a odcizení.
• Dílo: Mezi jeho nejznámější díla patří Proměna, Proces, Zámek a Ortel. Většina jeho děl byla vydána posmrtně díky jeho příteli Maxu Brodovi. Charakteristické rysy jeho tvorby jsou absurdita a popis nejméně uvěřitelných situací jako faktů.

Téma a motiv

• Hlavní téma: Téma odcizení a izolace. Řehoř Samsa se promění v obrovský hmyz, což vede k jeho izolaci od rodiny a společnosti.
• Motivy: Trest, Odcizení, Izolace, Práce, Beznaděj

Kompozice

• Struktura: Povídka je rozdělena do tří částí, které sledují postupnou proměnu a úpadek hlavní postavy.
• Časová posloupnost: Autor nerespektuje lineární časovou posloupnost, což dodává příběhu absurdní a snovou atmosféru.

Postavy

• Řehoř Samsa: Velmi pracovitý člověk, živí rodinu, po proměně se stane obrovským hmyzem.
• Markétka Samsová: Sestra Řehoře, nejprve mu pomáhá, ale postupně se ho chce zbavit.
• Otec Samsa: Přísný a tvrdý, po proměně začíná pracovat a je na Řehoře krutý.
• Matka Samsová: Starostlivá, ale drží v sobě odpor vůči Řehořovi.

Prostředí a čas

• Prostředí: Děj se odehrává převážně v bytě Samsových, konkrétně v pokoji, kde je Řehoř izolován.
• Čas: Příběh nemá přesně určený časový rámec, ale nese znaky začátku 20. století.

Jazyk a styl

• Jazykové prostředky: Kafka využívá jednoduchý a spisovný jazyk, avšak obsahuje i vulgarismy (např. „ono to chcíplo“). Popisné pasáže jsou detailní a živé.
• Styl vyprávění: Er-forma, což umožňuje nahlédnutí do nitra postav.

Hlavní myšlenka díla

• Poselství o odcizení a izolaci moderního člověka. Kafka ukazuje, jak snadno může být člověk odvržen společností a vlastní rodinou.
• Vliv a význam díla

Historický a kulturní kontext:

• Dílo vzniklo v období mezi dvěma světovými válkami, které přinesly velkou změnu a otřesy ve společnosti.
• Vliv díla: Kafka je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů moderní literatury, jeho díla mají významný vliv na další literární tvorbu.

Kritické hodnocení

• Kritické ohlasy: Kafkova díla byla zpočátku přijímána s nepochopením, ale postupně si získala uznání za jejich hloubku a originalitu.
• Osobní hodnocení: Proměna je fascinující a zneklidňující příběh, který nutí čtenáře zamyslet se nad smyslem života a lidskými vztahy. Doporučuji k přečtení pro jeho hluboký vhled do lidské existence.

Děj

Řehořova proměna v odporný hmyz je pro něj i rodinu šokující. Řehoř se s tím smiřuje a hlavně se obává, že přijde pozdě do práce. Rodina se ho štítí, sestra Markétka mu zpočátku nosí jídlo, ale otec je na něj krutý a hází po něm jablka. Jedno jablko ho zasáhne a způsobí mu trvalé následky. Řehoř se stává pro rodinu přítěží, matka ani otec ho nechtějí vidět a pokoj se postupně zanedbává. Rodina má podnájemníky, kteří Řehoře náhodou spatří a okamžitě odcházejí. Rodina je finančně na dně, rozprodávají pozemky. Řehoř přestane jíst, vyhladoví a zemře, což je pro rodinu vysvobození. Mohou konečně žít bez překážek.

The post Proměna – stručný rozbor knihy k maturitě first appeared on Statni-maturita.cz.

———-

Léto

Po fázi probouzení, rozezpívání ptáků a nabytí přírody do plných sil, bych vás chtěl provést mým létem a jeho krásou.

Začátek léta mi tak kouzelný nepřijde, ale už jen chvíli chodíme do školy, potíme se v lavicích a nemůžeme se dočkat, až se doma osvěžíme studenou vodou, ale o tom příště.

Léto mám spojené s prázdninami, teplem, radostí a volností; je to chvíle, kdy si můžu dělat co se mi chce, a to je pro mě výjimečné a nádherné období.

Léto, příroda je v plných silách, z hor tečou ledové potoky a říčky, které tvoří dokonalý kontrast s úmorným vedrem. Noci jsou prosvětlené stříbrným svitem měsíce, jsou teplé a pokaždé když jdu spát s otevřenými okny mám pocit, že se pokládám do vany čerstvě napuštěné teplou a voňavou vodou. Když se probouzím a skrz víčka vidím, jak mi před oknem problikávají sluneční paprsky, je to, jako by říkali: „Vstávej, dneska bude krásně.“ Vstanu a jdu se opláchnout a probudit ještě otupělé smysly. Vezmu si ručník, utřu se do něj a pak se s ním jenom rozběhnu. Běžím přes louky kolem chaty, přeskakuji ohradníky, všude voní seno a rosa na trávě mě hladí po bosých chodidlech… Proběhnu lesem, vyplaším pasoucí se srnu a už vidím, jako v zrcadle, odrážet se nebe na hladině rybníka. Neváhám, a ze stavidla skočím jako šíp po hlavě, a dokonale rozříznu klidnou hladinu. Udělám pár temp a pak vylezu a řeknu si, že ještě zas takové teplo není. Pak si ale lehnu do trávy na sluníčko a jenom pozoruji, jak si teplý vánek pohrává s mráčky na obloze. Hledám si tvary, představuji si a sním o všem možném. Když se nabažím prázdninového klidu a hřejivého slunce, pomalu se vracím na pozdní letní snídani. Louka mezitím ožila. Kolem mě poletují motýlci, skáčou kobylky a již vysušená tráva trochu řeže do nohou. Nasnídám se, a jsem připravený na svůj další letní den plný borůvek a malin, koupání a řádění ve vodě v parnu letního dne.

Přál bych všem, aby mohli léto prožívat jako já: krásné, a aby je naplňovalo a dokázali ho vnímat a užít si jeho sílu.

Další slohové práce tohoto útvaru najdete [zde].

The post Léto – líčení (slohová práce) first appeared on Statni-maturita.cz.

• Literární směr od poloviny 19. století. Nezaměřuje se na výjimečnost jako romantismus, ale na typičnost, společné jevy. Přinesl termíny jako kritický, socialistický a magický realismus. Hlavními žánry se staly román a povídka. ‘‘Objektivní narativ‘‘= zobrazení světa co nejvíce poctivě a pravdivě. Bylo potlačeno hrdinství.
• Román – může mít téměř jakékoliv téma, velmi dlouhý až vícesvazková díla
• Povídka – epika, krátký až střední rozsah, popisuje jeden moment života ne celek, kratší než novela, není tak konfliktní

Zástupci

Honoré de Balzac (1799-1850)

Zakladatel kriticko-realistického románu. Několikrát se pokusil o sebevraždu. Jeho dlouholetým přítelem byl Victor Hugo. Lidská komedie- Obsahuje 95 románů a povídek.

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1. dubna 1809 – 4. března 1852)

Ruský prozaik a dramatik, představitel romantismu, zakladatel kritického realismu v Rusku. Rodina statkářů- 80 nevolníků. Za života se mu nedostalo velké slávy, ale spíš kritiky. Revizor.

Charles Dickens (7. února 1812 – 9.června 1870)

Britský romanopisec 19. století. Žil v bídě- otec se zadlužil a byl poslán do vězení. Musel sám vydělávat na živobytí- v továrně na leštidla na boty, později jako písař. Pseudonym Boz. Zachycoval londýnské prostředí a postavy z nižších vrstev. Práce plné humoru a vtipu- velmi oblíbený. Nejvýznamnější představitel viktoriánského románu. Inspiroval se svým dětstvím a jeho tématem je tragický osud dětí. Zemřel na mrtvici. Kronika Pickwickowa klubu, Oliver Twist, Malá Dorritka, David Copperfield

Gustave Flaubert (12. prosince 1821- 8. května 1880)

Francouzský  spisovatel. Jeden z nejvlivnějších prozaiků 19. století a vrcholná představitel realismu. Otec primář nemocnice, matka dcera lékaře. Psal už od mládí. Známost s Victorem Hugem. Trpěl epilepsií a nervovými záchvaty. Měl platonickou lásku Elise-neopětována. Spoustu milostných vztahů. Stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželství-Paní Bovaryová. Zemřel na mrtvici- chudý a osamocený. Paní Bovaryová, Citová výchova, Salambo, Tři povídky

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (11. listopadu 1821 – 9 .února 1881)

Ruský spisovatel a filozof. Vrcholný představitel ruského realismu a psychologické prózy. Rodina lékaře. Vystudoval vojenské technické učiliště. Vystupoval proti carovi-odsouzen k trestu smrti- změna trestu na práce na Sibiři. Začal trpět epilepsií. Ve svých dílech popisoval zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Zakladatel psychologické prózy. Smrt na plicní krvácení a epileptický záchvat. Zločin a trest, idiot, Bratři Karamazovi

Lev Nikolajevič Tolstoj (9.září 1828- 20. listopadu 1910)

Ruský spisovatel a filozof realismu. Otec hrabě, matka kněžka. Ve 2 letech mu zemřela matka, v 9 otec. Odešel z univerzity. Dluhy z hazardních her. Carská armáda-začal s literaturou- uznáván kritiky, vojenská vyznamenání. Otevřel školu pro chudé muže a jejich děti. Navštívil ho Masaryk a Štefánik. Vojna a mír, Anna Karenina, Vzkříšení

Henrik Ibsen (20.března 1828- 23.května 1906)

Norský básník a dramatik. Zakladatel realistického dramatu. Rodina zbankrotovala. Měl nemanželské dítě. Zemřel na cévní mozkovou příhodu. Domeček pro panenky,Hedda Gablerová, Peer gynt

Jules Verne (8.února 1828 24.března 1905)

Francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Zakladatel vědeckofantastické literatury. Otec právník. Jeho láska-začal ji psát své první básně- byla slíbena jinému- vztek si vybíjel psaním. Z současníků ho nejvíc ovlivnil Victor Hugo.

Hladovění, genetické gastrické potíže a bulimie, paralýza obličejových nervů. Kontakt s Alexandrem Dumasem a jeho synem. Spousta jeho děl je potvrzených, že je napsal někdo jiný. Zemřel na cukrovku. Cesta okolo světa za 80 dní. Cesta do středu Země, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Pět neděl v balóně…

Émile Zola (2.dubna 1840- 29. září 1902)

Francouzský spisovatel naturalismu. Otec italský inženýr-1847 zemřel. Ve skupině Medánská skupina-romanopisci. Zemřel na otravu CO. Církev jeho díla označila za Index zakázaných knih. Les Rougon-Nacquart- cyklus 20 románů. Zabiják-Gervaisa-pradlena

Anton Pavlovič Čechov (29. ledna 1860- 15. července 1904)

Ruský dramatik a prozaik. Vystudoval medicínu-příznaky tuberkulózy. Pseudonym Antoša Čechonte. Psal humoristické povídky a žertovné miniatury. Později prózy s psychologickými prvky. Nucené práce na ostrově Sachalin- popsal v díle. Zakladatel lyrického dramatu- hrdinové prožívají vnitřní drama. Zemřel na mozkovou mrtvici. Dramata Racek, Strýček Váňa, Tři sestry a Višňový sad.

Tento materiál nám zaslala Klára Ř.

The post Spisovatelé v realismu first appeared on Statni-maturita.cz.

———-

Jak jsem poznal vaši maminku

„Děti běžte už spát.“ Zítra jdou do školy a ráno musíme vstávat. „Ale tati, vždyť je ještě brzo,

a ani jsi nám nepřečetl pohádku.“ „A co byste chtěli přečíst, vždyť všechno znáte.“ „Tak nám něco vyprávěj, třeba jak jsi poznal maminku.“ „To už je dávno, ale jestli chcete…“

Maminku jsem vídával v neděli večer, ještě před tím, než jsem se s ní seznámil. Tenkrát jsem ještě nevěděl, že vám o ní budu jednou vyprávět. Seznámil jsem se s ní na naší lekci taneční,

to je vlastně kroužek, kde se učíte tancovat.

Kluk, se kterým pokaždé tancovala byl nemocný a já jsem byl vždycky s někým jiným. Najednou jsem jí uviděl, tak krásnou, že se jí nikdo neodvážil oslovit. Trvalo to věčnost, ale sebral jsem odvahu a vykročil proti ní. Usmívá se na mě a já mám hlavu v oblacích. Opatrně se jí ptám: „Smím prosit?“ Znělo to nepřirozeně ale usmívá se na mě a odpoví jen: „Jo můžeme.“ „Jak se jmenuješ?“ ptá se mě. „Petr, a ty?“ „Terka.“

Ze začátku to bylo trochu strohé ale padli jsme si do oka a celý večer jsme si povídali. Několikrát nás museli před celým sálem napomínat. Vnímal jsem její teplo, každé její slovo, pohyb. Odcházeli jsme jako poslední a na rozloučenou mě jemně obejmula. Přemýšlel jsem tehdy, když jsem odcházel, jaktože jsem něco takového nezažil dřív. Byl to nádherný pocit a já jsem se nemohl dočkat další neděle. Od tohoto večera jsem s vaší maminkou tančil pokaždé.

Teď už slyším jen pravidelné oddychování. Dávám dětem pusu na dobrou noc a potichu opouštím pokoj…

Další slohové práce tohoto útvaru najdete [zde].

The post Jak jsem poznal vaši maminku – vypravování first appeared on Statni-maturita.cz.

Máchův Máj je lyrickoepická báseň, která vyšla v roce 1836. Má předzpěv, čtyři dějství a dvě intermezza.

Stručný obsah:

• 1. zpěv: Autor líčí překrásnou Májovou přírodu. Dozvíme se , že Vilém byl vyhnán otcem z domova, stává se loupežníkem „strašný lesů pán“. Zabíjí svůdce jeho dívky Jarmily a následně se dozvídá, že mrtvý byl jeho otec. Druhý den má být poprava. Když se to Jarmila dozví, skočí do jezera, kde umírá.
• 2.zpěv: Vilém uvažuje nad svou vinou. Vrací se ve vzpomínkách do dětství a přemýšlí, kde udělal chybu, čímž sám sebe trestá.
• 1.intermezzo: Příroda rozprává o odsouzeném, duchové se připravují na popravním místě.
• 3.zpěv: Vilém je veden na popraviště, kde je následně sťat potom, co vysloví svá poslední slova ke své zemi.
• 2.intermezzo: Opuštěná tlupa loupežníků truchlí pro svého pána.
• 4.zpěv: V posledním zpěvu vstupuje do děje sám autor, ztotožňuje se s poutníkem. Tomu svědčí verše: „Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!“

Děj knihy:

Samotná Máchova báseň má spíše prostý děj a jednoduchý příběh. Nicméně síla básně spočívá především v její barvitosti, citové působivosti a ve využití kontrastu (jarní krásná příroda na straně jedné a poprava a smrt člověka na straně druhé).

První zpěv představuje zároveň expozici celého díla. Mácha zde vykresluje krásnou a podmanivou přírodu v období máje. Seznamuje s hlavními hrdiny – Vilémem a Jarmilou. Viléma v mládí jeho otec vyhnal z domu, a proto se Vilém stal loupežníkem a pánem lesů. Aniž by to věděl, zabije Vilém otce Jarmily. Za tuto vraždu má být druhého májového jitra popraven, avšak ještě předtím se Jarmila utopí v jezeře. Pro tento první zpěv je příznačné, že Mácha v něm řeší především otázku viny a trestu, cti i lidské věrnosti.

Ve druhém zpěvu přemýšlí Vilém už jako vězeň o své vině. Přestože se domnívá, že není zcela vinen, nechce se vzepřít svému osudu. Následně proto upadá do duševní prázdnoty a osamělosti. Vzpomíná na dětství a snaží se zdůvodnit své protiprávní chování. Právě tímto svým zamyšlením se pak Vilém vlastně sám trestá i odsuzuje.

Ve čtvrtém zpěvu se Mácha vrací znovu do minulosti a opětovně navštěvuje místa, kde došlo k tragickým událostem. Mácha se identifikuje s Vilémem a zamýšlí se na tragikou lidského osudu.

Kompozice básně je stejná jako u dramatu – dramatický vzestup, vrchol a sestup. Mácha přitom využil celou řadu básnických prostředků – například přirovnání, oxymóronu, apostrofu, gradaci, metafory, personifikaci i pleonasmu. Svou kompozicí a využitím jazykových prostředků tedy Máj připomíná hudební skladbu. Co se týče rytmu básně, je vzestupný (jamb).

Reakce na dílo:

• většinou negativní: Málo vlastenecké (Tyl)
• Vnímání všemi smysly.

The post Máj – rozbor díla first appeared on Statni-maturita.cz.

BIBLIOGRAFICKÝ ÚDAJ

• AUTOR (u filmu režisér): Karel Havlíček Borovský
• NÁZEV KNIHY/FILMU: Král Lávra
• PŘEKLADATEL: –
• FORMA: e-kniha
• VYDAVATELSTVÍ, MÍSTO A ROK VYDÁNÍ: Carpe diem, Morava 2011
• LITERÁRNÍ / FILMOVÝ ŽÁNR: satirická básnická skladba

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA KNIHY/FILMU

HLAVNÍ TÉMA KNIHY/FILMU (1 věta):

• O králi, který pro svůj strach dal i zabíjet.

OTÁZKY a ÚKOLY K ČETBĚ

Vyberte 1 zajímavou, působivou pasáž z úvodu díla, 1 (zhruba) z prostředku a 1 ze závěru a okomentujte svou volbu (např. zvrat v ději, výstižná charakteristika postavy, působivý jazyk aj.).

B) ČTENÁŘSKÝ ZÁŽITEK A ŽIVOTNÍ ZKUŠENOSTI

Otázka/otázky: Už jste někdy četli/viděli dílo podobného charakteru? Pokud ano, uveďte název a autora. V čem se díla shodují, příp. liší?

• Moje odpověď: Ano, viděla jsem pohádku „Tři veteráni“, kde je princezna s rostoucím nosem. Nejprve se ho snaží skrývat, ale později dosáhne neuvěřitelných rozměrů.
• Scénář vznikl na motivy pohádky Jana Wericha.
• Shodují se v nelickostech. (dlouhý nos, Oslí uši)
• Neshodují se však v původu jejich existence. (princezna lhaní, král asi od narození)

Jak se vám kniha četla (sledoval film)? Co vám event. četbu (sledování) ztěžovalo, znepříjemňovalo? Co vás naopak vtáhlo, pohltilo?

• Moje odpověď: Dobře, ale stěžovali mi to staré výrazy pro určitá slova. Vtáhlo mě do děje téma a vtipné podání krále + záhada popravování.

V čem je kniha/film podle vás aktuální, nadčasová? Buďte co nejvíce konkrétní.

• Moje odpověď: Kniha je nadčasová díky skrývání uší (nedokonalostí). Pořád se řeší kdo, co má na sobě nedokonalého a snaží se to zamaskovat nebo vylepšit. Například: pupínky, velké pihy, malé rty (botox) atd…

Vymyslete a napište jednu otázku, kterou byste položili autorovi knihy/režisérovi filmu.

• Moje odpověď: „Máte nebo měl jste nějakou nedokonalost za kterou se stydíte a zakrýváte ji?“

C) POSTAVY

Otázka/otázky: Jak se v průběhu knihy měnily (vyvíjely) jednotlivé postavy? Jak se měnila jejich povaha, chování, pohled na svět? Proč se měnily? Jací lidé nebo události měli na změnu vliv?

• Moje odpověď: Měnilo se chování krále, nejprve byl rozhodnutý nikomu o uších neříct a ten kdo o tom věděl (holič), byl popraven. Při popravě už zmíněného Kukulína, přesvědčila krále jeho matka.

Co byste udělali jinak, kdybyste byli v kůži některé z postav?

• Moje odpověď: Neschovávala bych své dlouhé uši pod vlasy tak dlouho, aby ch kvůli nim popravovala holiče

Vymyslete a napište jednu otázku, kterou byste položili některé z postav.

• Položila bych otázku matce Kukulína: „Jaký jste měla pocit, když váš syn stál na popravišti?“

D) PROSTŘEDÍ

Otázka/otázky: Ve které pasáži nebo části knihy sehrává prostředí velmi důležitou úlohu? Popište ji.

• Moje odpověď: Královský bál byl jeden z nejdůležitějších prostředí, bylo tam hodně lidí a když basa prozradila tajemství krále, věděl to každý.

E) DĚJ, JAZYK A STYL

Otázka/otázky: Napište 1 větu/souvětí, verš/ z přečtené knihy, která vám připadala dokonalá, skvěle propracovaná.

• Moje odpověď: Král dal hned Červíčka s basou vyhodit, bylo však již pozdě basu oběsit.

Použijte 3 slova, kterými byste popsali autorův styl.

• Moje odpověď: zajímavý, epický, staromódní

The post Král Lávra – záznamový arch first appeared on Statni-maturita.cz.

Podzim je období, kdy se příroda  začíná chystat na zimu, dny jsou kratší, zato noci jsou delší, krásné teplé slunečné dny babího léta střídají sychravé deštivé dny.

Jedna typická věc pro podzim, kterou můžeme pozorovat, je barevnost krajiny. Barvy v přírodě se kompletně mění.

Nejlépe pozorovatelnou a nejvíce typickou změnou krajiny na podzim je kompletní barevná změna krajiny, hlavně korun stromů. Krásně zelené listy se začínají zbarvovat do nejrůznějších barev od žluté až po červenou. Ty pak při silnějším větru padají ze stromů. Na zemi tak vidíme krásné barevné listy, tvořící jakési  barevné koberce. Ty pak začínají pomalu usychat, dokud se z nich nestanou nevzhledné hnědé listy. Při procházení se v takových listech, slyšíme krásné šustění listů a vrací se nám vzpomínky, kdy jsme si v dětství s velkou oblibou s listím hráli. Vzpomínky se vrací i při pohledu na veselé děti, soutěžící, čí drak je nejhezčí a který létá nejvýše. Při pohledu na oblohu,  vidíme různé pestrobarevné draky vznášející se na obloze mezi mráčky. Všichni si proto ještě užívají posledních pár dnů, někdy týdnů babího léta, než bude sychravo a celé dny bude jen pršet a k tomu ještě zima.

Na zimu se připravují i zvířata. Některá odlétají do teplých krajin, aby se vyhnula zimě. Ta, která nemohou odletět, se buď připravují na zimní spánek nebo shánějí co nejvíce potravy, aby v zimě neumřela hlady. Celá příroda je tak v pohybu, protože kdo se dostatečně nepřipraví, tak v zimě zemře.

Podzim je i tak velmi krásné zajímavé roční období, protože příroda dokáže úplné divy, některé jsou až dechberoucí. Podzim patří podle mě do jednoho z nejkrásnějších ročních období.

The post Podzimní krajina – líčení first appeared on Statni-maturita.cz.

• způsoby vyjadřování a jsou rozděleny podle jejich funkce, kterou plní
• každý ze stylů má své charakteristické znaky

Odborný styl

• odborné publikace, časopisy, noviny, učebnice, referáty
• Znaky -> objektivní, přesnost, přehlednost, odborná znalost
• Cíl -> poučit nebo předat přesné informace čtenáři
• Slohový postup -> popisný, výkladový, úvahový
• Funkce -> esteticky sdělná, vzdělávací
• Forma -> většinou psaná, ale i mluvená
• Jazykové prostředky -> spisovný jazyk, odborná terminologie, zkratky a značky, pasivní větné konstrukce
• Slohové útvary -> výklad, úvaha, studie, kritika, učebnice, odborná publikace

Prostěsdělovací styl

• běžná komunikace
• Znaky -> vázáno na konkrétní situaci, nepřipravené, emociální, expresivní,
• Slohový postup -> informační, popisný, vyprávěcí
• Funkce -> informační, dorozumívací
• Forma -> většinou mluvená (dialog) ale i psaná
• Jazykové prostředky -> odkazy na situaci, obecná čeština, větné ekvivalenty, hovorová slova, slang, vycpávková slova, citově zabarvená slova
• Slohové útvary 
  • mluvené (rozhovor, popis, vypravování, představení, blahopřání, diskuze)
  • písemné (osobní dopis, zpráva, oznámení, inzerát, test, anketa)

Administrativní styl

• styl úředního jednání, informace v oblasti politické, právní, kulturní, hospodářské
• Znaky -> srozumitelnost, objektivita, jazyková správnost, grafická přehlednost, jednoznačné údaje
• Cíl -> správná komunikace při úředním styku
• Funkce -> řídící, správní, odborně sdělná
• Forma -> nejčastěji psaná, psána heslovitě
• Jazykové prostředky -> spisovný jazyk, bez citového zabarvení, zkratky a zkratková slova, termíny, ustálené formulace
• Slohové útvary -> úřední dopisy, objednávka, plná moc, reklamace, vyhláška, e-mail, životopis, reklama, inzerát

Publicistický styl

• styl masových médií
• Znaky -> objektivita, pravdivost, upřímnost, srozumitelnost
• Cíl -> rychle a výstižně informovat o aktuálních událostech
• Funkce -> sdělná, rekreační, informační
• Forma -> mluvená (televize, rozhlas) i psaná (noviny, časopisy)
• Jazykové prostředky -> spisovný jazyk, publicismy, odborná pojmenování
• Slohové útvary -> komentář , reportáž, zpravodajství, interview, reklama, recenze, fejeton

Umělecký styl

• umělecká próza, poezie drama (=krásná literatura)
• Znaky -> snaží se působit na city a estetický dojem, projevuje se zde osobnost autora
• Cíl -> snaha o kultivaci osobnosti pomocí prožitků
• Slohový postup -> vyprávěcí, popisný, úvahový, nejčastěji se postupy prolínají
• Funkce -> zábavná, esteticky sdělná, informativní
• Forma -> nejčastěji psaná
• Jazykové prostředky -> poetismy, figury a tropy
• Slohové útvary -> popis, líčení, vypravování, charakteristika

Tento materiál nám zaslal(a) Novotna, další a ještě lepší materiál najdete zde:

• https://rozbor-dila.cz/funkcni-styly/

The post Funkční styly first appeared on Statni-maturita.cz.