Literatura na přelomu epoch

 

   Otázka: Literatura na přelomu epoch

   Předmět: Český jazyk – literatura

   Zaslal(a): monika

 

NA PŘELOMU EPOCH

STŘEDOVĚK A RANNÝ NOVOVĚK, RENESANCE A HUMANISMUS

 

renesance = znovuzrození

  • kulturní směr

humanismus = lidský, ušlechtilý či vzdělaný

  • používá se pro označení tehdejší vzdělanosti, myšlenek a názorů
  • cílem je obnova a nápodoba starověkých vzorů

 

začátek ve 14. století v Itálii (Florencie)

inspirace antikou

náměty z antické mytologie, vyobrazení řeckých a římských bohů, výjevy z příběhů o nich

 

probuzení zájmu o člověka, individualitu a o pozemský život

umělci vyobrazovali lidská těla

rozvoj zájmu o přírodu

důraz na osobní rozvoj, vzdělání

 

městské státy

rozvoj obchodu – války mezi jednotlivými městy – konkurence

vynalezen knihtisk – polovina 15. století

prosazení měšťanské vrstvy (urozený původ, věnovali se často obchodu)

 

konec na přelomu 16. a 17. století

následuje baroko

 

VÝTVARNÉ UMĚNÍ V RENESANCI

antické vzory – napodobování antické formy

vytváření iluze reality

užití retrospektivy (iluze prostoru)

 

ARCHITEKTURA

stavba zámků, paláců, vil

polokruhový oblouk, kupole, sloupy a římsy, arkády (řada oblouků na sloupech)

technika sgrafita (zdobné vyškrabáváni omítky)

Santa Maria del Fiore – kupole, letohrádek královny Anny – arkády, zámek v Litomyšli – sgrafita

 

SOCHAŘSTVÍ

biblická tématika – socha Davida (Michelangelo)

napodobování antického ideálu krásy a harmonie

 

MALÍŘSTVÍ

inspirace antickými motivy

obraz Zrození Venuše (S. Botticelliho)

obraz Klanění tří králů – vykreslení prostoru – lineární perspektiva (L. da Vinci)

Vitruviánský muž (L. da Vinci)

 

LITERATURA

ovlivnění vynálezem knihtisku a zámořskými objevy

14. a 16. století – rozvoj univerzit

dobrodružné romány – zesměšňovaly středověké hrdinské eposy

cestopisy

 

= návrat k antice a jejím ideálům

 

hlavními hrdiny jsou obyčejní lidé z různých společenských vrstev, kladné i záporné vlastnosti

+ postavy z římské a řecké mytologie

+ oceňování autorovy originality a individuality

 

používání mateřského jazyka – rozšíření vrstvy čtenářů

 

za zakladatele renesanční literatury jsou považováni Italové:

  • Dante Alighieri
  • Francesco Petrarca
  • Giovanni Boccaccio

výrazné kontrasty

 

společným rysem francouzských spisovatelů je kritika tehdejší společnosti a její morálky

anglická literatura spojena se vznikem profesionálních divadel

 

DANTE ALIGHIERI

1265 – 1321

italský básník a učenec

= otec italštiny

významnou roli hraje v jeho dílech platonická láska k Beatrici

od mládí politicky činný

vyhnán z Florencie do exilu v Revenně

 

filozofické traktáty a odborná pojednávání – jeho politické názory

 

spis O jediné vládě – 1316 – vysvětluje, proč by vládce neměl být závislí na církvi

spis O řeči lidové – 1304-1307

  • zamyšlení nad příbuzností jazyků
  • ustavení spisovné italštiny

 

jeho tvorba spojuje biblické učení či učení církevních Otců s antickými autory nebo antickou mytologií

milostná poezie – řada sonetů – Nový život – 1292-1300

téma: láska k Beatrici, italsky, stilnovismus

– sbírka Verše

 

BOŽSKÁ KOMEDIE

alegorický duchovní epos

popisuje pouť lidské duše směřující ke spáse a Bohu

(komedie – naznačuje, že skladba dobře skončí)

hlavní hrdina Dante

příběh začíná v temném lese symbolizující nástrahy lidského života

z něho vchází do posmrtného světa, který má 3 části: peklo, očistec a ráj

 

má průvodce: peklo a očistec má Virgillius

Beatice průvodcem ráje

 

peklo rozděleno do 9 kruhů – podle závažnosti hříchů

očistec je zobrazen jako ostrov s horou – zde hříšníci, kteří se provinili sedmi základními hříchy, ale mají naději na spásu

na vrcholu hory – rajský les a následně ráj

 

symbolika čísla 3

historické postavy (Homér, Ovidius), mytologické (Zeus)

 

italský dialog (toskánština)

autorem slovních novotvarů

tercína – strofická forma, tvoří ji tři desetislabičné nebo jedenáctislabičné verše

– rýmové schéma: aba bcb cdc ded …

 

FRANCESCO PETRARCA

1304-1374

italský básník, diplomat

= otec humanismu

 

milovník a sběratel antických latinských děl

pozorovatel politického děn a ostrý kritik

básník lásky – díky psaní milostných sonetů

reflexivní básník

 

morová epidemie – umírají jeho přátelé + platonická láska Laura (vystupovala v dílech)

 

latinsky psaná díla inspirovaná tvorbou a životem osobností a období antiky

soubor životopisů starověkých hrdinů O slavných mužích

epos Afrika – o vojevůdci a vítězi nad Hannibalem Scipionovi Africkém

traktáty O životě řeholníků

Familiares – latinsky psaná korespondence – např. Listy velkým i malým tohoto světa

Seniles = Listy stáří – 18. kapitola = Posteritaty –  jeho autobiografie

 

= považován za zakladatele evropské lyriky

tvůrcem nejznámější milostné poezie tehdejší doby = Zpěvník

precizní propracování textů, inovace ve formální výstavbě básní a elegance formy

znělkový věnec – jedná se o cyklus 15 sonetů – poslední verš je prvním veršem následujícího sonetu

 

ZPĚVNÍK

součástí sbírky Zlomky v jazyce lidovém

  • inspirováno trubadúrskou lyrikou
  • vyznává se z rozporu mezi touhou po askezi a láskou k Lauře
  • psychologická propracovanost
  • 1330-1374

vznikala téměř 30 let

z různorodých básní udělal deník – zde zachycena jeho láska k Lauře a žal po její smrti v druhé části je Laura spíše symbolem křesťanské čistoty

především milostné texty

členěna na dvě části: za Lauřina života a po její smrti

366 básní – z toho 317 sonetů

téma lásky, rozpolcenost milovníka

 

hovorová toskánština

aluze (=narážka) na antické autory, literaturu církevních Otců či na Bibli

jednoduchý jazyk

 

GIOVANNI BOCCACCIO

1313-1375

italský básník a novelista

sudoval obchodní, později církevní právo

s nechutí – zesměšňuje církev i právníky

studoval v Neapoli

znalost řečtiny, latiny

morová epidemie = černá smrt – inspirace jeho děl – např. Dekameron

přítel s Francescem Petrarcou

 

snaha propojit literární náměty, témata i žánry

zároveň prvky středověké alegorie, rytířské epiky i klasické antické literatury

 

do roku 1350 psal italsky, poté latinsky

změna jazyka nejspíše souvisela se změnou žánru

– začal sepisovat životopisy – např. Život Dantův – 1357-1362

– rodokmeny – např. Genealogie antických bohů

 

Dianin lov

Filocolo – milostný tragický román – 1336-1339

milostné a duchovní téma:

Milostný sen – 1344-1346 – rozsáhlá alegorická skladba – putování za čestným životem

Elegie o paní Fiamettě – 1343-1344

Fiesolské nymfy -1344-1346

 

DEKAMERON

námětem byla morová epidemie v roce 1348

cyklus 100 novel

1349-1351

zakladatelské dílo nové, renesanční literatury

chápáno jako nemorální – kvůli erotickým pasážím – prý kazí mravy čtenářů

 

deset mladých lidí uteče na venkov

vypráví si po dobu deseti večerů vtipné, zajímavé příběhy (každý den deset příběhů)

spojeny stejným tématem

téma volí král/královna večera – má vavřínový věnec – symbol antických vládců a vítězů

 

rámcová kompozice – vzniká tak, že jsou do hl. příběhu vkládány příběhy další

  1. téma: láska ve všech podobách + erotické motivy

+ kritika církve

dílo obsahuje úvod

dekameron = deset dní

jména mají symbolické významy – odkazují na charakter hrdiny

 

NICCOLÓ MACHIAVELLI

1469-1527

italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik

= považován za zakladatele vědy politologie

1512 zatčen – obviněn ze spiknutí proti rodu Medicejských – propuštěn – musí opustit Florencii

1520 se vrací do služeb rodu jako oficiální dějepisec Florencie

 

napsal mnoho sonetů, epigramů či povídek

komedie Mandragora – 1514 – významné dramatické dílo

 

VLADAŘ

1513

odraz jeho životních a politických zkušeností

obsahuje politické úvahy

traktát – vychází z myšlenky, že člověk se nemá spoléhat na osud či Boží prozřetelnost

tato myšlenka je základem tzv. machiavellismu

 

ERASMUS ROTTERDAMSKÝ

1466-1536

nizozemský filolog, filozof, myslitel a augustiánský kanovník

politicky a společensky aktivní

kritik církevního učení

v ústraní pak působil jako překladatel – překlad Nového zákona z řečtiny do latiny

 

CHVÁLA BLÁZNIVOSTI

1509

satirický spis

rozvíjí jeho kritické názory na církev a společenskou přetvářku

hl. hrdina je personifikovaná postava Bláznivosti

forma monologu

myšlenka: štěstí v životě pochází od bláznivosti

kniha na indexu zakázaných knih

 

JAN KOCHANOWSKI

1530-1584

nejvýznamnější básník polské renesance

studoval latinu, filozofii, řečtinu a antickou literaturu

psal polsky

během studií psal latinsky elegie, epigramy a frašky

chvíli královským sekretářem

oslava pestrého života venkovského zemana a krásy přírody: Frašky – 1584 – básnická sbírka

Písně – 1586 – básnická sbírka

Trény – 1580 – sbírka 19 žalozpěvů

– námět: smrt dcery

– zamyšlení nad smyslem bolesti a utrpení v životě člověka

 

FRANCOIS RABELAIS

1494-1553

francouzský humanista a lékař

kritika středověkého myšlení + zrození humanistických myšlenek

původně knězem – vystoupil z duchovní služby – lékař

 

GARGANTUA A PANTAGRUEL

1532-1564

pětidílný román

parodie rytířských románů

příběh o obří rodině

části představují různé etapy života otce Gargantuy a jeho syna Pantagruela

kritika tehdejšího stavu společnosti a jejího uspořádání

fascinující a nápadité jazykové zpracování

latinismy, rčení, přísloví, archaismy, vulgární výrazy, vznešená mluva, promyšlené slovní hříčky

 

MICHAEL DE MONTAIGNE

1533-1592

francouzský renesanční myslitel, humanista, skeptik

z bohaté šlechtické rodiny

proti způsobům tehdejší výuky

vykonával úřad starosty

provokativní a pokrokové myšlenky – člověk odpovídá za svůj osud atd.

uvržen papežem do klatby – jeho dílo zakázáno

 

ESEJE

1580

třídílný soubor

myšlenkový základ vyvěrá ze znalosti antické filozofie a klasických spisovatelů antického období

vlastní názory na základní otázky života + psány s ironickým nadhledem

 

zásadní pro reformování novodobého myšlení

vznik nového žánru esej = teoretické pojednávání o nějakém tématu¨

mají rozličná témata

 

zabýval se i tématy dotýkajícími se mravů

 

FRANCOIS VILLON

1429/1431-1463

francouzský básník

narozen do doby, kdy vítězící Angličané stáli u bran Paříže – zde chudoba a zmatek

ujal se ho kněz

lákal ho bohémský život a kontakty s podsvětím

odsouzen po vraždě z vášně + další incidenty – kamarádi mu pomohli z „oprátky“

 

po posledním trestu vyhnán z Paříže – dále o něm nic nevím

 

jeho tvorbu tvoří jeden kompaktní celek = „autor jedné knihy“

villonské balady

téma lásky patrný ve všech dílech

 

dílo tvoří tři části:

 

Odkaz = Malá závěť

1456

40 básní po osmi slokách

mnoho poloh – mísí nízké i vysoké žánry – vzniká dojem parodie jedněch i druhých

humorná nadsázka

ironický podtón

zvukomalebná slova, vulgarismy, odborné termíny atd.

paroduje kurtoazní lyriku, bukolickou a pastýřskou poezii

ve svých verších se vysmívá světu a jeho nespravedlnosti

postava splývá s autorem

 

Závěť = Velká závěť

– obsahuje básně z různého časového období

– jeho verše mají mnoho poloh

– vysmívá se životu

 

Různé básně

Balady v žargonu – pojednávání o dobovém podsvětí

 

MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA

1547-1616

španělský prozaik a dramatik

velmi oblíbený a čtený autor

mnoho nezdarů v životě

s bratrem zajat alžírskými piráty

jako výběrčí daní podveden – vyloučen z církve

v díle Příkladné novely – 1590-1612 dosahuje vrcholu zlatý věk renesanční španělské literatury

příběh milenců prchajících z tureckého zajetí

Lišák Pedro – 1615 – pikareskní hra

 

v dílech silný mravní apel (= výzva)

střetávání mravních ideálů, představ o ideálním světě se světem reálným

touha po lepším životě vede ke šťastnému zakončení jeho příběhů

 

DŮMYSLNÝ RYTÍŘ DON QUIJOTE DE LA MACHA

1605

dvoudílný renesanční román

pojednává o střetu iluzí a skutečnosti

původně vznikl jako parodie na rytířské romány

 

rámcová poezie = ústřední příběh doplňující dílčí příběhy a dobrodružství

příběhy ve formě novel

monologické pasáže

konfrontace dvou postav (Quijote a Panza)

ve druhém díle přerůstá v sebeparodii

 

ironie, satira

kontrast složitých promluv (Quijote) a lidové mluvy (Panza)

cílem je pobavit čtenáře

 

LOPE DE VEGA

1562-1635

španělský básník

jeden z nejplodnějších renesančních dramatiků

malý génius

 

povaha autora se odráží v dílech – nevyčerpatelná představivost, výbuchy vášně atd.

400 dochovaných dramat

psal i lyriku (pastýřské romány, romance aj.)

 

Zamilovaný Amor – mytologická hra

Stvoření světa – náboženská hra

Zahradníkův pes – milostná hra

Ovčí pramen – historická hra

 

popularitu mu přinesla charakteristika Španělska a lidu, život na vesnici a popis náboženské reality své doby

tvorba předjímá baroko

vystupují zde svaté bytosti – např. Panna Marie, Kristus

podstatou jeho her jsou dobře vystavěné zápletky a dynamický děj plný zvratů

promyšlené střídání žánrů

 

ZAHRADNÍKŮV PES

drama

pojednává o úkladech lásky

téma: láska

zápletková komedie – podtyp komedie pláště a dýky – konflikt lásky a žárlivosti

hra se soustředí na problematiku lásky a cti

autor porušuje klasickou tradici, podle níž mají postavy mluvit vznešeně


Další podobné články na webu: