Pravěk – otázka z dějepisu

Maturitní otázku na téma Pravěk nám zaslal Joey. Další materiály do dějepisu najdete [zde].

 

PERIODIZACE PRAVĚKU

Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)

  • Starší doba kamenná, paleolit
    • Nejstarší paleolit
    • Starý paleolit
    • Střední paleolit
    • Mladý paleolit
    • Pozdní paleolit
  • Střední doba kamenná, mezolit
  • Mladší doba kamenná, neolit
  • Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná

Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)

  • Starší doba bronzová
  • Střední doba bronzová
  • Mladší doba bronzová

Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)

  • Starší doba železná, doba halštatská
  • Mladší doba železná, doba laténská

 

VZNIK A VÝVOJ ČLOVĚKA

Člověk vzniknul vývojem (evolucí) ze živočišných předků. Evoluční teorie nám říká, že hlavním hybatelem změn je přírodní výběr, přežijí jen nejpřizpůsobivější druhy.

Australopitekus: „jižní opice“. Nejznámější druh je Australopithecus africanus. Dnes se nepovažuje za přímého předchůdce člověka. Žil asi před 4 – 1,5 miliony lety.

Homo habilis (člověk zručný): první člověk. Vyráběl již primitivní kamenné nástroje (sekáče, úštěpy), chodil vzpřímeně. Vyskytoval se asi před 2,5 miliony lety, žil současně s australopitéky. Žil pouze v Africe.

Homo erectus (člověk vzpřímený): žil asi před 2 mil. – 250 000 lety. První osídlil nové kontinenty – Asii a Evropu. Nestavěl si ještě obydlí. Sbíral ovoce, kořínky, lovil zvěř. Určitě používal oheň, ale pravděpodobně ho neuměl rozdělat. Možná znal znakovou řeč. Dokázal dokonalejší opracování kamene – pěstní klín.

Homo sapiens (člověk rozumný): je znám v mnoha poddruzích, zařazení některých je krajně sporné. Objevil se asi před 350 000 – 200 000 lety.

Homo sapiens neanderthalensi: pojmenován podle naleziště Neanderthal u Düsseldorfu se objevil asi před 200 000 lety. Měl větší mozkovnu než Homo sapiens. Měl již abstraktní myšlení a náboženské představy (rituální pohřby), používal asi primitivní řeč. Vyhynul asi před 35 000 lety (vyhynul, byl vyhuben, nebo splynul s Homo sapiens sapiens – různé teorie).

Homo sapiens sapiens: objevil se asi před 40 000 lety. Člověk dnešního typu, též kromaňonec (cromagnonci – podle naleziště Crô Magnon v jižní Francii). Používal už oštěpy, luk a šíp. Žil po krátkou dobu současně s neandrtálci. Osídlil další kontinenty – Ameriku, přes vyschlou Beringovu úžinu a Austrálii, přes indonéské ostrovy z Asie. Později u něj došlo k rozčlenění na rasy.

 

PROCES HOMINIZACE

(=polidštění) Znaky: napřimování postavy (umožněno hlavně změnou stavby pánve), mění se stavba ruky (palec v opozici k ostatním prstům), zvětšování mozkové části lebky (větší mozková kapacita) a zároveň zmenšování obličejové části lebky. Vznik řeči a abstraktního myšlení. Homo sapiens sapiens (cromagnonec, člověk dnešního typu) má ve srovnání s neandrtálci menší nadočnicové oblouky, výraznější bradu a výraznější čelo (neustupuje dozadu). Dříve se uvádělo, že jen člověk uvědoměle vyráběl nástroje. Ale je možné, že je vyráběl už i Australopithecus. Hovoří již plně artikulovanou řečí. Žije v tlupách, loví velká zvířata. Umí již rozdělat oheň.

 

PALEOLIT

Paleolit trval od vzniku člověka (Homo habilis) až po konec poslední doby ledové. Asi před 40 000 lety se objevuje Homo sapiens sapiens (cromagnonec, člověk dnešního typu). Hovoří již plně artikulovanou řečí. Žije v tlupách, loví velká zvířata. Umí již rozdělat oheň. Vzniká umění.

1) Venuše – Venuše jsou sošky žen se zdůrazněnými pohlavními znaky (prsa, boky) – symboly plodnosti, byl rozšířen kult ženy – matky. Nejslavnější Věstonická Venuše.

2) Skalní kresbyAltamira – severní Španělsko, Lascaux – jižní Francie. Obrovské pravěké galerie s malbami lovných zvířat.

Vznik náboženství: Dokladem jsou nálezy rituálních pohřbů (primitivní náboženské představy měli už zřejmě i neandrtálci). V hrobech nalezeny milodary – zbraně, ozdoby, keramika → doklad víry v posmrtný život.

 

MEZOLIT

Nastal u nás po ústupu posledního pevninského ledovce. Lidé se stále živí sběrem a lovem, loví ale především menší zvěř, protože větší (mamut, srstnatý nosorožec) vyhynula. Začíná domestikace zvířat – první z nich, pes, byl domestikován právě v mezolitu.

 

NEOLIT

Neolitická revoluce – přechod od kořistnického způsobu obživy (lov, sběr) k výrobnímu hospodářství. Vzniká zemědělství.

1) Usedlé zemědělství – hlavně rostlinná výroba. Lidé žijí usedle, ve vesnicích. Pěstují se plodiny nutné k obživě (obiloviny, luštěniny), ale už i technické plodiny (len, konopí).

2) Kočovné pastevectví – chov zvířat, hlavně v neúrodných oblastech – dodnes například v Mongolsku (step) či na Sahaře (kočovný chov velbloudů). V neolitu je domestikována většina zvířat – ovce, kozy, prasata, skot, drůbež, koně.

3) Vznik řemesla – nové zemědělské nástroje – srpy, ruční kamenné mlýnky na zrní. Tkalcovství – na primitivních tkalcovských stavech se spřádá len, konopí, vlna, vyrábí se oděvy. Rozvíjí se hrnčířství.

Vznik zemědělství vede k růstu počtu obyvatelstva (menší závislost na přírodě než při kořistnickém způsobu hospodaření) → kolonizují se nové oblasti → žďáření (vypalování lesů). Půda se však rychle vyčerpala, a proto lidé po několika letech vesnici často opustili, vypálili les o kus dál a postavili si vesnici novou.

Neolit v Čechách:

1) Kultura (lid) s lineární keramikou – na nádobách se jako ozdoby používají ryté linie.

2) Kultura (lid) s vypíchanou keramikou – nádoby zdobeny vypíchanými „důlky“

 

ENEOLIT

Člověk už umí tavit měď, měděné nástroje jsou ale drahé a vzácné, kámen se používá víc. V zemědělství se začíná používat hák (oradlo), vynález vozu. Posiluje se postavení muže v rodině i v společnosti (patriarchát). Ve vesnici už nejsou všichni lidé příbuzní, jsou to pouze sousedé (sousedská občina).

 

Eneolit v Čechách:

1) Kultura s nálevkovitými poháry

2) Kultura se šňůrovou keramikou

3) Kultura se zvoncovitými poháry

 

DOBA BRONZOVÁ

Bronz je slitina mědi a cínu. Vyráběly se z něj hlavně zbraně a šperky, nářadí málo – bronz byl drahý. Nejdřív se používala jen měď (chalkolit), ale zjistilo se, že přidáním cínu se jednak získá tvrdší materiál (bronz je tvrdší než měď) a přitom se o něco sníží teplota tání, což při tehdejší nedokonalé technologii rovněž hrálo roli. V době bronzové se v Evropě rozvinul dálkový obchod. Důležitý byl zejména obchod se zbožím, které se nacházelo jen v některých částech Evropy – měď, cín, jantar, drahé kovy, sůl.

Kmen – v čele kmene stál kmenový náčelník. Později se z kmenů, respektive kmenových svazů, vytvářely národy. Všichni členové kmene jsou si vzdáleně příbuzní (vždy několik rodin tvořilo rod a několik vzájemně příbuzných rodů kmen). Kmenový náčelník sídlí na opevněném sídle (hradišti) a má kolem sebe ozbrojenou družinu. V době bronzové už byla velice silná sociální diferenciace (některé hroby byly už velice bohatě vybavené a byly i vylupovány).

 

Doba bronzová v Čechách:

  • 1) Únětická kultura – název podle obce Únětice u Prahy. Centrum kultury bylo asi na našem území, zasahovala ale i do okolních zemí.
  • 2) Mohylová kultura – podle způsobu pohřbívání (mohyly).
  • 3) Kultura (lid) popelnicových polí – podle způsobu pohřbívání. Mrtví spalováni a ukládáni do „popelnic“ (keramické urny).

 

DOBA ŽELEZNÁ

Železo má výhody oproti bronzu – je tvrdší a pevnější než bronz a naleziště železa byla v Evropě hojnější a byla rovnoměrněji rozmístěna než naleziště mědi a cínu. Nevýhoda oproti bronzu byla ale v tom, že železo má mnohem vyšší teplotu tání, tavení železa vyžadovalo mnohem pokročilejší technologii. Železo bylo pravděpodobně poprvé vyrobeno v Malé Asii Chetity, asi kolem roku 1500 př.n.l.

 

KELTOVÉ

Žili na našem území přibližně od roku 400 př. n. l., byl to 1. historicky známý národ, který obýval naše území. Nejdříve obsadili jižní Čechy. V Čechách to byli Bójové (bóje = strašní, od toho odvozeno Bohemia), na Moravě Volkové a na Slovensku Kotinové.

Zachovaly se o nich první písemné zprávy (na mincích řecky a latinsky). Díky obchodním stykům s antickými civilizacemi si osvojili znalost tavby rud a železa. Byli velmi vyspělou civilizací, velký význam měl rozvoj zemědělství, hutnictví, kovářství, hrnčířství (znali hrnčířský kruh) a chovu dobytka. Šperky vyráběli ze zlata, stříbra, skla, bronzu i železa (jediná dochovaná památka je opuková hlava božstva). Razili první mince ze zlata, stříbra a bronzu tzv. duhovky.

Uctívali různá božstva a přírodní síly, každý kmen měl své bohy a kulty. Kněz neboli druid byl kultovní záležitostí. Nejprve pohřbívali těla nespálená, později pohřbívali žehem.

V 1. stol. př. n. l. vznikala díky dokonalým nástrojům nová řemesla:

  • Emailerství (email – vrstva sklovité hmoty na kovu či keramice)
  • Sklářství
  • Koželužství

Význam řemesel značně rostl, začala vznikat první opevněná města tzv. keltská oppida (oppidum – sídlo řemesel, obchodu a politiky, centrum obrany). Žilo v nich až několik tisíc lidí, měla síť ulic, byla zásobena vodou a většinou ze severu chráněna řekou – např. Hradiště u Stradonic, Staré Hradisko u Prostějova (leží na Jantarové stezce), Hradiště nad Závistí.

Keltové byli vyhnáni na přelomu letopočtu ze severu a západu Germány a z jihu posunem římských legií k toku Dunaje. Byli etnickou složkou různých národů, hlavně francouzského. Z keltských jazyků dnes známa už jen irština.

 

GERMÁNI

Na našem území zhruba v 1. – 4. stol. n. l. Značně poklesla hospodářsko-kulturní úroveň oproti době keltské – primitivnější národ vyhnal národ vyspělejší, ale zato byli Germáni lepší vojáci.

Živili se lovem, řemeslná úroveň byla primitivní. Znali písmo – 24 znaků, tzv. runy, které sloužily k zaklínání a náboženským obřadům. Germáni stavěli původně hroby s bohatou výzdobou, později však byli mrtví ukládáni do rakví a hroby byly označovány náhrobky.

Roku 9 př. n. l. působil v Čechách kmen Markomanů a na Slovensku Kvádové. V čele Markomanů stál náčelník Marobud, který vytvořil kmenový svaz, který bojoval s Římany (Oktavián Augustus), roku 19 náčelník Kotvalda svrhl Marobuda, který prchl do Říma, ale kolem roku 50 byl svržen i Kotvalda. Římané dosadili Germánům nové náčelníky, pak spolu měli téměř 40 let mírové vztahy. V roce 89 odmítli Germáni Římanům pomoc v boji proti Dákům, což vedlo k novým střetnutím. Římané, se v čele s Marcem Aureliem, zvaným „filozof na trůně“, dostali až k Olomouci, období tzv. markomanských válek (166-180), vpád germánských vojsk do římské říše byl dočasně zastaven.


Další podobné články na webu: