Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Astaroth

George Orwell (1903-1950)

• britský novinář, esejista a spisovatel demokratické levicové orientace
• světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984 popisující nehumánnost totalitních ideologií
• ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou
• v komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet

Další autoři:

• John Ronald Reuel Tolkien (Pán prstenů, Hobit)
• Joanne Rowling (Harry Potter)
• Ray Bradbury (Marťanská kronika, 451 stupňů Farenheita)

• odraz války – RUSKO: Simonov, Někrasov, Šolochoch, USA – Joseph Heler (Hlava XXII.), UK – Patrick Ryan – Jak jsem vyhrál válku
• Skupina 47 – němečtí autoři – demokraticky orientovaní spisovatelé, kteří otevřeně psali o problémech fašismu, které vedly k rozpoutání války, německý pohled na válku, snaha vyrovnat se s minulostí (Günter Grass – Plechový bubínek, Peter Weiss, Heinrich Böll)
• Existencialismus – Jean-Paul Sartre
• neorealismus – Alberto Moravia (Horalka)
• Beat generation – Charles Bukowski (Všechny řitě světa i ta má)
• Rozhněvaní mladí muži – John Osborne
• nový román
• magický realismus
• literatura s prvky sci-fi – John Ronald Reuel Tolkien (Pán prstenů, Hobit)
• postmoderní literatura – Vladimír Nabokov (Lolita)
• absurdní drama

Sci-fi a fantasy

• – science fiction – umělecký žánr vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů, děj je zasazen do vesmíru, budoucnosti
• – fantasy – umělecký žánr založený především na užití magie či jiných nadpřirozených prvků
• – varování před totalitní společností – antiutopické romány, kde se společnost vyvinula špatným směrem (Orwell)

Téma a motiv

• témata – rozklad socialistických idejí v Sovětském svazu, tendence společnosti k třídnímu rozdělení, nebezpečí řeči jako instrumentu ke zneužití moci
• motivy – písně, státní rituály, stodola (kde je napsáno 7 přikázání)

Časoprostor

• nespecifikováno, bez historických referencí, mohlo by být např. v době revoluce v Rusku, na vymyšleném místě v Anglii

Kompoziční výstavba

• chronologická, rozděleno do 10. kapitol

Literární druh a žánr

• druh – epika, žánr – antiutopická povídka/novela, forma – próza

Vypravěč

• er-forma, anonymní vypravěč, je psán z pohledu zvířat, ale ve třetí osobě, čas minulý

Postavy

• Napoleon – prase, nejchytřejší, ale podvodník a pokrytec
• Kuliš – chytré prase s dobrými nápady
• Pan Jones – původní majitel farmy, alkoholik
• Boxer – kůň, pracovitý, čestný, největší dříč, symbolizuje utlačovanou dělnickou třídu
• Pištík – prase, lhář, přítel Napoleona
• Major – inteligentní kanec
• Molina – klisna, parádivá, ráda se parádí mašlemi, marnivá

Vyprávěcí způsoby (jazyk)

• slohový postup je vyprávěcí a popisný

Typy promluv

• přímá, nepřímá řeč

Veršová výstavba

• není

Jazykové prostředky

• spisovný, používány odborné termíny, slova se socialistickým zabarvením (soudruzi)

Tropy a figury

• vyskytují se metafory, archaismy, personifikace v celém díle

The post Farma zvířat – rozbor knihy (9) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: 1984

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Meridian

GEORGE ORWELL  

Eric Artur Blair napsal pod svým pseudonymem George Orwell román 1984, který se odehrává ve fiktivní budoucnosti, kde po druhé světové válce došlo k dalším bojům a rozdělení světa na tři totalitní mocnosti – Oceánii, Eurasii a Eastasii. Hlavní hrdina Winston Smith žije na britských ostrovech. Vládne zde Velký bratr, který hlásá ideologii s hesly „válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla“. Kontroluje veškerou činnost obyvatel, včetně jejich myšlenek. Hlavní hrdina začíná pochybovat o správnosti ideologie, zamiluje se do úřednice Julie (láska je zakázaná), s níž často utíká mimo dosah špionážní techniky a pomáhá šíření revolučních myšlenek. Celou dobu je však sledován, nakonec i zatčen. Spolu s Julií je vyslýchán a psychicky týrán, až zcela povolí, na svou lásku zapomene a začne zbožňovat Velkého bratra.

Orwellovo dílo spadá do období čtyřicátých let 20.století a zaměřuje se na kritiku totalitních režimů. Nejproslulejší je jeho Farma zvířat. Ve Velké Británii byl Orwell zařazen mezi nejvlivnější autory 20. století. V naší republice byla kniha přeložena až v letech 1983–84, výtisky se opisovaly na stroji a šířily se jako samizdat.

Téma, motiv, časoprostor

Autor je antiutopista, meziválečná anglická próza s prvky sci-fi, otřesné vize totalitní společnosti, toto dílo je považováno za jedno z nejzásadnějších děl 20.století, které upozorňuje na hrozbu totalitní společnosti, absolutní kontroly. Román reaguje na stalinismus v SSSR, upozorňuje na nebezpečí, kdy individualismus se může stát zločinem.

Kompoziční výstavba, literární druh, žánr

Kompozice je chronologická s retrospektivními prvky.

Literární druh – epika, žánr – antiutopická sci-fi, forma – próza.

Vypravěč není blíže určen, er-forma.

Vyprávěcí způsoby – úvahy hlavního hrdiny, jeho zápisky v deníku, přímá i nepřímá řeč, dialogy, monology, slogany…

Jazykové prostředky a jejich funkce:

Jazyk spisovný, v dialozích použitá hovorová řeč, používá newspeaku (jazyk vytvořený ministerstvem pravdy), speciální jazyk s důrazem na jednoduchost vyjádření. Nespisovný jazyk a vulgarismy v řeči Prolétů.

Kontext:

Román 1984 je ovlivněn dobou svého vzniku – rok 1949. Autor nepodlehl euforii z ukončené války, ale poukazuje na nová rizika, na skrytou totalitu, která vládne tak efektivně, že si lidé přestávají uvědomovat jiné možnosti, přestávají kriticky myslet, nevidí už nic špatného na způsobu života, který vedou. Jde o téma stále živé, protože žijeme v době, kdy se nám establishment snaží nabídnout bezpečí – výměnou za svobodu.

The post 1984 – rozbor knihy (3) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Nina

Literární druh a žánr:

• alegorický antiutopický satirický román ve formě bajky (próza, epika)

Literární směr:

• vydáno r. 1945 – jedno z posledních autorových děl;
• světová próza za 2. světové války

Slovní zásoba:

• převažuje spisovný, jednoduchý a poměrně moderní jazyk

Stylistická charakteristika textu:

• silné satirické a kritické prvky, nepřímo zaměřené proti stalinistickému Sovětskému svazu;
• velice barvité popisy a charakteristiky, které připodobňují jednotlivá zvířata k charakterově podobným postavám světové historie;
• častý výskyt přímé řeči;
• v příběhu se vyskytují i jiné formy textu, např. oslavná píseň

Vypravěč:

• vypravěčem je autor – vnější nezávislý pozorovatel děje (-er forma)

Postavy:

• prase NAPOLEON (zpodobnění J.V. Stalina): autoritářský a manipulátorský vůdce, spíše mlčenlivý, ale má schopnost ovlivnit všechna zvířata svými názory;
• prase KULIŠ (zpodobnění Lev Trockij): má dobré úmysly, ale je smeten silou Napoleona, který jej nakonec vyžene z farmy a považuje ho za viníka veškerých špatností, které se po jeho útěku na farmě stanou;
• prase MAJOR (zpodobnění Lenina ): umírá na začátku příběhu, jeho ostatky slouží jako “ideologický artefakt”, je považován za původce revoluce – přijde jako první s nápadem osamostatnit zvířata od člověka;
• prase PIŠTÍK: “prodloužená ruka” Napoleona – obratně manipuluje s ostatními zvířaty, věrně slouží Napoleonovi a snaží se k tomu přimět i ostatní zvířata;
• valach BOXER: pracovitý a dobromyslný, ale zmanipulovaný “režimem”, věrně slouží farmě až do svého vyčerpání, i přesto není prasaty oceněn a jeho život končí díky prasatům v řeznictví;
• klisna LUPINA, havran Mojžíš, nemyslící masa zvířat, aj.

Děj:

Celý příběh se odehrává na zvířecí farmě, která je nazvaná jako Panská farma. pan Jones zamyká farmu a mezitím se zvířata pomalu schází na schůzi do stodoly. Nelíbí se jim, že nedostávají tolik jídla, kolik by chtěli, jsou nespokojeni, jak se s nimi zachází. Zvířecí schůzi předsedá starý kanec Major, který nabádá zvířata k tomu, aby se člověku vzepřela, aby si nenechala nic líbit. Tvrdí, že lidé by se bez zvířat neobešli, protože veškerá námaha a práce provádí oni. Podle Majora je jediné východisko revoluce, jen tak zvířata docílí své svobody. Poté jak nastane ve stodole šum, Major silným hlasem pokračuje a vypráví zvířatům, že měl v noci sen, ve kterém se zpívala píseň zvaná Zvířata Anglie, čímž vzniká jinak zvaný animalismus (nenávist k lidem a láska ke zvířatům). Tato píseň se poté stala jejich heslem a připomínala jim budoucnost, které chtějí dosáhnout.

Po smrti Majora se stala vedoucími dvě nejvíce uznávaná prasata, Napoleon a Kuliš. Napoleon byl spíše mlčenlivý, ale pokud něco řekl, tak to platilo. Kuliš sice mluvil rychleji, ale ostatní jej nepovažovali za tak atraktivního v názorech jako Napoleona. První, co udělali, bylo, že se nejdříve zbavili všech věcí, které jim připomínaly otroctví. Lupina musela vyhodit stužky, které ji zdobily hřívu. Zvířatům nic nebránilo započít revoluci. Po krátké chvíli, kdy bojovali s panem Jonesem a jeho čeledíny, začali slavit vítězství. Pan Jones a ostatní utekli a zvířata začali slavit. Sestavili sedm přikázání, které musejí dodržovat. Byly to: Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel. Žádné zvíře nesmí chodit oblečené. Žádné zvíře nesmí spát v posteli. Žádné zvíře nesmí pít alkohol. Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna.

Zvířatům začnou vládnout Napoleon a Kuliš, problém nastává tehdy, když se přestávají shodovat v názorech.  Napoleon nakonec poštve všechny zvířata proti Kulišovi a ti uvěří, že Kuliš spolupracuje s panem Jonesem, že obchoduje tajně s farmářem ve vedlejší farmě. Ti začnou Kuliše nenávidět, Napoleon se mezitím postará, aby byl vyhnán psi, pryč s farmy. Odteď ho psi, které tvrdě vycvičil a už od útlého věku odstavil od matky, všude doprovázejí a pokud je někdo Napoleonovi nepohodlný, postarají se o jeho odstranění.

Po delší době začnou zvířata mnohem více pracovat, chtějí si postavit mlýn, ale i přesto dostávají stejné příděly jídla. Kůň Boxer pracuje dvakrát více než ostatní, je zcela odvázaný Napoleonovi a jeho ,,režimu‘‘.

Postupně si zvířata všimnou, že sedmero přikázání je změněno v prospěch prasat. I přes veškeré protesty zvířat je prasata umlčí svými argumenty. Po zvířecí úmorné práci, na kterou dohlíží prasata jim jejich mlýn zboří prudký vítr, podle Napoleona za vše může Kuliš a jakmile se jim mlýn zboří znovu, Napoleon toho využije k obvinění Kuliše. Nenávist vůči Kulišovi mezi zvířaty roste.

Uplyne další rok a produkce farmy je stále nižší a nižší, tuto skutečnost prasata svádí veškerou vinu na Kuliše. Tvrdí ostatním, že Kuliš chce, aby jejich farma nebyla zvířat, ale znovu lidí. Všechna zvířata tomu bezmezně věří a nadále poslouchají Napoleona.

Napoleon spolu se svými psi a pomocníky, mezi které patří i Kuliš, odhalují Kulišovi spolupracovníky a popravují je, přestože je to v rozporu s přikázáním. Jakmile si zvířata jdou přečíst sedmero přikázání, tak si povšimnou, že je znovu někdo změnil. Nyní zde stojí: Žádné zvíře nezabije jiné bez důvodu. I další přikázání byla pozměněna, ale zvířata si myslí, že už si je správně nepamatují, proto dále následují Napoleona.

Po čase začíná Boxer slábnout, už nedovede pracovat tak jako dříve. Jakmile onemocní, i přesto, že na farmě pracoval nejvíce, tak ho prasata pošlou k řezníkovi. Lupina to v poslední chvíli odhalí, ale už není cesty zpět a auto spolu s Boxerem opouští farmu.

Prasata se ihned přestěhovala do domu a mezitím pomalu začínají nosit lidské šaty, spolupracovat s ostatními farmáři, pijí alkohol a spí v čistém povlečení v peřinách. Ostatním zvířatům se jejich chování nelíbí, ale bojí se jakkoliv vzdorovat, aby je někoho náhodou prasata neobvinila, že spolupracují s Kulišem, to by poté byly odkázání na smrt. Název Zvířecí farma se změní znovu na Panskou farmu a lidští farmáři si všimnou, že jejich prasečí spolupracovatelé vykořisťují zvířata více než oni sami.

V závěru hrají v domě karty, a když zvířata proniknou blíže k rodinnému domu, všimnou si, že nelze rozeznat, kdo je člověk a kdo prase. Všichni jsou oblečení, všichni chodí po dvou, všichni se spolu smějí a povídají si. Na vratech už nevisí sedmero přikázaní jako dříve, visí zde jen jediné pravidlo: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

Kompozice:

• dílo je rozděleno na 10 kapitol;
• kompozice vyprávění je chronologická (přímá časová návaznost děje)

Prostor:

• veškerý děj se odehrává na venkovské zvířecí farmě v Anglii

Čas:

• doba děje není blíže přiblížena ani jinak vyjádřena (zobrazuje však postupný proces nástupu a fungování komunistické společnosti)

Význam sdělení (hlavní myšlenky díla):

• tvrdá kritika totalitních režimů (zejména Sovětského svazu), postavených na nenávisti, manipulaci s informacemi, demagogii, nesvobodě a utlačování;
• obecné vyjádření logického dějinného cyklu DIKTATURA – REVOLUCE – POSTUPNÝ NÁVRAT K DIKTATUŘE (pouze s jiným vedením – v tomto díle pod novým vedením prasat)

George Orwell

– narodil se 25. června 1903 v Motihari, Indie, zemřel 21. ledna 1950 v Londýně

– vl. jménem Eric Arthur Blair

– byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem

– vyrůstal v Oxfordshiru a podle místní říčky Orwell si později dal svůj pseudonym

– Orwell vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College

– v roce 1922 pracovat pro Indickou imperiální policii v tehdejší Britské Indii (v Barmě)

– po roce 1936 se Orwell jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války

– druhé světové války se neúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze a v roce 1950 na ni zemřel

Dílo:

– světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984

– psal knihy o diktaturách komunistického typu

– Orwellovy knihy a eseje se týkají politiky, komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy

– je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů

– v komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů

zařazení autora do uměleckého směru

– byl antiutopista 20. století, je možné ho řadit do meziválečné anglické prózy, příp. mezi autory píšící prózu s prvky sci-fi.

Určení století, v němž autor tvořil

– 30. až 50. léta 20. století

– tvořil v průběhu 2. světové války

Určení dalších autorů stejného um. směru:

Clice Staples Lewis (1898-1963)

– Ir, Tolkienův kolega a blízký přítel

– autor sedmidílného románu Letopisy Narnie

John Ronald Reuel Tolkien (1892-1977)

– Angličan, narodil se v JAR

– tvůrce „tolkienovského kultu“: Hobit (1937), Pán prstenů: Společenstvo prstenu, Dvě věže, Návrat krále; Silmarillion

George Bernard Shaw (1856-1950)

– 1925 Nobelova cena

Pygmalion, Caesar a Kleopatra, Svatá Jana

John Galsworthy (1867-1933)

– prozaik, dramatik, držitel Nobelovy ceny (1932)

– Sága rodu Forsytů – trilogie,

– Moderní komedie – trilogie, Konec kapitoly

Názvy (případně obsahy) dalších autorových děl:

1984 – hlavní hrdina Winston Smith žije ve světě, který řídí Velký bratr. Je zaměstnán na Ministerstvu pravdy, kde přepisuje minulost. V práci se seznamuje s dívkou Julií, zamilují se a chtějí se vymanit z vlivu Strany. Jsou udáni a mučeni v obávané Místnosti 101, kde jsou jim vymyty mozky.

Barmské dny – román odehrávající se v Barmě

Na dně v Paříži a Londýně – zážitky z dob, kdy byl Orwell tulákem

The post Farma zvířat – rozbor knihy (8) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): bambulin123

George Orwell

• Narodil se v roce 1903 v Indii a zemřel v roce 1950 v Londýně
• Vlastní jméno: Eric Arthur Blair
• Britský novinář, esejista a spisovatel
• Učitel, psal reportáže, recenze, romány
• Během 2. Světové války redaktor v BBC
• Narodil se v Indii, kde jeho otec pracoval jako úředník → matka ho převezla do Anglie
• Vyrůstal v Oxforshirdu a podle říčky Orwell si později vybral svůj pseudonym
• Zapojil se jako dobrovolník do španělské občanské války
• Sám byl socialistou, i když psal knihy o diktaturách komunistického typu
• Kritik stalinismu
• Nějakou dobu žil na ulici a pohyboval se mezi chudinou → inspirace pro jeho knihu Na dně v Paříži a Londýně
• Velmi ho ovlivnily události v Evropě → stává se socialistou, fašistou a kritikem totalitních režimů
• Těsně před svou smrtí dokončil své vrcholné dílo 1984
• Zemřel ve věku 46 let na tuberkulózu

Utopie – ideálně fungující stát

X

Antiutopie –  nefungující stát, totalitní režim – Orwell

Dílo

• Ve svých knihách se zabýval politikou a sociálními problémy své doby
• Jeden z nejlepších anglických esejistů
• V komunistickém ČSR byl na seznamu zakázaných autorů
• Psal antiutopie
  • Opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů
  • Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem.
• Psal také satiry = využívá komičnosti a ironie ke kritice a výsměchu
• Na dně v Paříži a Londýně → Orwellovy zážitky z doby, kdy se jako tulák pohyboval mezi chudými
• Hold Katalánsku → zpracování jeho zážitků z občanské války ve Španělsku
• 1984 – antiutopický román o vládě diktatury a zneužití moci, absolutní nesvoboda

Farma zvířat (1945)

• Alegorická bajka = příběh kratšího rozsahu, kde místo lidí vystupují zvířata, nebo také antiutopický román
• Novela ve formě bajky
• Myšlenkou autora je poukázat na hrozbu rostoucího komunismu a kritizovat Sovětský svaz. I když je komunismus dobrá myšlenka, není realizovatelná. Po čase vládne stejně jenom hrstka nejmocnějších.

Hlavní postavy:

• Pan Jones – majitel Panské farmy, moc dobře se nestará o zvířata, velmi pije
• Major – starý inteligentní kanec, který navede zvířata k revoluci, má představovat Lenina
• Napoleon – prase, nejchytřejší z nich, je to podvodník, vůdčí typ, „jde přes mrtvoly“, má představovat Stalina
• Kuliš – prase, je čestný, chce, aby farma prosperovala, má představovat Trockého
• Pištík – prase, mluvčí Napoleona, dokáže zvířata o všem přesvědčit, přítel Napoleona
• Boxer – kůň, největší dříč, pracovitý, velmi čestný, představuje pracující lid
• Lupina – klisna, přítelkyně Boxera, moc nedůvěřuje Napoleonovi, představuje pracující lid
• Molina – parádivá klisna, která z farmy uteče
• Benjamin – osel, který se nikdy nevyjadřuje, je nestranný
• Pan Pilkington – majitel sousední farmy (Liščín)
• Pan Frederick – majitel sousední farmy (Stračín)
• Pan Whymper – advokát, komunikoval s Napoleonem a domlouval mu obchody
• Psi – představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy Napoleona
• Ovce – tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají vlastní názor
• Havran Mojžíš – představuje víru, která v totalitě ztrácí své místo
• Slepice – první rebelové proti Napoleonovi → rozbíjely svá vejce
• Kočka, kachny, další prasata
• Lidé – představují kapitalisty

• Příběh se odehrává se v Anglii – městečko Willingdon
• Kniha je psána spisovným jazykem, časté jsou socialistické termíny (soudruhu), er forma, metafory (psi jako tajná policie), archaismy (senoseč), personifikace
• Kniha reaguje na šíření komunismu a kritizuje Sovětský svaz
• Jsou v ní historické události → GOELRO (elektrifikace Ruska), NEP (obnova hospodářství)
• Animovaný a hraný film
• Kniha vyšla v ČSR v roce 1946, ale po únoru 1948 byla zakázána (vyšla až v roce 1981)

Literárně-historický kontext

Tématika totalitní společnosti

• Významná role v literatuře 20. Století
• Alexandr Isajevič Solženicyn (Jeden den Ivana Denisoviče, Souostroví gulag – vyhoštěn ze země, vyloučen ze svazu spisovatelů SSSR, po roce 1989 se vrátil)
• Dominik Tatarka – díla vycházela v exilu a samizdatu, próza intelektuálního zaměření, existenciální otázky (Farská republika – o klerofašistickém režime slovenského státu, Písačky, V úzkosti hladania, Panna zázračnica, Rozhovory bez konca, Proti démonovi, Prutené kreslá)

The post Farma zvířat – rozbor knihy (7) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): barbucha.nej

Stručný obsah:

• Zvířata žijí na Panské farmě pana Jonese ne v těch nejlepších podmínkách, ale jsou smířená se svým osudem. Jednoho dne, když se Jones opije, se ale všechna sejdou ve stodole, kde jim staré prase Major vypráví o revoluci, která má brzy přijít. Když za pár dní zemře, vzbouří se zvířata proti panu Jonesovi a vyženou ho i s ostatními lidmi z farmy. Farma je přejmenována na Zvířecí farmu a do čela se postaví prasata jako nejchytřejší zvířata. Na mocenském vrcholu jsou prasata Napoleon a Kuliš, Napoleon ale plánuje samovládu. Oba se stále hádají. Na farmě začne platit nových sedm pravidel (přikázání). Zvířata je mají pro své blaho i pro kolektivní blaho dodržovat. A skutečně. Najednou se zlepší produktivita práce, zvířata se cítí svobodná a pracují více. Situace se ale začne obracet, když se Napoleonovi podaří zbavit Kuliše. Pomocí svých psů, které si vycvičil k poslušnosti, proti němu poštve ostatní zvířata a vyžene ho z farmy. Je obratným komunikátorem a před hloupými zvířaty dokáže své myšlenky i činy přesvědčivě obhájit. Má tak v rukou veškerou moc a dopřává výhody i ostatním prasatům. Uplyne rok a zvířata jsou prací unavená, pracovní podmínky jsou ještě horší, než když řídili farmu lidé. Vše, co je na farmě špatně, Napoleon svaluje na Kuliše. Mezi zvířaty vyhledává se svými psy jeho spojence a likviduje je. Zvířata si všímají, že stanovená pravidla nejsou některými dodržována, ale nikomu to nevadí. Nakonec se prasata přestěhují do domu, navléknou lidské šaty, začnou spát v postelích. Sedm pravidel se mění v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. V závěru se na farmě setkávají prasata s okolními farmáři. Ostatní zvířata za oknem pozorují jejich hodování. Lidé prasata obdivují, jak si dokázala ostatní podrobit. Napoleon přejmenuje farmu ze Zvířecí na Panskou. Zvířata pochopila, že už není rozdíl mezi lidmi a prasaty.

Téma

• rozklad socialistických idejí v Sovětském svazu
• tendence společnosti k třídnímu rozdělení
• nebezpečí řeči jako instrumentu ke zneužití moci

Motivy

Časoprostor

• čas není určen
• farma v Anglii

Kompoziční výstavba

• chronologická, postupná gradace
• členění na kapitoly (10)

Literární druh a žánr

• próza, ale i verše (Zvířata Anglie)
• alegorický antiutopický román s prvky bajky (antiutopie = opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů; občané obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem)

Vypravěč / lyrický subjekt

• er-forma, anonymní vypravěč (jediná Orwellova kniha, kde je to tak)

Postavy

• Napoleon – prase, nejchytřejší, ale podvodník a pokrytec, chtivý, krutý, alegorie na Stalina
• Major – inteligentní, výstavní kanec, před svou smrtí vyzývá k revoluci, alegorie na Lenina
• Kuliš – chytré prase s dobrými nápady, alegorie na Trockého – soupeřil se Stalinem o moc
• Pištík – prase, manipulátor, má na starost propagandu, stoupenec Napoleona
• psi – tajná policie, slepě plní rozkazy
• ovce – nepřemýšlející masa
• Boxer – kůň, pracovitý, čestný, největší dříč, symbolizuje utlačovanou dělnickou třídu
• Molina – klisna, parádivá, marnivá, madam mezi zvířaty
• Pan Jones – původní majitel farmy, alkoholik; lidé jako představitelé vykořisťovatelů
• Benjamin – osel, cynický, na první pohled nezúčastněný intelektuál, nejstarší, mrzutý, (autoportrét samotného autora)
• Mojžíš – krkavec, představuje křesťanství, které v totalitním režimu ztrácí své místo

Vyprávěcí způsoby

• vyprávěcí a popisný slohový postup
• přímá i nepřímá řeč

Typy promluv

• dialogy

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

• spisovný jazyk, barvité popisy
• odborné termíny, slova se socialistickým zabarvením, archaismy, eufemismy, nově vytvořená slova (animalismus)
• hojné přímé řeči – někdy hovorové výrazy
• i verše (Zvířata Anglie)

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

• personifikace, metafory

Literárněhistorický kontext

Kontext autorovy tvorby

• vznik během 2. světové války, 1945
• český překlad – 1. Jiří Havelka (1946 → zákaz), 2. Jiří Komárek (1981, exilově, Zvířecí statek), 3. Jiřina Čechová (Zvířecí farma, samizdatově), 4. Gabriel Gössel (1991+ještě několikrát)
• námět: seznámení s ruským novinářem, inspiruje se jím a poznává poměry v totalitním Rusku, na které reaguje svou tvorbou
• dobrá myšlenka je zničena, pokud se nesprávní lidé dostanou k moci
• kritika komunismu, stalinismu a poměrů v Sovětském svazu tendence lidí k třídnímu rozdělení (Orwell popisuje celý vývoj totalitního režimu, od prvopočátku, přes revoluci, následného opojení, mocenské boje v čele vlády a následný úpadek a návrat ke starým způsobům vlády, mnohdy horším než předtím), obrazem despotismu a násilí
• ve své době nedoceněné, někde zakázané
• inspirace: animovaný (UK) i hraný (USA) film, divadlo (Ústí, Olomouc)

• Orwell:
  • původním jménem Eric Arthur Blair, pseudonym podle říčky v Anglii
  • narozen narozen 1903 v Indii, vyrůstal v Anglii
  • prozaik, novinář, esejista
  • odpůrce kapitalismu a kritik nedemokratických režimů – většina děl se zaměřuje na kritiku totalitních režimů (alegorické antiutopické romány)
  • prolínání sfi-fi prvků a politické literatury
  • další díla: 1984 (antiutopie), Bože chraň Aspidistru, Na dně v Paříži a Londýně (inspirace vlastními zážitky)
  • v komunistickém Českoslovenku jeho díla zakázána

Literární / obecně kulturní kontext

• války (světová, ve Španělsku), Stalinismus
• světová literatura 20. století, prvky sci-fi (neskutečný svět, fiktivní vize budoucnosti, otřesné vize totalitní společnosti)
• současníci:
  • CZ: Karel Čapek, Ota Pavel, Ludvík Souček
  • FR: Antoine de Saint-Exupéry
  • USA: John Steinbeck, Ernest Hemingway, Isaac Asimov

The post Farma zvířat – rozbor knihy (6) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Anonym

Autor: George Orwell (1903 Indie-1950 Británie)

Datum 1. vydání: 1945

Vydavatelství mého vydání: Aurora (2000)

Ilustrátor: Martin Velíšek

Literární druh: Epika

Literární forma: Próza

Literární žánr: Antiutopický román

Téma: Totalita ve zvířecím světě

Motivy: revoluce, farma, totalita, společnost, rebelie, hloupost, pokrytectví, intriky, politika, moc

Postavy:

Napoleon

• nejchytřejší a společně s Kulišem nejvýše postavené prase, pokrytec a podvodník

Kuliš – Prase

• pravý opak Napoleona, je česný a jedná v zájmu všech zvířat.

Pištík – Prase

• podporuje Napoleona a je stejný jako on, prolhaný a prospěchářský. Často je to právě on, kdo je v přímém kontaktu se zvířaty z farmy a zdůvodňuje jim různé změny

Jazykový plán:

• Jedná se o bajku, takže celou knihu provází personifikace. V knize je požit spisovný jazyk, a poměrně málo přímé řeči

Jak byla kniha přijímána:

• Kniha byla pro svoje kontroverzní téma zakázána v zemích tvz. Východního bloku, a to až do roku 1989, kdy padl komunistický režim. Roku 2002 byla kniha zakázána v Arabských emirátech, jelikož mluvící prasata jsou proti učení Islámu. Ve francii doteď platí zákon, podle kterého se žádné prase nemůže jmenovat Napoleon. V roce 1945 byla kniha zakázána také v USA, kvůli kritice válečného spojence SSSR. Kniha nebyla po svém vydaní nijak zvláště oblíbená, ale nyní se společně s románem 1984 jedná o jedno ze dvou Orwellových nejznámějších děl. Kniha byla také dvakrát zfilmována, poprvé v roce 1954 a později v roce 1999.

Jak knihu vidím já:

• Kniha se mi velice líbila i přes nepěkný konec. Abych se přiznala, tak by mě asi nenapadlo hledat za postavami z příběhu skutečné historické osoby. Koho jaká postava skutečně představuje jsem se dozvěděla až asi v polovině knihy, kdy jsem si k ní hledala nějaké dodatečné informace. Příběh se mi líbil, byl čtivý, zbytečně se nezdržoval a zpracování formou bajky byl zajímavý nápad. Hlavní myšlenka, že i když se je na začátku dobrý záměr, později se stejně projeví lidská „zkaženost“, je podle mě zbytečně pesimistická. Podle mě příběh líčil průběh totality velmi věrně, takže bych knihu doporučila každému, koho zajímá, jaké to asi může být.

The post Farma zvířat – rozbor knihy (5) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: 1984

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Káťa

Téma: manipulovatelnost obyvatelstva, nebezpečí totalitních režimů

Čas: duben 1984 až jaro 1985

prostor: Superstát Oceánie (+ Eurasie, Eastasie), město Londýn

Stát ovládají 4 ministerstva:

Pravdy (zde pracuje Winston a přepisuje minulost, aby odpovídala současnosti à zabývá se lhaním), Lásky (zde jsou mučeni nepohodlní obyvatelé), Míru (řídí válku), Hojnosti (řídí ekonomickou situaci, činnost má za následek hladomor). Lidé nejsou omezeni zákony (ty neexistují), ale cokoli je proti systému, je (ideo)zločin a všichni jsou si vědomi, že nesmí činit jinak nebo budou vaporizováni. Společnost rozdělena na Vnitřní stranu, vnější stranu a proletariát. Všichni jsou neustále hlídáni a sledováni obousměrnými obrazovkami, odposlechy, vrtulníky… 3 hesla strany: Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost, kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.

Kompozice: chronologicky, zakomponován dlouhý text z Goldsteinovy knihy, samotný román členěn do 3 částí (1- 8 kapitol, 2- 9 kapitol, 3- 6 kapitol à 23 kapitol) + dodatek o newspeaku
literární druh a žánr: epika, antiutopický román
Vypravěč: er-forma

Postavy:

Winston Smith– obyčejný muž, 39 let, na něm je ukazován běžný život lidí v dané době, na první pohled vypadá jako dokonale zmanipulovaný člověk, můžeme si ale všimnout zbytků paměti a logického uvažování. On i Julie nakonec podlehnou mučení a začnou milovat Velkého bratra.
Julie– zamilovaná do Winstona, stejně jako on dokáže samostatně přemýšlet a to je to, co je jednoho na druhém tak láká. Julie ale přemýšlí o Straně trochu méně a většinu věcí dělá na truc. Neřeší do hloubky takové věci, jako že strana mění historii. Navenek ortodoxní členka strany.

O’Brien– Člen tajné policie strany vydávající se za člena Bratrstva (protistátní spolek). Svou hrou tak Winstona i Julii dovede k velezradě, jejich dopadení a odsouzení.

Velký bratr– Oficiálně povinně uznávaná modla stojící údajně v čele strany. Jeho existence však oficiálně nebyla nikdy potvrzena.

Emanuel Goldstein– nepřítel lidu, hlavní osoba dvou minut nenávisti, nejprve člen Strany, poté Bratrstva

Charrington– starý pán, vlastník vetešnictví, v jeho pokojíku se W a J scházejí. Nejdříve působí jako jejich spojenec, nakonec se z něj ale vyklube člen ideopolicie.

Vyprávěcí postupy:

jazykové prostředky: soudobá čeština, jazyk prolétů je hovorový, newspeak (jazyk vymyšlený pro potřeby angsocu, co nejjednodušší, v lidech má omezit emoce, není jim možno vyjádřit odpor k režimu. Zničit dvojsmyslná slova a zachovat pouze význam pro režim. Žádné termíny nepotřebné pro život) angsoc= anglický socialismus, totalitní režim, který v Oceánii panuje, doublethink= podvojné myšlení, člověk musí být schopen udržet v sobě dvě protichůdné myšlenky, aniž by se navzájem vylučovaly a on sám cítil logický protiklad, vaporizace= zmizení, vymazání stop po existenci, ideopolicie= tajná policie, která hlídá myšlenky, provádí vaporizaci

kontext autorovy tvorby: původně podporoval levici, účastnil se ale španělské občanské války, zde se setkal s metodami NKVD a stal se kritikem Stalinismu, po vypuknutí 2. Světové války pracoval jako redaktor BBC, další díla: Farma zvířat (alegorie), eseje Uvnitř velryby, Lev a jednorožec, reportáže Trosečníkem v Paříži a Londýně, Hold Katalánsku

obecně kulturní kontext: poválečná literatura- válka, totalitní režimy (Stalinismus)

The post 1984 – rozbor knihy (3) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Jarda

Téma: I když je na začátku dobrá myšlenka,je zničena,pokud se někteří dostanou k moci.( Kritika komunismu a Sovětského svazu)

Motiv: totalismus, politika, hloupost, proradnost, intrikářství, pokrytectví

Časoprostor: Děj se odehrává kdesi v severní Anglii na fiktivní farmé ve fiktivní době.

Kompoziční výstavba: chronologická, rozdělená do kapitol

Literární druh: epika

Literární žánr: antiutopický román ( antiutopický- opak utopie, myšlenka společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky-omezování svobody, totalitní forma vlády). Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývané utlačování politickým systémem.

Alegorická bajka: příběh kratšího rozsahu, zvířata zde vystupují jako lidé.

Literární forma: proza

Vypravěč: vypravěčem je 3. Osoba, která nezasahuje do děje

Postavy:

Pan Jones- majitel Panské farmy, z pohledu zvířat zlý pán, alkoholik, vyhnán z farmy

Major- starý moudrý kanec(Lenin, jako první přišel s myšlenkou revoluce.

Kuliš- prase, které chtělo vyhnat veškeré lidi z Anglie, snažil se naučiit zvířata číst, psát, učil se Animalismu. Nakonec byl vyhnán z farmy Napoleonem a byl považován za vyvrhele a zrádce.

Napoleon-prase,  které si vydobývalo poslušnost silou.Byl velmi krutý, nechal popravit mnoho zvířat. Vychoval si 9 psů, kteří ho neustále chránili. Také začal obchodovat s lidmi ( Stalin)

Pištík- prase, první muž Napoleona, který neustále uklidňoval, že Napoleon má ve všem pravdu.

Boxer- silný hřebec velmi pracovitý jeho hesla byla „ Soudruh Napoleon má vždycky pravdu“ a „Budu pracovat lépe a radostněji“ u Napoleona byl tak velmi oblíben. Nikdy neodmlouval a vždy poctivě pracoval a na to doplatil jednou když táhl kameny na dokončení mlýna, vůz se však převrhl, Prasata slíbila, že ho pošlou do nemocnice a však poslali ho rovnou k řezníkovi.

Benjamin- nejstarší a nejmrzutější zvíře na statku. Velmi ho zasáhla smrt jeho přítele Boxera. Nikdy nebyl pro ani proti revoluci.

Vyprávěcí způsoby: er-forma

Určování zda se jedná o monolog­ či dialog: V knize se vyskytuje hlavně dialog, a to proto, že si mezi sebou zvířata hodně povídají.

Typy promluv: hodně přímé řeči.

Jazykové prostředky a funkce: jednoduché věty, výjimkou jsou rétorické projevy některých zvířat- hesla, písně, přímé řeči, propaganda režimu, používání velkých písmen na začátku slov u hybatelů dějinami: Člověk, Revoluce….

Určování spisovných a nespisovných výrazů: spisovný jazyk

Figury a tropy: alegorie– česky jinotaj- je text, John doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčěm jiném, nezjevném. Je to tedy dílo, jehož vlastní smysl je skryt a k porozumění vyžaduje nějaký klíč.

Metafory- psi jako hlídači, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející masa.

Autor:

George Orwell ( 1903 Bengálsko-1950 Londýn)

Zařazení autora do uměleckého směru:

Byl antiutopista 20. Století, jemožné ho řadit do meziválečné anglické prozy, případně mezi autory píšící prozu s prvky sci-fi

Určení století, v němž autor tvořil:

30. až 50. léta 20. Století

Určení dalších autorů stejného uměleckého směru:

J.R.R. Tolkien, C.S. Lewis.

Názvy (případně obsahy) dalších autorových děl:

Barmské dny

Na dně v Paříži a Londýně

Děj:

Má Symbolizovat nástup a fungování komunismu, odehrává se na jedné anglické farmě pana Jonese, který jenoho dne zapomene zavřít zvířata, protože se opil. Zvířata se sejdou ve stoole, kde prase Major začne mluvit o revoluci a naučí zvířata zpívat vlasteneckou píseň.Poté co prase Major zemře revoluce skutečné proběhne( symbolizace smrti vůdce komunismu Lenina) vyhnáním pana Jonese z farmy. Poté prasat oznámí že umějí psát a číst a že přejmenují Panskou farmu na Farmu Zvířat. Dále stanoví 7 pikázání( nepřátelství k lidem ), většina zvířat začne na farmě pracovat. Podařilo se jim také v bitvě u kravína odrazit první útok lidí. Prase Napoleon se ujme výchovy štěnat.

Poté prase Kuliš navrhoval stavbu větrného mlýna,což se zvířatům zamlouvá, ale Napoleon opět návrh Kuliše zamítne a nechá shromáždění zvířat rozehnat smečkou psů. Tím vyhnal Kuliše z farmy.

Zvířata se sice byla nespokojena, ale nemohli nic dělat, protože se báli Napoleonových psů. Napoleon převzal kulišův plán o stavbě větrného mlýna a zvířata se do něj pustila.

Napoleonovy se stavba nedařila, proto všechnu vinu sváděl na Kuliše.Nějkterá zvířátka byla odsouzena k trestu smrti za údajnou spolupráci s ním.

Mezitím Napoleonův pomocník prase Pištík začal měnit příkázání, ale nakonec se  změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Příběh se zavrcholuje hostinou prasat s lidmi a Napoleon zdatně přejmenovává Farmu Zvířat na Panskou farmu.

The post Farma zvířat – rozbor knihy (4) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Andrew Newman

1       Literární teorie

1.1     Forma

1.1.1      Obecná charakteristika

Farma zvířat je antiutopickým románem, alegorickou bajkou, která vyšla roku 1945. Orwellova díla řadíme k žánru sci-fi. Dílo má za účel parodovat obecně totalitní režim, ale velmi připomíná konkrétně Sovětský svaz. Autor se však důsledně vyhýbá jakémukoliv vysvětlování a zachovává formu bajky. Román byl hodnocen jako 31. nejlepší kniha 20. století.

1.1.2      Jazykové prostředky

Dílo je psáno spisovným jazykem s využitím odborných termínů (animalismus, apatie). Občas jsou zakomponovány hovorové výrazy.

1.2     Obsah

1.2.1      Tematická výstavba

1.2.1.1        Námět a téma

Námětem díla je kritika totalitního režimu v alegorické formě. Hlavním tématem je vývoj a vznik určité formy zvířecí totalitní farmy namísto nadvlády člověka.

1.2.1.2        Prostředí

Děj se odehrává farmě pana Jonese, které leží na blíže nespecifikovaném místě v Anglii. Čas není určený, ale podle referencí na některé technologie a výdobytky civilizace se jedná zhruba o polovinu 20. století.

1.2.1.3        Vypravěč

Vypravěč se omezuje na převyprávění příběhu a do děje nijak nevstupuje.

1.2.1.4        Postavy

1.2.1.4.1      Obecně

Na farmě je několik skupin zvířat, které představují rozvrstvení společnosti. Prasata představují mocné a schopné, tj. vládnoucí skupinu. Jsou nejchytřejší a schopné se ujmout vlády, původně ku prospěchu všech, avšak ve výsledku vzniká boj o osobní moc. Koně jsou představitelé idealistů, díky své síle oddřou nejvíce práce a dodávají nadšení do práce. Slepě však následují své vůdce a svůj omyl si uvědomí až příliš pozdě, kdy jich jako zraněných není více potřeba a jsou i přes své zásluhy poslání do kafilérie. Ovce znázorňují většinu, bez názoru, bez otázek, pouze opakují naučené hesla, kterými přehluší jakýkoliv odlišný názor. Jsou pro prasata nejlépe manipulovatelné. Osel je představitelem intelektuálů, stojí stranou všech akcí, pouze pasivně pozoruje dění a není žádnou ze změn zvláštně nadšen. Jako jediný si uvědomuje pravděpodobný výsledek převratu, ale pokládá za zbytečné se angažovat, jelikož by byl jednak přehlučen davem a pak by ještě mohl být potrestán za neposlušnost. Když je tázán, proč není šťastnější po vyhnání lidí, pouze odvětí, že oslové mají dlouhý život. Psi, původně nápomocní, byli prasaty převychování a působí jako osobní garda a tajná policie proti opozici. Poslední významné zvíře je havran, který nepracuje, pouze vypráví povídky o nebi pro zvířata, které se tam dostanou, budou-li tvrdě pracovat. Symbolizuje církev, jeho povídky jsou prasaty sice označovány za nesmysly, ale stejně není vyhnán z farmy, protože je v zásadě prasatům prospěšný. Lidé představují kapitalismus a vykořisťování, proti kterému se zvířata vzbouřily.

1.2.1.4.2      Napoleon

Hlavní antagonista, využije šance, aby se stal absolutním vládcem na farmě, a tvrdě postupuje proti jakékoliv opozici. Je ochoten odsoudit dobrý plán, jen proto, že přišel od konkurence. Výborně se mu daří manipulovat davy a ve výsledku se snaží se přiblížit člověku. Z největší pravděpodobností má představovat J. Stalina.

1.2.1.4.3      Major

Nejstarší z prasat, umírá ještě před propuknutím revoluce, ale právě on je inspirací k jejímu počátku a od něj pochází hlavní ideologie. Symbolizuje V. Lenina.

1.2.1.4.4      Kuliš

Je opozicí k Napoleonovi, přichází s inovacemi a nápady, které by pomohly všem. Neaspiruje příliš na absolutní moc, avšak pro své schopnosti je Napoleonem brán jako hrozba, je tedy označen za zrádce a vyhnán. Představuje Lva Trockého.

1.2.1.4.5      Pištík

Mladší prase, které je oddané Napoleonovi a je to on, kdo nejvíce manipuluje davem.

1.2.1.4.6      Boxer

Kůň, který sice není nijak chytrý, ale je nejsilnějším, ze všech zvířat. Pro své ideály se obětuje, ale ve výsledku je jeho práce marná a po svém zranění má být utracen.

1.2.1.5        Kompoziční postup, vztah dějových linií a dějové napětí

V díle je využit chronologický postup.

1.2.1.6        Děj

Děj začíná, když se jednou pan Jones zpije a zapomene zavřít dveře do chléva. Tehdy se všechna zvířata sejdou a prase Major jim vypráví o revoluci, které musí přijít a jak vyženou lidi a bude jim lépe. Také je naučí novou hymnu „Zvířata Anglie“. Krátce na to Major umírá, ale ostatní prasata se jeho příběhu ujímají a zorganizují převrat, kdy pana Jonese vyženou z farmy a Panskou farmu přejmenují na Farmu zvířat. Prasata se mezitím naučila číst a psát, vytvoří ideologii animalismu, jež má 7 základních přikázání.

Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel

Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel

Žádné zvíře nebude chodit oblečené

Žádné zvíře nebude spát v posteli

Žádné zvíře nebude pít alkohol

Žádné zvíře nezabije jiné zvíře

Všechna zvířata jsou si rovna

Protože si to ovce nebyl schopny zapamatovat, vytvořili pro ně jednoduché heslo: „4 nohy dobré, 2 špatné“. Po nějaký čas se všem zvířatům dařilo na Farmě dobře a o všech změnách se každý den ráno hlasovalo na shromáždění. Zatímco všechna zvířata pracovala, a některá ještě o mnoho usilovněji, tak se pan Jones snažil farmu získat zpět a zaútočil. Zvířata útok úspěšně odrazila a Kuliš, který obranu vedl, za svou odvahu dostal medaili, zatímco Napoleon se za celou dobu příliš neangažoval.

Poté nastalo opět období klidu, v té době se narodila štěňata a Napoleon si je všechny vzal stranou na výchovu. Kuliš zatím připravil plán na stavbu větrného mlýna, které by všem pomohl s prací a dodal elektřinu. Napoleon byl tímto odstrčen trochu do pozadí a byl proti mlýnu již od začátku jen z principu.

Poté co Kuliš dokončil návrh na mlýn, se mělo hlasovat o jeho stavbě. Všechna zvířata byla tím návrhem uchvácena, ale v ten moment vstoupil do hry Napoleon s jeho vycvičenými psy, které Kuliše vyhnal. Ač se to některým zvířatům nelíbilo, netroufly si protestovat, kvůli strachu ze psů. Napoleon se následně prohlásí za vůdce a místo shromáždění nyní bude rozhodovat o všem výkonná rada složená z prasat.

Za pomoci Pištíka nechá Napoleon roznést zprávu, že Kuliš vlastně návrh na mlýn Napoleonovi ukradl a sám začíná jeho stavbu. Přichází však silná bouře, které rozestavený mlýn zcela zničí. Přirozeně je Kuliš obviněn ze sabotáže, a zvířatům je řečeno, že to byl Napoleon, kdo je v první bitvě zachránil a Kuliš zbaběle utekl. Poté následuje série poprav zvířat, které jsou Napoleonovi nepohodlná. Záminkou je údajná spolupráce s Kulišem.

Napoleon zneužívá své moci a kvalita života pro zvířata opět klesá. Prasata si pro sebe zabírají privilegia a postupně upravují sedm přikázání, jak se jim hodí. Žádné zvíře nebude spát v povlečené posteli. Žádné zvíře nebude pít alkohol nad míru. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez důvodu. Je zakázána hymna Zvířata Anglie a místo ní jsou zaveden písně oslavující Napoleona, který si mezitím osvojuje lidské zvyky. Zvířata jsou hladová a přepracovaná, ale je jim vždy řečeno, že se vlastně mají lépe, protože jsou svými vlastními pány. Zvířatům se také zdá, že se přikázání změnila, ale vždy je prasata přesvědčí, že mají špatnou paměť.

Mezitím Napoleon začne obchodovat s lidmi, jednak proto, že chybí některé zásoby, ale hlavně kvůli nedostatku whiskey. Lidí využijí šance a Napoleona podvedou padělky peněz a navíc opět zaútočí a vyhodí do vzduchu obnovený mlýn. I tentokrát jsou odraženi, ale se ztrátami a nejvytrvalejší pracant Boxer je zraněn, což ho po dalším náporu práce zcela položí. Zvířatům je řečeno, že poslali pro veterináře, ale osel Benjamin přečetl na kapotě auta, které přijelo nápis Kafilérie. Avšak i z toho se prasatům podařilo vymluvit a většinu přesvědčit, že to je jen starý nápis na koupeném autě.

Prasata pokračovala v krutovládě, až byla jejich správa ještě tvrdší než lidská. Ovce byly přeučeny na nové heslo „4 nohy dobré, 2 lepší“ a prasata začala chodit po dvou, oblékat se a nosit biče. Namísto sedmi přikázání zůstala již jen věta: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“.

Napoleon pořádá hostinu pro lidi a prasata, kde Napoleonovi všichni farmáři gratulují k úspěchu, že má nejproduktivnější farmu a nejméně utratí na krmivu. Poté Napoleon vyhlásí alianci s lidmi, zruší jakékoliv pozůstatky revoluce a farmu opět přejmenuje na Panskou farmu.

Poté co je zvířata chvíli pozorují při partii pokeru, sledují, jak vznikne konflikt protože, jak Napoleon, tak jeden z farmářů hrají naráz trumfové eso. Zvířata poté již nejsou schopna prasata rozeznat od lidí.

1.3     Význam a idea

Kniha má za úkol alegoricky poukázat na problémy totalitních režimů. Ačkoliv se autor vyhýbá vysvětlení, a v podstatě můžeme dílo brát jako pohádku bez šťastného konce, je paralela s dějinami sovětského svazu zcela jasná. Je zde také znázorněn určitý cyklus, totalita-revoluce-totalita, a je ukázáno, že to není cesta, která by měl nějaký smysl.

2       Literární historie

2.1     Společensko-historické pozadí

2.1.1      Sociopolitická situace

Román byl napsán v Anglii v době druhé světové války (vyšel roku 1945). Jedná se tedy o dobu, kdy se naplno projevuje pravá tvář ruského komunismu a stalinismu, ale také o dobu, kdy se mnoho intelektuálů snaží o zavedení demokratického socialismu v západních zemích, namísto neregulovaného kapitalismu.

2.1.2      Soudobé umění a literatura

V této době již není možné v literatuře najít jeden souvislý směr, jelikož množství významných autorů a škála zájmů, která se projevuje v jejich dílech, je nepřeberná. Velká skupina se však podobně jako Orwell zabývá politikou a pravděpodobnou budoucností. Chtějí hlavně poukázat na chyby zavedených politických systémů, případně varovat před nebezpečnými změnami.

Hlavním proudem v umění je v této době avantgarda, ke které patří unanimismus, futurismu, kubismus, dadaismus a surrealismus, expresionismus a civilismus.

2.2     Autor

2.2.1      Autorův život a faktory, které ovlivnily jeho tvorbu

George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, byl anglickým spisovatelem a novinářem. Narodil se v Indii v rodině úředníka, ale vyrůstal v Oxfordshiru. Také se zapojil jako dobrovolník do občanské války ve Španělsku. Jeho tvorba se vyznačuje hlavně silnou opozicí proti totalitám. Sám byl však sociálním demokratem a můžeme tak najít i témata zabývající se právě otázkami sociálních nerovností. Nejznámější je pro své dystopické romány 1984 a právě Farmu zvířat.

2.2.2      Další tvorba

Nejdůležitějším Orwellovým dílem je 1984, které se zabývá v podstatě stejným problémem jako Farma zvířat, ale je značně rozvinutější. Popisuje světovou nadvládu totality, kdy je rovnováha udržována konstantní válkou mezi třemi mocnostmi a projevy individualismu jsou trestány. 1984 byl zařazen na seznam 100 nejlepších knih 20. století na 13 místo.

2.3     Vliv díla

Farma zvířat byl spolu s 1984 ve východním bloku na seznamu zakázaných knih. Byla také námětem pro dvě filmová zpracování, poslední z roku 1999.

3       Literární kritika

3.1     Dobové vnímání díla

Dílo se potýkalo s určitými problémy při vydávání za druhé světové války. Důvodem byl fakt, že stalinistický sovětský svaz byl spojencem a vydavatelé se drželi určité dobrovolné cenzury. Nebylo to nakázáno od vlády, ale nakladatelé nechtěli sovětský svaz popudit. Do konce 50. let nebyl také příliš úspěšným, kvůli převládající náladě ve společnosti, ale na počátku studené války popularita prudce stoupla.

3.2     Soudobá kritika vs. současná

Po překonání problémů s vydáním, byla kniha přijata velmi kladně a nyní je považována za jedno z nejdůležitějších děl 20. století.

3.3     Nadčasovost a aktuálnost

Farma zvířat si svou aktuálnost navždy zachová, protože poukazuje na chyby politické ideologie, která by se teoreticky mohla ještě vrátit a je důležité, aby si lidé jejích chyb byli vědomi.

4       Srovnání

Farma zvířat patří mezi tzv. dystopické romány. Porovnáme-li ji s 1984, který se zabývá stejným tématem, hlavním rozdílem bude forma, avšak krom ní je rozdíl v tom na co knihy poukazují. Zatímco 1984 ukazuje do detailů, hrůzu života pod absolutní kontrolou bez svobody a individuality, tak Farma zvířat znázorňuje jaký devastující důsledek pro spolčenost má totalismus a tyranie, hlavně z celkového pohledu.

The post Farma zvířat – rozbor knihy (3) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: 1984

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Kiššová Amálie

Kiššová Amálie

Ukázka:

Winston zůstal obrácen zády k obrazovce. To bylo bezpečnější; ačkoli, jak dobře věděl, i záda mohou ledacos prozradit. Kilometr odtud se tyčila nad špinavou krajinou vysoká bílá budova Ministerstva pravdy, jeho pracoviště. Toto je Londýn, pomyslel si s jistou nechutí, hlavní město Územní oblasti jedna, třetí nejlidnatější provincie Oceánie. Snažil se vydolovat nějakou vzpomínku z dětství, která by mu řekla, zda Londýn býval vždycky takový.

(***)

Ale nemělo to smysl, nemohl si vzpomenout: z dětství mu v paměti nezůstalo nic než pár jasně osvětlených obrázků, které neměly žádné pozadí a byly většinou nesrozumitelné. Ministerstvo pravdy, v newspeaku Pramini (Newspeak byl úředním jazykem Oceánie. O její struktuře a etymologii viz Dodatek.), se děsivě lišilo od všech ostatních objektů v dohledu. Byla to obrovská stavba tvaru pyramidy ze zářivě bílého betonu, která se terasovitě vypínala do výšky 300 metrů. Z místa, kde stál Winston, se dala na bílém průčelí přečíst ozdobným písmem vyvedená tři hesla Strany:

VÁLKA JE MÍR

SVOBODA JE OTROCTVÍ

NEVĚDOMOST JE SÍLA

(***)

Byla to kniha bez názvu. Lidé o ní hovořili – pokud o ní vůbec hovořili – prostě jako o knize. Ale člověk se o takových věcech dovídal jen z nejasných pověstí. Řádný člen Strany se o Bratrstvu či o knize nezmínil, pokud se tomu šlo vyhnout. Ve druhé minutě přešla nenávist v záchvat zuřivosti. Lidé vyskakovali z míst, křičeli z plných plic a snažili se umlčet dráždivý mečivý hlas znějící z obrazovky.

(***)

Znovu pohlédl na stránku v sešitě. Zjistil, že zatímco seděl a bezmocně dumal, automaticky psal dál. A nebylo to už to křečovité neohrabané písmo jako předtím. Pero rozkošnicky klouzalo po hladkém papíře a psalo úhlednými velkými písmeny: PRYČ S VELKÝM BRATREM! (5x)

• Literární druh, žánr, kompozice (typ + zasazení výňatku do kontextu díla), téma, časoprostor

Dílo 1984 je epický antiutopický román (zároveň společenský a politický) odehrávající se v roce 1984 (konkrétně děj začíná dne 4. dubna) v Londýně (v hlavním městě Oceánie, další části světa byly Eurasie a Eastasie). Hlavním tématem je totalitní režim, falešnost, snadná ovladatelnost lidí a moc nad nimi ze strany vlády (Velký Bratr), technologický rozmach jako nástroj pro kontrolu jejich života, nemožnost jakékoliv individuality a mimo jiné i marná snaha o vzbouření se proti režimu. Kompozice – chronologická s retrospektivními prvky – děj je uveden v současnosti a poté se vrací zpět do minulosti v podobě vzpomínek či při předělávání dokumentů z dřívější doby apod. Dílo má tři části a každá má několik kapitol. Ukázka je hned ze začátku díla, kde je popsán charakter díla – respektive hlavní podstaty a nástroje, kterými vládnoucí vrstva ovládala lidi. Principy v díle jsou například Ministerstva s naprosto opačnou funkcí, nový velmi jednoduchý jazyk, doublethink (lidí věří dvou naprosto protichůdným informacím), vaporizace (vymazání člověka ze světa), ideopolicie trestající ideozločiny, 3 irelevantní hesla apod. -> Angsoc -> po válce v 50. letech

• Charakteristika vypravěče / lyrického mluvčího + postav

Vypravěč: er-forma; je vševědoucí (zná myšlenky postav); mluví spisovně, někdy hovorová slova (žvanil), tím se personalizuje do postav; bohatá slovní zásoba; je mu věnováno více prostoru než postavám na popis okolí, děje; vypravěč je spolehlivý

Winston Smith: hlavní postava; člen Vnější strany, pracuje na Ministerstvu pravdy, sám mění minulost, ale snaží se vzpomenout si (podezíravý), jaké to bylo dříve a nenechat se obelhat, nevěří v ideologii Angsocu, chtěl by bojovat proti režimu (nechce být součástí davu), prvním symbolickým krokem je zakoupení deníku, touží po místě, kde by nebyl sledován (viz. Ukázka), touží po spojenci (později chodí s Julií, zdánlivý přítel O´Brien), bohužel je zatčen ideopolicií a trestán (psychicky i fyzicky) až se podvolí režimu, v závěru vaporizován

Julie: stane se Winstonovou přítelkyní, také je proti režimu, mladá, pracuje na Oddělení literatury a vyrábí romány (režimem schválené), Winstona miluje, ale zradí ho, přetvařuje se, chytrá, nebojácná

O´Brien: zpočátku přítel Winstona, člen Vnitřní strany, zdánlivě důvěryhodný, ale intrikář a zradí Winstona, v závěru ho i mučí

Velký Bratr, Goldstein apod.: vymyšlené fiktivní postavy, slouží jako nástroj k ovládání, všemocný VB, neví se, zda existují, němění svá rozhodnutí apod.

• Jazyková charakteristika + analýza básnických prostředků

Vypraveč mluví spisovně a v er-formě, občas se personalizuje do postavy (až to vypadá, že to vypráví sám Winston – vnitřní monology), slova newspeaku (nově vytvořená – Angsoc, ideopolicie apod. – mix AJ a ČJ) a v přímé řeči jsou i hovorová slova, má bohatý slovník, citově zabarvená slova (svinstvo, žvanil), zdrobněliny (balíček), je mu věnováno mnoho prostoru, což slouží pro popis děje, prostoru, pocitů a okolností, nebo dalších důležitých informací – pro lepší vtažení čtenáře do děje, často se objevují dlouhá souvětí, hojně používá básnických prostředků – personifikace (tmavé oči hleděly upřeně do Winstonových – oči plakátu, metafory – Byla to policejní hlídka, co strká lidem nos do oken)

• Literární směr / období / tendence (+ znaky v textu)

1984 Orwell napsal v roce 1948, ale kniha byla vydána až v o rok později. Obecně se řadí do sci-fi literatury 20. Století a tendence zobrazování totalitarismu. Orwell i po válce přemýšlel (a předpověděl) nad možným vývojem… Předpokládal, že výhra ve válce neznamená konec. Dílo bylo lidmi kladně hodnoceno. Dílo vznikalo v době po druhé světové válce, dále byla i studená válka mezi USA a SSSR a nastolily se režimy totalitní (fašismus a komunismus). Eric Arthur Blair (vlastním jménem) žil jako malý v chudých poměrech. Narodil se v Indii (1903) a poté rodina bydlela v Anglii, ale žil například i na Barmě (Barmské dny). Bojoval ve španělské občanské válce (Hold Katalánsku). Sám autor za svého života odsoudil fašismus. Zažil si i tulácký způsob života… To vše ho vedlo k velmi negativnímu názoru na tyto režimy a byl demokraticky levicově orientován. Dalším vlivem využitým v tomto díle byl i rozvoj techniky. Všechny tyto události v jeho životě se promítly do jeho literární tvorby. Další díla – Farma zvířat – proti komunismu. Zemřel na tuberkulózu roku 1950. Román psal už jako nemocný. Tento román slouží jako varování, je obecně platný pro mnoho režimů a to i do budoucna. Byl až neuvěřitelně přesný. V SSSR bylo dílo zakázáno. V Československu bylo také zakázáno a šířilo se v samizdatech. Na toto dílo vznikly i filmové adaptace nebo reality show podle vzoru „Big Brother“. V dnešní době je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů a spisovatelů.

The post 1984 – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.