Ústava ČR
= základní zákon státu s nejvyšší právní silou
– veškerá nařízení, zákony, vyhlášky, mezinárodní smlouvy… musí být v souladu s ústavou
– v případně pochybnosti může být zákon navrhnut k přezkoumání Ústavním soudem, který rozhodne o ústavnosti zákona (zda je či není v souladu s ústavou)
Části ústavy
1) Preambule
- = slavnostní prohlášení, odkaz na historií, kulturu, připomenutí evropských hodnot
2) 8 hlav
- a) Hlava první – Základní ustanovení
_zřízení státu (demokratický právní stát), hl. město, státní symboly,…
- b) Hlava druhá – Moc zákonodárná
_drží ji parlament, parlament je dvoukomorový,…
- c) Hlava třetí – Moc výkonná
_drží ji prezident a vláda
- d) Hlava čtvrtá – Moc soudní
_drží ji Ústavní soud a čtyřstupňová soustava soudů
- e) Hlava pátá – Nejvyšší kontrolní úřad
_nezávislý orgán, fce kontroly složek moci, kontrola hospodaření se st. majetkem, dohlížejí na plnění st. rozpočtu, v čele prezident NKÚ, nechválení st. rozpočtu->rozpočtové provizorium-
- f) Hlava šestá – Česká národní banka
_udržuje cenovou stabilitu, kontroluje komerční b., na starost monetární politika, nezávislá instituce, vláda by se dle ní měla řídit, stanovuje úrokové sazby, v čele bankovní rada-: tu řídí guvernér-Aleš Michla, guvernéra jmenuje prezident
- g) Hlava sedmá – Územní samospráva
_členění země na kraje a obce, dvojstupňová
- h) Hlava osmá – Přechodná a závěrečná ustanovení
Druhy ústavy:
- – psaná-většinou, opírá se o ten psaný text X nepsaná-tradice zvyků (VB)
- – původní-stát si ji vytvořil sám (VB, USA) X přenesená-při tvorbě ústavy se zákonodárci nechali inspirovat jinou zemí (ČR)
- – flexibilní – pružná, jde lehce změnit X rigidní – pevná, pro její změnu je potřeba kvalifikované kvóru 3/5 poslanců, 3/5 přítomných senátorů (ČR)
- – oktrojovaná – vydává panovník bez souhlasu-schválení parlamentu X revoluční – spontánně, třeba po průběhu nějaké revoluce X dohodnutá-zástupci strany parlamentu se dohodli (ČR)
- – normativní-to co je napsané, odpovídá reálnému stavu X sémantická – neodpovídá
– starší ústavy:
– změna ústavy souvisí se změnou režimu/situace v zemi
– Prozatímní ústava (1918); Únorová ústava (1920); Ústava 9. května (1948)
– Únorová ústava (1920) -přenesená ústava, autoři se inspirovali Francií, rozdíl, že jsme přešli k parlamentnímu systému, odlišný počet poslanců, prezident měl povinnost 1 ročně předstoupit a podat zprávu o situaci státu, Exekutiva-vláda a prezident (7 let), TGM, více soudů-volební, vojenské, souvisí změna některých st. Symbolů, je zavedeno volební právo pro ženy
– Socialistická ústava (1960)
_přijata protože byly „vybudovány základy socialismu“
_čl. č. 4 – O vedoucí úloze KSČ
_z ČSR se stává ČSSR (Československá socialistická republika)
_r. 1968 – zákon O československé federaci
– ČSSR je tvořena dvěma rovnocennými státy – ČSR a SSR
– vytvořeny samostatné vlády pro každý stát, samostatné Národní rady
_na základě této ústavy funguje stát až do r. 1989
ZÁKONODÁRNÁ MOC(Legislativa)
– zabývá se tvorbou a schvalováním zákonů
= dvoukomorový Parlament ČR – Poslanecká sněmovna + Senát
Poslanecká sněmovna (dolní komora) Senát (horní komora)
– 200 poslanců – 81 senátorů
– 4 roky mandátu – 6 let mandátu
– volby poměrným systémem – volby většinovým systémem
– pasivní volební právo 21 let – pasivní volební právo 40 let
– možnost rozpuštění – nemožnost rozpuštění („pojistka demokracie“)
– poslanec/senátor musí pro přijetí mandátu bez výhrady složit poslanecký/senátorský slib
– Zánik mandátu
- a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,
e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
f) vznikem neslučitelností funkcí
INKOMPABILITA
= neslučitelnost fcí
– poslanec X senátor; prezident – X; soudce – X
– když rezignuje senátor = nové volby
– když rezignuje poslanec = do sněmovny se dostává „první pod čarou“
POSLANECKÁ IMUNITA
_primární důvod – poslanec nemůže být stíhán za svá vyjádření či rozhodnutí v rámci mandátu
_Trestní imunita
– je-li poslanec dopaden při či krátce po spáchání trestného činu, policie musí ihned informovat předsedu PS, který rozhodne o vydání/nevydání k trestnímu stíhání
– pokud poslanec spáchal trestný čin ještě před výkonem mandátu, požádá policie o vydání poslance k trestnímu stíhání; není-li vydán, je chráněn imunitou po dobu mandátu
INDEMNITA
– člověk nemůže být stíhán za výroky, které vyřkl na půdě PS či senátu
– probíhá max. kárné řízení
INTERPELACE
-právo poslanců vznášet kvalifikované dotazy na členy vlády-ti jsou povinni písemně nebo ústně do 30 dnů odpovědět (co se týká jeho resortu)
– Usnášeníschopnost PS
= za přítomnosti min. 1/3 poslanců
_Nadpoloviční kvórum
– nadpoloviční většina všech poslanců (101) a nadpoloviční většina přítomných senátorů
– př. přítomnost cizích vojsk na území ČR
_Kvalifikované kvórum
– 3/5 ze všech poslanců a 3/5 z přítomných senátorů
– př. změny ústavy
– Proces schvalování zákonů
1) Zákonodárná iniciativa (návrh zákona)
_vláda jako celek, 1 poslanec, skupiny poslanců, senát jako celek, zastupitelství VÚSC (kraje)
2) Vláda má 30 dní na vyjádření se k návrhu
3) Návrh jde do PS
_probíhají tzv. tři čtení + hlasování (pokud zamítnut – jde k ledu)
4) Návrh jde do senátu
_senát má 30 dnů na vyjádření
- a) Senát se nevyjádří -> zákon je považován za schválený
- b) Senát odmítne celý zákon -> sněmovna znovu hlasuje
– potřeba nadpoloviční většina všech poslanců (101)
- c) Senát vrátí s připomínkami -> sněmovna hlasuje o připomínkách
– potřeba nadpoloviční většina všech (101)
5) Zákon jde k prezidentovi
_právo Suspenzivního veta = právo prezidenta na vyjádření
_pokud je využito, vrací se zákon do PS
_sněmovna opět hlasuje – potřeba nadpoloviční většina všech (101)
6) Zákon je schválen
_zákon je podepsán prezidentem (nemusí podepsat), premiérem a předsedou PS
7) Vyhlášení zákona
_ve Sbírce zákonů – udává i datum uvedení zákona v platnost
VÝKONNÁ MOC(Exekutiva)
– zabývá se vykonáváním zákonů
= prezident + vláda
– Prezident
_volen přímou volbou na 5 let
_možnost zvolení max. 2x za sebou
_pasivní volební právo – 40 let
_není nikomu odpovědný – tzn. nemůže být odvolán
_ve výjimečných případech (vlastizrada) může být trestně stíhán, a to ústavním soudem na návrh senátorů a se souhlasem PS (3/5 většina poslanců)
_Pravomoci – suspenzivní veto, podepisuje zákony, rozpouští PS, jmenuje vládu a premiéra
– udělení amnestie (celoplošná), udělení milosti (konkrétní osobě), jmenuje soudce,
jmenuje soudce ústavního soudu se souhlasem senátu
– udělení státních vyznamenání (Řád Bílého lva [zasloužení se o ČR], Řád TGM [zasloužení se o
demokracii], Medaile za hrdinství [nasazení života pro druhé], Medaile za zásluhy [vědci, umělci, sportovci])
– podepisuje mezinárodní smlouvy, je velitelem ozbrojených sil, jmenuje generály
– suverénní-bez kontrasignace-jmenování premiéra, ministry, odvolává vládu
-KONTRASIGNACE-spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, přijímá, pověřuje nebo odvolává vedoucí zastupitelských sil
_Volba – návrh a) petice s min 50 000 podpisy občanů
- b) 10 senátorů
- c) 20 poslanců
– v podstatě většinový volební systém
– z prvního kola postupují většinou 2 kandidáti (1 kdyby měl nadpoloviční většinu všech hlasů, může jich postoupit i více-s druhým nejvyšším počtem hlasů, když ti první nejsou dva)
– v 2. kole vyhrává kandidát s nejvyšším počtem hlasů
– pokud dochází k remíze, do 10 dní jsou vyhlášeny nové volby, celý proces se opakuje (včetně kampaně)
– prezident se ujímá fce složením slibu do rukou předsedy senátu
– Vláda
_kolektivní orgán výkonné moci – premiér, místopředsedové vlády, ministři
_poměrný volební systém – na 4 roky
„jednobarevná“ = vládne pouze vítězná strana
„vícebarevná“ = koaliční = vláda složená z více stran
- a) menšinová-vláda nemá 101 většinu v PS
- b) většinová-vláda má zajištěnou 101 většinu(podporu v PS)
-u nás momentálně kolektivní většinová vícebarevná vláda
_Vznik – volební kampaň stran + volby
– prezident většinou jmenuje premiérem lídra vítězné strany (ústavní zvyklost), pověří jej sestavením vlády
– sestavenou vládu následně prezident jmenuje
– vláda má poté 30 dní na vypracování programového vládního prohlášení
– s tím předstupuje před PS a žádá o vyslovení důvěry
– pokud důvěru nezíská, opakuje se celý proces (jmenování premiéra, sestavení vlády…)
– pokud ani druhá vláda nezíská důvěru, navrhne premiéra předseda PS
– tohoto kandidáta jmenuje prezident a pověří ho sestavením vlády a vše se opakuje
– pokud ani tato vláda důvěru nezíská, prezident sněmovnu rozpouští
– pravomoci přebírá senát a jsou vypsány nové volby
_vláda je odpovědná PS
_kdykoli během funkčního období může být vyvoláno hlasování o důvěře (min. 50 poslanců)
_Demise ministra – ministr podává demisi prezidentovi prostřednictvím premiéra
– prezident by ji měl přijmout
_Demise premiéra – podává ji do rukou prezidenta
– s premiérem končí celá vláda
– následně je prezidentem jmenována vláda úředníků či jsou vypsány nové
volby a vládne vláda v demisi
SOUDNÍ MOC(Jurisdikce)
– dohlíží na dodržování zákonů
– nezávislá na ostatních složkách státní moci
– představují ji nezávislé soudy a soudci (soudci nesmí být členy žádné politické strany, nesmí podléhat tlaku veřejnosti či náboženskému přesvědčení)
– rozdělení – Ústavní soud
– 4stupňová soustava soudů
– Ústavní soud
_15 soudců ústavního soudu
_soudce ÚS jmenuje prezident se souhlasem senátu
_soudce ÚS: – absolvent právnické fakulty
– 10letá praxe v oblasti právnictví
– věková hranice 40 let
– trestní bezúhonnost
– jmenováni na 10 let (možnost opakovaného jmenování)
– 15 jich je (nemusí být jich pořád plný počet)
_hlavním úkolem je dohlížet na ochranu ústavnosti
_zabývá se: – trestní stíhání prezidenta (vlastizrada) na návrh senátorů se souhlasem PS (3/5)
– přezkoumávání ústavnosti zákonů (na návrh) – možnost zrušení zákona/vyhlášky
v případě, že jsou v rozporu s ústavou
– problematika porušování lidských práv
– Soustava soudů
- Nejvyšší soud ČR + (Nejvyšší správní soud) (omezování či poškozování občanů, jediný může rozhodnout o rozpuštění politické strany)
- Vrchní soudy (Praha, Olomouc)
III. Krajské soudy + Městský soud pro Prahu
- Okresní soudy + Městské soudy + Obvodní soudy v Praze
_zákon přesně stanoví, čím se který ze soudů zabývá
_občan má právo odvolat se k vyššímu soudu
_dovolání-lze podat proti rozhodnutí všech soudů 2. instance, dále rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona-Nejvyšší soud
_soudce: – absolvent právnické fakulty
– složené justiční zkoušky
– věková hranice 30 let (horní hranice 70 let)
– trestní bezúhonnost
– jmenován prezidentem na dobu neurčitou
_spory – Trestněprávní spor
_např. vražda, loupež
_rozhodnutí o vině/nevině
_rozhodnutí o druhu a výši trestu
– Občanskoprávní spor
_např. rozvody, dědictví, svěření dítěte do péče, alimenty
_rozhodnutí na čí straně stojí právo
Brno-město jurisdikce – Ústavní soud (Joštova), Nejvyšší soud (Burešova), Nejvyšší správní soud ( Moravské nám.)
Další podobné články na webu:
