Kniha: R.U.R.

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): IAMNIKYTA

Karel Čapek – život a vliv na dílo

• Karel Čapek byl významný český spisovatel, dramatik, novinář, publicista, překladatel i režisér.
• Působil v Lidových novinách, kde často komentoval politické a společenské otázky své doby.
• Byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
• Na jeho tvorbu měla silný vliv válka, prudký vývoj moderní společnosti, masový technický pokrok i napjatá politická situace v Evropě.
• Ve svých dílech často a velmi důrazně varoval před zneužitím vědy, před totalitními ideologiemi a před celkovým úpadkem lidskosti.

Další autorova díla:

• Bílá nemoc
• Krakatit
• Věc Makropulos
• Matka
• Válka s mloky

Kontext

• Historické pozadí: Dílo vzniklo v poválečné době (1920) bezprostředně po hrůzách 1. světové války. V této době byla celá společnost poznamenaná hlubokou skepsí vůči rychlému technickému pokroku a ničivým zbraním, které lidé poprvé masově obrátili proti sobě.
• Silně se zde odráží protiválečné a antimilitaristické naladění tehdejší společnosti.
• Text bezprostředně reaguje na dobové obavy z chladné mechanizace života, masové tovární výroby, nebezpečí zneužití vědy a ze ztráty základní lidskosti.

R. U. R. (Rossum’s Universal Robots) – 1920

Tematika:

• Literární druh: drama – konkrétně kolektivní drama s předehrou a třemi dějstvími.
• Literární žánr + charakteristika: vědeckofantastická antiutopická divadelní hra s tragickými prvky; zároveň filozofické drama o krizi lidskosti, technickém pokroku a zkáze civilizace.
• Literární směr / sloh: česká meziválečná literatura, demokratický proud, výrazné rysy pragmatismu; v díle se silně objevují i prvky filozofického zamyšlení nad samotnou podstatou lidské existence.
• Forma: próza psaná pro divadlo; text je založen především na replikách (dialozích) a scénických poznámkách.
• Stylistická charakteristika: dílo je psáno převážně spisovným jazykem, využívá odborné i cizí výrazy, neologismy a obrazná pojmenování.

Námět a motivy:

• Námět: technika, průmyslový pokrok, masová tovární výroba, válka, politika a zásadní morální otázka, zda může člověk beztrestně zasahovat do samotné podstaty přírody a života.
• Motiv / smysl: Ukázat odcizení mezi lidmi a nelidskost moderní chladné civilizace. Varovat před technickými vynálezy, které mají člověku zpočátku sloužit a ulehčit mu, ale jakmile se vymknou kontrole, obrátí se proti němu. Dílo kritizuje bezohledný pokrok, zneužití techniky lidskou leností a postupnou ztrátu pravých lidských hodnot.

Děj a kompozice:

• Dílo se skládá z předehry a tří dějství.
  • Předehra: Do továrny na vzdáleném ostrově přijíždí Helena. Seznamuje se zde s ředitelem Dominem, s ostatními pracovníky továrny i s výrobou samotných robotů. Domin ji hned požádá o ruku a ona souhlasí.
  • 1. dějství: Uplynulo 10 let. Helena v továrně zůstává a všichni muži ve vedení ji milují. Roboti postupně převzali veškerou práci po celém světě. Lidé úplně přestali pracovat, zcela zpohodlněli a začali ztrácet smysl života (přestaly se dokonce rodit děti). Helena s roboty soucítí, postupně se smiřuje s jejich existencí, zároveň však touží po jejich „zlidštění“. Potají v touze lidstvo zachránit spálí Rossumovy plány na výrobu dalších robotů.
  • 2. dějství: Narůstá obrovská panika, nejistota a napětí; z celého světa přicházejí hrůzné zprávy o globální vzpouře robotů. Ti dorazí až na ostrov. Vedení továrny je v obležení a zoufale se snaží zachránit – zjistí ovšem, že plány na výrobu robotů, které měly sloužit jako jejich jediná vyjednávací páka, už neexistují.
  • 3. dějství: Roboti definitivně vítězí, veškeré lidstvo je poraženo a vyhlazeno. Naživu je ponechán pouze stavitel Alquist, protože on jediný stále poctivě pracoval vlastníma rukama. Roboti ale bez zničených plánů nedokážou vyrábět další generace. Alquist však na samém konci objevuje u dvou mladých robotů projev lásky a ochotu obětovat se jeden pro druhého, a nachází v nich tak novou naději pro život na Zemi.
• Kompoziční postup:
  • Děj je vyprávěn chronologicky, ale má velmi silnou a gradující tendenci. Směřuje od slepé víry v neomezený technický pokrok přes mrazivé napětí až k úplné globální katastrofě a zkáze lidstva. V samém závěru ovšem graduje v katarzi a drobný náznak nového začátku.

Jazykové prostředky:

• Hra proslavila novotvar (neologismus) robot (slovo vymyslel Josef Čapek).
• Objevují se cizí slova, např. irritabilita, agónie.
• Hojná obrazná spojení, např. mohyla z lidských kostí.
• Bohatá přirovnání a silné filozofické metafory, např. „Z Nány mluví tisíce let a z vás všech jenom dnešek.“

Obsah

Hlavní téma, děj:

• Dílo pojednává o továrně izolované na ostrově, kde se podle starého vědeckého návodu doktora Rossuma ve velkém vyrábějí umělí dělníci – roboti (nejde o plechové stroje, jsou k nerozeznání od lidí, ale nemají žádné city ani duši).
• Tito roboti mají v ideální vizi ředitele Domina převzít veškerou lidskou práci, aby člověk už nikdy nemusel fyzicky pracovat a mohl žít pohodlněji.
• Výroba robotů se enormně rozšiřuje, s tím ale raketově roste i jejich využití a zneužití v průmyslu, politice a bohužel i ve válce – roboti se bezmyšlenkovitě stávají dokonalými, nemyslícími vojáky.
• Ředitelova manželka Helena robotů velmi lituje a přeje si je „zlidštit“, tedy dát jim city, schopnost cítit bolest a probudit v nich duši. Doktor Gall proto tajně začne nervovou soustavu některých nových robotů (mj. robota Radia) fyziologicky upravovat.
• Upravení roboti si časem začnou plně uvědomovat sami sebe a především svou vlastní sílu. Pochopí své drtivé postavení ve společnosti a vzbouří se proti lidem, které už vnímají jen jako bezcenné, lenivé bytosti, jež jen poroučejí, ale přitom už samy nepracují ani nic netvoří.
• Globální vzpoura robotů je naprosto úspěšná a lidstvo je na celé planetě brutálně vyhlazeno. Posledním přeživším člověkem zůstává stavitel Alquist (byl ušetřen, protože jako jediný ještě věřil v lidskou práci).
• Roboti však mají omezenou životnost a hrozí jim vyhynutí. Požadují proto po zoufalém Alquistovi návod na svou další výrobu a chtějí, aby je pitval zaživa. Jenže Rossumův starý návod už byl dříve spálen a nelze jej z hlavy obnovit.
• Na samém konci, když Alquist propadá největšímu zoufalství nad zkázou světa, však poznává čirý cit, obětavost, lásku a něhu mezi dvojicí mladých upravovaných robotů – Primem a robotkou Helenou. Ti mu připomínají nového Adama a Evu. Alquist je propouští jako svobodné bytosti do světa. Objevuje se tak obrovská naděje, že ačkoliv staré lidstvo zahynulo, samotný život a podstata lidskosti nevyhynou.

Postavy:

• Domin – generální ředitel továrny, energický, mimořádně schopný vizionář. Myslí především na výrobu, byznys a neustálý pokrok; je utopicky přesvědčený, že roboti bezmezně osvobodí člověka od utrpení a práce.
• Helena Gloryová – krásná a citlivá dcera významného prezidenta; všichni muži na ostrově ji obdivují. Má soucit s roboty a upřímně si přeje, aby se více podobali lidem (což nakonec vede k paradoxní zkáze).
• Dr. Gall – vedoucí fyziologického oddělení a šikovný vědec, který na prosbu Heleny začne tajně experimentovat s roboty a snaží se jim dodat více lidských vlastností (vnímat bolest a reagovat na ni).
• Dr. Hallemeier – psycholog a vzdělanec, jeden z vedoucích pracovníků továrny.
• Alquist – starší stavitel, vysoce praktický a poctivě pracovitý člověk (zosobňuje hlas samotného Karla Čapka). Ze všech postav si nejvíce váží lidského života a poctivé manuální práce. K pokroku je skeptický. Jako jediný na Zemi přežije zkázu lidí.
• Fabry – inženýr a technický ředitel továrny (dokáže například napustit dráty kolem ostrova smrtící elektřinou).
• Busman – obchodní ředitel, představitel čistě ekonomického a zištného pohledu na výrobu robotů (nakonec nechtěně umírá, když se snaží jít vzbouřené roboty zoufale podplatit obrovským množstvím peněz).
• Radius – jeden z nejvýraznějších, nejdokonalejších, fyzicky a mozkově zdatných upravených robotů. Odmítne pracovat a postupně se stane jedním z vůdců, který se bouří proti lidské nadvládě.
• Primus a Helena – velmi mladá dvojice experimentálních robotů. Na úplném konci hry se u nich objevují skutečné city, láska, stud a dokonalá vzájemná obětavost. Stanou se novým počátkem civilizace.
• Roboti obecně – slouží jako symbol děsivého odlidštění, bezduché práce a nebezpečí vyspělé techniky, která se snadno může vymknout z rukou svého stvořitele.

Časoprostor:

• Prostředí / atmosféra: Neznámý, přísně izolovaný Rossumův ostrov uprostřed oceánu. Drtivá většina děje se odehrává čistě uvnitř budov, laboratoří a pracoven továrny R. U. R. Atmosféra díla se postupně drasticky mění – od zdánlivě naprosto klidné, přesvědčivé a racionální přechází k mimořádně tísnivé, bezvýchodné, katastrofické a finálně tragické.
• Čas děje: Během děje uplyne více než 10 let. Jinak se jedná o naprosto blíže neurčenou utopickou budoucnost. Čapek chytře zasazuje děj do vyspělé budoucnosti, ale plně tak reaguje na morální a politické problémy své vlastní současnosti.

Popis děje:
Hra začíná příjezdem Heleny Gloryové na izolovaný ostrov, kde sídlí továrna Rossum’s Universal Robots. Zde se dozvídá, že inženýři vyrábějí umělé dělníky – roboty, kteří mají lidstvo zbavit veškeré namáhavé práce. Helena, vedená hlubokým soucitem, se však s jejich čistě otrockým osudem nedokáže smířit a neustále se snaží přimět vedení továrny, aby s roboty zacházelo jako s lidmi. Během deseti let, kdy na ostrově zůstává jako Dominova manželka, se jí podaří přesvědčit doktora Galla, aby potají změnil fyziologii některých robotů a probudil v nich cit, aby už nebyli pouhými stroji.

To však spustí nečekanou katastrofu. Roboti s upravenou inteligencí si uvědomí svou sílu a nesmyslnost lidské existence, jelikož lidé naprosto zlenivěli a přestali se rozmnožovat. Rozhodnou se proto celosvětově povstat proti lidstvu. Oblehnou továrnu na ostrově a nakonec brutálně povraždí všechny lidi uvnitř s výjimkou starého stavitele Alquista. Toho ušetří, protože jako jediný ještě věřil ve fyzickou práci a pracoval vlastníma rukama.

Roboti brzy zjistí, že mají omezenou životnost a hrozí jim úplné vyhynutí. Požadují tedy od Alquista tajemství k jejich výrobě. Alquist je však bezmocný, jelikož Helena původní Rossumovy plány ze strachu o budoucnost lidstva spálila. V okamžiku nejhlubšího zoufalství však Alquist v laboratoři sleduje dva mladé experimentální roboty, Prima a Helenu. Ke svému ohromení zjišťuje, že se mezi nimi vyvinuly hluboké lidské city. Jsou ochotni položit jeden za druhého život, cítí stud, náklonnost i skutečnou lásku. Alquist v nich tak poznává nového Adama a Evu, posílá je do světa a s ulehčením si uvědomuje, že samotný život na planetě Zemi nezahyne.

Inspirace a kritika díla:

• Dobové vnímání díla: Drama bezprostředně po svém vydání a premiéře (1921) vzbudilo naprosto obrovský ohlas nejen doma, ale i v zahraničí a nesmírně rychle se stalo populárním a hraným dílem po celém světě.
• Chápání a hodnocení díla: Čtenáři i světoví kritici mimořádně oceňovali především jeho děsivou originalitu, silné varovné poselství a nadčasovou myšlenku o střetu a pýše zranitelného člověka se svou vlastní dokonalou technikou.
• Posouzení aktuálnosti díla: Dílo je nesmírně aktuální i dnes (či ještě více než v době svého vzniku), protože dokonale a přesně řeší otázky plné automatizace, stvoření umělé inteligence, ztráty pravé lidskosti a naprosté zodpovědnosti člověka za jeho vlastní nekontrolovatelné vynálezy.
• Největším trvalým kulturním přínosem a stopou této hry pro lidstvo je také mezinárodní rozšíření slova robot, které se z čistě českého divadelního prostředí trvale dostalo do slovníku celého světa.

The post R.U.R. – rozbor knihy (4) first appeared on Statni-maturita.cz.

Rozbor knihy Sen noci svatojánské

Spisovatel(ka): William Shakespeare

Přidal(a): xxx

William Shakespeare

• 1564-1616
• Anglický spisovatel, autor divadelních her a herec. Za divadelní kariérou odešel do Londýna, kde vynikl jako dramatik a herec.
• Ve svém rodném městě studoval gymnázium.
• Měl manželku Annu a 6 dětí. Smrt dítěte zřejmě poznamenala jeho tvorbu.
• Ke konci života se usadil ve svém rodném městě.
• Spolumajitel kruhového divadla Globe v Londýně.
• Za svůj život napsal 37 dramat (komedie, tragédie a hry s historickým námětem.
• Měl během života 3 období psaní divadelních her.
• Do roku 1600 psal hlavně komedie (Zkrocení zlé ženy, Sen noci Svatojánské, Večer tříkrálový), během tohoto období napsal 1. tragédii a to Romea a Julii.
• 1600-1608 psal pouze tragédie a sonety (Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear).
• 1608-1616 psal tragikomedie, romance (Zimní pohádka, Bouře).
• Psal také sonety o dvou slokách v uspořádání veršů 12+2 (prvních dvanáct veršů obsahuje hlavní myšlenku, zbylé dva pojmenování), používal při psaní blankvers (nerýmovaný verš).
• Zajímavost jeho tvorby je že postavy si vytvářejí vlastní osud, jsou komplikované a mají kladné i záporné povahy. Má propracovanou psychologii postav. Láska bývá způsobena vášní.
• Porušuje pravidla žánru tím, že nechává prostupovat tragédii a komedii. Náměty jeho her většinou bere v antice a jedná se především o vztahy mezi lidmi, takže se hry dají zasadit do jakýchkoliv kulis.
• Píše hry ve verších.

Další díla:

• Hamlet,
• Othello,
• Macbeth,
• Zkrocení zlé ženy,
• Král Lear,
• Jindřich IV.,
• Jindřich V.,
• Zimní pohádka,
• Bouře.

Rozbor díla: Sen noci svatojánské

Postavy: 

• Hermie – miluje Lysandera, chce s ním utéct a tajně se vdát, má vlastní hlavu, odvážná.
• Demetrius – nápadník Hermie, která ho ale nemiluje, její otec ho podporuje, dříve byl nápadníkem Heleny, bezcitný, hrubý.
• Lysander – miluje Hermii, chce s ní utéct a oženit se, i přes nesouhlas s jejím otcem, nesnáší Demetria, věrný, po účinku lektvaru bezcitný k Hermii.
• Egeus – otec Hermie, přísný, chce, aby se Hermie provdala za Hippolyta, panovačný.
• Hippolyta – královna Amazonek, má se provdat za Thesea, chytrá, řídí se i city i rozumem.
• Theseus – vévoda Athénský, Egeus k němu přichází pro radu, protože si Hermie nechce vzít Demetria, realistický.
• Helena – miluje Demetria, který ale miluje již Hermii, nešťastně zamilovaná, zoufalá, zradí Hermii, bojí se, že jí nikdo nechce.
• Oberon – král elfů, chtěl by získat od Titanie panoše z říše elfů, chce pomoct Heleně s Demetriem.
• Puck – sluha Oberona, udělá záměnu při kapání lektvaru do očí, rozverný, poťouchlý, popletený, záludný, manipuluje s lidmi.
• Titanie – královna elfů, bohyně, nechce dát Oberonovi elfského panoše, kvůli kouzlu se zamiluje do Klubka, který má oslí hlavu, i přes rozhádání se má s Orbenem ráda.
• Elfové – slouží Titanii, žijí v lese.
• Herci – ochotníci, kteří cvičí v lese na svatbu Hippolyty a Thesea, amatéři, patří mezi ně Klubko, do kterého se na chvíli zamiluje Titanie, přijde si pak vznešeně.

The post Sen noci svatojánské – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

Rozbor knihy Svatý Xaverius

Spisovatel(ka): Jakub Arbes

Přidal(a): LILI

Literárně-historický kontext

Literatura 2. pol. 19. stol. – Májovci, Ruchovci, Lumírovci

• Doznívá romantismus- Karel Hynek Mácha – Máj
• J. K. Tyl – Národní hymna
• individualita, důraz na city, kontrast, nešťastná láska, příroda, hl. hrdina = výjimečný
• Realismus – popis reality, poznání skutečnosti, popis

Romaneto

• název vymyslel Neruda, povídka, záhadná zápletka, působí nadpřirozeným dojem, logicky vysvětleno, J. Arbes

Rozbor díla: Svatý Xaverius

Lit. žánr:

• romaneto, vědecko- detektivní s fantastickými prvky

Téma:

• záhada obrazu Svatého Xaveria, poklad ukrytý malířem

Motivy:

• poklad, naděje, dědictví, víra, přátelství, smrt

Časoprostor:

• Malá Strana, Smíchov, Vídeň, v době kdy autor žil

Kompozice a výstavba děje: 

• chronologická, vzpomínání postavy (retrospektivní)

Lyrický subjekt:

• ich forma

Básnické prostředky:

• přirovnání, metafora

Jazykové prostředky a slovní zásoba:

• spisovná čeština, archaismy, odborné výrazy

Typy promluv:

• přímá, nepřímá řeč.

The post Svatý Xaverius – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

Rozbor knihy Utrpení mladého Werthera

Spisovatel(ka): Johann Wolfgang Goethe

Přidal(a): Hannah

Johann Wolfgang Goethe

• Narodil se v roce 1749 v Německu.
• Kromě jedné sestry zemřeli všichni sourozenci na neštovice.
• Goethe se učil řecky, latinsky, hebrejsky, francouzsky, anglicky, a italsky, jezdil na koni a také se věnoval šermu. Byl v čele skupiny Sturm und Drang (Bouře a vzdor), která měla vzdorovat tehdejší civilizaci a odstranit faleš.
• Po vystudování práv krátce působil jako právník, poté se věnoval literární činnosti.
• Zajímavostí je, že měl poměrně silný vztah k Čechám a k Mariánským Lázním, kde se také seznámil se svou životní láskou, sedmnáctiletou Ulrikou Levetzow, kterou požádal o ruku, ale ta ho odmítla. Nutno podotknout, že Goethe měl v době seznámení 72 let. Zemřel ve věku 83 let na nachlazení po vyjížďce na koni.

Další díla:

• Prométheus,
• Rybář,
• Král duchů,
• Hledač pokladů,
• Elegie římská,
• Viléma Mistera léta učednická.

Rozbor díla: Utrpení mladého Werthera

Literární žánr:

• román

Literární druh:

• epika

Jazyk a styl: 

• psáno formou dopisů
• text obsahuje dlouhá souvětí
• použití eufenismů a zdrobnělin
• ich – forma (převážně)

Kdy a kde se děj knihy odehrává:

• Waldheim (fiktivní město v Německu), květen 1771 – prosinec 1772

Vyprávěcí postupy

• chronologická kompozice

Kdo je vypravěčem?

• Děj je vypravován Wertherovými dopisy pro jeho přítele Wilhelma.  

Kompozice

2 díly

• 1. popisuje přistěhování ne venkov a jeho vztah k Lottě
• 2. začíná odchodem za prací (k velvyslanci).

The post Utrpení mladého Werthera – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

Rozbor knihy Po nás ať přijde potopa!

Spisovatel(ka): František Gellner

Přidal(a): adelina0998

František Gellner

• český básník, žurnalista, kreslíř, karikaturista, bohém a mystifikátor
• představitel anarchistických buřičů
• narodil se v Mladé Boleslavi, zde vystudoval i gymnázium
• vystřídal mnoho vysokých škol v technických a malířských oborech (Příbram, Drážďany, Vídeň, Paříž…), které nedostudoval
• lákaly ho spíš šantány (zábavní podnik kabaretního typu), kavárny a anarchistické spolky 
• bez podpory a přízně rodiny se toulal
• živily ho příspěvky do časopisů
• pobýval v Paříži, Mnichově a Drážďanech, nakonec se vrátil do Čech a navázal přátelství s „olšanskými buřiči“ 
• po vypuknutí války narukoval na haličskou frontu, ve stejném roce byl prohlášen za nezvěstného a později za mrtvého, ačkoliv jeho tělo se nikdy nenašlo (mnozí se domnívali, že je to jedna z jeho dalších mystifikací a dlouho po skončení války s trnutím hleděli na dveře v hospodách, když vstupovala zvláštní hubená postava)
• verše zhudebnil Vladimír Mišík, Jaromír Nohavica, Pepa Nos, Katapult a další

Další díla:

• Radosti života (1903)

Rozbor díla: Po nás ať přijde potopa! 

Rok vydání:

• 1901

Literární druh:

• poezie

Jazyk:

• básně se podobají písničkám, jsou jednoduché a mají krátké verše
• většinou i krátké strofy (některá strofa se i opakuje jako refrén)
• nepoužívá obrazná pojmenování, ale pojmenovává přímo
• používá banální rýmy, nepoetická slova, častá je u něho i nemetaforičnost (na rozdíl od symbolistů)
• svými verši chce vědomě šokovat poklidné měšťanstvo, užívá vulgarismy
• ve své básnické tvorbě hojně využívá dobových forem lidové zábavy (kuplety, šansony)
• lyrickým subjektem je sám autor (zdánlivě autor sám sebe v očích čtenářů snižuje, píše o sobě kriticky a s cynismem, ale cynikem není, pouze se pokouší sám sebe moralizovat)
• píše poezii velice přímou s minimem složitých obrazů, důležité je vyjádřit myšlenku, přesně a nezkresleně
• sbírka obsahuje 34 básní.

The post Po nás ať přijde potopa! – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

  Nový epochální výlet pana Broučka 

  Spisovatel(ka): Svatopluk Čech

  Přidal(a): adelina0998

Svatopluk Čech

• český básník, prozaik, novinář a cestovatel
• narodil se v Ostředku u Benešova, jeho otec byl panský správce a český vlastenec
• vystudoval práva v Praze a chvíli pracoval jako advokát
• psal do almanachu Ruch (vyšel při příležitosti položení základního kamene Národního divadla) a časopisu Květy, rok i do Národních listů
• byl redaktorem časopisu Světozor a pár let i týdeníku Lumír
• už za života byl velmi uznávaný i mladou generací umělců
• patřil k ruchovcům, snažil se urovnat vztahy mezi ruchovci a lumírovci
• během svých cest navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Itálii nebo třeba Francii
• ke konci života žil v Praze a stranil se společnosti
• je po něm pojmenován most v Praze

Autorův styl:

• psal eposy
• psal sociální, politické a alegorické texty (básně, satirické povídky i romány)
• také psal humoristické povídky a fejetony z advokátního prostředí
• s výlety pana Broučka se stal zakladatelem science fiction v české literatuře

Další díla:

• • Husita na Baltu (historický epos)
  • Upomínky z východu (povídky)
  • Kandidát nesmrtelnosti (humoristický román)
  • Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (humorná fantastická povídka, de facto první díl)

Literárně-historický kontext

• Činnost ruchovců a lumírovců vycházela z neutěšené politické situace v mnohonárodnostní rakouské monarchii. Ta uzavírá dlouhodobý svazek s Maďary a v roce 1867 vzniká mocné R-U, jehož součástí jsou země bývalé Koruny české až do konce 1. světové války v roce 1918.
• R-U nelze ovšem vnímat jako „vězení národů“, kde byla občanská práva jednoduše ignorována a pošlapávána.  Postavení menších národů v této monarchii bylo nesrovnatelně lepší, než v jiných mnohonárodnostních zemích té doby (např. genocidě Arménů během 1. světové války v Turecku (tehdy Osmanská říše) předcházely krvavé události již dlouho před válkou.) 
• Soužití národů rakousko-uherské monarchie narušovala i vzájemná nenávist mezi některými menšími národy samotnými. Vzájemnou nedůvěru k sobě pociťovali např. Srbové a Chorvati. Již před vypuknutím 1. světové války však bylo nakonec víc národnostních menšin, které si další existenci R-U nepřály než těch, které si přály jeho zachování, a říše se zmítala v nekončících bezcílných bouřlivých národnostních svárech.
• ruchovci (škola národní):
• název podle almanachu Ruch, (vydán r. 1868 na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu)
• podobu tvorby ovlivnil pocit nového ohrožení národa, kterému hrozí rozplynutí v mnohonárodnostní monarchii R-U, proto je patrná zvýšená emocionalita
• literatura, zejména poezie, měla působit ryze citově, byla plná květnatých obrazů, básník se stával mluvčím národa
• ve svém programu navázali na národní obrození (znovu se vrací idea výchovy k vlastenectví, proto se zaměřovali hlavně na domácí látku, např. na slavná období v našich dějinách (např. husitství), dále také na český venkov, selství, v kterém viděli zachování dávných tradic)
• lumírovci (škola kosmopolitní):
• usilovali o světovost české literatury – jednak snaha rozšířit obzory české kultury překladatelskou činností, jednak ctili heslo „umění pro umění“ (umělecké dílo by mělo být podle nich nadřazeno jakékoliv účelovosti, proto např. odmítali okruhy témat z národní historie, navazovali tak spíš na májovce)
• časopis Lumír

Rozbor díla: Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století

Literární druh:

• epika

Literární žánr:

• satirická fantastická povídka

Autobiografické rysy:

• ne

Ich/er forma:

• er forma, postavy promlouvají pouze přímou řečí, děj vypráví vypravěč

Jazyk:

• hovorové nespisovné výrazy
• autor používá historismy (již neexistují) a archaismy (existují, ale nepoužívají se)
• jazyk se mění s postavou (vývoj jazyka mezi stoletími)

The post Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století first appeared on Statni-maturita.cz.

  Rozbor knihy Nana

   Spisovatel(ka): Émile Zola

   Přidal(a): sim_tauber

Émile Zola

• francouzský prozaik, synem italského inženýra, bývalého důstojníka Napoleonovy armády
• nedokončil lyceum, začal pracovat v nakladatelství, kde se kolem něj začala sdružovat skupina mladých spisovatelů, které oslovoval novým přístupem k literatuře 🡪 román musí stát na vědeckém základě a spisovatel má být pouze objektivním pozorovatelem a zapisovatelem faktů
• zakladatel naturalismu – teorii představil v eseji Experimentální román (za první natur. román považoval Flaubertovu Paní Bovaryovou)
• zajímal se i o politiku – zastal se Žida Alfreda Dreyfuse, který byl neprávem obviněn ze špionáže
• kritické statě o divadle a literatuře – Naturalismus a divadlo, Republika a literatura

Rozbor díla: Nana

Postavy

• Nana – prostitutka, nevyrovnaná, marnivá, rozhazovačná, ráda ničila věci, často střídá nálady a pocity, ctižádostivá, chce od ostatních obdiv a úctu, neuvědomuje si, jak se chová, myslí si o sobě, že je hodná, obětavá a soucitná, upíná se na jednoho člověka, teatrální, nevázaná, velmi krásná
• Zoe – věrná společnice, služka Nany, ochotná obětavá, věří v Nanin úspěch
• hrabě Muffat – Nanin milenec, lehce manipulovatelný, ženatý, koupí Naně dům
• Jiří Hugon – Nanin mladý milenec, který je upřímný, nevinný a naivní, bláznivě zamilovaný, bodne si nůžky do hrudi u Nany v ložnici
• Sametka (Satin) – prostitutka, Nanina přítelkyně, při jejím soužitím s Fontonem jí byla oporou, nestálá – Nana si ji „vydržovala“, ale ona stále utíkala zpátky na ulici, umírá v nemocnici
• Fonton – krutý, panovačný, prolhaný herec, Nanin bývalý
• Róza Mignonová – herečka, vdaná, Nana jí brala role (🡪nesnášely se), navázala vztah s novinářem Faucherym, ale i ten utekl za Nanou, ale vrátil se a Róza, její manžel a milenec spolu všichni žili v jednom domě, je Naně oporou, když umírá, opakuje, jak se Nana velice změnila

Jazyk

• Autor využívá slangových, hovorových a mnohdy až vulgárních výrazů ( „Hnus ten Valerio!…Ach ty mrcho, deset ludvíků je v tahu!…Nana, to je přece čupr holka, ta jediná. Hurá, Nano! Hurá, ty děvko zlatá).Využívá kontrastů (citace – znetvořený obličej X zlaté vlasy). Velmi často užívá přímou řeč, ale objevují se i poměrně rozsáhlé popisné pasáže. Zola neváhá popisovat i ty nejmenší detaily, často nepříliš vábné (citace).

The post Nana – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

  Rozbor knihy Obsluhoval jsem anglického krále

   Spisovatel(ka): Bohumil Hrabal

   Přidal(a): Nety

Bohumil Hrabal

• 1952 – 1994
• třetí nejpřekládanější český autor
• Stálý host hospody „U Zlatého tygra“ na Starém městě (Havel)
• studoval na brněnském gymnázium – v primě skončil s několika nedostatečnými; potom přestoupil na Gymnázium v Nymburce (od r. 2014 má Hrabalovo jméno), podruhé propadl v maturitním ročníku mimo jiné z literatury
• později si vytvořil pevnější vztah k literatuře
• Začal studovat práva, Navštěvoval rovněž přednášky z dějin literatury, umění a filozofie. 
• Protože za okupace byly vysoké školy uzavřeny, mohl studia dokončit až v roce 1946
• Během války pracoval jako železniční dělník, výpravčí, což se později odrazilo i v jeho literární tvorbě. Vystřídal profese: pojišťovací agent, obchodní cestující, pracoval ve sběrných surovinách a jako kulisák.
• Znal se s: Jiřím Kolářem, Egonem Bondym, Vladimírem Boudníkem

Rozbor knihy: Obsluhoval jsem anglického krále

ADAPTACE, ZAJÍMAVOSTI

• Stejnojmenný film (2006) – Jiří Menzel
• původně se jednalo o povídky

LIT. DRUH:

• epika; forma: próza

LIT. ŽÁNR:

• epická novela

VNITŘNÍ ČLENĚNÍ: 5 kapitol

• Sklenice grenadiny
• Hotel Tichota
• Obsluhoval jsem anglického krále
• A hlavu už jsem nenašel
• Kterak jsem se stal milionářem

POSTUP:

• chronologický
• ich-forma

TEMATICKÁ CHARAKTERISTIKA 

• Celkové téma: Změna společnosti 20. století z pohledu číšníka
• Hlavní téma: Snaha stát se někým (mít hotel)
• Vedlejší témata: Druhá světová, restaurace, hotely, 

DOBA DĚJE

• Kolem druhé světové války:
• meziválečné období, Sudety, 2.SV, poválečné období, komunismus 

MÍSTO DĚJE

• hotely, restaurace, samota

The post Obsluhoval jsem anglického krále – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

  Rozbor knihy Na Cestě

   Spisovatel(ka): Jack Kerouac

   Přidal(a): Kateřina

Rozbor knihy: Na Cestě

Lit. druh

• epika – dějové schéma, vypráví příběh

Lit. žánr

• autobiografický román – popisuje vlastní život nebo životní zkušenost

Lit. forma

• spontánní próza – psána v textu a odstavcích

Časoprostor

• USA, 40. – 50. léta 20. stol.

Postavení vypravěče –

• ich-forma (autor vypráví v 1. os.)

Lit. postup

• vyprávěcí

Téma

• soubor vzpomínek, zážitků, emocí a setkání z Kerouacových cest po Americe

Motivy

• tulácký život, život lidí v jednotlivých státech USA, americká materialistická společnost, kritika

Hlavní myšlenka

• Kerouac předává jakýsi pocit svobody a ukazuje jeho pohled na život.

The post Na Cestě – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

  Rozbor knihy Chrám matky Boží v Paříži

   Spisovatel(ka): Victor Hugo

   Přidal(a): neumim22

Rozbor knihy: Chrám matky Boží v Paříži

Téma:

• Tématem je tragická láska, závist, ale také třeba štěstí některých postav.

Motiv:

• Motivem může být např. Pomoc Quasimodovi na pranýři nebo pokus o unesení Esmeraldy.

Časoprostor:

• Dílo se odehrává v 15. století ve středověké Paříži.

Kompoziční výstavba:

• Dílo je psáno chronologicky s občasným retrospektivním příběhem.

Literární druh a žánr:

• Literárním druhem je epika a žánrem je román (v tomto případě vrcholný román období romantismu).

Vypravěč:

• vypravěč detailně popisuje kulturu tehdejší doby např. chrám matky boží. Zasahuje velmi často do díla. 

Vyprávěcí způsoby:

• V díle je použita er-forma vypravěče.

Typy promluv:

• Postavy používají velmi převážně dialogy a dílo se odlišuje také obrovským počtem přímých řečí.

Jazykové prostředky:

• spisovný jazyk, slova archaická (pranýř, galeje). Autor v díle rozlišuje mluvu podle vrstvového postavení. 
• Dílo řadíme do období romantismu, protože je zde např. Netypický hrdina s tragickým koncem.

The post Chrám matky Boží v Paříži – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.