Kniha: Romeo a Julie

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): baryje

Rozbor díla: ROMEO A JULIE

• Literární druh: DRAMA
• Literární žánr: TRAGÉDIE (milostná)
• Literární forma: VE VERŠÍCH (=blankvers)
• Hlavní téma: Nešťastný konec dvou milenců, kteří pochází z nepřátelených rodů. Tragická láska a boj mladého člověka o určení vlastního osudu.
• Vedlejší témata: Láska Parida k Julii, Nenávist Monteků a Kapuletů, Rozhodování Kapuletů za jejich dceru
• Kompozice: 5 dějství -> úvod, zápletka, vyvrcholení děje, zvrat, závět (+prolog=úvodní část spisu, které uvádí drama), chronologicky, gradace
• Vypravěč: Er forma (vyprávěč nezúčastněný), lyrický subjekt: láska, souboje, smrt, vdavky, válka rodů, dlouhý spor, láska až za hrob

Postavy:

• Romeo: syn Monteků, dobrosrdečný mladík, bláznivě zamilovaný do Julie, statečný, romantik, oddaný, věrný
• Julie: dcera Kapuletů, krásná, mladá, nešťastně zamilovaná, pro Romea schopná udělat cokoliv
• otec Vavřinec: oddávající Romea a Julii, františkánský mnich
• Montek a Kapulet: hlavní představitelé obou rodů
• Merkucio­: příbuzný knížete, Romeův přítel
• Paris: mladý šlechtic, měl si vzít Julii
• Benvolio: Montekův synovec
• Tybalt: Kapuletův synovec (Juliin bratranec), velmi pomstychtivý a nesnášenlivý vůči Montekům

Děj:

Příběh se odehrává v italské Veroně, kde panuje už dlouhé roky spor mezi dvěma rody Monteků a Kapuletů. Oba rody odepírají lásku jejich dětem, Julii a Romeovi, kteří se seznámí na plese Kapuletů. Kapuleti se snaží provdat Julii šlechtici Paridovi, který ji miluje, ale ona se zamiluje do Romea a nechají se tajně oddat otcem Vavřincem. Po jejich sňatku dochází ke střetu Romea s Tybaltem, který ho k smrti nenávidí a který mu také zabil přítele Merkucia. Za trest je Romeo nucen odejít z Verony, to ale  Julie nese velmi těžce. Oba se bojí, že se už nikdy neuvidí, proto za pomoci otce Vavřince vymyslí plán, ve kterém Julie dostane od otce Vavřince uspávací lektvar, po kterém bude vypadat jako mrtvá. Julie poslala dopis Romeovi s vysvětlením plánu, který ale Romeo nedostal. Její rodina ji pohřbí do rodinné hrobky. Když se to dozví Romeo, vydá se do Verony a rozhodne se zemřít vedle své vyvolené. Romeo vypije jed a umírá, mezitím se probouzí Julie, která vedle sebe spatří mrtvého Romea, probodne si dýkou srdce a zemře. Oba rody se usmíří až nad jejich společným hrobem, do kterého jsou Romeo a Julie pohřbeni.

Ukázka: JULIE
Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?
Své jméno zapři, odřekni se otce,
anebo, nechceš-li, zasvěť se mně,
a přestanu být Kapuletová.

Tvé jméno jenom je můj nepřítel.
Tys jenom ty. Ty vůbec nejsi Montek.
Co je to, Montek? Ruka ne, ni noha,
ni paže, ani tvář, ni jiná část,
patřící k člověku. Proč nemáš jiné jméno?
Copak je po jméně? Co růží zvou,
i zváno jinak vonělo by stejně.
A tak i Romeo, nebýt Romeo zván,
by nebyl o nic méně drahocenný
než s tímto jménem. Romeo, svlec to jméno!
A za ně, které není částí tebe,
si vezmi mne!

přímá řeč – dialogy, monology

řečnické otázky: „Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?“

přirovnání: „Tu se Romeo vymrštil jako střela.“

archaismy: „Ni to, ni ono…“

metafora: „Na křídlech lásky přeletěl jsem zeď…“

Literární historický podtext

William Shakespeare 

• narozen 23. 4. 1564 ve Stratford-upon-Avon
• anglický dramatik a spisovatel
• syn rukavičkáře, vystudoval gymnázium, v 18 se oženil s Annou Hathawayovou (26 let)
• 3 děti -> dcera, později dvojčata (holka a kluk), křest dětí, potom na 7 let zmizel
• kočovní divadelníci, poté různé londýnské divadelní společnosti
• 1594 morová epidemie (1 rok, nehrálo se), dále člen divadelní společnosti Služebníci  lorda komořího                                                                                                                                                          – 1599 se společnost přemístila do The Globe Theater, WS spolumajitelem, 1613 požár
• návrat domů, smrt 23. 4. 1616 (v den svých narozenin)
• Píše o konkrétních lidských situacích, zrcadlení – v komediích jsou i stíny smrti, v tragédiích komické výstupy

DOBA:

RENESANCE = znovuzrození (antiky)

• počátky v severní Itálii na konci 13. století, šířila se dál
• v italských městech se rozvíjel obchod, vytvořila se skupina bohatých obchodníků a bankéřů
• podporovali umělce a studia = mecenáši
• mnoho přírodních a astronomických objevů (Koperník, Galilei, Bruno) – tyto objevy otřásly       církví
• vzrostla důvěra v lidský rozum, ve vědu – člověk zjistil, že církev nemá vždy pravdu
• objev knihtisku – Johannes Gutenberg (1447) → knihy se šíří rychleji
• inspiračním vzorem je antická kultura

• renesance – etapa ve vývoji lidské společnosti
• humanismus – životní program, ideový proud, jedna ze složek renesance

DALŠÍ DÍLA W. SHAKESPEARA:

Tragédie: Hamlet, Macbeth, Othello

Komedie: Veselé paničky windsorské, Zkrocení zlé ženy, Komedie omylů

Historické hry: Richard II, III, Jindřich IV, V, VI, VIII.

DALŠÍ AUTOŘI RENESANCE:

• Geoffrey Chaucer (Canterburské povídky)
• Dante Alighieri (Božská komedie)
• Francesco Petrarca (Sonety Lauře (Zpěvník)
• Giovanni Boccaccio (Dekameron)
• Cervantes (Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha)

The post Romeo a Julie – rozbor knihy (9) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Romeo a Julie

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Karol

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KNIZE

Rok vydání: 2006

Jazyk originálu: Anglický jazyk

Překladatel: Martin Hilský

O AUTOROVI

Země, město původu: Anglie, Stratford nad Avonou

Doba, kdy žil: 1564 – 1616

Život:

Byl jedním z největších anglických i světových dramatiků. Narodil se v roce 1564 ve Stratfordu nad Avonou. Jeho rodiče patřili do vyšší měšťanské vrstvy. Oženil se v 18ti letech a měl tři děti. Odešel do Londýna, kde se věnoval divadlu nejprve jako herec, později se stal autorem her. Byl spoluvlastníkem divadla Globe Theatre. V roce 1616 se vrátil do Stratfordu, kde ve stejném roce zemřel.

Další díla:

1. Období

Komedie: Zkrocení zlé ženy (1593), Sen noci svatojánské (1595), Kupec benátský (1597), Mnoho povyku pro nic (1598), Veselé paničky windsorské (1598), Jak se vám líbí (1599), Večer tříkrálový (1600).

Historické hry: Jindřich IV. (1596-97), Jindřich V. (1599), Jindřich VI. (1589-92), Richard II.(1595), Richard III. (1593), Titus Andronicus (1594), Julius Caesar (1599)

Romantická tragédie: Romeo a Julie (1595)

2. Období

Po roce 1600 dochází v Shakespearově tvorbě k obratu. Optimismus, pomalu vyprchává a místo něj do her proniká životní zklamání a pesimismus.

Tragédie: Hamlet (1601), Othello (1604), Makbeth (1606), Král Lear (1606), Antonius a Kleopatra (1607)

Sonety

Příslušnost k literárnímu směru: Anglická renesance-Alžbětinské drama

O DÍLE

Literární druh:          Drama

Literární žánr:          Tragédie

Téma:                        Tragická láska dvou lidí ze znepřátelených rodů

Hlavní myšlenka:  Autor poukazuje na to, jak mladí lidé bojují za právo na lásku, štěstí, právo rozhodovat o svém vlastním osudu i přes jeho nepřízeň

Motiv:                        Láska, vdavky, válka dvou rodů, spor

Časoprostor:           Italské město Verona, 16. Století

Kompozice:

Hra se dělí na prolog a 5 dějství

I. dějství

• Rody jsou proti sobě, sluhové se hádají
• Ples Kapuletů

II. dějství

• Vyznání lásky
• Balkónová scéna

III. dějství  

• Utajená svatba

IV. dějství

• Romeo se snaží zabránit sporu, vražda Merkucia
• Vyhoštění Romea

V. dějství

• Romeo se dostává do Verony, smrt Parise
• Na hřbitově v hrobce, smrt Romea a Julie

Hlavní postavy:

• Romeo – Montek, je hrdý, čestný a odvážný. Je zamilován do Julie. Pro lásku je schopen obětovat i život
• Julie – Kapuletová, je věrná, poslušná. Romea miluje nadevše
• Merkucio – Bojovný a agresivní, Romeův přítel
• Benvolio– Romeův přítel
• Tybalt– Horlivý, nenávistný a pomstychtivý, bratranec Julie
• Paris– Mladý šlechtic. Je milý a upřímný. Juliin otec by za něj rád provdal svou dceru.
• Otec Vavřinec– Hodný a obětavý. Podporuje lásku mladých milenců.
• Chůva– Juliina chůva. Prostá žena. Julii miluje jako svou vlastní dceru.
• Manželé Montekovi, manželé Kapuletovi

Veršová výstavba:

Celá hra je psána v blankversu, který je pro Shakespearovu tvorbu typický. Jedná se o pětistopý jambický verš. V českých básnických dílech jej využíval Karel Hynek Mácha ve své básni Máj.

Jazykové prostředky:

Archaismy – ,,strakapúd“

Eufemismus – ,,ztepilé nožce“

Metafory – ,,Popadni už jednou ten svůj kord za uši!“

Personifikace – ,,Štěstí se na ně hrne.“

Epiteton – ,,Spící slunce“

Apostrofa – ,,Pojď, Romeo, ty duše přestrašená.“

Řečnické otázky – ,,Copak jsem studánka?“

Oxymorón – ,,A v hrobě bude pokoj“

Synekdocha – ,,V minutě je mnoho dnů“   

Další zpracování: filmové zpracování – nejznámější z r. 1968 od Franco Zeffirelli

Dále se hra Romeo a Julie hraje ve spoustě divadlech. Např.: Husa na provázku, Národní divadlo Brno, Národní divadlo Praha atd. Také byla hra přenesena do baletního podání a inspirovalo se jím i spousta spisovatelů.

DĚJ

Vše se odehrává v italské městě Veroně. Zde žijí dva znepřátelené rody, Montekové a Kapuleti, kteří se spolu neustále potýkají. Romeo je nešťastně zamilovaný do Rosaline. Tak ho přátelé (Merkucio a Benvolio) vezmou na ples Kapuletů. Romeo tam pod rouškou masky  skutečně pronikne a ocitá se na bále, kde jsou všichni známí a příbuzní rodiny Kapuletů. Tam spatří Julii a bezmezně se do ní zamiluje. Říká, že nikdy neviděl krásnější dívku. Láska je ze strany Julie opětována.

Po plese se Romeo rozhodne tajně Julii navštívit. Pronikne do zahrady a pod Juliiny ložnicí jí zpívá a vyznává jí lásku. Julie pozná, že jeho láska je opravdová. Druhý den se jsou tajně oddáni otcem Vavřincem, který mladou dvojici podporuje i přes vzájemnou nenávist jejich rodin.

Další den je jeho přítel Merkucio zabit Tybaltem, aby vyvolal mezi rody rvačku, a proto v návalu vzteku, že je zavražděn jeho přítel, Romeo zabije Tybalta. Za to je vyhoštěn z Verony a tak hledá útočiště v Mantově. Julii je mezitím svými rodiči nucena do sňatku s Parisem. Ona ho však nechce.

Z této zapeklité situace nachází východisko otec Vavřinec. Ten ji navrhne, aby vypila nápoj, po kterém bude vypadat jako mrtvá. Jenže o celém plánu není včas zpraven Romeo, ke kterému nedorazila včas zpráva od bratra Jana, že vše je nafingované a Julie ve skutečnosti žije. Bohužel, ač Romeo nic neví, dozvídá se o Juliině smrti a vrací se zoufalý do Verony.

U hrobky po hádce zabíjí truchlícího Parise. Nakonec sám potom, co vidí Julii, jak tam leží mrtvá, dobrovolně požije smrtelný jed a umírá vedle Julii. V tom se Julie probouzí, a když vidí, že je Romeo mrtvý, uvědomí si, že bez něj nemůže žít. Vezme si do rukou dýku a ukončí svůj život. Smrtí obou je uzavřen mír mezi dvěma rody.

The post Romeo a Julie – rozbor knihy (8) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Hamlet

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Pavlína

Téma: zrada, pomsta

• Hamlet chtěl pomstít otce
• Laertes chtěl pomstít svého otce a sestru

Motiv: nešťastná láska

• Hamlet a ofelie, vztah Hamleta s Claudiem,

Čas:

• není blíže určen (středověk)

Prostor:

• děj se odehrává v Dánsku na hradě Elsinor

Kompoziční výstavba:

• Je to drama, které má 5 dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa).
• Kompozice –  chronologická (události jsou vyprávěné v časovém sledu)

 Lit. druh:

• Drama (je určené k předvádění na jevišti a je tvořeno promluvami postav -monologem a dialogem).

Žánr:

• tragédie (je forma dramatu s vážným obsahem).
• Tragický konec

Forma:  

• poezie – forma básně

Vypravěč / lyrický subjekt:

• Vypravěč není součástí děje.
• Drama je psáno v ich – formě.

Vyprávěcí způsoby:

• Autor často používá monology (samomluva), ve kterých popisuje náladu postav, obsahuje i dialogy (promluvy dvou a více postav).

Typy promluv:

• přímá řeč (vypsat)

 Veršová výstavba

• Verš je jeden řádek básně. Dávají dohromady sloku (strofu). Rýmují se. blankverský verš → nerýmovaný verš, není řazený do strof
• Rým je zvuková shoda slabik na konci verše. Dělí se na střídavý (abab), přerývaný (abcb), sdružený (aabb), obkročný (abba).

Postavy:

Hamlet – Dánský princ, syn zavražděného krále, synovec Claudia, spravedlivý a hrdý, uvažuje nad pomstou a předstírá blázna. Miluje překrásnou Ofelii. Zabil Polonia, otce Ofelie

Gertruda – Dánská královna. Hamletova matka. Vnitřně rozpolcená, stojí na straně dobra i zla. Vzala si Claudia.

Claudius – Dánský král. Hamletův strýc a také nevlastní otec, kralovrah, zavraždil svého bratra tak, že mu do ucha nalil jed. Je zrádný, zákeřný, podlý, neschopný vlády, ale ctižádostivý

Horatio – Hamletův nejlepší přítel. Je čestný a spravedlivý. Schopen soudit Hamletovo jednání a Claudiovu vinu.

Ofelie – Poloniova dcera. Hamletova láska. Nedokáže se prosadit, skrývá svoji lásku k Hamletovi, nedokáže mu to říct. Svěřuje se Poloniovi a Claudiovi, je zbabělá. Poté co byl její otec nechtěně zabit Hamletem, zešílí a nešťastnou náhodou utone.

Polonius – nejvyšší královský komoří, otec Ofélie a Laerta. Je až směšně oddaný králi, doplatí na svoji snahu zalíbit se svým životem.

Leartes – syn Polonia a bratr Ofelie, statečný, hrdý, pomstychtivý, emotivní. Chtěl pomstít smrt  svého otce a sestry. Umřel v souboji s Hamletem.

Rosencrantz, Guildenstern – bývalí spolužáci Hamleta

Jazykové prostředky

• Personifikace (oživování neživých věcí)
• Anafora (opakování slov na začátku verše)
• Epizeuxis (opakování slov za sebou v jednom verši)
• Epiteton (básnický přívlastek)
• Přirovnání
• Oxymóron (protiklad – ohlušující ticho)
• Metafory (přenesení významu)

Kontext (autorovy doby)

• Dílo vzniklo v roce 1601. Jde o vrcholné dílo světového dramatu a ze Shakespearových dramat je nejrozsáhlejší. Hlavní postavy zde tvoří členové dvou rodinných kruhů (královského a nejvyššího komořího Polonia).
• Hamlet je filozofické drama s výstupy sarkasmu i akce.
  Tragédie se odehrává začátkem 17. století na dánském hradě Elsinor a je rozdělena do 5 dějství.
• Pro dílo jsou typické Hamletovy dlouhé filozofické monology. Snaží se pochopit smysl lidské existence.

Wiliam Shakespear (*1564 – †1616)

• 15-16. století
• významný anglický básník a dramatik, klíčová postava evropského dramatu
• věnoval se herectví
• je mu připisováno autorství 37 her
• téměř všechny u nás přeložil Josef Václav Sládek
• Z rodného Stratfordu odešel do Londýna, aby se mohl věnovat divadlu
• jeho umělecká dráha byla natolik úspěšná, že se stal dokonce spolumajitelem nejslavnějšího londýnského divadla – Globe
• Zrušil jednotu místa času a děje. Jeho díla jsou nadčasová (to znamená, že platí pořád)
• V dílech je hybatelem děje – láska, vášeň, intriky

Další díla:

• Romeo a Julie – je to tragedie, která vypráví o nešťastné lásce dvou mladých lidí Romea a Julie.
• Král Lír – má nehodné děti
• Othello – byl žárlivec a uškrtil svoji Desdemonu
• Macbeth
• Komedie: Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci Svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky windsorské
• Historické hry – Jindřich (4. 5. 6.), Richard (2. 3.), Julius Caesar, Romeo a Julie
• Psal i sonety – Milostná báseň, která musí mít 14 veršů.

Literární kulturní kontext

• Znakem renesance –  Zájem o vědění (o člověka)
•  Znamená znovuzrození nebo návrat
• Svůj zájem soustředí na člověka
• Vrací se k Antice – ke kultuře Řecka a Říma
• 14-16. století

Vznikla v Itálii

• Rozvíjely se přírodní vědy (astronomie).
• Vznikly nové žánry – novela – má překvapivý konec, sonet,  villonská balada – má 3 sloky stejně dlouhé a 4. Je krátká. Každá sloka končí refrénem.

Renesance:

Itálie

• Dante Alighiery – Božská komedie – 3 části: Peklo, Očistec, Ráj. Duchovní epos.
• Franceus Petrarca – sonety. Navštívil Prahu za vlády Karla IV.
• Giovany Boccacio – Tvůrce nového lit. útvaru Novela. Napsal dílo Dekameron (100 novel, ryze světské dílo)
• Niccolo Machiavelli – komedie Mandragora

Francie

• Francois Villon – 2 sbírky (Závěť a Odkaz), tvůrce Villonské básně
• Francois Rabelais – pětidílný satirický román Gargantua a Pantagruel
• Piere de Ronsard – nazýván princem básníků
• Michel de Montaigne – zakladatel eseje – soubor volně psaných a kompozičně neuspořádaných úvah

Španělsko

• Miguel de Cervantes – Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
• Lope de Vega – Komedie Pláště a dýky, Vlčí pramen

Anglie

• Geoffrey Chaucer – Canterburské povídky

The post Hamlet – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Romeo a Julie

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Michal Svojše

literární kontext

– od konce 18.st. se česká literatura utvářela v rámci národně obrozeneckého procesu, v němž se musela vyrovnávat se skutečností, že je kladen důraz na udržování její holé existence a může chybět prohlubování její kvality

– to končí rokem 1918, *Československé republiky – existence vlastního státu přináší nejzazší myslitelnou mez národní svobody

– otevírá se prostor pro diskuze, ideje, nové tradice a pro nové celkové směřování státu

– politická svoboda vedla k ideové polarizaci společenského života

3 proudy:

1/ hlavní ideový proud: liberálně demokratické směřování československého státu

– klíčovou osobností byl právě Karel Čapek (může se hovořit až o „čapkovské generaci“)

– Lidové noviny – Eduard Bass, Karel Poláček, Ferdinant Peroutka (Budování státu)

– Karel Čapek spolupracoval i s bratrem Josefem – společné texty (Ze života hmyzu), Josef vymyslel slovo robot

2/ pravicové konzervativní autoritářské smýšlení

– v pomnichovském období (druhá republika) – krach liberálně demokratického státu, Karel Čapek se stává terčem očerňování (taky TGM, E.Beneš)

– pevný hodnotový řád, autoritativní vláda, tradiční ideje národa (nacionalisté), katolická víra

– katolicky orientovaní spisovatelé (situace pro ně byla těžká, první republika byla výrazně protikatolická – příčina: ztotožňování katolické církve s Rakousko-Uherskem, husitská revoluce)

– katolická orientace: Jaroslav Durych – Bloudění, Rekviem

– Jakub Deml (Zapomenuté světlo) – antisemitistické útoky, Jan Čep, Jan Zahradníček

3/ levicové komunistické přesvědčení

– sociálně zaměřená tvorba: Jiří Wolker (Těžká hodina), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník)

– Vladislav Vančura (Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Obrazy z dějin národa českého) – k povzbuzení národa v době nacistické okupace

– Osvobozené divadlo – Jiří Voskovec, Jan Werich – Vest pocket revue, Jaroslav Ježek – protifašistické levicové smýšlení

autor

Karel Čapek – prozaik, dramatik, publicista, překladatel

– 3 čapkovská témata:

1/ otázka po mezích lidského poznání

– Čapek odmítal představu absolutní pravdy, že je pravda nezávislá na člověka a zůstává pravdou vždy a všude, za všech okolností

– tvrdil, že pravda je něco neoddělitelného od situace, v níž se člověk zrovna nachází

– ze svého pohledu máme pravdu tak trochu každý

= noetický relativismus (ovlivněno pragmatismem 20.let)

– Boží muka

2/ pocit ohrožení vědecko-technickým pokrokem

– překračování mezí lidského života

– blízké expresionistické tvorbě

– v české literatuře se expresionismus začal uplatňovat po první světové válce, *jako obava, že plody lidského úsilí a pokroku se mohou ve výsledku obrátit proti člověku (Čapek, Jan Čep, František Halas)

– R.U.R., Věc Makropulos, Továrna na absolutno, Krakatit

3/ obhajoba hodnot svobody, demokracie a pacifismu

– ve 30. letech s rozmachem fašismu a nacismu v evropské společnosti

– Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka

literární druh, vydání, kompozice

– divadelní hra o předehře a třech jednáních, žánr drama

– vydáno roku 1920

– nové slovo Robot (*Josef Čapek, od slova robota)

– R.U.R. vyneslo Karlu Čapkovi mezinárodní uznání, hra byla přeložena do více než 30ti jazyků

doba & místo děje

– děj se odehrává na ostrově, v továrně na výrobu robotů

– doba není přesně určená, má to být nejspíš budoucnost, ale řeší problémy přítomnosti

– vzor pro řadu dalších spisovatelů žánrů sci-fi

hlavní postavy

Roboti: umělé bytosti, obdařeny lidskými schopnostmi s jediným rozdílem – nemají city, uvnitř jsou stroji, i když zevnějškem se podobají lidem

– Radius, Sulla, Robot Primus (od slova první), Robotka Helena

Domin: ředitel R.U.R., jméno pochází z latiny = pán, chce osvobodit člověka od dřiny

Helena: manželka Domina, dcera prezidenta, okouzlující, hloupoučká

Stavitel Alquist: za nejvyšší hodnotu považuje lidský život, práce je nezbytná, rozumný přístup k životu, bojí se pokroku

– Ing. Fabry (technický ředitel, fabry = fabrika, továrna), Dr. Gall (odkaz na dr. Galéna – Bílá nemoc), Hallemeirer, Busman (businessman = peníze), chůva Nána

– propracovaná symbolika jmen

starý Rossum: vymyslel recept na výrobu robotů, chtěl být stvořitelem, sesadit boha (podobnost s Frankensteinem)

děj

– Do továrny R.U.R. přijíždí Helena, seznamuje se s řediteli továrny, vedoucí ředitel Domin ji požádá o ruku a ona souhlasí.

– První dějství se odehrává o deset let později, výroba robotů se značně rozmohla – na pevnině probíhá jejich vzbouření, k tomu se Helena dozvídá, že se ve světě přestávají rodit děti (lidé nepracují – už jich není potřeba). Napadne jí, že musí výrobu robotů zastavit, a tak ukradne spisy na výrobu robotů a spálí je.

– Očekávají příjezd lodi s lidmi, kteří přivezou novinky ze světa, místo toho ale z lodi vystupují roboti. Lidé na ostrově se dozvídají, že jsou poslední lidé na světě, všechny ostatní už roboti zabili. Roboti si totiž uvědomili, že jelikož pracují, jsou důležitější než lidé a chtějí ovládnout svět a lidstvo vymítit. Miliony robotů obklíčí továrnu.

– Ředitelé továrny přijdou s jediným řešením: Budou roboty vydírat, protože vlastní jejich recept na výrobu, kteří oni potřebují (roboti totiž nejsou nesmrtelní, do dvaceti let se opotřebují). Helena se však přiznává, že spis spálila.

– Roboti nakonec pobíjí všechny, kromě Alquista, protože ho viděli pracovat, je to stavitel, není to žádný budižničema, co se chce jen poflakovat.

– Na konci hry Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit recept na výrobu robotů, což je nemožné. Je nešťastný, protože je poslední člověk na zemi a dochází mu, že celý život brzy zanikne. Když usne, probouzí ho smích – jedna z vlastností, kterou roboti nemají. Doufá, že se vrátili lidé, jedná se však o dva roboty. Pozná, že i oni mají city a je to tak jediná naděje, že by život nemusel zahynout.

téma

1/ varování, aby se lidé nestali otroky vlastních vynálezů

– kritický postoj k přeceňování techniky, může být zneužita proti lidstvu – ovlivněn 1. světovou válkou, kde technika byla opravdu použita proti lidem

– chtěli dělat nadlidi a vymstilo se to -> utopie (utopická díla podávají obraz vzorně zorganizovaného společenství, projekt spravedlivého státu, bezchybně fungující instituce)

2/ nezastavitelný pokrok

– roboti jsou lepší protože: mají méně potřeb, větší mozek, více se učí, nemají duši, nelpí na životě, nemají požitků

– přestali se rodit děti – není jich třeba

3/ filozofické zamyšlení nad morálními otázkami moderní doby

– smysl života není o tom věci si ulehčit, zbavit člověka dřiny

The post Romeo a Julie – rozbor knihy (7) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Romeo a Julie

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Terezd

Literární druh: drama

Literární žánr: tragédie

Literární směr/sloh: renesance

Jazykové prostředky:

Próza:

– slovní zásoba: – spisovný jazyk

– střídání ich-forem – dialog + scénické poznámky

– archaismus: ulpět

– deminutivum: troška

– epizeuxis: Tak jděte, jděte!

– řečnické otázky: Copak to svírá v prstech moje láska? Skleničku? Jed ti pomohl na věčnost?

– psána ve verším

– blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš

Obsah díla:

Děj začíná ve Veroně, kde žijí 2 znepřátelené rody Montekové, ke kterým patří Romeo a Kapuleti, kteří mají Julii. Sluhové obou rodů vyvolají další rozepři a veronský vévoda udělí ultimátum smrti. Julii se dvoří mladý šlechtic Paris, ale ona o něj nemá zájem. Romeo je zase zamilován do Rosalie. Poté se ale potají dostane na ples Kapuletů s tím, že najde Rosalie, ale v tom zahlédne Julii a je to opravdu láska na 1. Pohled. Od té doby se do sebe zamilují a nepřestanou na sebe myslet. Byl to maškarní bál, tak ho nikdo nemohl poznat, ale poté ho spatřil Thybal, kterému se zdál podezřelý a musel bál opustit. Ještě ten večer se prochází po městečku až dorazí na zahradu k balkonu od Julie, kde ji slyší smutně vyznávat lásku Romeovi. Ukáže se ji, vystoupe k ní na balkon. Ještě ten večer se rozhodnou uzavřít sňatek, ten musí být ovšem tajný. Chůva je vyruší a Romeo musí domů. Další den dojde k rozepři Monteků, kdy Thybalt zavraždí Mercucia, kamaráda od Romea z rodu Monteků. Romeo se mu chce pomstít a nakonec usmrtí Thybalta. Vévoda mu neudělí smrt, ale Romeo musí opustit Veronu a nikdy se nesmí vrátit. Mezitím ji rodiče chystají svatbu s Parisem, kterého si ovšem nechce vzít, tak jde požádat o pomoc bratra Vavřince, který ji připraví lektvar, který ji na 2 dny uspí. Když se Julie nedaří vzbudit v den svatby, vyvolá to poplach a místo svatby ji pohřbí do rodiné hrobky. Všichni truchlí a všimne si toho i kamarád Romea, který ihned vyjede tu novinu, že Julie zemřela mu sdělit. Mezitím už bratr Vavřinec poslal sluhu Baltazara, aby mu sdělil, že Julie vypila pouze lektvar, ovšem po cestě ho zdrží záchrana mladého chlapce a Romeův kamarád ho předstihne. Romeo ihned vyrazí do Verony a je tolik zarmoucen, že si po cestě sežene smrtelný lektvar. Když dorazí k hrobce, stojí mu v cestě Paris, kterého ihned zabije. Dorazí k Julii, ta stále spía touží zemřít po jejím boku. Vypije lektvar a v tu chvíli se Julie probudí. Přiběhne Vavřinec, aby to zastavil, ale už je pozdě. Julie sebere Romeovi dýku a probodne se. Tak oba umírají po svém boku. Na další den probíhá pohřeb od obou rodů. Rody jsou tak zarmouceny a uvědomí si, že kvůli jejich sporů musely obě děti zemřít, tak si nakonec nad mrtvými těly podají ruce a udobří se.

Téma: Dílo poukazuje na lásku dvou lidí, kteří kvůli předsudkům jejich rodin nemohou spolu být, až láskou zabijí.

• Drama: kompozice: chronologická, člení se na prolog a 5 dějství

charakteristika postav:

– Romeo – sebestředný, zamilovaný, obětavý, nešťastný, riskantní

– Julie – věrná, zamilovaná, smutná, nedočkavá, vystrašená

– Tybalt – hrdý, silný, nepřející, drží rodinou tradici, odvážný

– Montek a Kapulet  – znepřátelení, pyšní, truchlící

– Bratr Vavřinec – přející, světský, mírumilovný

čas: 16. století

prostor: Verona, Montova – Itálie

Společensko-historické pozadí (politická situace, „každodenní“ život, stručný umělecký kontext, literární vývoj – popis literárního období či směru, další významní autoři a díla):

renesance = znovuzrození (antiky), obrození

– pojem renesance je francouzský překlad užitý francouzským historikem Julesem Micheletem
– 14.-16. století

– zrod v severní Itálii na konci 13. století, šířila se dál (Anglie, Španělsko, Německo, Francie,…)

– v italských městech se rozvíjel obchod, vytvořila se skupina bohatých obchodníků a bankéřů – podporovali umělce, studia = mecenáši

– mnoho přírodních a astronomických objevů (Koperník, Galilei, Bruno) – tyto objevy otřásly církví

– vzrostla důvěra v lidský rozum, ve vědu – člověk zjistil, že církev nemá vždy pravdu

– objev knihtisku – Johannes Gutenberg → knihy se šíří rychleji

– inspiračním vzorem je antická kultura

– 1492 objevení Ameriky

– nové vědní obory – fyzika, chemie, botanika

Související pojmy:

renesance – etapa ve vývoji lidské společnost

humanismus – životní program, ideový proud, jedna ze složek renesance

• dalších autoři stejného um. směru

Anglie:

Geoffrey Chaucer (1340 – 1400)

– první velký anglický básník

– diplomat v královských službách – cestoval do Florencie, kde se setkal s Boccacciem a Petrarcou

Canterburské povídky – 24 veršovaných i prozaických povídek

Itálie:

Dante Alighieri (1265-1321)

– z Florencie, proti papeži – 20 let ve vyhnanství

Božská komedie – psáno 15 let ve vyhnanství, duchovní epos, vyjádření lásky k Beatrici

Francesco Petrarca (1304-1374)

– z Florencie, ve vyhnanství – studoval práva v Avignonu

– kněz, platonická láska se šlechtičnou Laurou

Sonety Lauře (Zpěvník) – dvě části (za života Laury, po její smrti)

– 366 milostných básní, většina formou sonetu

Giovanni Boccaccio (1313-1375)

– tvrdé dětství – přísný otec, macecha

– vystudoval práva, hodně cestoval

– psal od mládí, příběhy s milostnou tematikou

Dekameron – soubor 100 novel, „kniha krve a rozkoše“

Francie:

Francois Villon (1431-1463)

– žil bohémským životem – tulák, rváč, zloděj, pokládán za prvního prokletého básníka

Odkaz (Malý testament) – sbírka ironických a satirických básní

Závěť (Velký testament) – rozmanité básně: nábožné, dvorské, „bláznivé“ – vše z prostředí podsvětí

– zamyšlení nad osudem, zároveň výsměch sobě i jiným

Francois Rabelaise (1494-1553)

– spisovatel a lékař

– nejprve byl knězem, poté studoval medicínu a stal se lékařem – také studoval filozofii, archeologii a přírodní vědy

Gargantua a Pantagruel – pětidílný román, inspirace lidovou četbou o životě obrů

Španělsko:

Miguel de Cervantes Saavedra (1547 – 1616)

– prozaik, dramatik, básník, vrcholný autor zlatého věku španělského písemnictví

– smutný život – z rodiny zchudlého šlechtice, neměli na vzdělání

– v bitvě přišel o levou ruku, později v zajetí a 5 let otrokem v Alžíru, po návratu se oženil

Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – dvoudílný román (1605, 1615)

– satira na rytířské romány

Lope de Vega (1562 – 1635)

– divadelní teoretik, nejvýznamnější dramatik zlatého věku – napsal přes 1800 her (zachovalo se jich asi 500)

– idol Španělů

Fuente Ovejuna (Ovčí pramen) – vrcholné drama, námět z národních dějin

Inspirace tímto literárním dílem (zfilmování, dramatizace, v dalším vývoji literatury):

• S. se inspirovat dílem Ovidia – Proměny – Pyramus a Thisbé
• Dílo bylo zfilmováno – 1996 s Leonardem di Caprio

– 2006 kde byl pozměněm konec

– 2013 nejnovější verze

Autor (život, další tvorba):

– anglický dramatik a spisovatel

– syn rukavičkáře

– vystudoval gymnázium (King Edward VI Grammar School)

– v 18 letech se oženil o osm let starší ženou Annou Hathawayovou (26 let)

– měli tři děti, nejprve Sussanu, a potom dvojčata Judithu a Hamneta

– po narození dvojčat byl Shakespeare spatřen naposledy na křtu dětí, pak na 7 let zmizel

– před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům

– roku 1592 hrál v různých londýnských divadelních společnostech

– stal se také spolumajitelem divadla The Globe

– Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského

– po jednoleté morové epidemii roku 1594 se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain`s Men), kde působil jako herec a dramatik

– díky tomu byl výrazně lépe zajištěn – dostával za hru asi 6 liber

– když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars

– pro Shakespeara končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do své smrti

– Shakespeare umírá 23. 4. 1616 (v den svých narozenin)

– představitel renesance, žil na přelomu 16. a 17. Století

Další díla:       

– Zkrocení zlé ženy – komedie

– Sen noci svatojánské – komedie

– Kupec benátský – komedie

– Mnoho povyku pro nic – komedie

– Jak se vám líbí – komedie

– Večer tříkrálový – komedie

– Richard II., Richard III., Jindřich IV., Jindřich V., Julius Caesar – historické

– Hamlet – tragédie

– Král Lear – tragédie

– Othello – tragédie

– Sonety  – čísloval je, psal je v kuse, neodpovídaly sonetovému složení (4433)

Literární kritika:

Posouzení aktuálnosti tématu zpracování:

Zamilované díla snad nikdy nevymizí a neomrzí, dílo je stále aktuální o zamilování dvou lidí. Ovšem styl psaní, který používa Shakespeare je pro někoho nezvyk, ale je to jedna z klasic a specifikuje to Shakespeara.

The post Romeo a Julie – rozbor knihy (6) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Hamlet, kralevic dánský

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Viktorie V

Literárně historický kontext

RENESANCE

• 14. – 16. stol., vznik v Itálii
• umělecký a myšlenkový směr zaměřený především na člověka, rozum a pozemský život
• proměna středověkého pohledu na svět (důraz na náboženství) k renesančnímu (důraz na lidskost)
• znovuzrození estetického ideálu antiky, zájem o umění starého Říma, studium antiky, překlady z řečtiny do latiny, obliba antiky
• raná, vrcholná, pozdní renesance

HUMANISMUS

• renesanční zájem o člověka (=humanus – lidský)
• způsob nazírání na svět, umělci ve svých dílech studují člověka ne Boha, zaměření na člověka, vyzdvihovali právo na svobodné rozhodování člověka, zdůraznění lidské důstojnost

Politická situace: Královnou Anglie je Alžběta I. z rodu Tudorovců, za jejíž vlády Anglie hospodářsky i kulturně vzkvétá. Dochází k upevnění anglikánské církve a také se stávají Angličané námořnickou velmocí, což vede k zisku mnoha kolonií.

Základní principy fungování společnosti v dané době: Období se po královně nazývá Alžbětínské, které se značí rozvojem kultury válkami se Španělskem a stabilní politickou situací. Vynález knihtisku je důležitým krokem v kulturním rozmachu.

Italská literatura

Dante Alighieri: Božská komedie

Francesco Petrarca: Sonety Lauře = Zpěvník

• dává přesnou podobu sonetu: milostná báseň, 4 sloky, první dvě 4 verše, druhé dvě 3 verše

Giovanni Boccaccio: Dekameron

• zakladatel novely: prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu, soustředí se na jeden poutavý příběh, který podává dramaticky sevřeně bez popisů, končí výrazným, často překvapivým závěrem

Niccolo Machiavelli: Vladař, Mandragora

Francouzská literatura

Francoise Villon: Malý a Velký testament

• prvního moderního básníka, předchůdce proklatých básníků
• villonská balada – má 3 sloky o 7-12 verších, závěrečné poslání, no konci slok se opakuje refrén

Francois Rabelais: Gargantua a Pantagruel

• vznik románu, tak jak ho známe dnes

Michel de Montaigne: Eseje

• tvůrce nového literárního žánru eseje: soubor úvah o životě, povaze člověka, přírodě, lásce, umírání

Španělská literatura

Miguel de Cervantes Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Lope de Vega: Ovčí pramen

Anglická literatura

Geoffrey Chaucer: Canterburské povídky

Autor: William Shakespeare

• anglický dramatik a spisovatel
• nejvýznamnější autor vrcholné renesance
• narodil se i zemřel v Strafordu nad Avonem
• patřilo mu divadlo The Globe
• svatba s Anne Hathawayovou – 3
• pro dramata je typický blankvers: nerýmovaný verš, sestávající z pěti jambických stop
• rozdělení tvorby:
  • 1591-1600: komedie a historická dramata, zpracovával náměty z anglické minulosti a z antiky.
  • 1601-1608: zklamání  z vývojem společnosti, pesimismus píše tragédie a sonety.
  • 1608-1612: smiřuje se s životem a píše hry, obsahující jak prvky tragédie, tak prvky komedie.
• komedie: Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Kupec benátský, Mnoho povyku pro nic
• tragédie: Romeo a Julie, Richard III., Macbeth, Hamlet, Král Leare, Othello
• historické hry: Richard III., Jindřich IV.
• ZAJÍMAVOSTI: již za jeho života se vedly spory o autorství jeho děl (údajně nemohl být schopen vytvořit tolik děl za tak krátké období), které přetrvaly až do současnosti

Literární druh: alžbětinské drama

Literární žánr: tragédie

Organizace jazykových prostředků

• dlouhé filosofické monology o smyslu života
• prvky tragiky, komedie, ironie i sarkasmu, cynismus
• jazykové hříčky, oxymórony, metafory, kontrasty, hyperboly (nadsázky), eufemismy
• Slovní zásoba: spisovný a vytříbený jazyk, okrasné vyjadřování
• střídání poezie a prózy (prozaizovany verš) – blankvers (5-ti stopy nerymovany jamb); spíše volny verš

Kompozice

• chronologická
• 5 dějství

Tematická výstavba

• Prostředí: Dánsko, hrad Elsinor
• Čas: autorova současnost – počátek 17. století
• Charakteristika postav:
  • Hamlet – dánský princ, syn Gertrudy, po otcově smrti zdrcený a smutný, hraje si na šílence a touží po pomstě
  • Claudius – dánský král, Hamletův podlý strýc, vrah Hamletova otce
  • Gertruda – Hamletova matka, Claudiova manželka,
  • Duch – předchozí král, Hamletův otec a Gertrudin manžel, navštěvuje svého syna
  • Polonius – starostlivý otec Ofélie a Laerta, králův nejvyšší komoří a je velmi horlivý
  • Ofélie – milovala Hamleta, později zešílela a utonula
  • Laertes – Oféliin ochranitelský a horkokrevný bratr
  • Horacio – Hamletův přítel, rozumný a rozvážný člověk
  • Rosenkrantz a Guildenstern – Hamletovi přátelé z dětství, snaží se ho obveselit na Claudiův příkaz

• Význam sdělení: síla touhy po pomstě; viník je vždy odhalen a potrestán; touha po moci, která zaslepuje mysl, ničí rodinné vztahy a způsobuje smrt
• Hlavní téma: otázka života a smrti, touha po moci, která se nezastaví ani před násilím
• Téma: zjistit, kdo je vrah dánského krále a pomsta Hamleta za smrt jeho otce
• Motivy: život a smrt, vláda, moc, pomsta
• Námět: středověké kroniky
• Slohový postup: vyprávěcí
• Typ vypravěče: repliky

Děj

• dánskému kralevici Hamletovi se zjeví duch jeho nedávno zemřelého otce (dánského krále) → ten mu poví o svědectví své vlastní vraždy (vrahem je
• Hamletův stryc Claudius, ktery mu nalil do ucha jed) → následuje svatba Claudia s Gertrudou, vdovou po králi → Claudius se stává novym dánskym
• králem → Hamlet prahne po pomstě, ale nikdo mu nevěří, a tak předstírá šílenství → na hradě se objevují potulní herci → Hamlet s nimi zinscenuje
• rekonstrukci vraždy → přihlížející Claudius útěkem potvrzuje svou vinu → Hamlet ho spatří, jak se na hradbách modlí a nedokáže ho v tu chvíli zabít →
• Hamlet jde za matkou → v její komnatě zpozoruje někoho za záclonou → zabije ho (byl to však Polonius, otec jeho milované Ofélie) → Claudius vyhání
• Hamleta do Anglie, kde má byt na základě dopisu angl. králi zavražděn → Hamlet vše odhalí a upraví dopis tak, aby byli naopak zavražděni jeho
• plánovaní vrazi → vrací se do Dánska → nešťastně zabíjí v souboji Laerta, bratra Ofélie, a navíc se sám zraní → poté zabíjí Claudia, jeho matka
• Gertruda vypije otrávené víno a tragicky umírá také Ofélie (sebevražda) → Hamlet umírá → jediny přeživší Horacio podává svědectví o celém příběhu

The post Hamlet, kralevic dánský – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Romeo a Julie

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Beb

Druh: drama (divadelní hra) – žánr: tragédie

• 1591-1600- 1. období Shakespearovi tvorby
• 5 dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa) – struktura dle Aristotela
• +próza, psán nerýmovaným jambickým pětistopým veršem = blankvers
  • nedodržuje 3 zákony dramatu (času, místa a děje – z „Poetiky“) a není psán ve verších
• začíná jako komedie (vtipný rozhovor 2 sluhů), tragédie = nenávist dvou rodů – Tybalt vyzve Monteka Merkucia na šermířský souboj, nenávidí ho, protože je Montek)
• vynalezl svůj jazyk lásky – mluví s Benvoliem (mluví o lásce jako takové, schází milovaná osoba)
• na plese Kapuletů – jazyk lásky použit při promluvách k Julii – EPIFANIE- náhlé zjevení pravdy (dokonalý sonet o 14 řádcích – ve formě dialogu)
• paradoxy (láska je pírko z olova, vražedná lásko, něžná nenávisti)

Náměty: z antického Řecka (Sofokles), ze starověkých příběhů o lásce, vycházel z básní anglického básníka Arthura Brookea

Kompozice: chronologicky, na začátku prolog (formou sonetu)

=> znělka, 3 čtyřverší a dvojverší, (1. – teze, 2. – antiteze, 3. – syntéze)  (Michael Draiton)

Jazykové prostředky: spisovný jazyk, velmi bohatý a vytříbený, využívá prózu i poezii,časté užití metafor, hyperbol, přirovnání, oxymoróny, rétorické figury, citově zabarvená slova, jmenná přídavná jména, inverze, dlouhé dialogy

Hlavní postavy:

Milenci Romeo a Julie – Romeo je Montek, Julie je Kapuletová, nenávist těchto dvou rodů – není tam důvod proč, soupeření o moc ve Veroně. Jsou bráni jako poutníci lásky (Svaté poutě, Romeo – odvozeno od Říma, sakrální i smyslové),

Romeo – mladý, z počátku naivní, 17 let, vzdychá po lásce, potká Julii na plese Kapuletů, kam potají pronikne se svými přáteli (Benvolio a Merkucio) -> ihned se do ní zamiluje – EPIFANIE- náhlé zjevení pravdy (dokonalý sonet o 14 řádcích – ve formě dialogu), vůbec nevnímají okolní hluk, mají svůj vlastní svět, dále pěje ódy na jejich lásku v zahradě pod Juliinou ložnicí, po zabití Tybalta odchází do Mantovy

Julie – velmi mladá (14 let), poslušná, věrná svému rodu, krásná, statečná, nejdříve hledá důvody, proč Romea odmítnout, ale také se zamilovala na první pohled, začne bojovat o své právo na lásku

Paris- synovec paní Kapuletové, pohledný, vychovaný, měl se oženit s Julií, neopětovaná láska

Merkucio – příbuzný vévody Monteka, mluví o těle, materiální hodnotách, nejlepší přítel Romea, ale je úplně jiný než on, cynický, skeptický, Tybalt ho vyzve na souboj a zabije ho -> Romeo ho pomstí

Benvolio – vévodův synovec

Bratr Vavřinec – Otec Lorenzo – člen františkánské církve, chápavý, spravedlivý, ochranitelský, naslouchá, právě za ním chodí milenci pro rady (hlavně Romeo), nejdříve se zdráhá a oběma milencům jejich rozhodnutí vyvrací, ale zároveň s nimi soucítí a staví se proti nesmyslnosti obou řádů, nakonec je oddá tajně v kostele a podá Julii uspávací prostředek, aby se vyhnula svatbě s Paridem

Baltazar – Romeův sluha, když je Romeo vyhnán z Verony, právě on mu donese mylnou zprávu, že je Julie mrtvá

Juliina chůva – přestavuje mateřskou lásku, Julie není její dítě, ale ona nemůže snášet, jak trpí kvůli rodičům, Julie se jí se vším svěří, podporuje ji, zprostředkovává tajná setkání s Romeem či otcem Vavřincem

Chorus – seznamuje nás s dějem, místem konání a tím, jak to dopadne, obrací se k divákům, prosí je o schovívavost

Děj:  Odehrává se v italské Veroně, v 16. století- RENESANCE

– 14. – 17. st.

-ANTROPOCENTRISMUS – klade důraz na člověka, na rozum, člověk rozhoduje o svém osudu sám

-vznik v 15. st. v Itálii

-návrat k antice (já a Bůh)

-traktát, polemika, sonet

-vynález knihtisku (Johannes Gutenberg) – 1447

– Francesko Petrarca- 1.

-prudký rozvoj vědy (nové obory – chemie, fyzika, botanika, anatomie)

-kapitalismus

-velký rozvoj, vynálezy a objevné plavby (1492- objevení Ameriky, 1519 obeplutí Země – Magalhaes)

-touha po vědění

-HELIOCENTRISMUS, první pitva

Literatura: autoři sází na anonymitu

prosazování národních jazyků

Architektura: vyváženost kompozice, harmonie tvarů a rozměrů, účelnost

arkádová nádvoří

Malířství a sochařství: Zachycení dokonalosti lidského těla (Leonardo da Vinci, Michelangelo)

  Dějství

1. dějství vyobrazuje souboje mezi Monteky a Kapulety (na náměstí – Eskalus ho ukončí)
2. dějství – maškarní ples u Kapuletů, kam Romeo pronikne, Tybalt ho pozná, chce vyvolat rvačku, ale vévoda Kapulet ho zastaví, Romeo uvidí Julii a ihned se zamiluje, vedou spolu dlouhý dialog
3. dějství – oba myslí jeden na druhého, Romeo přijde na zahradu k Julii a vyznává jí lásku („Romeo, Ach Romeo, proč jsi vlastně Romeo? Zřekni se otce, zavrhni své jméno, a nebo nechceš-li, zasvěť se mě a přestanu být Kapuletová“, „Co růží zvou, zváno jinak vonělo by stejně“), druhý den jsou sesdáni
4. dějství – Tybalt nenávidí Romea, po zabití Merkucia, Romeo zabije Tybalta ->do Mantovy, před odjezdem vyznává Julii lásku. Druhý den ji Kapulet nutí ke svatbě s Paridem (buď to, nebo ať se klidí z jeho domu), dostane bylinkový prostředek od otce Vavřince, vypadá jako mrtvá. Koná se pohřeb.
5. dějství – posel, kterého poslal otec Vavřinec se skutečnou zprávou k Romeovi, nedorazí, je zavražděn, Shodou náhod, Romeo pošle svého sluhu do Verony, aby zjistil, jak je Julii. On ji uvidí na marách. Romeo si koupí jed, a vydá se do hrobky Kapuletů, aby naposledy políbil Julii. Tam zabije Parise.

Vše končí smrtí obou, když Romeo vyzná lásku, políbí Julii a vezme si jed, ihned na to, se Julie probudí, vidí Romea mrtvého, rozloučí se s ním a probodne se jeho dýkou. Oba rody je společně pohřbí a s nimi zároveň i svůj svár.

HM: Každý má právo na lásku, štěstí a rozhodovat sám o svém osudu. Právo na sebeurčení, schopnost se vzepřít.

Román se může vztahovat na jakoukoli dobu, každá vyplodí nějakého Romea a Julii.

The post Romeo a Julie – rozbor knihy (5) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Romeo a Julie

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Radka Chaloupková

Romeo a Julie

• anglická milostná tragédie o 5 dějství (1595)
• místo a doba děje: italské město Verona, 16. stol
• námět: příběh tragické lásky dvou mladých lidí – Montekova syna Romea a Julie Kapuletové, nepřátelství, vzájemná zaujatost a nenávist obou rodů. Romeo se seznámí na plese Kapuletových se 14letou Julií, slíbí ji věrnou lásku (balkónová scéna); tajně se vezmou v klášteře pomocí františkánského mnicha bratra Lorenze; střetnutí Tybalta s Romeem (v souboji Tybalt zabije Merkucia a Romeo ho za to zabije); Romeo utíka z města do Mantovy. Mezitím je připravován sňatek Julie a hraběte Parise, Julie se vzpírá, Lorenzo jí nabízí uspávací lék, který způsobí zdánlivou dočasnou smrt; vysvětlující zpráva Romeovi nešťastně není doručena; Romeo se dozví o Juliině ,,smrti“, v rodinné hrobce se otráví; když Julie procitne a spatří mrtvého Romea, probodne se jeho dýkou. Tragédií je smrt mladých lidí, ale také to, že až nad hrobem milenců uzavírají oba rody mír.

• postavy: Julie – chytrá, statečná, sličná, oddaná dívka, boj o právo na lásku, život a samostatného rozhodování

Romeo – upřímně, milující Julii, odhodlaný obětovat pro ni vše

Tybalt – Juliin bratr, rváč

Merkucio – výmluvný a vtipný, Romeův přítel

Chůva – lidová postava s komickými prvky, odlehčuje děj

• myšlenka díla (autorův záměr): autor chce, aby Anglie žila v míru pod vládou humanistických panovníků ( inspirace – válka růží); aktuálnost – láska X nenávist ðdůsledky

srážka vůle a vášně jedince s nově vznikajícími buržoazními mravními normami; příčina tragédie – lidská vášeň a náhoda; hrdost renesančního individualismu, boj mladého člověka o samostatné určení vlastního osudu

• forma: milostná tragédie; inspirací byla italská středověká pověst
• jazyk: poezie (vyšší vrstvy – Julie a Romeo) i próza (nižší vrstvy – chůva); komické prvky – mluva chůvy, komičnost c neschopnosti vyjádřit se jednoznačně, lidové obraty v promluvě prostých lidí
• stavba díla: 5 dějství + chorus – úvod do situaceðvzor antického dramatu (expozice, kolize, krize, peripetie-posun děje, katastrofa-vyřešení), prolog je ve formě sonetu

vliv řeckého bájesloví (Juliina mluva); proti středověkému myšlení překročen rámec desatera (Cti otce svého a matku svou …), ne neposlušnost ale plné smyslové vyžití, samostatnost a aktivita postav

• umělecké a kompoziční prostředky: blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš; kontrast – světlo x stín, noc x den, poezie x próza, vysoký styl x lidová mluva

RENESANCE: – 17. stol. v Anglii; Alžběta I., Tudorovci, Jindřich VIII.; navazuje na antiku, rozvíjí se literatura v národních jazycích. V popředí je román, novela, alegorie, drama, kuchařky, herbáře, nauková literatura. Kolébkou renesance je Itálie

Itálie: Dante Alighieri – božská komedie (peklo, očistec, ráj; Vergilius, Beatrice, sv. Bernard)

Francesco Petrarca – Sonety Lauře (14 veršů;4 4 3 3;téze, antiteze, syntéze, pointa

Giovanni Boccaccio – Dekameron (10 x 10)

Francie: Francois Villon – villonská balada (4 sloky po 4 řádkách, 4. sloka po 2 řádkách; Malý a Velký testament

Francois Rabelais – Gargantua a Pantagruel (satira)

Španělsko: Lope de Vega – 2000 her historických a her ,,pláště a dýky“ (o lásce, cti, žárlivosti); Fuente Ovejuna

Miguel de Cervantes y Saavedra – Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Anglie: Geoffrey Chaucer – Canterburské povídky (obraz Anglie, 24 verš. příběhů)

Christopher Marlowe – Doktor Faust (blankverz)

WILLIAM SHAKESPEARE: 1564 – 1616

Narodil se ve Stratfordu nad Avonouð,,labuť avonská“; odjel do Londýna a tam píše asi 37 her, měl tam přístup ke dvoru. Ke konci života žil ve Stratfordu, kde zemřel. Napsal 154 sonetů.

hry pohádkové: Bouře, Zimní pohádka

hry historické: Jindřich IV, V, VI; Julius Ceasar, Richard II, III, …

komedie: složitý děj, situační komika, záměna osob, vítězství lásky, dobra, cílevědomost postav; + Veselé paničky Windsorské, Kupec Benítský, Večer tříkrálový, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Jako se Vám líbí

tragédie: nedodržena jednota děje, místa a času, obraz pozemského života, originální charakteristika postav a prostředí, příčina tragédie – lidová vášeň a náhoda, jazyk: verš i próza, hovorovost, blankvers;+ Romeo a Julie, Hamlet – úvahy o smylsu života, Othello, Král Lear, Meckbeth

The post Romeo a Julie – rozbor knihy (4) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Romeo a Julie

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Shadowmoon

William Shakespeare

• 1564-1616
• Narozen a umírá Stratfordu
• Největší anglický dramatik
• Překlad Hilský
• Vliv na mnoho autorů
• Pochybuje se o tom, že jeden člověk napsal tolik děl a že by to to mohlo být jeho pravé jméno

• 38her,154 sonetů
• Hrdinové:
  • Výrazné povahové rysy pronikli do frazeologie
  • Používá se i dnes( Othello- chorobný žárlivec)
  • Blankvers= pětistopý nerýmovaný jamb

• Období:
  • Veselohry
  • Většinou v popředí ženy(energetické,dravé,optimismus)

• Historické hry:
  • Dějin antických,anglických,francouzských
  • Jindřich VI, Richard III,Julius Caesar,…

• Komedie/Veselohry:
  • Sen noci svatojánské,Kupec benátský, zkrocení zlé ženy,…

• odbobí:
  • Místo optimismu zklamání, pesimismus

• Tragédie:
  • Hamlet
    • Typické zakončení jeho tragédií(smrt všech postav)
  • Romeo a Julie,Othello,…

• Alžbětínské drama
  • Největší rozkvět dosáhlo drama( Alžbětinské drama)
  • Pojem označuje vrcholné období anglického divadla

• Divadla:
  • dřevěné budovy,kruhového tvaru bez střechy
  • Hrálo se za denního světla
  • V ženských rolích mladí chlapci
  • Nejvýznamnější představitelé:Shakespeare, Marlowe

• Letní Shakespearovi slavnosti v ČR a na Slovensku
• Drama:zimní pohádka-Částečně odehrává v Čechách

• Shakespearovské drama
  • Neomezenost látky, času, místa
  • Veršovaný jazyk se střídá s prozou
  • Komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických
  • Obraz pozemského života kladný i záporný(žárlivost,vášeň,věrnost,…)
  • Postavy žen(nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě
  • Blankvers-nerýmovaný pětistopý jambický verš

Romeo a Julie

• Forma:— Druh: Drama
• Žánr: Tragedie

• období tvorby: stol Umělecký směr: Renesance
• Místo: Itálie, Verona Forma v.: Er-forma
• myšlenka: Aby mladí lidé bojovali o své právo na lásku a štěstí
• Námět: Nešťastný osud dvou milenců ze znepřátelených rodů
• Motiv: láska,vdavky, spory, válka 2 rodů
• Dějová linie: Řetězová

• Jazyk a styl:
  • Prolog + 5dějiství
  • Spisovný jazyk
  • oxymóron- „a v hrobě bude pokoj“
  • Metafory- „Popadni už jednou ten svůj kord za uši“
  • Personifikace- „Štěstí se natě hrne“
  • věty jednoduché, souvětí,tázací,zvolací, jednočlené,dvoučlené
  • eufemismus- „ztepilé nožce“
  • synekdocha- „v minutě je mnoho dnů“

• Postavy:
  • Julie- dcera Kapuleta, věrná, zamilovaná, schopna obětovat cokoli pro lásku
  • Romeo- syn Monteka, zamilován, schopen obětovat cokoli pro lásku
  • Tybalt- bratranec Julie, provokativní, bojovný
  • Merkucio- Romeův přítel, bojový, agresivní
  • Benevolio- Romeův přítel, rozumný, čestný, spravedliví
  • otec Vavřinec- moudrý,vzdělaný, ochoten pomoc
  • chůva- spolehlivá, důvěryhodná
  • Paris- nápadník Julie, upřímný, vytrvalí
  • Montek, Kapulet- hrdí, hlavy dvou znepřátelených rodů

• Děj:
  • Potkají se na bále
  • provdají se tajně
  • R zabije T protože zabil M-R vyhoštěn z města
  • J se má provdat mezitím za P
  • V pomůže a pošle dopis R, ten jej nedostane v čas
  • B řekne R o J smrti
  • R zabije P
  • R se otráví J zabodne dýkou
  • rody se spřátelí

The post Romeo a Julie – rozbor knihy (3) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Zkrocení zlé ženy

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): cucka85

William Shakespeare

– významný anglický básník a dramatik, klíčová postava evropského dramatu.

– Obvykle je považován za anglického národního básníka neboli barda.

– Jeho hry byly přeloženy do všech významnějších jazyků.

– autor děl např. Komedie omylů, Marná lásky snaha, Mnoho povyku pro nic, Večer tříkrálový…

Zkrocení zlé ženy– hra popisuje vztahy mezi muži a ženami, a to po stránce středověké platonické lásky, jako po stránce nenávisti muže k ženám. V tomto díle Shakespeare dokonale vyjádřil city a úvahy hlavních postav. Dílo není tragédií ale komedií.

POSTAVY

Bianca, Kateřina, Petruccio, Lucentio

Jazyk a styl

V tomto díle autor využívá svého typického typu verše, kterým je tzv. Blankvers ( nerýmovaný jambický verš o pěti stopách) používá též repliky – výstupy které jsou stylisticky výstižné.

Děj a kompozice

Tato divadelní hra a komedie je rozdělena do tří dějových pásem, dalo by se říci tří her. První je předehra kde je hlavní postava vandrák a dráteník Christopher Sly, kterého v opilosti převléknou za šlechtice. Právě předehra má v divadelní struktuře této hry zvláštní význam. Zkrocení zlé ženy je vlastně hra ve hře kterou herci hrají na počest Christophera Slye. Druhou hrou je příběh Lucentia a Bianky, a třetí je příběh Petruchia a Kateřiny. Předehra se odehrává v Anglii.

Okolnosti vzniku

Zkrocení zlé ženy patří mezi nejranější Shakespearovy hry, je datována rokem 1594, což je ovšem spíše přibližný údaj. Vznik této komedie je typickým příkladem tehdejší praxe – divadelní texty vz nikaly na základě oblíbených témat, často přepisováním a úpravami starších her nebo využitím různých legend či motivů z antické literatury. Příběh Petruccia a Kateřiny měl několik dalších bezejmenných pramenů, jimiž se Shakespeare inspiroval.

Vliv

2005 Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) Anglický TV film , příběh je zasazen do moderní doby

The post Zkrocení zlé ženy – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.