Kniha: R.U.R.

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): IAMNIKYTA

Karel Čapek – život a vliv na dílo

• Karel Čapek byl významný český spisovatel, dramatik, novinář, publicista, překladatel i režisér.
• Působil v Lidových novinách, kde často komentoval politické a společenské otázky své doby.
• Byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
• Na jeho tvorbu měla silný vliv válka, prudký vývoj moderní společnosti, masový technický pokrok i napjatá politická situace v Evropě.
• Ve svých dílech často a velmi důrazně varoval před zneužitím vědy, před totalitními ideologiemi a před celkovým úpadkem lidskosti.

Další autorova díla:

• Bílá nemoc
• Krakatit
• Věc Makropulos
• Matka
• Válka s mloky

Kontext

• Historické pozadí: Dílo vzniklo v poválečné době (1920) bezprostředně po hrůzách 1. světové války. V této době byla celá společnost poznamenaná hlubokou skepsí vůči rychlému technickému pokroku a ničivým zbraním, které lidé poprvé masově obrátili proti sobě.
• Silně se zde odráží protiválečné a antimilitaristické naladění tehdejší společnosti.
• Text bezprostředně reaguje na dobové obavy z chladné mechanizace života, masové tovární výroby, nebezpečí zneužití vědy a ze ztráty základní lidskosti.

R. U. R. (Rossum’s Universal Robots) – 1920

Tematika:

• Literární druh: drama – konkrétně kolektivní drama s předehrou a třemi dějstvími.
• Literární žánr + charakteristika: vědeckofantastická antiutopická divadelní hra s tragickými prvky; zároveň filozofické drama o krizi lidskosti, technickém pokroku a zkáze civilizace.
• Literární směr / sloh: česká meziválečná literatura, demokratický proud, výrazné rysy pragmatismu; v díle se silně objevují i prvky filozofického zamyšlení nad samotnou podstatou lidské existence.
• Forma: próza psaná pro divadlo; text je založen především na replikách (dialozích) a scénických poznámkách.
• Stylistická charakteristika: dílo je psáno převážně spisovným jazykem, využívá odborné i cizí výrazy, neologismy a obrazná pojmenování.

Námět a motivy:

• Námět: technika, průmyslový pokrok, masová tovární výroba, válka, politika a zásadní morální otázka, zda může člověk beztrestně zasahovat do samotné podstaty přírody a života.
• Motiv / smysl: Ukázat odcizení mezi lidmi a nelidskost moderní chladné civilizace. Varovat před technickými vynálezy, které mají člověku zpočátku sloužit a ulehčit mu, ale jakmile se vymknou kontrole, obrátí se proti němu. Dílo kritizuje bezohledný pokrok, zneužití techniky lidskou leností a postupnou ztrátu pravých lidských hodnot.

Děj a kompozice:

• Dílo se skládá z předehry a tří dějství.
  • Předehra: Do továrny na vzdáleném ostrově přijíždí Helena. Seznamuje se zde s ředitelem Dominem, s ostatními pracovníky továrny i s výrobou samotných robotů. Domin ji hned požádá o ruku a ona souhlasí.
  • 1. dějství: Uplynulo 10 let. Helena v továrně zůstává a všichni muži ve vedení ji milují. Roboti postupně převzali veškerou práci po celém světě. Lidé úplně přestali pracovat, zcela zpohodlněli a začali ztrácet smysl života (přestaly se dokonce rodit děti). Helena s roboty soucítí, postupně se smiřuje s jejich existencí, zároveň však touží po jejich „zlidštění“. Potají v touze lidstvo zachránit spálí Rossumovy plány na výrobu dalších robotů.
  • 2. dějství: Narůstá obrovská panika, nejistota a napětí; z celého světa přicházejí hrůzné zprávy o globální vzpouře robotů. Ti dorazí až na ostrov. Vedení továrny je v obležení a zoufale se snaží zachránit – zjistí ovšem, že plány na výrobu robotů, které měly sloužit jako jejich jediná vyjednávací páka, už neexistují.
  • 3. dějství: Roboti definitivně vítězí, veškeré lidstvo je poraženo a vyhlazeno. Naživu je ponechán pouze stavitel Alquist, protože on jediný stále poctivě pracoval vlastníma rukama. Roboti ale bez zničených plánů nedokážou vyrábět další generace. Alquist však na samém konci objevuje u dvou mladých robotů projev lásky a ochotu obětovat se jeden pro druhého, a nachází v nich tak novou naději pro život na Zemi.
• Kompoziční postup:
  • Děj je vyprávěn chronologicky, ale má velmi silnou a gradující tendenci. Směřuje od slepé víry v neomezený technický pokrok přes mrazivé napětí až k úplné globální katastrofě a zkáze lidstva. V samém závěru ovšem graduje v katarzi a drobný náznak nového začátku.

Jazykové prostředky:

• Hra proslavila novotvar (neologismus) robot (slovo vymyslel Josef Čapek).
• Objevují se cizí slova, např. irritabilita, agónie.
• Hojná obrazná spojení, např. mohyla z lidských kostí.
• Bohatá přirovnání a silné filozofické metafory, např. „Z Nány mluví tisíce let a z vás všech jenom dnešek.“

Obsah

Hlavní téma, děj:

• Dílo pojednává o továrně izolované na ostrově, kde se podle starého vědeckého návodu doktora Rossuma ve velkém vyrábějí umělí dělníci – roboti (nejde o plechové stroje, jsou k nerozeznání od lidí, ale nemají žádné city ani duši).
• Tito roboti mají v ideální vizi ředitele Domina převzít veškerou lidskou práci, aby člověk už nikdy nemusel fyzicky pracovat a mohl žít pohodlněji.
• Výroba robotů se enormně rozšiřuje, s tím ale raketově roste i jejich využití a zneužití v průmyslu, politice a bohužel i ve válce – roboti se bezmyšlenkovitě stávají dokonalými, nemyslícími vojáky.
• Ředitelova manželka Helena robotů velmi lituje a přeje si je „zlidštit“, tedy dát jim city, schopnost cítit bolest a probudit v nich duši. Doktor Gall proto tajně začne nervovou soustavu některých nových robotů (mj. robota Radia) fyziologicky upravovat.
• Upravení roboti si časem začnou plně uvědomovat sami sebe a především svou vlastní sílu. Pochopí své drtivé postavení ve společnosti a vzbouří se proti lidem, které už vnímají jen jako bezcenné, lenivé bytosti, jež jen poroučejí, ale přitom už samy nepracují ani nic netvoří.
• Globální vzpoura robotů je naprosto úspěšná a lidstvo je na celé planetě brutálně vyhlazeno. Posledním přeživším člověkem zůstává stavitel Alquist (byl ušetřen, protože jako jediný ještě věřil v lidskou práci).
• Roboti však mají omezenou životnost a hrozí jim vyhynutí. Požadují proto po zoufalém Alquistovi návod na svou další výrobu a chtějí, aby je pitval zaživa. Jenže Rossumův starý návod už byl dříve spálen a nelze jej z hlavy obnovit.
• Na samém konci, když Alquist propadá největšímu zoufalství nad zkázou světa, však poznává čirý cit, obětavost, lásku a něhu mezi dvojicí mladých upravovaných robotů – Primem a robotkou Helenou. Ti mu připomínají nového Adama a Evu. Alquist je propouští jako svobodné bytosti do světa. Objevuje se tak obrovská naděje, že ačkoliv staré lidstvo zahynulo, samotný život a podstata lidskosti nevyhynou.

Postavy:

• Domin – generální ředitel továrny, energický, mimořádně schopný vizionář. Myslí především na výrobu, byznys a neustálý pokrok; je utopicky přesvědčený, že roboti bezmezně osvobodí člověka od utrpení a práce.
• Helena Gloryová – krásná a citlivá dcera významného prezidenta; všichni muži na ostrově ji obdivují. Má soucit s roboty a upřímně si přeje, aby se více podobali lidem (což nakonec vede k paradoxní zkáze).
• Dr. Gall – vedoucí fyziologického oddělení a šikovný vědec, který na prosbu Heleny začne tajně experimentovat s roboty a snaží se jim dodat více lidských vlastností (vnímat bolest a reagovat na ni).
• Dr. Hallemeier – psycholog a vzdělanec, jeden z vedoucích pracovníků továrny.
• Alquist – starší stavitel, vysoce praktický a poctivě pracovitý člověk (zosobňuje hlas samotného Karla Čapka). Ze všech postav si nejvíce váží lidského života a poctivé manuální práce. K pokroku je skeptický. Jako jediný na Zemi přežije zkázu lidí.
• Fabry – inženýr a technický ředitel továrny (dokáže například napustit dráty kolem ostrova smrtící elektřinou).
• Busman – obchodní ředitel, představitel čistě ekonomického a zištného pohledu na výrobu robotů (nakonec nechtěně umírá, když se snaží jít vzbouřené roboty zoufale podplatit obrovským množstvím peněz).
• Radius – jeden z nejvýraznějších, nejdokonalejších, fyzicky a mozkově zdatných upravených robotů. Odmítne pracovat a postupně se stane jedním z vůdců, který se bouří proti lidské nadvládě.
• Primus a Helena – velmi mladá dvojice experimentálních robotů. Na úplném konci hry se u nich objevují skutečné city, láska, stud a dokonalá vzájemná obětavost. Stanou se novým počátkem civilizace.
• Roboti obecně – slouží jako symbol děsivého odlidštění, bezduché práce a nebezpečí vyspělé techniky, která se snadno může vymknout z rukou svého stvořitele.

Časoprostor:

• Prostředí / atmosféra: Neznámý, přísně izolovaný Rossumův ostrov uprostřed oceánu. Drtivá většina děje se odehrává čistě uvnitř budov, laboratoří a pracoven továrny R. U. R. Atmosféra díla se postupně drasticky mění – od zdánlivě naprosto klidné, přesvědčivé a racionální přechází k mimořádně tísnivé, bezvýchodné, katastrofické a finálně tragické.
• Čas děje: Během děje uplyne více než 10 let. Jinak se jedná o naprosto blíže neurčenou utopickou budoucnost. Čapek chytře zasazuje děj do vyspělé budoucnosti, ale plně tak reaguje na morální a politické problémy své vlastní současnosti.

Popis děje:
Hra začíná příjezdem Heleny Gloryové na izolovaný ostrov, kde sídlí továrna Rossum’s Universal Robots. Zde se dozvídá, že inženýři vyrábějí umělé dělníky – roboty, kteří mají lidstvo zbavit veškeré namáhavé práce. Helena, vedená hlubokým soucitem, se však s jejich čistě otrockým osudem nedokáže smířit a neustále se snaží přimět vedení továrny, aby s roboty zacházelo jako s lidmi. Během deseti let, kdy na ostrově zůstává jako Dominova manželka, se jí podaří přesvědčit doktora Galla, aby potají změnil fyziologii některých robotů a probudil v nich cit, aby už nebyli pouhými stroji.

To však spustí nečekanou katastrofu. Roboti s upravenou inteligencí si uvědomí svou sílu a nesmyslnost lidské existence, jelikož lidé naprosto zlenivěli a přestali se rozmnožovat. Rozhodnou se proto celosvětově povstat proti lidstvu. Oblehnou továrnu na ostrově a nakonec brutálně povraždí všechny lidi uvnitř s výjimkou starého stavitele Alquista. Toho ušetří, protože jako jediný ještě věřil ve fyzickou práci a pracoval vlastníma rukama.

Roboti brzy zjistí, že mají omezenou životnost a hrozí jim úplné vyhynutí. Požadují tedy od Alquista tajemství k jejich výrobě. Alquist je však bezmocný, jelikož Helena původní Rossumovy plány ze strachu o budoucnost lidstva spálila. V okamžiku nejhlubšího zoufalství však Alquist v laboratoři sleduje dva mladé experimentální roboty, Prima a Helenu. Ke svému ohromení zjišťuje, že se mezi nimi vyvinuly hluboké lidské city. Jsou ochotni položit jeden za druhého život, cítí stud, náklonnost i skutečnou lásku. Alquist v nich tak poznává nového Adama a Evu, posílá je do světa a s ulehčením si uvědomuje, že samotný život na planetě Zemi nezahyne.

Inspirace a kritika díla:

• Dobové vnímání díla: Drama bezprostředně po svém vydání a premiéře (1921) vzbudilo naprosto obrovský ohlas nejen doma, ale i v zahraničí a nesmírně rychle se stalo populárním a hraným dílem po celém světě.
• Chápání a hodnocení díla: Čtenáři i světoví kritici mimořádně oceňovali především jeho děsivou originalitu, silné varovné poselství a nadčasovou myšlenku o střetu a pýše zranitelného člověka se svou vlastní dokonalou technikou.
• Posouzení aktuálnosti díla: Dílo je nesmírně aktuální i dnes (či ještě více než v době svého vzniku), protože dokonale a přesně řeší otázky plné automatizace, stvoření umělé inteligence, ztráty pravé lidskosti a naprosté zodpovědnosti člověka za jeho vlastní nekontrolovatelné vynálezy.
• Největším trvalým kulturním přínosem a stopou této hry pro lidstvo je také mezinárodní rozšíření slova robot, které se z čistě českého divadelního prostředí trvale dostalo do slovníku celého světa.

The post R.U.R. – rozbor knihy (4) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Bílá nemoc

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): Edgar

Symbolika: nemoc = fašismus, bílá = čistota

Druh: drama

Žánr: tragédie

Charakteristika:

• kompoziční výstavba: chronologický postup, předmluva + 3 akty (14 obrazů)
• typy promluv: dialogy
• jazykové prostředky: spisovná čeština, anglické, německé a francouzské fráze (vědci), (latina – název nemoci), občas nářečí, nedokončené výpovědi
• vypravěč: er-forma
• tropy: metafora, metonymie (to je ovšem nesmírná drzost žádat něco takového od kliniky Lilienthalovi)
• funkční styl: umělecký a prostě sdělovací
• slohový postup: vyprávěcí, popisný, úvahový
• téma: válka, fanatismus, nemoc

Postavy:

• Galen – řeckého původu
• dvorní rada – prof. dr. Sigelius
• první asistent
• druhý asistent
• -4. profesor
• maršál
• pobočník
• generál
• ministr zdravotnictví
• jiný pán
• úřední pán
• sestra
• novinář
• jiný novinář
• -3. malomocný
• otec
• matka
• dcera
• syn
• baron krüg
• maršálova dcera
• mladý Krüg
• ministr propagandy
• jeden ze zástupu
• davy

Děj:

• jednání první

Mezi chudými vrsmami mezi 40-50 lety se objevu tzv. Bíla nemoc (jinak Čengova nemoc nebo Morgus Tshengi) která se projevuje zprvu bílou skvrnou a později postižený člověk umírá. Samotného Dvorního radu nemoc nějak příliš nezajímá hovoří s novinářem bez většího zájmu a co se týče léčby radí pouze masti proti zápachu a majetnějším morfium. Do jeho kanceláře přichází doktor Galen s tím že nejspíše našel lék na Bílou nemoc a rád by to vyzkoušel v jeho laboratoři. Dvorní rada ho zprvu odbývá ale změní názor když zjistí že dr. Gallen je nejlepší žák jeho tchána dr. Lilienthala (ten mu říkal dr. Dětina) a chce mu povolit přístup na kliniku, ale rozčílí ho že si Galen chce nechat tajemství léku pro sebe i přes to ho pouští na pokoj 13 kde jsou neplatící pacienti. Doktor Galen je úspěšně léčí. Na jeho úspěchu se chtějí přiživit 1. asistent a dvorní rada. V jeden významný den kdy mají na klinice návštěvu různýh hodnostářů dokonce i maršála hlavní rada oznámí novinářům že klinika našla lék na bílou nemoc. Do tohoto se vloží doktor Galen s tím že lék je jeho a že nebude léčit nikoho bohatého doku neskončí války. Dvorní rada pohoršený a Galena vyhazuje z kliniky.

• jednání druhé

Doktor Galén úspěsně léčí chudé. Bílou nemoc ale dostává i baron Krüg majitel továrny se zbraněmi. Doktor Galén ho odmítá léčit dokud nepřistoupí na jeho podmínku aby uzavřel továrnu a zařídil tak mír. Maršál navštíví barona a zajímá se o to jak pokračuje výroba je spokojen ale zjišťuje že jeho přítel baron má bílou nemoc a Galén ho odmítl léčit. Maršál si tedy zavolá Galéna a snažil se ho přesvědčit aby léčil barona. Nakonec mu ale někdo telefonicky sdělí že se baron Krüg ze strachu zastřelil.

• jednání třetí

Odehrává se už během války. Starší lidé se bouří skrz strach z malomocenství. A mladí jásají z války. Maršál ale během jednoho projevu zjišťuje, že sám má bílou nemoc a přicházejí špatné zprávy z války. Dcera a mladý Krüg mu radí ať raději uzavře mír a zavolá Galena. On zprvu odmítá poté se ale uvolí. Doktor Galén tedy jede k maršálovi. Když ho dav kolem nabádá (hl. postava syn) aby taky skandoval ať žije válka, doktor je proti, že prý chce mír. Dav ho tedy ušlape a ampulky s lékem zničí

Charakteristika postav:

• Galén – velmi chytrý a uvědomělý muž, který si je vědom svých cílů. Skrz hrůzy které viděl za války jim chtěl mermomocí zamezit. Působil na mě jako hodný a obětavý pán kterému záleží na dobru ostatních více než na svém vlastním.
• maršál – opravdu záporná postava, zbabělec. Postava anatizuje lidi pro svou vlastní potřebu samozřejmě statečný jen do doby než sám dostává bílou nemoc a zbývá mu jen 6 týdnů života. Pro svoje vlastní cíle byl schopen bezcitně přejít i smrt svého přítele, které mohl zamezit. Je až zvláštní jak moc lidé věří režimu (viz otec, později zfanatizovaný syn, dav). Zdálo se mi chvílemi že maršál je až přesvědčený o tom že koná dobrou věc v zájmu svého národa a že je božím poslem. I on se stal loutkou své vlastní hry na kterou nakonec doplatil.
• dvorní rada – vychytralý muž snažící se přiživit na všem na čem může. Tváří se zprvu jako všemocný člověk že rozhoduje úplně o všem ale při návštěvě maršála se ukázalo že by nebyl nikým bez podlízavosti.
• první asistent – nečestný člověk toužící zbohatnout i za cenu lidských životů. Podpořil ho v tom dokonce i sám dvorní rada.
• druhý asistent – počestný člověk zklamaný z moci peněz (jeho matku nechtěli přijmout na léčení zatímco vysoko postavenýho ano)
• otec – zaujatý s velkým vztahem k režimu podporoval cokoliv se týkalo vlády

Místo: smyšlené (místo není nijak blíže určeno)

Čas: autorova současnost (fašismus měl v té době velký rozmach, byl hrozba)

Myšlenka díla:

• snaha upozornit na nebezpečí fašismu
• na nebezpečí války
• utopistické myšlenky celosvětového míru
• bezohlednost lidí (staří nemocní x mladí chtějí válku)
• při hlubším zamyšlení můžeme najít podobnost velká země (německo) rozpoutá válku a bojuje proti malé zemi (československo 1918-1938 (pak 1945-1992)
• paradox: galén bojoval pro dobro lidí a nakonec byl jimi ušlapán

Zařazení díla:

• literatura 1. poloviny 20. století (česká meziválečná literatura)
• demokratický proud: důraz kladen na poznávací (noetickou) stránku díla, členění literatury, vznik nových uměleckých proudů

Karel Čapek

• * 9. 1. 1890
• † 12. 1938
• * Malé Svatoňovice
• z rodiny lékaře
• studoval filosofii na UK v Praze, v Berlíně a v Paříži
• spisovatel, novinář, politik
• próza, drama, fejetony…
• bratr Josef a sestra Helena (podle ní i Helena Gloryová -> Helena robotka)
• hodně cestoval (psal fejetony)
• spolupracoval s T.G.Masarykem
• poznamenán 1. sv. válkou 1914 mu bylo 24 (nebyl odveden na frontu) působily na něho hrozivé zprávy z novin oznamující sta tisíce mrtvých, stroze píšící o smrti a hrůze války
• válka využívala nejmodernější techniku k zabíjení (to vyvolalo pocit nedůvěry z moderní techniky)
• od války trpěl poruchou míšních nervů, lékaři mu nedávali šanci na dlouhé dožití (vážil si lidského života)
• 1938 navržen na Nobelovu cenu za literaturu
• tvorba v rozmezí 20 let – mezi světovými válkami
• první prózy vydal společně se starším Josefem a poslední román těsně před smrtí 1938
• patří k nejčtenějším autorům v Česku
• † na zápal plic – NC se nedočkal
• po roce 1948 tvorba zakázána

Další díla:

• Věc Makropulus
• Továrna na Absolutno
• Italské listy, Anglické listy (fejetony)
• Krakatit (román)
• Válka s Mloky
• U.R.

Autorova doba:

• Historie
  • století – století techniky (tv, vlaky, auta, rádio,….) člověk se stává na technice závislý
  • R-U vládl František Josef I.
  • atentát na nástupníka Rakousko-uherského trůnu Ferdinanda dEste 28. 6. 1914 v srbsku
  • světová 28. 7. 1914 (RU vyhlásilo válku Srbsku
  • zákopová válka
  • poprvé užity bojové plyny
  • poprvé užity tanky (na řece Somě)
  • konec války 11. 11. 1918
  • u nás se nebojovalo
  • RU prohrálo
  • Versailleska mírová smlouva 28. 6. 1919 (omezovala hlavně německo)
  • rozpad RU
  • vznik ČSR
  • první prezident T.G.Masaryk
  • růst hospodářství (lehký průmysl)
  • rozvoj kultury
• Literatura
  • hlavně téma 1. světové války
  • legionářská literatura, expresionismus, pragmatismus
  • nový směr civilismus
  • v této době se objevuje generace buřičů – vystupují proti morálním normám a pohodlnosti společnosti, patří sem: K. Tomann, S. K. Neumann, F Šrámek, F. Gellner, V. Dyk

Současníci:

• Josef Čapek – Básně z koncentračního tábora
• Jiří Voskovec a Jan Werich – Osvobozené divadlo
• Jarmila Glazarová – Vlčí jáma
• Karel Poláček – Bylo nás pět
• Eduard Bass – Klapzubova jedenáctka, Lidé z maringotek, Cirkus Humberto
• Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník

Interpretace:

• operní ztvárnění
• zfilmováno Hugo Hass hlavní role i režie
• divadelní hry

The post Bílá nemoc – rozbor knihy (4) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Krakatit

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): Merdival

Jedná se o pracovní list k procvičení znalostí, rozbor díla najdete zde:

• https://rozbor-dila.cz/krakatit-rozbor-dila-k-maturite-4/

Karel Čapek

• 9. 1. 1890 Malé Svatoňovice – 25. 12. 1938 Praha
• Spisovatel, překladatel, dramatik, novinář, fotograf, kritik
• Otec: lékař Antonín Čapek, matka: Božena Čapková
• Studoval na gymnáziu v …………… …………, poté přestup na brněnské gymnázium
• Ukončení studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1915
• 1995: udělení in memoriam Řádu T. G. Masaryka

Krakatit

Dílo: velice ovlivněné jeho estetické a filosofické vzdělání. Dále pragmatismem a expresionismem. V dílech se zaměřuje na tehdejší …………….. a vymoženosti, ze kterých sbírá inspiraci. Vyspělost techniky v dílech popisuje spíše negativně, protože se bojí, že technika bude jednou nad člověkem. Používá bohatou slovní zásobu, citoslovce a neobvyklá slova. Díla jsou ovlivňována 1. světovou válkou  a později i 2. světovou válkou.

Krakatit: vydán v roce …….. . Jedná se o utopický román. Hlavním tématem je varování před zneužitím techniky proti ………… . Děj se odehrává v Praze, Týnici,  Balttinu a v Itálii. Točí se okolo vynálezu …………….. . V díle se prolíná sen a skutečnost. Kniha je členěna do kapitol. Použití spisovné češtiny, která je obohacena u vulgarismy.  Vyprávění probíhá er-formou. Kompozice je chronologická. Filmové zpracování z roku 1948.

Postavy

• Ing. Prokop: chemik, vynálezce Krakatitu
• Jiří Tomeš: bývalý spolužák Prokopa
• Carson: ředitel továrny v Balttinu
• Willie: tatarská princezna
• kouzelný dědeček
• Holz: dozorce v Balttinu
• Krafft: doktor a vědec v Balttinu
• Daimon d´Hémon:    anarchista

Příběh začíná setkáním Prokopa s Tomešem v ……….. . Prokop si na Tomeše nemůže vzpomenout, protože má horečku a je otřesen explozí v jeho laboratoři u Hybšmonky. Tomeš ho chce odvést do postele, aby si odpočinul. Prokop se rozpomene, co se vlastně stalo.

„ „Já jsem Tomeš. Chodili jsme spolu do chemie. Člověče, rozpomeň se!“ „Já vím, Tomeš,“ ozval se Prokop chabě. „Ten holomek. Co s ním je?“ „Nic,“ řekl Tomeš. „Mluví s tebou. Musíš do postele, rozumíš? Kde bydlíš?“ „Tam,“ namáhal se mluvit Prokop a ukazoval někam hlavou. „U …
u Hybšmonky.“ Náhle se pokoušel vstát. „Já tam nechci! Nechoďte tam! Tam je – tam je –“ „Co?“ „Krakatit,“ zašeptal Prokop. „Co je to?“ „Nic. Neřeknu. Tam nikdo nesmí. Nebo – nebo“ „Co?“ „Ffft, bum!“ udělal Prokop a hodil rukou do výše. „Co je to?“ „Krakatoe. Kra-ka-tau. Sopka. Vul-vulkán, víte? Mně to … natrhlo palec. Já nevím, co …“ “ ¹⁾

„ „Kra-ka-tit. Krakatit. Krrrakatit. A ono to samo od sebe – Já nechal jen prášek na stole, víš? Ostatní jsem smetl dododo-do takové piksly. Zu-zůstal jen poprašek na stole, – a – najednou –“ „– to vybouchlo.“ “ ²⁾

Tomeš bere Prokopa k sobě domů a zde se o něj stará. Stará se o něj do doby, kdy Prokop řekne chemický vzorec Krakatitu. Prokopa nechá, aby se se svým stavem vyrovnal sám a odjíždí do Týnice ke svému tátovi. Na domovní dveře zazvoní jakási dívka a Prokopovi předá ……………. a chce po něm, aby ho doručil Tomešovi. Prokop souhlasí a do dívky se zamiluje. Odjíždí do Týnice za otcem Tomeše.

„Tu vyrazila nad Grottupem obrovská černá masa, vše zhaslo; jako by se tma roztrhla, vyšlehl vteřinu nato ohnivý sloup, strašlivě zaplál a rozhodil kyklopskou hradbu dýmu; a tu již zadul hučící náraz vzduchu, něco zapraskalo, stromy skřípavě zašuměly, a prásk! Děsné švihnutí bičem, rachot, burácející úder a dunění; země se chvěje a ve vzduchu šíleně víří urvané listí. Lapaje po dechu, drže se oběma rukama podstavce kříže, aby ho to nesmetlo, poulí Prokop oči do sršící výhně. I rozštípne se země mocí ohňovou, a v rachotu hromu promluví Pán.“ ³⁾

Další otázky:

• Co znamená „In memoriam“?
• Co to je Krakatit a jakou má konzistenci?
• Podle čeho je Krakatit pojmenován a co o té události víte?

The post Krakatit – pracovní list first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Bílá nemoc

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): efka.havlickova

Literární historie

• Společensko-historické pozadí

Politická situace

• hospodářská krize 1929–33 ovlivnila politický i kulturní vývoj → reálný pocit ohrožení německým fašismem
• V ČSR se objevují fašistické skupiny (později napadají Čapkova díla)
• Druhá polovina 30. let – 1933 A. Hitler se dostává k moci, chce sjednotit Němce ve společném státě; sudetoněmecká strana – stupňuje požadavky vůči československé vládě
• FR a VB – politika appeasementu (usmiřování ústupky) – ČSR opuštěna a vydána napospas Německu – 30. 9. 1938 E. Beneš přijímá závěry mnichovské dohody, tedy, že ČSR se vzdává pohraničí, které nadále patří k Německu
• ČSR dále souhlasí s odstupy dalších oblastí: Těšínsko – Polsku, jižní oblasti Slovenska a velká část Podkarpatské Rusi – Maďarsku,
• 10. 1938 – Abdikace E. Beneše, zánik první republiky
• 3. 1939 – Slovensko se odpojuje a vytváří vlastní stát, v čele Jozef Tiso
• 3. 1939 – Německá vojska zahajují okupaci českých zemí -> ztráta samostatnosti, vznik protektorátu Čechy a Morava (16. 3. 1939, součástí velkoněmecké říše až do 9. 5. 1945)
• Dílo uveden na scénu 20 měsíců před podepsáním Mnichovské dohody

Literární směr – próza 30. let 20. stol.

1) pokračování předchozích uměleckých tendencí a autorů

realistická próza: A. Jirásek – Temno (1913-15), Z. Winter – Rozina sebranec (1903),

Mistr Kampanus…, K. V. Rais, T. Nováková, A.Mrštík

naturalistická próza: K. M. Čapek-Chod – Kašpar Lén mstitel, Turbína

impresionistická próza: Fr. Šrámek – Stříbrný vítr (1910)

novoklasicismus: V. Dyk – Krysař (1912)

2) reakce na válku

vitalismus (oslava života) – proti válečnému utrpení staví krásu, lásku: Fr. Šrámek –

Tělo (1919)

3) obraz války: J. Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka; J. John – Večery na slamníku

legionářská literatura: J. Kopta, J. Kratochvíl, R. Medek, V. Kaplický

4) sociální próza: I. Olbracht, M. Majerová, M. Pujmanová, J. Glazarová, K. Nový

5) humanistická literatura: obrací se k člověku, snaží se v něm najít to nejlepší…

K. Čapek, Fr. Langer, Rud. Těsnohlídek, K. Poláček + okruh autorů kolem Lidových            novin

6) psychologická próza: B. Benešová (starší generace), V. Řezáč, J. Glazarová, R. Weiner,

Jar. Havlíček, E. Hostovský

7) avantgardní próza: V. Vančura

8) katolická próza: Jar. Durych, J. Deml, J. Čep

9) venkovská próza a ruralismus: V. Martínek, Fr. Křelina, J. Knap

10) historická próza: Jar. Durych

11) expresionisticky laděná próza: I. Klíma, R. Weiner

Autor

• Prozaik, dramatik, žurnalista, kritik, překladatel
• Jedna z nejvýznamnějších osobností české literatury
• Jako první český spisovatel se proslavil i v zahraničí a byl několikrát navrhován na Nobelovu cenu
• Demokratický proud – autoři stojí na pozicích demokracie, obhajují lidství; téma: Všestranný pohled na společnost, ale místo revoluce chtějí reformy – humanisté – zájem o obyčejný, každodenní život člověka; člověk má mít možnost se rozvíjet – vystupují proti fašismu – politika – liberálové (levý střed) – filosofie – pragmatisté – pravdivé je to, co je osvědčeno praxí (společně s: Karel Poláček – Bylo nás pět, Michelup a motocykl; Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce, Kulhavý poutník; Eduard Bass – Lidé z Maringotek, Klapzubova jedenáctka; Jan Drda – Němá Barikáda, Hrátky s čertem; František Langer – Periferie) => redaktoři Lidových novin

Životopis

• Narozen 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích
• S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků
• Studium gymnázia v Hradci Králové, vyloučení za organizaci protirakouského spolku -> přestoupení na gymnázium v Brně
• Vystudování Filosofické fakulty UK v Praze (1915)
• Pro svou nemoc (Bechtěrevova nemoc; těžká vada páteře) nebyl odveden do armády (nemusel bojovat v první světové válce)
• Po studiu krátce působí jako vychovatel ve šlechtické rodině, brzy přechází k novinařině
• Redaktorem časopisů: Národních listy (1917–1921) – Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému (protimasarykovskému) směřování listu, Nebojsa (1918–1920), Lidové noviny (od r. 1921)
• 1921 – 1923 – dramaturg a režisér Vinohradského divadla
• srpna 1935 se oženil s herečkou a dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou
• Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii
• Po vzpamatování se z šoku z abdikace Beneše se snažil zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu, Karel Čapek se stal jediným viditelným symbolem první republiky
• Za svou snahu a protifašistický odpor dostával Čapek četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty
• Na útoky na svou osobu reagoval publikací úvahy Jak to bylo
• Poslední roky života v ústranní ve staré Huti, kde také umírá
• Karel Čapek zemřel na plicní edém 25. prosince 1938, pár měsíců před plánovaným zatčením gestapem

Autorova tvorba

20. léta

• Loupežník – divadelní hra
• Ze života hmyzu – satirická komedie
• U. R. – utopické drama
• Věc Markopulos – drama
• Továrna na absolutno – utopický román
• Krakatit – utopický román
• Povídky z jedné kapsy – detektivní povídky
• Povídky z druhé kapsy – detektivní povídky

30. léta

• Hordubal – společně s Povětroň a Obyčejný život – filosofická románová trilogie *noetika = filosofická disciplína, zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět
• Povětroň
• Obyčejný život
• Válka s Mloky – utopický román, fejeton
• Bílá nemoc – drama
• Matka – drama
• První parta – realistická novela

Cestopisy

• Italské listy (1923)
• Anglické listy (1924)
• Výlet do Španěl (1930)
• Obrázky z Holandska (1932)
• Cesta na sever (1936)

Pro děti

• Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – pohádky z různých zaměstnání
• Dášeňka čili život štěněte
• Měl jsem psa a kočku

Filosofická díla

• Pragmatismus čili Filosofie praktického života

Politická díla

• Hovory s T. G. Masarykem – 3 svazky o životě Masaryka
• Mlčení s T. G. Masarykem – doplnění hovorů

Inspirace daným literárním dílem

• Dílo zfilmováno (1937- režie a hl. role Hugo Haas) a několikrát převedeno do divadelní podoby
• Za dílo byl napadán sympatizanty nacismu

Literární teorie – forma a obsah

• Forma – obecná charakteristika literárního díla

1. Literární druh – protifašistické drama s prvky tragédie
2. Literární žánr – tragédie
3. Literární směr – literatura 30. let 20. stol., demokratický proud české literatury, meziválečná literatura

• Forma – organizace jazykových prostředků
• Použití spisovného jazyka
• Cizí jazyky: latina (názvy nemocí), fráze z němčiny a angličtiny
• Psáno formou dialogů (velice živé) -> psáno er-formou
• Způsob vyjadřování pomáhá dotvářet charaktery
• Metafory
• Fantastický motiv
• Nářeční výrazy
• Symbolika: Maršálova země = nacistické Německo; malá země, proti které se válčí – Českoslovenko; bílá nemoc = úpadek společnosti, manipulace s lidmi

• Obsah – tematická výstavba

Hlavní téma

• Varování před fašismem a úpadkem společnosti
• Bezmoc jediného člověka proti celému davu
• Poukázání na nesmyslnost válek – fašistické nesmysly
• Projevuje se konflikt demokracie a diktatury
• Dílo nutí čtenáře/publikum přemýšlet, klást si otázky

Děj a kompozice

Děj: V jedné zemi začali lidé trpět jistou chorobou, zvanou „bílá nemoc“. Příznakem choroby, kterou zpočátku trpí jen chudší vrstvy obyvatelstva, je bílá skvrna na hrudi. Nemoc je zřejmě jistou formou malomocenství. Choroba se šíří v zemi ovládané diktátorem Maršálem, který chce zaútočit na menší vedlejší stát. Jeho spolupracovníkem je majitel zbrojovek baron Krüg. Hlavní hrdina doktor Galén mezitím nalezne protilék, ale je ochoten pomoci jen chudým lidem, kteří nemají žádnou moc ani vliv. Po čase onemocní baron Krüg, který k sobě zavolá Galéna a vyžaduje od něj protilék. Doktor mu slíbí pomoc pouze v případě, že baron okamžitě přestane zbrojit. Krüg tedy žádá Maršála, aby s vedlejším státem uzavřel mír, ale ten to odmítá, a tak baron spáchá sebevraždu. Po jeho smrti Maršál zaútočí na vedlejší stát. Brzy na to ale sám na svém těle zpozoruje bílou skvrnu, a proto se jeho dcera také obrátí na doktora Galéna. Ten má ale stejnou podmínku, a tak Maršálovi po naléhání dcery nezbývá, než na Galénův návrh přistoupit. Zavolá k sobě doktora, ale ten je před Maršálovým palácem  i s lékem ušlapán zfanatizovaným davem, když nesouhlasí s lidmi vyvolávaným heslem „Ať žije Maršál, ať žije válka!“. Na závěr díla vypuká válka.

Kompozice: 3 jednání – 6 obrazů, 6 obrazů, 3 obrazy

Postavy

• Galén – Nadějný mladý lékař s dobrým srdcem, je laskavý a pomáhá chudým. Je ale také naivní, když doufá, že může sám zastavit válku, ale ve své naivitě je i statečný, když odporuje Maršálovi. Jako jediný má lék na bílou nemoc. Léčí ale jen chudé a lidi bez vlivu, aby tak přinutil mocné k nastolení míru.
• Maršál – Diktátor, vůdce. Je bezcitný a sobecký, slepě vede svůj národ do války, protože touží po moci a vládnutí.
• Baron Krüg – Vede výrobu zbraní. Maršálům přítel. Je stejně jako on ambiciózní a touží po úspěchu, moci a slávě. V jádru je to ale zbabělec.
• Sigélius – Lékař a majitel nemocnice, ve které nechá Galéna léčit nemocné. Sám by rád zjistil složení léku. Je panovačný a krutý.

Časoprostor

• Fiktivní čas, zřejmě 20. století na fiktivním místě v Evropě, narážky na současné poměry před II. sv. válkou – Německo

Literární Kritika

• Dobové posouzení – Čapek za dílo napadán sympatizanty nacismu, dílo také vedlo k plánovanému zatčení autora gestapem
• Posouzení díla z dnešního literárního kontextu – vnímáme jako nadčasové neboť byl Čapek jeden z mála, kteří si uvědomovali nebezpečí nacismu, dílo bylo zfilmováno a několikrát divadelně zinscenováno

The post Bílá nemoc – Interpretace literárního díla first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: R.U.R.

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): GabrielaB

I.

Literární druh: Drama

Literární žánr: tragédie

Kompozice: Chronologická; hra je členěna na předehru a 3 dějství. Výňatek  je ukončením II.dějství, kdy roboti definitivně přemohou lidstvo a dobyjí svět. Ušetří pouze Alquista, neboť potřebují, aby jim odhalil recept na roboty (sami se totiž nemohou rozmnožovat).

Čas: Blíže neurčený čas v budoucnosti; předehra 10 let před 3 dějstvími, jimiž je tvořena hlavní část díla.

Prostor:  Rossumův ostrov, na němž se nachází továrna na roboty

Téma: Zájem o moderní vědu a techniku, ale také obavy o její zneužití a o osud lidstva

Charakteristika hlavních postav:

Harry Domin: sebevědomý člověk; ředitel továrny, v níž se roboti vyrábějí. Prosazuje svou převratnou myšlenku: povznést člověka, aby se nemusel zabývat pozemskými věcmi, ale duchovnem a uměním. Svou myšlenku chce prosadit za každou cenu. Chce ovládat svět  (Domin→ dominus → pán robotů, pán světa) a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu.

Helena Gloryová:  Harryho manželka; ztělesnění ženského, citového, laskavého přístupu k lidem i robotům. Bojuje za práva robotů a věří v jejich polidštění. Postupem času je i ona okolnostmi donucena projevit statečnost a vzdorovat jim.

Alquist: starší vědec; za největší hodnotu považuje lidský život a práci; rozumový přístup k životu; lidskost. Bere na sebe všechnu morální tíhu příštích rozhodnutí.

Roboti (obecně): umělé bytosti, které jsou obdařeny všemi lidskými dovednostmi. Zevnějškem se lidem podobají, uvnitř jsou stále stroji.Postrádají cit a neuznávají žádný systém hodnot.

Primus a Helena: jediní roboti, u nichž se projeví lidské vlastnosti (objeví v sobě lásku).  Alquist v nich vidí naději pro budoucnost, vyšle je do světa jako Adama a Evu.

Nána: stará služka; nevzdělaná, zastupuje prosté lidi. Vše posuzuje z hlediska zdravého rozumu.

Pozn.: Scénář je opatřen patřičnými technickými vsuvkami a poznámkami.

III.

Jazykové a umělecké prostředky: Všechny postavy (s výjimkou Heleniny prosté chůvy Nány) hovoří spisovně.  Mluva robotů je víceméně srozumitelná, členěná do úsečných větných celků. Kromě Alquistova monologu je drama vybudováno na principu rychlýchg dialogů, které posunují děj kupředu.

Objevují se odborné výrazy: biogen, enzym Omega, katalyzátory, fyziologie, anatomie, anatomie, pohlavní žlázy, Cyclamen Helenae

Častá je personifikace: „Prokleté vzorce, oživněte!“, „Oči, jak to mrkáte?; neumíte udržet svou vláhu? Styďte se!“, „…rty, co to brbláte?“

Neologismus: Robot (Josef Čapek ho odvodil od slova robota = lopota, dřina, práce). Zdomácnělo ve třiceti světových jazycích.

Vypravěč: ER-forma + technické vsuvky a poznámky

Literárněhistorický kontext:

Utopicko-fantastická literatura

Meziválečné období

Konkrétně RUR vyšlo r. 1920, první inscenace 1921

Světový úspěch RUR byly mj. způsoben tehdejší oblibou utopicko-fantastických příběhů, k jejichž zakladatelům naležejí J.Verne a H.G.Wels, jehož dílo Čapek obdivoval. Čapkovo varovné gesto, poukazující na problematičnost možných důsledků technického pokroku, odpovídalo dobovým náladám, poznamenaným bolestným prožitkem 1. světové války.  Ta se z valné míry právě vinou techniky proměnila v obrovské, dosud nevídané krveprolití.

Úryvek (str.71):

(Zprava vejdou noví Roboti.)

RADIUS: Hotovi?

JINÝ ROBOT: Hotovi.

(Jiní Roboti zleva.)

RADIUS: Hotovi?

JINÝ ROBOT: Ano.

DVA ROBOTI (vlekou Alquista): Nestřílel. Zabít ho?

RADIUS: Zabít. (Podívá se na Alquista.) Nechat.

PRVNÍ ROBOT: Je to člověk.

RADIUS: Je to Robot. Pracuje rukama jako Roboti. Staví domy.

Může pracovat.

ALQUIST: Zabte mne.

RADIUS: Budeš robit. Budeš stavět. Roboti budou mnoho stavět.

Budou stavět nové domy pro nové Roboty. Budeš jim sloužit.

ALQUIST (tiše): Ustup, Robote! (Poklekne u mrtvého Hallemeiera a

zvedá mu hlavu.) Zabili ho. Je mrtev.

RADIUS (vystoupí na barikádu): Roboti světa! Padla moc člověka.

Dobytím továrny jsme pány všeho. Etapa lidstva je překonána.

Nastoupil nový svět! Vláda Robotů!

ALQUIST: Mrtvi!

RADIUS: Svět patří silnějším. Kdo chce žít, musí vládnout. Jsme

pány světa! Vláda nad moři a zeměmi! Vláda nad hvězdami!

Vláda nad vesmírem! Místo, místo, víc místa pro Roboty!

ALQUIST (ve dveřích vpravo): Co jste udělali? Zahyneme bez lidí!

RADIUS: Není lidí. Roboti, do práce! Marš!

The post R.U.R. – rozbor knihy (3) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: R.U.R.

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): Andrea

Téma díla – varování před přetechnizovaným světem a před negativními důsledky tohoto pokroku, filozofické zamyšlení nad morálkou doby, nad snahou lidí zjednodušit si život, ulehčit práci (Čapkovi roboti bez citu se příliš podobají současným lidem)

Časoprostor

– kdy se děj odehrává – 20. století, technický rozvoj, civilizmus

– kde se děj odehrává – děj se odehrává na ostrově

Kompoziční výstavba

– chronologická
– předehra (seznámení s chodem fabriky)

–  3 dějství ( děj má spád –roboti přebírají kontrolu v továrně, pak na světě, lidstvo je vyhubeno, nezabijí pouze Alquista, ten má objasnit tajemství výroby robotů, láska Prima a Heleny, požehnání od Alquista

Literární druh – drama

Forma – próza

Žánr – utopická činohra

Osoba vypravěče není, dílo je tvořeno promluvami a scénickými poznámkami

Forma – er

Postavy a jejich charakteristika –

Alquist, Harry Domin, Helena Gloryová, Gall

Dalšími postavami jsou zaměstnanci továrny R. U. R. dr. Hallemeier, Busman, ing. Fabry a mnozí roboti, mezi jinými robotka Helena a robot Primus. Žádná z těchto postav nemá propracovanou vnitřní charakteristiku.

Typy promluv – monology a dialogy

Jazykové prostředky – spisovný jazyk

Jazyk autora – scénické poznámky spisovně

Řeč postav – všechny postavy kromě obyčejné bohabojné Heleniny chůvy Nány mluví spisovně, jejich řeč je snadno srozumitelná (nejsou tu archaismy, knižní slova, odborné termíny)

postavy se rychle střídají v krátkých dialozích, delší je pouze Alquistův závěrečný monolog

Výjimečnost jazyka- v knize se poprvé objevuje neologismus ROBOT – slovo, které se stalo slovem mezinárodním, údajně ho vymyslel bratr autora Josef Čapek, Karel Čapek je nejprve nazýval „laboři“

Literárně- historický kontext   

zasazení díla do kontextu české /světové literatury

příslušnost autora ke generaci, směru – demokratický proud v meziválečné literatuře

Autor – Karel Čapek – život – 1890 – 1938 (meziválečná doba), narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře, měl bratra Josefa (malíř) a sestru Helenu, vystudoval filozofii, ve své vile na Vinohradech pořádal tzv. Pátky = schůzky elity národa (chodil sem prezident Masaryk – byli přátelé), celý život byl demokrat a humanista, varoval před fašismem

-spisovatel, novinář, dramatik, kritik, překladatel, prozaik, vystupoval proti fašismu, obhajoval prvorepublikovou demokracii, odmítl emigrovat do Anglie, pracoval v redakci Národních listů a v Lidových novinách, dramaturg a režisér ve Vinohradském divadle

– zasazení díla do další tvorby – další díla varující před přetechnizováním světa jsou Krakatit, Věc Makropulos

 – další díla – protiválečná díla jsou Matka, Bílá nemoc a Válka s Mloky

trilogie: Hordubal, Obyčejný život, Povětroň

pro děti: Devatero pohádek, Dášenka

povídkové soubory: Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Trapné povídky

vydal myšlenky prezidenta v díle Hovory s TGM

cestopisy: Anglické listy, Výlet do Španěl, Italské listy

Další autoři – díla

Karel Poláček -Bylo nás pět, Muži v ofsajdu

Eduard Bass -Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto

Vladislav Vančura – Rozmarné léto, Obrazy z dějin národa českého, Pekař Jan Marhoul, Markéta Lazarová

Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Děj

Celý děj začíná objevením nové látky podobné živé hmotě. Vynález robotů se brzy stane obchodním artiklem – společnost Rossum’s Universal Robots začne vyrábět a prodávat roboty, levnou a nesmírně výkonnou pracovní sílu, ve velkém. Na ostrov, kde Rossumova továrna sídlí, přijíždí Helena Gloryová, která je rozhodnutá bojovat za práva robotů. Nicméně se do ní zamiluje ředitel fabriky, Harry Domin, a okouzlená Helena nakonec na ostrově zůstává.
Ze světa do této izolované krajiny přichází zprávy o stále častějších vzpourách robotů, kterých už je více než lidí. Roboti odmítají poslouchat. Dozvídáme se, že Helena s Gallem pozměnili roboty, aby byli jako lidé. Helena chtěla, aby nám rozuměli, aby k nám nechovali nenávist, ale nikdo nedokáže nenávidět člověka víc než robot.Helena spálí Rossumův rukopis i s opisem na výrobu robotů.
Po čase se roboti vzpouří a obsadí celý svět pod vedením robota Radiuse. Revoltující roboti začínají dokonce zabíjet samotné lidi. Zavraždí osazenstvo továrny a naživu nechávají pouze stavitele Alquista, který má civilizaci robotů vyzradit výrobní tajemství a zajistit tak příští generace, protože roboti se sami nemohou rozmnožovat. Helena ale ještě před svou smrtí stačila rukopisy starého vynálezce Rossuma spálit. Zoufalý Alquist nedokáže žádné nové roboty vyrobit  a na celém světě nezbývá ani jeden člověk, který by mu s jeho přetěžkým úkolem dokázal pomoci, roboti totiž vyhladili kompletně celé lidstvo.
V závěru hry se ale objevují dva roboti, Helena a Primus, kteří k sobě začnou pociťovat lásku a cit, jakého by žádný robot neměl být schopen (Alquist to pozná, když uvidí, že Heleně tečou slzy, že pláče). Když chtějí Helenu rozebrat, aby objevili mechanismus výroby nejnovějších robotů, Primus okamžitě řekne, že půjde místo ní. Jsou ochotni jeden pro druhého zemřít. Alquist pochopí toto znamení a pouští tyto dva roboty do světa jako Adama a Evu nové lidské populace a žehná jim jako Bůh požehnal prvním lidem. Lidstvo je zachráněno.

The post R.U.R. – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Bílá nemoc

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): Andrea

Téma díla – poukázat na nesmyslnost války, dílo varuje před fašismem, který v době vydání díla (1937) ještě nepropukl v plné podobě, dílo je nadčasové, upozornění na podceňované nebezpečí fašismu a davové jednání, boj lidstva s bílou nemocí je jako boj dr. Galéna proti zbrojení a válce (tedy boj demokracie proti diktatuře)

Časoprostor

– kdy se děj odehrává – není jasně stanoveno, lze usoudit, že 20. až 30. léta

– kde se děj odehrává – neurčená fiktivní země v Evropě, stát vydělává  válčením s okolními zeměmi, vyrábí se tu hlavně zbraně, národ je zfanatizovaný

– neurčeností místa a doby se dílo stává nadčasovým

Kompoziční výstavba – chronologická kompozice, 3 dějství (1. jednání – Dvorní rada, 2. jednání – Baron Krüg, 3. jednání  – Maršál), 14 obrazů, předmluva (autor seznamuje s důvodem napsání díla)

Literární druh – drama

Forma – próza

Žánr – tragická divadelní hra (činohra)

Osoba vypravěče (lyrický subjekt) – vypravěč není, dialogy, scénické poznámky

Forma – er-forma

Postavy a jejich charakteristika 

Dr. Galén – zásadový člověk, lékař, k nemocným laskavý, objevil lék proti bílé nemoci, léčil chudé lidi, chtěl mír (pacifista = odmítá násilí), naivní, pro některé až směšný, odvážný (porušuje Hippokratovu přísahu, když odmítá léčit bohaté)

Maršál –  vůdce národa, fanatik, chce vyhrát ve válce, krutý, diktátor

Dvorní rada – vedoucí kliniky, na které zkouší dr. Galén lék proti bílé nemoci

Baron Krüg – majitel továrny na výrobu zbraní, plní rozkazy, onemocní, spáchá sebevraždu

Doktor Sigélius – nechá Galéna léčit ve své nemocnici

typy promluv – dialogy, monology

Jazykové prostředky – spisovná čeština

jazyk autora – ve scénických poznámkách

Čapek mistrně ovládal český jazyk, jazyk postav je velmi bohatý, často užívá metafory, obrazná pojmenování, výzvy

řeč postav – dialogy

archaismy (slovesa končí na – ti, zříti, hlučící zástup)

odborný (malomocenství, kommoce, sledovati rychlou reparaci změn)

latina (názvy nemocí)

anglické a německé fráze z válčení, z válečné taktiky a zbrojního průmyslu

doktor Galén mluví tiše velmi kultivovaným jazykem, je uctivý, slušný

maršál užívá strohé věty, rozkazy, hovoří povýšeně

lidé v davu používají i vulgarismy (vstávej, potvoro)

výjimečnost jazyka- v promluvách často krátké věty, zvolací věty, výzvy

Literárně- historický kontext    

zasazení díla do kontextu české /světové literatury

příslušnost autora ke generaci, směru – demokratický proud v meziválečné literatuře

autor – život – 1890 – 1938 (meziválečná doba), narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře, měl bratra Josefa (malíř) a sestru Helenu, vystudoval filozofii, ve své vile na Vinohradech pořádal tzv. Pátky = schůzky elity národa (chodil sem prezident Masaryk – byli přátelé), celý život byl demokrat a humanista, varoval před fašismem

-spisovatel, novinář, dramatik, kritik, překladatel, prozaik, vystupoval proti fašismu, obhajoval prvorepublikovou demokracii, odmítl emigrovat do Anglie, pracoval v redakci Národních listů a v Lidových novinách, dramaturg a režisér ve Vinohradském divadle

 – zasazení díla do další tvorby – další protiválečná díla jsou Válka s Mloky a Matka

Další díla –

díla, v nichž varuje před přetechnizováním světa: R.U.R.,  Krakatit, Věc Makropulos

trilogie: Hordubal, Obyčejný život, Povětroň

divadelní hry: Loupežník, Ze života hmyzu

pro děti: Devatero pohádek, Dášenka, s bratrem napsal Povídání o pejskovi a kočičce

povídkové soubory: Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Trapné povídky

vydal myšlenky prezidenta v díle Hovory s TGM

cestopisy: Anglické listy, Výlet do Španěl, Italské listy

novinářské prózy: Krakonošova zahrada

Další autoři – díla

Karel Poláček -Bylo nás pět, Muži v ofsajdu, Okresní město, Vyprodáno

Eduard Bass -Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto

Vladislav Vančura – Rozmarné léto, Obrazy z dějin národa českého, Pekař Jan Marhoul, Markéta Lazarová, Kubula a Kuba Kubikula

Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Můj obchod se psy

The post Bílá nemoc – rozbor knihy (4) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Bílá nemoc

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): Nikol

Umělecký směr

• demokratický proud > vliv na prózu měla 1.sv.válka, hosp.krize, fašismus, okupace + vliv avantgardy
• Próza 30.let se byla pod vlivem trvalé nebezpečí fašismu, které se stupňuje po nacistickém vítězství v sousedním Německu
• Dochází k rozmachu prózy, která je vnitřně bohatá a má několik společenských rysů: společenská angažovanost, důraz na poznávací stránku, tendence k románům a románovým cyklům, vysoká kultura jazyková, sklon k psychologii a baladické stylizaci
• relativismus- relativizuje obecnou platnost, není absolutní pravda, ale je více pohledů na věc
• subjektivita- každý může mít svou pravdu

Karel Čapek (1890-1938)

• český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf
• studoval na Filosofické fakultě UK v Praze, poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži
• byl redaktorem v několika časopisech: Národní listy, Nebojsa, Lidové noviny
• autor slova ROBOT – vyskytuje se v jeho díle R.U.R, které ho proslavilo po celém světě

Další díla

• tvorbu zahájil před 1. Svět.válkou, tvořil především v spolupráci s jeho bratrem J.Čapkem
• velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání
• dále ho ovlivnila vědeckotechnická revoluce (v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem)
• dále vliv 1. a 2. světové války
• Próza:Továrna na absolutno (1922); Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy(1929), Válka s mloky (1936)
• Drama: R.U. R.(Rossumovi Univerzální Roboti, 1920); Věc Makropulos (1922); Matka (1938)
• Pro děti:Dášenka čili život štěněte (1933)

Charakteristika díla

• divadelní hra s tragickým koncem
• vystihuje jednoduše pocity a myšlenky lidí
• 3 akty, 14 obrazů
• děj se odehrává v blíže neuvedení zemi, kde také propukla nevyléčitelná nemoc
• dílo vzniklo v období před 2. světovou válkou (1937) před nástupem fašismu, má před nástupem fašismu varovat
• napsáno 20 měsíců před podepsáním Mnichovské dohody
• chronologicky zaznamenáno

Postavy

• Galén:je šlechetný Řek, který je pro válce. Je to mladý nadějný lékař, jenž jako jediný dokáže vynalézt látku proti bílé nemoci. Dříve zažil válku a zabíjení, a proto jde o velmi silnou osobnost. Uvědomuje si, že má v ruce silnou zbraň, a tak se rozhodne, že se s její pomocí pokusí nastolit světový mír. Je velmi laskavý a hodný člověk, někdy vypadá až naivně, že se snaží nastolit sám světový mír, avšak je velmi statečný – například při odporování maršálovi i pod hrozbou vězení nebo při cestě za maršálem rozbouřeným davem, kdy on byl jediný proti válce a kolem něho byli všichni stoupenci války
• Maršál– velitel vojsk; bezcitný, vede bezhlavě svůj národ do války; naprostým opakem dr. Galéna; nakonec také onemocní bílou nemocí; zlý, panovačný a krutý s velkou mocí
• Baron Krüg– ředitelvýrobny zbraní, je jediný přítel maršála. Uvnitř to jsou však jen zbabělé trosky, které po onemocnění bílou nemocí myslí jen na to, jak by zachránili sami sebe, a proto naslibují, co se dá. Avšak Galén chce mír a na ten ani jeden z nich nechce přistoupit. Krüg se nakonec zastřelí
• dvorní rada a prof. Sigelius– snaží se vynalézt lék na Bílou nemoc, je výmluvný, svou slávu jen zdědil, vede slavnou kliniku, kde se Dr. Galénovi povede úspěšně prokázat funkčnost svého léku
• malomocní, zdravotníci, matka, otec, syn, dcera, dcera maršála, syn barona, …

Děj

Akt první

Celý svět podléhá pandemické chorobě, tzv. bílé nemoci, kterou mnozí označují i jako pejpinské malomocenství nebo Čangovu nemoc. Ta zachvátí bez rozdílu každého člověka, který je starší 40. let. Nikdo ji nedokáže vyléčit, a tak se z postižených stávají smradlavé hroudy masa, kterých se každý štítí. Lidé ji říkají Bílá nemoc, protože se vám objeví malá bílá skvrnka na těle, ledová jako mramor. V zemi, kde se odehrává drama, je panika. Je mnoho nakažených. Prof. Sigelius je zoufalý. V jeho nemocnici není ani jednoho volného místa pro dalšího pacienta, když vtom se objeví dr. Galén. Říká, že jako jediný na světě dokáže tuto zákeřnou nemoc vyléčit. Prof. Sigelius tomu nechce věřit, ale když se dozví, že dr. Galén byl učeň jednoho z významných doktorů, tak svolí a dá mu léčit chudé lidi v pokoji číslo 13. Dr. Galén má však podmínku, vždycky bude léčit jenom chudé a nikomu své léčebné postupy neprozradí. Po pár týdnech má pro Prof. Sigelius překvapivé výsledky, Bílá nemoc ustupuje. Do nemocnice se sjede celý zdravotní výbor a obdivují ho. Současně ale Dr. Galén prohlásí, že svůj lék vydá, pouze když se všechny země vzdají zbraní a podepíší věčný mír.

Akt druhý

Zde se ukazuje, že nemocí se může nakazit jakýkoliv člověk. Například manželka ředitele účtárny v továrně, kterou vlastní Baron Krügr. Bílá skvrnka se objeví  i baronu Krügovi, který žádá Galéna o pomoc, ten ho ale odmítne. Vyléčí ho, jen když zruší výrobu zbraní. Baron Krüg jde za svým kamarádem Maršálem, povědět mu, jak je na tom výroba zbraní a vojenského materiálu chystaného na nadcházející válku. Když se Maršál doví, že je i baron nemocen, poručí mu, aby udělal vše, aby se vyléčil. Baron mu vysvětlí, že jediným způsobem jak dr. Galéna přesvědčit, je podstoupit jeho požadavky a zrušit výrobu. S tím maršál nesouhlasí, přemlouvá ho, aby to nedělal a nakonec mu to i dá jako rozkaz. Baron poslechne a odejde. Později, když se maršál pokouší zlomit dr. Galéna, aby přestal dbát na svých podmínkách a prozradil recept onoho léku, dovídá se, že se baron zastřelil.

Akt třetí

Maršál chce, aby se na lék zapomnělo. Aby lidé viděli, že prioritou je vyhrát válku. Snaží se to tak propagovat a povede se mu to. Vystoupí na balkón a promlouvá k davu, že už zahájil útok a tu válku vyhrají a získají to, co jim patří. Během proslovu se mu ale udělá zle a všimne si, že má na prsou velkou bílou skvrnu. Nedbá toho a dále pokračuje v promluvě k davu. Později zjistí, že je v pokročilém stádiu nemoci. Jeho dcera se synem barona Krügra zavolá dr. Galéna a poprosí ho, jestli by přišel a vyléčil ho. Dr. Galén ale pořád stojí na svém požadavku, a říká, že maršála vyléčí, jen když přeruší útoky na vedlejší zemi a skoncuje s válkami. Po dlouhém přemlouvání nakonec souhlasí a nechají si doktora zavolat. Galén je šťasten, ihned vyráží do ulic, které jsou plné nadšených lidí z maršálova projevu, a kteří podporují válku. Načež Galén vzdoruje lidem, nechce, aby podporovali válku. Vrhnou se na něj a nešťastnou náhodou ho zabijí. Zjišťují, že to byl lékař a rozdupávají lahvičky s lékem na Bílou nemoc. Nikdo však netuší, že zabitím Galéna vlastně zabili svého vůdce maršála. A tak zemře jediný člověk, který znal výrobní tajemství účinného léku.

Jazyk

• obrovská slovní zásoba
• neobvyklá slova
• několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí

Téma a motivy

• Války
• Moci – ovládání lidstva i jeho ovlivnění
• Strachu – z nehezké smrti
• Fašismu

Kritika

• Mnoho divadelních zpracování

29.ledna 1937 ve Stavovském divadle

-režie Karel Dostal

Téhož dne premiéra v Brně

-režie Antonín Kurš

Dále Curych, Zábřeh, Bern, Chicago, Londýně, Sarajevu, Kodani, …

• Filmové zpracování

1973 – režie, postava dr. Galéna Hugo Hass

Smysl díla

• Příběh končí otevřeně s otázkou, zda si národ uvědomí, že je celý nemocen a je naprosto ovlivněn bílou nemocí, anebo bude pokračovat ve válce do té doby, než všichni budou buď pozabíjeni, nebo umřou.

The post Bílá nemoc – rozbor knihy (3) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Bílá nemoc

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): cucka85

Karel Čapek – český spisovatel, fotograf, dramatik (9.ledna 1890-25. prosince 1938)

– Narozen v malých Svatonovicích v rodině lékaře. Matka sbírala slovesný folklor.

– Působil jako redaktor v několika časopisech.

– roku 1995 mu byl přidělen in memoriam Řád T.G. Masaryka.

– Několik děl sespal i se svým bratrem Josefem ( Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny )

– Karel Čapek často ve svých dílech vyjadřuje obavy že technika jednou získá moc nad člověkem.

– další díla jsou např. Krakatit, Povídky z jedné kapsy, povídky z druhé kapsy, Továrna na absolutno, Kniha Apokryfů

Bílá nemoc:– divadelní drama o třech aktech a čtrnácti obrazech

-Typická tragédie.Spravedlivý a čestný doktor Galén se dostává do neřešitelného konfliktu s válečnou ideou. Tento střet a zároveň děj končí doktorovou smrtí.

-děj se odehrává ve fiktivním státě (jasná paraela s Německem či Itálií) před světovou válkou

POSTAVY

Dr. Galén – lékař chudých, který objevil lék na bílou nemoc. Má však veliké ideály o míru a nehodlá svůj lék poskytnout lidem (kromě chudých), dokud jej nebude dosaženo. Stojí před dilematem mezi svou lékařskou přísahou, že bude zachraňovat všechny n emocné, a svou touhou po míru.
Maršál–sobecký, diktátorský vojevůdce, válečné vítězství je pro něj největší životní hodnotou. Možnosti míru se podvolí jen a jen proto aby byl vyléčen z bílé nemoci.
Dvorní radaprof. dr. Sigelius– vedoucí Lilienthalovy kliniky,kde doktor Galén může zkoušet svůj lék. Motiv dvorního rady je především zbohatnutí na tomto léku.
Baron Krüg – majitel továrny na výrobu zbraní, statečný člověk plnící všechny rozkazy maršála. Když sám onemocní dostane nabídku od Galéna, že ho vyléčí když ukončí výrobu zbraní. Maršál, ale dává opačný rozkaz. Až na smrt oddaný baron tak končí život sebevraždou..
Syn barona Krüga a dcera Maršála Anetta – rozumní mladí lidé, kteří jsou symbolem naděje šíření Galénovi myšlenky míru i po jeho smrti a když doktorovou smrtí drama končí.

Jazyk a styl 

– spisovný jazyk s odbornými lékařskými výrazy, forma dialogu, er-forma
Okolnosti vzniku 

– dílo vzniklo v roce 1937 čili v období hrozby války a narušení dosavadní politiky nejen pro Československo, ale také pro celou evropu.

-Čapkův ústřední motiv pro tuto tvorbu bylo srovnání ideálů demokracie s neústupnou diktaturou.

-Děj velmi jasně varuje před nástupem nacismu v Německu. Čapek metaforicky přirovnává Hitlera k maršálovi a bílou nemoc k fašistické a nacistické ideje. Za své dílo je plánovaně pronásledován gestapem.

Vliv

-Ve stejném roce je dílo také zfilmováno Hugo Hasem

-v roce 1937 a 1938 hráno v Národním a Stavovském divadle

-Tibor Andrašovic dílo převel také do formy opery – Biela nemoc

The post Bílá nemoc – rozbor knihy (2) first appeared on Statni-maturita.cz.

   Kniha: Bílá nemoc

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): Teryk94

Téma: varování před fašismem, jedinec proti tomu nic nezmůže

Hl. myšlenka:- nesmyslnost války

Čas:- před 2.sv.v. konec 30.let, ve státě připomínající Němocko

Prostor:

1. Nemocnice – Dr. Galén říká novinářům že pomůže i jiným lidem než jen chudým jen za podmínky že vládci zemí vyhlásí mír.

2. Kancelář Maršálka – Maršálek se bouchá do prsou aby dodal dramatičnost svému proslovu, ale zjistí že nic necítí, zjistí že má bílou nemoc.

Kompozice:- chronologicky, 4 dějství

LD: Drama: psáno pomocí monologů a dialogů

LŽ: Tragédie:- vážný obsah, tragický konec

Vypravěč : není v ději

Postavy : Dr. Galén – laskavý, hodný, neústupný, říkají mu doktor Dětina, slušný, vynalezl lék na Bílou nemoc, mírumilovný

Dvorní rada/Dr. Sigélius – lékař, vypočítavý

Baron Krϋg – tvrdohlavý, vedoucí zbrojních závodů, jediný přítel Maršála

Maršál – bezohledný, nelidský, diktátor, touží po moci, neústupný

Děj:

V zemi připomínající Německo se rozmohla nemoc zvaná Bílá nemoc nebo taky nemoc malomocných. Lidem který jí trpí se nejdřív objeví malá bílá skvrna, která je ale studená jako mramor a znecitlivělá, postupně jim ale začnou odpadávat kusy masa podobně jako u lepry. Dr. Sigélius na ní ale bohužel nemá lék tak jí léčí jen mastí proti zápachu a prášky proti bolesti. Když ale k němu na kliniku přijde Dr. Galén a tvrdí že má na ní lék tak mu nevěří a nechce ho nechat na své klinice ordinovat. Když se ale Galén zmíní že byl žákem jeho tchána, Sigélius mu povolí tam ordinovat. Galén má ale podmínku. Bude léčit jen chudé lidi a svůj lék nikomu neprozradí a neprodá. Sigéliovi se to nelíbí a nevěří že by to fungovalo ale nakonec svolí. Galén má na starost pokoj číslo 13. kde pacienty léčí svým lékem, který opravdu pomáhá. Sigélius zkouší Galéna přemluvit aby vyléčil jednoho váženějšího pacienta ale Galén odmítne. Na kliniku přijíždí Maršál aby se podíval pokrok v léčbě. Jsou tam i novináři kterým Galén po odchodu Maršála řekne aby otiskli to že svůj lék použije na ostatní lidi jen když bude vyhlášen mír. Sigéliu to zaslechne a Galéna vyhodí s tím že je blázen. Galén ordinuje u sebe doma a odmítá každého kdo není chudý nebo žebrák. Přijde za ním i Baron Krug v přestrojení ale Galén ho pozná. Nabídne mu že když on ukončí výrobu zbraní a donutí Maršála k míru tak ho vyléčí. Krug odmítá a odchází. Jde za Maršálem a říká mu co mu řekl Galén ale Maršál je přesvědčený že Galéna přemluví a posílá Kruga domu. Galén se nenechá přemluvit ani od Maršála. Opakuje mu svou podmínku ale Maršál se mu jen vysměje, v tu chvíli dostává zprávu že se baron Krug zastřelil. Galén ho přemlouvá aby zajistil mír že ten lék možná jednou bude potřebovat i sám Maršál. Ten tomu nevěří a posílá Galéna pryč. Když je jednou Maršál na balkóně a skandující dav volá jeho jméno, při proslovu se bouchne do prsou ale nic necítí. Vejde zpátky do pokoje a zjistí že má na prsou bílou skvrnu. Po přemlouvání své dcery zavolá Galénovi a slíbí mu že udělá mír ať přijde, Galén souhlasí ale k Maršálovi se už nedostane.

Když pospíchá skandujícím davem k Maršálovi je ušlapán k smrti a lék se rozbit.

Autor: Karel Čapek (1890-1938)

Meziválečná literatura 1918-1935

Demokratický proud 20.-30. léta 20.století ( obhajoba lidství)

Další představitelé:

Eduard Bass – Lidé z maringotek, Cirkus Humberto, Letáky

Karel Poláček – Bylo nás pět, Dům na předměstí, Muži v ofsajdu

Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce, Lélio, Stín kapradiny

Karel Čapek – prozaik, dramatik, básník, publicista, překladatel

-představitel pragmatismu (hledání absolutní pravdy)

– přítel T.G.M.

-patřil k pátečníkům (spisovatelé kteří se scházeli v pátek v pět v Lánech)

– zemřel na zápal plic

– navržen na Nobelovu cenu

Díla:Matka,Válka s mloky, Ze života hmyzu

The post Bílá nemoc – rozbor knihy first appeared on Statni-maturita.cz.