Český jazyk

Tento rozbor knihy nám zaslala Ivet. Další rozbory děl najdete [zde].

 

Máchův Máj je lyrickoepická báseň, která vyšla v roce 1836. Má předzpěv, čtyři dějství a dvě intermezza.

 

Stručný obsah:

• 1. zpěv: Autor líčí překrásnou Májovou přírodu. Dozvíme se , že Vilém byl vyhnán otcem z domova, stává se loupežníkem „strašný lesů pán“. Zabíjí svůdce jeho dívky Jarmily a následně se dozvídá, že mrtvý byl jeho otec. Druhý den má být poprava. Když se to Jarmila dozví, skočí do jezera, kde umírá.
• 2.zpěv: Vilém uvažuje nad svou vinou. Vrací se ve vzpomínkách do dětství a přemýšlí, kde udělal chybu, čímž sám sebe trestá.
• 1.intermezzo: Příroda rozprává o odsouzeném, duchové se připravují na popravním místě.
• 3.zpěv: Vilém je veden na popraviště, kde je následně sťat potom, co vysloví svá poslední slova ke své zemi.
• 2.intermezzo: Opuštěná tlupa loupežníků truchlí pro svého pána.
• 4.zpěv: V posledním zpěvu vstupuje do děje sám autor, ztotožňuje se s poutníkem. Tomu svědčí verše: „Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!“

 

Děj knihy:

Samotná Máchova báseň má spíše prostý děj a jednoduchý příběh. Nicméně síla básně spočívá především v její barvitosti, citové působivosti a ve využití kontrastu (jarní krásná příroda na straně jedné a poprava a smrt člověka na straně druhé).

První zpěv představuje zároveň expozici celého díla. Mácha zde vykresluje krásnou a podmanivou přírodu v období máje. Seznamuje s hlavními hrdiny – Vilémem a Jarmilou. Viléma v mládí jeho otec vyhnal z domu, a proto se Vilém stal loupežníkem a pánem lesů. Aniž by to věděl, zabije Vilém otce Jarmily. Za tuto vraždu má být druhého májového jitra popraven, avšak ještě předtím se Jarmila utopí v jezeře. Pro tento první zpěv je příznačné, že Mácha v něm řeší především otázku viny a trestu, cti i lidské věrnosti.

Ve druhém zpěvu přemýšlí Vilém už jako vězeň o své vině. Přestože se domnívá, že není zcela vinen, nechce se vzepřít svému osudu. Následně proto upadá do duševní prázdnoty a osamělosti. Vzpomíná na dětství a snaží se zdůvodnit své protiprávní chování. Právě tímto svým zamyšlením se pak Vilém vlastně sám trestá i odsuzuje.

Ve čtvrtém zpěvu se Mácha vrací znovu do minulosti a opětovně navštěvuje místa, kde došlo k tragickým událostem. Mácha se identifikuje s Vilémem a zamýšlí se na tragikou lidského osudu.

 

Kompozice básně je stejná jako u dramatu – dramatický vzestup, vrchol a sestup. Mácha přitom využil celou řadu básnických prostředků – například přirovnání, oxymóronu, apostrofu, gradaci, metafory, personifikaci i pleonasmu. Svou kompozicí a využitím jazykových prostředků tedy Máj připomíná hudební skladbu. Co se týče rytmu básně, je vzestupný (jamb).

 

Reakce na dílo:

• většinou negativní: Málo vlastenecké (Tyl)
• Vnímání všemi smysly.

Tento rozbor knihy nám zaslala Sára. Další vymazlený rozbor díla najdete [zde].

 

BIBLIOGRAFICKÝ ÚDAJ

• AUTOR (u filmu režisér): Karel Havlíček Borovský
• NÁZEV KNIHY/FILMU: Král Lávra
• PŘEKLADATEL: –
• FORMA: e-kniha
• VYDAVATELSTVÍ, MÍSTO A ROK VYDÁNÍ: Carpe diem, Morava 2011
• LITERÁRNÍ / FILMOVÝ ŽÁNR: satirická básnická skladba

 

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA KNIHY/FILMU

HLAVNÍ TÉMA KNIHY/FILMU (1 věta):

• O králi, který pro svůj strach dal i zabíjet.

 

OTÁZKY a ÚKOLY K ČETBĚ

Vyberte 1 zajímavou, působivou pasáž z úvodu díla, 1 (zhruba) z prostředku a 1 ze závěru a okomentujte svou volbu (např. zvrat v ději, výstižná charakteristika postavy, působivý jazyk aj.).

	Doslovný citát z textu/filmu	Komentář ke zvolené pasáži
Úvod	Jenom jednu slabost ten král dobrý měl, že jest na holiče tuze zanevřel, dal se holit jenom jednou v roce, dlouhé vlasy po krku široce nosil jak roj včel.	–          Vystihuje pointu básně –          Líbí se mi styl veršů –          Krásné přirovnání „jak roj včel“ –          Vystihuje povahu krále
Střed	Všem se kázal vzdálit, jen sám Kukulín povolán ku králi, bledý jako stín; král tu sedí, na klíně korunu: „Přistup, synku, blíže sem ke trůnu i pod baldachýn.	–          Ukazuje dobré srdce krále –          Kukulín je asi výjimečný –          Slovo baldachýn je mi neznámé, ale myslím si že je to něco jako závěs po obvodu lože
Závěr	Co nyní celý svět věděl od basy, nebylo nic platno skrývat pod vlasy, tak král Lávra nosil po tom bálu svoje dlouhé uši bez futrálu po všechny časy.	–          Zde je vidět pochopení lidu k jeho velkém tajemství, ale zároveň výčitky vůči každoročnímu popravení nevinného holiče –          Dokazuje se zde že vzhled není nad rozum

 

 

B) ČTENÁŘSKÝ ZÁŽITEK A ŽIVOTNÍ ZKUŠENOSTI

Otázka/otázky: Už jste někdy četli/viděli dílo podobného charakteru? Pokud ano, uveďte název a autora. V čem se díla shodují, příp. liší?

• Moje odpověď: Ano, viděla jsem pohádku „Tři veteráni“, kde je princezna s rostoucím nosem. Nejprve se ho snaží skrývat, ale později dosáhne neuvěřitelných rozměrů.
• Scénář vznikl na motivy pohádky Jana Wericha.
• Shodují se v nelickostech. (dlouhý nos, Oslí uši)
• Neshodují se však v původu jejich existence. (princezna lhaní, král asi od narození)

 

Jak se vám kniha četla (sledoval film)? Co vám event. četbu (sledování) ztěžovalo, znepříjemňovalo? Co vás naopak vtáhlo, pohltilo?

• Moje odpověď: Dobře, ale stěžovali mi to staré výrazy pro určitá slova. Vtáhlo mě do děje téma a vtipné podání krále + záhada popravování.

 

V čem je kniha/film podle vás aktuální, nadčasová? Buďte co nejvíce konkrétní.

• Moje odpověď: Kniha je nadčasová díky skrývání uší (nedokonalostí). Pořád se řeší kdo, co má na sobě nedokonalého a snaží se to zamaskovat nebo vylepšit. Například: pupínky, velké pihy, malé rty (botox) atd…

 

Vymyslete a napište jednu otázku, kterou byste položili autorovi knihy/režisérovi filmu.

• Moje odpověď: „Máte nebo měl jste nějakou nedokonalost za kterou se stydíte a zakrýváte ji?“

 

C) POSTAVY

Otázka/otázky: Jak se v průběhu knihy měnily (vyvíjely) jednotlivé postavy? Jak se měnila jejich povaha, chování, pohled na svět? Proč se měnily? Jací lidé nebo události měli na změnu vliv?

• Moje odpověď: Měnilo se chování krále, nejprve byl rozhodnutý nikomu o uších neříct a ten kdo o tom věděl (holič), byl popraven. Při popravě už zmíněného Kukulína, přesvědčila krále jeho matka.

 

Co byste udělali jinak, kdybyste byli v kůži některé z postav?

• Moje odpověď: Neschovávala bych své dlouhé uši pod vlasy tak dlouho, aby ch kvůli nim popravovala holiče

 

Vymyslete a napište jednu otázku, kterou byste položili některé z postav.

• Položila bych otázku matce Kukulína: „Jaký jste měla pocit, když váš syn stál na popravišti?“

 

D) PROSTŘEDÍ

Otázka/otázky: Ve které pasáži nebo části knihy sehrává prostředí velmi důležitou úlohu? Popište ji.

• Moje odpověď: Královský bál byl jeden z nejdůležitějších prostředí, bylo tam hodně lidí a když basa prozradila tajemství krále, věděl to každý.

 

E) DĚJ, JAZYK A STYL

Otázka/otázky: Napište 1 větu/souvětí, verš/ z přečtené knihy, která vám připadala dokonalá, skvěle propracovaná.

• Moje odpověď: Král dal hned Červíčka s basou vyhodit, bylo však již pozdě basu oběsit.

 

Použijte 3 slova, kterými byste popsali autorův styl.

• Moje odpověď: zajímavý, epický, staromódní

BIBLIOGRAFICKÝ ÚDAJ: 

• JEAN-BAPTISTE POQUELIN (MOLIÈRE). Lakomec/Misantrop/Tartuffe. 1. Praha: ČSM, 1996. ISBN 319/8.

 

LITERÁRNÍ DRUH:

• Drama (dialogy, monology)

 

LITERÁRNÍ FORMA:

• Próza

 

LITERÁRNÍ ŽÁNR:

• Komedie

 

TEMATIKA DÍLA

• TYPY TÉMAT: 
  • Námět: 
    • Lidská chamtivost a touha po penězích, Plautova Komedie o hrnci
• Hlavní téma: 
  • Harpagonova chorobná posedlost penězi a jeho chamtivost
• Vedlejší téma:
  • Láska Mariany a Kleanta, láska Elisy a Valera
• Motiv: 
  • Čipera vyhozen Harpagonem; přípravy na svatbu; Frosina přesvědčuje Marianu; vyšetřování krádeže peněz; shledání otce, syna a dcery (Anselm, Valér, Mariana)

 

 

Postavy: 

• Harpagon – ústřední charakter příběhu, postarší chamtivý vdovec, otec dvou dospělých dětí, jeho jedinou vášní je hromadění a přepočítávání peněz, lakomý a plný obav z krádeže jeho bohatství, peníze pro něj znamenají smysl života, je pro ně schopen obětovat cokoliv, včetně blaha svých dětí.
• Kleantes – syn Harpagona, zamilován do chudé Mariany
• Eliška – dcera Harpagona, zamilovaná do Valéra
• Mariana – chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku; je zamilovaná do Kleanta
• Valér – pracuje u Harpagona jako správce, je zamilován do Elišky
• Čipera – oddaný sluha Kleanta
• Frosina – rádkyně, chytrá intrikářka
• Jakub – Harpagonův kuchař a podkoní
• Anselm – štědrý a dobrosrdečný šlechtic, otec Mariany a Valéra

 

Prostředí: 

• Paříž, 17. století

 

Děj: 

Harpagon je poměrně bohatý, ale o jeho neuvěřitelné lakotě ví celé město. Je chorobně spořivý a kvůli své lásce k penězům okrádá i své vlastní děti. Má dceru Elišku, která má ráda Harpagonova správce Valéra, a syna Kleanta, jenž se zamiloval do chudé dívky Mariany, a uchází se o její ruku. Harpagonovy děti mají oprávněné obavy, že by jejich otec sňatkům nepožehnal, a tak se za jeho zády scházejí a přemýšlejí, jak otce přemluvit. Harpagon však bez jejich vědomí dohodne Kleantovi sňatek se starou, bohatou vdovou a Elišku chce provdat za majetného šlechtice Anselma. Sám se rozhodne, že si vezme mladou Marianu. Zápletka vrcholí, když Čipera ukradne z lakomcova domu kazetu s penězi, aby pomohl svému pánu Kleantovi. Když se Harpagon dozví, že kazeta zmizela, téměř zešílí a začne podezírat každého z jejího zmizení. Obviní také správce Valéra. Při výslechu však dojde k nedorozumění, Valér si myslí, že ho Harpagon neobviňuje z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Šílený Harpagon chce nechat Valéra popravit. Ten samý den má dojít ke slavnostní večeři, na níž Harpagon pozval jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil ženichem své dcery. Po příchodu pana Anselma se celá situace změní, protože vyjde na povrch, že je dávno ztraceným otcem Valéra a Mariany. Kleantes vrátí otci ukradené peníze pod podmínkou, že se bude moci oženit s Marianou a Eliška s Valérem. Harpagon se sňatky nakonec souhlasí s vidinou navrácené kazety. Na konci knihy zůstává sám se svými penězi.

Fabule – děj je chronologicky uspořádán

 

KOMPOZICE DÍLA

• Kompoziční postup – chronologický
• Kompoziční principy – variace, paralela, gradace

 

JAZYK DÍLA

• Spisovný, místy se zde objevují vulgarismy a citově zabarvené výrazy. Častá ironie, nadsázka, archaismy, dílo psáno ve třetí osobě (er-forma).

 

ROZBOR A INTERPRETACE ÚRYVKU

Úryvek:

(vběhne prostovlasý)  

Chyťte zloděje! Chyťte zloděje! Chyťte vraha! Stráž! Panebože na nebi! Je po mně! Zabili mě! Podřezali mě! Ukradli mi moje peníze! Kdo to mohl být? Kam se propad? Kde se skrývá? Kam se vrtnout, abych ho našel? Kam běžet? Kam neběžet? Není tamhle? Nebo tady? Kdo je to? Stůj! Vrať mi mé peníze, padouchu!

(Popadne sebe samého za ruku)

Fuj, to jsem já. Jsem z toho celý tumpachový: už nevím, kdo jsem, ani co dělám. Ach, peníze, penízky, vy moji zlatí drahouškové! Vzali mi vás! Jste pryč, a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Pro mne je všemu konec!

 

Téma: 

• Harpagonovo rozhořčení nad ukradenými penězi

 

Umístění úryvku v díle: 

• peripetie

 

Jazykový rozbor úryvku:

• V úryvku je použita spisovná čeština, s občasnými nespisovnými a hovorovými výrazy. Vyskytují se zde gradace (Jste pryč, a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Pro mne je všemu konec!), paralela (! Je po mně! Zabili mě! Podřezali mě!), apostrofa (Panebože na nebi!), hyperbola (Podřezali mě!).

 

Maturitní online kurz:

https://studijni-svet.cz/kurzy/prehled/cesky-jazyk-maturita/