Tento rozbor knihy nám zaslala Faný.
Důkladnější zpracování najdete na Studijni-svet.cz, rozbor zde.
Magazín pro všechny chytré studenty
Tento rozbor knihy nám zaslala Faný.
Důkladnější zpracování najdete na Studijni-svet.cz, rozbor zde.
Tuto slohovou práci nám zaslal Petr. Jedná se o slohový útvar líčení. Líčení je literární útvar, který podrobně popisuje osoby, věci, prostředí či situace tak, aby si čtenář mohl co nejlépe představit popisovaný objekt. Hlavním cílem líčení je evokovat u čtenáře konkrétní obraz a pocit.
———-
Po fázi probouzení, rozezpívání ptáků a nabytí přírody do plných sil, bych vás chtěl provést mým létem a jeho krásou.
Začátek léta mi tak kouzelný nepřijde, ale už jen chvíli chodíme do školy, potíme se v lavicích a nemůžeme se dočkat, až se doma osvěžíme studenou vodou, ale o tom příště.
Léto mám spojené s prázdninami, teplem, radostí a volností; je to chvíle, kdy si můžu dělat co se mi chce, a to je pro mě výjimečné a nádherné období.
Léto, příroda je v plných silách, z hor tečou ledové potoky a říčky, které tvoří dokonalý kontrast s úmorným vedrem. Noci jsou prosvětlené stříbrným svitem měsíce, jsou teplé a pokaždé když jdu spát s otevřenými okny mám pocit, že se pokládám do vany čerstvě napuštěné teplou a voňavou vodou. Když se probouzím a skrz víčka vidím, jak mi před oknem problikávají sluneční paprsky, je to, jako by říkali: „Vstávej, dneska bude krásně.“ Vstanu a jdu se opláchnout a probudit ještě otupělé smysly. Vezmu si ručník, utřu se do něj a pak se s ním jenom rozběhnu. Běžím přes louky kolem chaty, přeskakuji ohradníky, všude voní seno a rosa na trávě mě hladí po bosých chodidlech… Proběhnu lesem, vyplaším pasoucí se srnu a už vidím, jako v zrcadle, odrážet se nebe na hladině rybníka. Neváhám, a ze stavidla skočím jako šíp po hlavě, a dokonale rozříznu klidnou hladinu. Udělám pár temp a pak vylezu a řeknu si, že ještě zas takové teplo není. Pak si ale lehnu do trávy na sluníčko a jenom pozoruji, jak si teplý vánek pohrává s mráčky na obloze. Hledám si tvary, představuji si a sním o všem možném. Když se nabažím prázdninového klidu a hřejivého slunce, pomalu se vracím na pozdní letní snídani. Louka mezitím ožila. Kolem mě poletují motýlci, skáčou kobylky a již vysušená tráva trochu řeže do nohou. Nasnídám se, a jsem připravený na svůj další letní den plný borůvek a malin, koupání a řádění ve vodě v parnu letního dne.
Přál bych všem, aby mohli léto prožívat jako já: krásné, a aby je naplňovalo a dokázali ho vnímat a užít si jeho sílu.
Další slohové práce tohoto útvaru najdete [zde].
Honoré de Balzac (1799-1850)
Zakladatel kriticko-realistického románu. Několikrát se pokusil o sebevraždu. Jeho dlouholetým přítelem byl Victor Hugo. Lidská komedie- Obsahuje 95 románů a povídek.
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1. dubna 1809 – 4. března 1852)
Ruský prozaik a dramatik, představitel romantismu, zakladatel kritického realismu v Rusku. Rodina statkářů- 80 nevolníků. Za života se mu nedostalo velké slávy, ale spíš kritiky. Revizor.
Charles Dickens (7. února 1812 – 9.června 1870)
Britský romanopisec 19. století. Žil v bídě- otec se zadlužil a byl poslán do vězení. Musel sám vydělávat na živobytí- v továrně na leštidla na boty, později jako písař. Pseudonym Boz. Zachycoval londýnské prostředí a postavy z nižších vrstev. Práce plné humoru a vtipu- velmi oblíbený. Nejvýznamnější představitel viktoriánského románu. Inspiroval se svým dětstvím a jeho tématem je tragický osud dětí. Zemřel na mrtvici. Kronika Pickwickowa klubu, Oliver Twist, Malá Dorritka, David Copperfield
Gustave Flaubert (12. prosince 1821- 8. května 1880)
Francouzský spisovatel. Jeden z nejvlivnějších prozaiků 19. století a vrcholná představitel realismu. Otec primář nemocnice, matka dcera lékaře. Psal už od mládí. Známost s Victorem Hugem. Trpěl epilepsií a nervovými záchvaty. Měl platonickou lásku Elise-neopětována. Spoustu milostných vztahů. Stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželství-Paní Bovaryová. Zemřel na mrtvici- chudý a osamocený. Paní Bovaryová, Citová výchova, Salambo, Tři povídky
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (11. listopadu 1821 – 9 .února 1881)
Ruský spisovatel a filozof. Vrcholný představitel ruského realismu a psychologické prózy. Rodina lékaře. Vystudoval vojenské technické učiliště. Vystupoval proti carovi-odsouzen k trestu smrti- změna trestu na práce na Sibiři. Začal trpět epilepsií. Ve svých dílech popisoval zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Zakladatel psychologické prózy. Smrt na plicní krvácení a epileptický záchvat. Zločin a trest, idiot, Bratři Karamazovi
Lev Nikolajevič Tolstoj (9.září 1828- 20. listopadu 1910)
Ruský spisovatel a filozof realismu. Otec hrabě, matka kněžka. Ve 2 letech mu zemřela matka, v 9 otec. Odešel z univerzity. Dluhy z hazardních her. Carská armáda-začal s literaturou- uznáván kritiky, vojenská vyznamenání. Otevřel školu pro chudé muže a jejich děti. Navštívil ho Masaryk a Štefánik. Vojna a mír, Anna Karenina, Vzkříšení
Henrik Ibsen (20.března 1828- 23.května 1906)
Norský básník a dramatik. Zakladatel realistického dramatu. Rodina zbankrotovala. Měl nemanželské dítě. Zemřel na cévní mozkovou příhodu. Domeček pro panenky,Hedda Gablerová, Peer gynt
Jules Verne (8.února 1828 24.března 1905)
Francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Zakladatel vědeckofantastické literatury. Otec právník. Jeho láska-začal ji psát své první básně- byla slíbena jinému- vztek si vybíjel psaním. Z současníků ho nejvíc ovlivnil Victor Hugo.
Hladovění, genetické gastrické potíže a bulimie, paralýza obličejových nervů. Kontakt s Alexandrem Dumasem a jeho synem. Spousta jeho děl je potvrzených, že je napsal někdo jiný. Zemřel na cukrovku. Cesta okolo světa za 80 dní. Cesta do středu Země, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Pět neděl v balóně…
Émile Zola (2.dubna 1840- 29. září 1902)
Francouzský spisovatel naturalismu. Otec italský inženýr-1847 zemřel. Ve skupině Medánská skupina-romanopisci. Zemřel na otravu CO. Církev jeho díla označila za Index zakázaných knih. Les Rougon-Nacquart- cyklus 20 románů. Zabiják-Gervaisa-pradlena
Anton Pavlovič Čechov (29. ledna 1860- 15. července 1904)
Ruský dramatik a prozaik. Vystudoval medicínu-příznaky tuberkulózy. Pseudonym Antoša Čechonte. Psal humoristické povídky a žertovné miniatury. Později prózy s psychologickými prvky. Nucené práce na ostrově Sachalin- popsal v díle. Zakladatel lyrického dramatu- hrdinové prožívají vnitřní drama. Zemřel na mozkovou mrtvici. Dramata Racek, Strýček Váňa, Tři sestry a Višňový sad.
Tento materiál nám zaslala Klára Ř.
Tuto slohovou práci nám zaslal Petr. Jedná se o slohový útvar vypravování. Vypravování je literární útvar, který se zaměřuje na vyprávění příběhu, a to buď skutečného, nebo fiktivního.
———-
„Děti běžte už spát.“ Zítra jdou do školy a ráno musíme vstávat. „Ale tati, vždyť je ještě brzo,
a ani jsi nám nepřečetl pohádku.“ „A co byste chtěli přečíst, vždyť všechno znáte.“ „Tak nám něco vyprávěj, třeba jak jsi poznal maminku.“ „To už je dávno, ale jestli chcete…“
Maminku jsem vídával v neděli večer, ještě před tím, než jsem se s ní seznámil. Tenkrát jsem ještě nevěděl, že vám o ní budu jednou vyprávět. Seznámil jsem se s ní na naší lekci taneční,
to je vlastně kroužek, kde se učíte tancovat.
Kluk, se kterým pokaždé tancovala byl nemocný a já jsem byl vždycky s někým jiným. Najednou jsem jí uviděl, tak krásnou, že se jí nikdo neodvážil oslovit. Trvalo to věčnost, ale sebral jsem odvahu a vykročil proti ní. Usmívá se na mě a já mám hlavu v oblacích. Opatrně se jí ptám: „Smím prosit?“ Znělo to nepřirozeně ale usmívá se na mě a odpoví jen: „Jo můžeme.“ „Jak se jmenuješ?“ ptá se mě. „Petr, a ty?“ „Terka.“
Ze začátku to bylo trochu strohé ale padli jsme si do oka a celý večer jsme si povídali. Několikrát nás museli před celým sálem napomínat. Vnímal jsem její teplo, každé její slovo, pohyb. Odcházeli jsme jako poslední a na rozloučenou mě jemně obejmula. Přemýšlel jsem tehdy, když jsem odcházel, jaktože jsem něco takového nezažil dřív. Byl to nádherný pocit a já jsem se nemohl dočkat další neděle. Od tohoto večera jsem s vaší maminkou tančil pokaždé.
Teď už slyším jen pravidelné oddychování. Dávám dětem pusu na dobrou noc a potichu opouštím pokoj…
Další slohové práce tohoto útvaru najdete [zde].
Tento rozbor knihy nám zaslala Ivet. Další rozbory děl najdete [zde].
Máchův Máj je lyrickoepická báseň, která vyšla v roce 1836. Má předzpěv, čtyři dějství a dvě intermezza.
Stručný obsah:
Děj knihy:
Samotná Máchova báseň má spíše prostý děj a jednoduchý příběh. Nicméně síla básně spočívá především v její barvitosti, citové působivosti a ve využití kontrastu (jarní krásná příroda na straně jedné a poprava a smrt člověka na straně druhé).
První zpěv představuje zároveň expozici celého díla. Mácha zde vykresluje krásnou a podmanivou přírodu v období máje. Seznamuje s hlavními hrdiny – Vilémem a Jarmilou. Viléma v mládí jeho otec vyhnal z domu, a proto se Vilém stal loupežníkem a pánem lesů. Aniž by to věděl, zabije Vilém otce Jarmily. Za tuto vraždu má být druhého májového jitra popraven, avšak ještě předtím se Jarmila utopí v jezeře. Pro tento první zpěv je příznačné, že Mácha v něm řeší především otázku viny a trestu, cti i lidské věrnosti.
Ve druhém zpěvu přemýšlí Vilém už jako vězeň o své vině. Přestože se domnívá, že není zcela vinen, nechce se vzepřít svému osudu. Následně proto upadá do duševní prázdnoty a osamělosti. Vzpomíná na dětství a snaží se zdůvodnit své protiprávní chování. Právě tímto svým zamyšlením se pak Vilém vlastně sám trestá i odsuzuje.
Ve čtvrtém zpěvu se Mácha vrací znovu do minulosti a opětovně navštěvuje místa, kde došlo k tragickým událostem. Mácha se identifikuje s Vilémem a zamýšlí se na tragikou lidského osudu.
Kompozice básně je stejná jako u dramatu – dramatický vzestup, vrchol a sestup. Mácha přitom využil celou řadu básnických prostředků – například přirovnání, oxymóronu, apostrofu, gradaci, metafory, personifikaci i pleonasmu. Svou kompozicí a využitím jazykových prostředků tedy Máj připomíná hudební skladbu. Co se týče rytmu básně, je vzestupný (jamb).
Reakce na dílo:
Tento rozbor knihy nám zaslala Sára. Další vymazlený rozbor díla najdete [zde].
BIBLIOGRAFICKÝ ÚDAJ
STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA KNIHY/FILMU
HLAVNÍ TÉMA KNIHY/FILMU (1 věta):
OTÁZKY a ÚKOLY K ČETBĚ
Vyberte 1 zajímavou, působivou pasáž z úvodu díla, 1 (zhruba) z prostředku a 1 ze závěru a okomentujte svou volbu (např. zvrat v ději, výstižná charakteristika postavy, působivý jazyk aj.).
Doslovný citát z textu/filmu | Komentář ke zvolené pasáži | |
Úvod | Jenom jednu slabost
ten král dobrý měl, že jest na holiče tuze zanevřel, dal se holit jenom jednou v roce, dlouhé vlasy po krku široce nosil jak roj včel. |
– Vystihuje pointu básně
– Líbí se mi styl veršů – Krásné přirovnání „jak roj včel“ – Vystihuje povahu krále |
Střed | Všem se kázal vzdálit,
jen sám Kukulín povolán ku králi, bledý jako stín; král tu sedí, na klíně korunu: „Přistup, synku, blíže sem ke trůnu i pod baldachýn.
|
– Ukazuje dobré srdce krále
– Kukulín je asi výjimečný – Slovo baldachýn je mi neznámé, ale myslím si že je to něco jako závěs po obvodu lože |
Závěr | Co nyní celý svět
věděl od basy, nebylo nic platno skrývat pod vlasy, tak král Lávra nosil po tom bálu svoje dlouhé uši bez futrálu po všechny časy. |
– Zde je vidět pochopení lidu k jeho velkém tajemství, ale zároveň výčitky vůči každoročnímu popravení nevinného holiče
– Dokazuje se zde že vzhled není nad rozum |
B) ČTENÁŘSKÝ ZÁŽITEK A ŽIVOTNÍ ZKUŠENOSTI
Otázka/otázky: Už jste někdy četli/viděli dílo podobného charakteru? Pokud ano, uveďte název a autora. V čem se díla shodují, příp. liší?
Jak se vám kniha četla (sledoval film)? Co vám event. četbu (sledování) ztěžovalo, znepříjemňovalo? Co vás naopak vtáhlo, pohltilo?
V čem je kniha/film podle vás aktuální, nadčasová? Buďte co nejvíce konkrétní.
Vymyslete a napište jednu otázku, kterou byste položili autorovi knihy/režisérovi filmu.
C) POSTAVY
Otázka/otázky: Jak se v průběhu knihy měnily (vyvíjely) jednotlivé postavy? Jak se měnila jejich povaha, chování, pohled na svět? Proč se měnily? Jací lidé nebo události měli na změnu vliv?
Co byste udělali jinak, kdybyste byli v kůži některé z postav?
Vymyslete a napište jednu otázku, kterou byste položili některé z postav.
D) PROSTŘEDÍ
Otázka/otázky: Ve které pasáži nebo části knihy sehrává prostředí velmi důležitou úlohu? Popište ji.
E) DĚJ, JAZYK A STYL
Otázka/otázky: Napište 1 větu/souvětí, verš/ z přečtené knihy, která vám připadala dokonalá, skvěle propracovaná.
Použijte 3 slova, kterými byste popsali autorův styl.
Tuto slohovou práci nám zaslal(a) LXKXS. Více slohových prací v útvaru líčení najdete [zde].
Podzim je období, kdy se příroda začíná chystat na zimu, dny jsou kratší, zato noci jsou delší, krásné teplé slunečné dny babího léta střídají sychravé deštivé dny.
Jedna typická věc pro podzim, kterou můžeme pozorovat, je barevnost krajiny. Barvy v přírodě se kompletně mění.
Nejlépe pozorovatelnou a nejvíce typickou změnou krajiny na podzim je kompletní barevná změna krajiny, hlavně korun stromů. Krásně zelené listy se začínají zbarvovat do nejrůznějších barev od žluté až po červenou. Ty pak při silnějším větru padají ze stromů. Na zemi tak vidíme krásné barevné listy, tvořící jakési barevné koberce. Ty pak začínají pomalu usychat, dokud se z nich nestanou nevzhledné hnědé listy. Při procházení se v takových listech, slyšíme krásné šustění listů a vrací se nám vzpomínky, kdy jsme si v dětství s velkou oblibou s listím hráli. Vzpomínky se vrací i při pohledu na veselé děti, soutěžící, čí drak je nejhezčí a který létá nejvýše. Při pohledu na oblohu, vidíme různé pestrobarevné draky vznášející se na obloze mezi mráčky. Všichni si proto ještě užívají posledních pár dnů, někdy týdnů babího léta, než bude sychravo a celé dny bude jen pršet a k tomu ještě zima.
Na zimu se připravují i zvířata. Některá odlétají do teplých krajin, aby se vyhnula zimě. Ta, která nemohou odletět, se buď připravují na zimní spánek nebo shánějí co nejvíce potravy, aby v zimě neumřela hlady. Celá příroda je tak v pohybu, protože kdo se dostatečně nepřipraví, tak v zimě zemře.
Podzim je i tak velmi krásné zajímavé roční období, protože příroda dokáže úplné divy, některé jsou až dechberoucí. Podzim patří podle mě do jednoho z nejkrásnějších ročních období.
Funkční styly
Odborný styl
Prostěsdělovací styl
Administrativní styl
Publicistický styl
Umělecký styl
Tento materiál nám zaslal(a) Novotna, další a ještě lepší materiál najdete zde:
Moje postava, kterou jsem si vybrala, je středního vzrůstu a dospělého věku. Má pár kilo navíc, ale i přesto se nebrání sportovním aktivitám. Vlastní typický smích, který připomíná lachtana a díky kterému rozesměje všechny, kteří měli možnost ho slyšet. Když sedí na gauči, její ruce zaujmou pro ni obvyklou pozici – sevřené a položené na břiše. S touhle polohou rukou i usíná, což může někomu přijít i zvláštní. Když se soustředí, bezmyšlenkovitě vyplázne špičku jazyka. Chodí hopsavým způsobem chůze a často si píská, ať už dělá cokoliv.
Mezi hlavní znaky jejího charakteru bych zařadila, že je cholerická a extrovertní. Ve společnosti je hlavním tvůrcem zábavy. Je ráda, když je středem pozornosti a když lidé naslouchají jejím příběhům, které schválně pro pobavení publika zveličuje a přikresluje. Na druhou stranu si zároveň čas od času ráda užívá volné chvíle pro sebe, ať už prací na zahradě nebo sledováním cestovatelských pořadů, ale i přesto by spíše dala přednost času s přáteli, kdyby měla na výběr. Její chování mezi cizími je jiné než to doma. Mezi ostatními je veselá, extrovertní. Jakmile dojde domů, ukáže i zbytek své osobnosti.
Díky své cholerické povaze je často výbušná, což odnáší lidé v jejím okolí. V proudu emocí dokáže slovně ublížit i člověku, kterého miluje. Svou chybu si ale následně uvědomí. A přestože se přímo neomluví, tak se to pak raněnému snaží vynahradit. Neomluví se slovy, ale činem, že něco tomu dotyčnému uvaří nebo ho jen láskyplně obejme. Dokáže se rozčílit i nad nejmenší maličkostí, ať už je to drobek od pečiva na podlaze nebo špatné uspořádání příborů v myčce.
Neumí se smířit s tím, že jí něco nejde, prostě se snaží do té doby, dokud se jí to nepodaří. Učí se ráda novým věcem, je otevřená jakémukoliv dobrodružství. Bohužel nedokáže většinou pochopit ostatní. Je toho názoru, že jen ona ví, co je správné a co je špatné, a přirovnává ostatní k sobě samé. Její rodina se jí snaží upozornit, že nemusí mít nutně pravdu a ona to občas i uzná. Je hodně loajální vůči čemukoliv – práce, rodina, koníčky. Je milující, i když to tak někdy na první dobrou nevypadá, ale má srdce na správném místě.
Hodnocení ze školy: 1 = výborně