Český jazyk

Popis lidské postavy – charakteristika

Moje postava, kterou jsem si vybrala, je středního vzrůstu a dospělého věku. Má pár kilo navíc, ale i přesto se nebrání sportovním aktivitám. Vlastní typický smích, který připomíná lachtana a díky kterému rozesměje všechny, kteří měli možnost ho slyšet. Když sedí na gauči, její ruce zaujmou pro ni obvyklou pozici – sevřené a položené na břiše. S touhle polohou rukou i usíná, což může někomu přijít i zvláštní. Když se soustředí, bezmyšlenkovitě vyplázne špičku jazyka. Chodí hopsavým způsobem chůze a často si píská, ať už dělá cokoliv.

 

Mezi hlavní znaky jejího charakteru bych zařadila, že je cholerická a extrovertní. Ve společnosti je hlavním tvůrcem zábavy. Je ráda, když je středem pozornosti a když lidé naslouchají jejím příběhům, které schválně pro pobavení publika zveličuje a přikresluje. Na druhou stranu si zároveň čas od času ráda užívá volné chvíle pro sebe, ať už prací na zahradě nebo sledováním cestovatelských pořadů, ale i přesto by spíše dala přednost času s přáteli, kdyby měla na výběr. Její chování mezi cizími je jiné než to doma. Mezi ostatními je veselá, extrovertní. Jakmile dojde domů, ukáže i zbytek své osobnosti.

 

Díky své cholerické povaze je často výbušná, což odnáší lidé v jejím okolí. V proudu emocí dokáže slovně ublížit i člověku, kterého miluje. Svou chybu si ale následně uvědomí. A přestože se přímo neomluví, tak se to pak raněnému snaží vynahradit. Neomluví se slovy, ale činem, že něco tomu dotyčnému uvaří nebo ho jen láskyplně obejme. Dokáže se rozčílit i nad nejmenší maličkostí, ať už je to drobek od pečiva na podlaze nebo špatné uspořádání příborů v myčce.

 

Neumí se smířit s tím, že jí něco nejde, prostě se snaží do té doby, dokud se jí to nepodaří. Učí se ráda novým věcem, je otevřená jakémukoliv dobrodružství. Bohužel nedokáže většinou pochopit ostatní. Je toho názoru, že jen ona ví, co je správné a co je špatné, a přirovnává ostatní k sobě samé. Její rodina se jí snaží upozornit, že nemusí mít nutně pravdu a ona to občas i uzná. Je hodně loajální vůči čemukoliv – práce, rodina, koníčky. Je milující, i když to tak někdy na první dobrou nevypadá, ale má srdce na správném místě.

 

Hodnocení ze školy: 1 = výborně

Lakomec – maturitní rozbor

BIBLIOGRAFICKÝ ÚDAJ: 

  • JEAN-BAPTISTE POQUELIN (MOLIÈRE). Lakomec/Misantrop/Tartuffe. 1. Praha: ČSM, 1996. ISBN 319/8.

 

LITERÁRNÍ DRUH:

  • Drama (dialogy, monology)

 

LITERÁRNÍ FORMA:

  • Próza

 

LITERÁRNÍ ŽÁNR:

  • Komedie

 

TEMATIKA DÍLA

  • TYPY TÉMAT: 
    • Námět: 
      • Lidská chamtivost a touha po penězích, Plautova Komedie o hrnci
  • Hlavní téma: 
    • Harpagonova chorobná posedlost penězi a jeho chamtivost
  • Vedlejší téma:
    • Láska Mariany a Kleanta, láska Elisy a Valera
  • Motiv: 
    • Čipera vyhozen Harpagonem; přípravy na svatbu; Frosina přesvědčuje Marianu; vyšetřování krádeže peněz; shledání otce, syna a dcery (Anselm, Valér, Mariana)

 

 

Postavy: 

  • Harpagon – ústřední charakter příběhu, postarší chamtivý vdovec, otec dvou dospělých dětí, jeho jedinou vášní je hromadění a přepočítávání peněz, lakomý a plný obav z krádeže jeho bohatství, peníze pro něj znamenají smysl života, je pro ně schopen obětovat cokoliv, včetně blaha svých dětí.
  • Kleantes – syn Harpagona, zamilován do chudé Mariany
  • Eliška – dcera Harpagona, zamilovaná do Valéra
  • Mariana – chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku; je zamilovaná do Kleanta
  • Valér – pracuje u Harpagona jako správce, je zamilován do Elišky
  • Čipera – oddaný sluha Kleanta
  • Frosina – rádkyně, chytrá intrikářka
  • Jakub – Harpagonův kuchař a podkoní
  • Anselm – štědrý a dobrosrdečný šlechtic, otec Mariany a Valéra

 

Prostředí: 

  • Paříž, 17. století

 

Děj: 

Harpagon je poměrně bohatý, ale o jeho neuvěřitelné lakotě ví celé město. Je chorobně spořivý a kvůli své lásce k penězům okrádá i své vlastní děti. Má dceru Elišku, která má ráda Harpagonova správce Valéra, a syna Kleanta, jenž se zamiloval do chudé dívky Mariany, a uchází se o její ruku. Harpagonovy děti mají oprávněné obavy, že by jejich otec sňatkům nepožehnal, a tak se za jeho zády scházejí a přemýšlejí, jak otce přemluvit. Harpagon však bez jejich vědomí dohodne Kleantovi sňatek se starou, bohatou vdovou a Elišku chce provdat za majetného šlechtice Anselma. Sám se rozhodne, že si vezme mladou Marianu. Zápletka vrcholí, když Čipera ukradne z lakomcova domu kazetu s penězi, aby pomohl svému pánu Kleantovi. Když se Harpagon dozví, že kazeta zmizela, téměř zešílí a začne podezírat každého z jejího zmizení. Obviní také správce Valéra. Při výslechu však dojde k nedorozumění, Valér si myslí, že ho Harpagon neobviňuje z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Šílený Harpagon chce nechat Valéra popravit. Ten samý den má dojít ke slavnostní večeři, na níž Harpagon pozval jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil ženichem své dcery. Po příchodu pana Anselma se celá situace změní, protože vyjde na povrch, že je dávno ztraceným otcem Valéra a Mariany. Kleantes vrátí otci ukradené peníze pod podmínkou, že se bude moci oženit s Marianou a Eliška s Valérem. Harpagon se sňatky nakonec souhlasí s vidinou navrácené kazety. Na konci knihy zůstává sám se svými penězi.

Fabule – děj je chronologicky uspořádán

 

KOMPOZICE DÍLA

  • Kompoziční postup – chronologický
  • Kompoziční principy – variace, paralela, gradace

 

JAZYK DÍLA

  • Spisovný, místy se zde objevují vulgarismy a citově zabarvené výrazy. Častá ironie, nadsázka, archaismy, dílo psáno ve třetí osobě (er-forma).

 

ROZBOR A INTERPRETACE ÚRYVKU

Úryvek:

(vběhne prostovlasý)  

Chyťte zloděje! Chyťte zloděje! Chyťte vraha! Stráž! Panebože na nebi! Je po mně! Zabili mě! Podřezali mě! Ukradli mi moje peníze! Kdo to mohl být? Kam se propad? Kde se skrývá? Kam se vrtnout, abych ho našel? Kam běžet? Kam neběžet? Není tamhle? Nebo tady? Kdo je to? Stůj! Vrať mi mé peníze, padouchu!

(Popadne sebe samého za ruku)

Fuj, to jsem já. Jsem z toho celý tumpachový: už nevím, kdo jsem, ani co dělám. Ach, peníze, penízky, vy moji zlatí drahouškové! Vzali mi vás! Jste pryč, a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Pro mne je všemu konec!

 

Téma: 

  • Harpagonovo rozhořčení nad ukradenými penězi

 

Umístění úryvku v díle: 

  • peripetie

 

Jazykový rozbor úryvku:

  • V úryvku je použita spisovná čeština, s občasnými nespisovnými a hovorovými výrazy. Vyskytují se zde gradace (Jste pryč, a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Pro mne je všemu konec!), paralela (! Je po mně! Zabili mě! Podřezali mě!), apostrofa (Panebože na nebi!), hyperbola (Podřezali mě!).

 

Maturitní online kurz:

https://studijni-svet.cz/kurzy/prehled/cesky-jazyk-maturita/

Příspěvek útulku pro psy – úřední dopis

Tento úřední dopis nám zaslal Petr Soukup, další podobné slohové práce (dopisy) najdete zde.

 

Petr S.

Lisá 38

378 92 Nová Bystřice

Tel: 720 981 880

Email: pet*******@seznam.cz

 

Městský Úřad Jindřichův Hradec

Budějická 378/II

378 00

 

Podlesí 25. 1. 2022

 

Příspěvek na stavbu útulku pro psy

 

Vážená paní, Vážený pane,

dovoluji si Vás kontaktovat s prosbou. Jistě víte, že naše město má dlouhodobý problém s toulavými zvířaty. My, jakožto milovníci zvířat jsme se rozhodli tento problém vyřešit. Napadlo nás postavit útulek pro opuštěná zvířata. Dostalo by se jim řádné péče, mohla by si najít nový domov. Zároveň by nerušila občany města a turisty. A turismus jako takový patří k hlavním příjmům našeho města.

Potřebujeme příspěvek na stavbu. Mluvíme zde o částce sedm milionů korun. Uvědomujeme si, že tato částka je nemalá, ovšem jak už jsem uvedl, výstavba by byla pro město velice výhodná investice. Prosím o zvážení a případné kontaktování emailem či SMS zprávou.

 

Děkuji

Soukup

Citát z knihy Malý princ – úvaha

Tuto úvahu nám zaslal Jakub M., další úvahy najdete zde.

 

,,Když člověk ponižuje, pak jen proto, že je sám nízký.“

Citáty z knihy Malý princ by se mohly tesat do kamene. V každém z nich se ukrývá veliká pravda. No a v tomto případě tomu není jinak.

Když se řekne slovo ponižování, okamžitě se mi vybaví šikana. Tato dvě slova jsou v podstatě synonyma. Ponižovat někoho můžeme dvěma způsoby. Jednak fyzicky (bití, kopání, kousání…) anebo psychicky (pomlouvání, urážení…). Těžko říct, co je horší. Jedno je ale jasné. Agresoři, kteří šikanují, mají často mnoho svých problémů. Právě ponižování druhých jim pomáhá léčit si své vlastní komplexy a vybíjet si zlost na jiných. Nejčastěji jde o děti pocházející z chladného rodinného prostředí nebo z bohaté či neúplné rodiny. Samozřejmě může šikanovat i normální dítě z normálních poměrů, ale je to méně časté. Vždy, když se řeší šikana ve škole, automaticky je agresor odsuzován. A to je dle mého názoru špatné. Ano, určitě je třeba ho nějak potrestat, ale nikdo se ho už nezeptá, proč se vlastně chová zle nebo agresivně k jiným. Člověk, kterého něco trápí, častokrát postupuje neúplně podle svých představ a neuvědomuje si možné následky svého jednání.

 

Ponižování tady vždy bylo a vždy bude, ale musíme s ním bojovat a pomoct oběma stranám – jak oběti, tak agresorovi.

 

Hodnocení: 1 = výborně

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.