Pojmy: Podnikání: Činnost provozovaná samostatně vlastním jménem, na vlastní účet za účelem dosažení zisku za podmínek stanovených zákonem

• Samostatně = sám se rozhodne, čím se bude zabývat
• Na vlastní účet – hradí náklady a přijímá výnosy
  • Podnikatel = soba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost se záměrem činit, tak soustavně za účelem dosažení zisku
  • Vzájemné vztahy mezi podnikatelem a občany upravuje občanský zákoník

Podnikatelský záměr

• 1) průzkum trhu – zjištění konkurence a poptávky
• 2) popis podnikatelského závěru (komu to budeme nabízet, jaké výrobní faktory budeme potřebovat)
• 3) zakladatelský rozpočet
• 4) posouzení podnikatelského záměru – zda je návrh realizovatelný, zda jsme schopni získat dostatečné finanční prostředky

Znaky podnikatele

• 1) samostatnost- majetková, právní, ekonomická
• 2) vymezení předmětu podnikání
• 3) nese riziko podnikání – podnikatelské, provozní
• 4) hospodaří s majetkem podniku
• 5) povinnost vést účetnictví
• 6) za účelem dosažení zisku

Fyzické osoby

• Občan
• Musí mít svéprávnost
• OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná
• Povinnost zápisu do živnostenského rejstříku

Právnické osoby

• Organizovaný útvar považovaný dle zákona za samostatný právní subjekt
• Má právní osobnost = může mít práva i povinnosti
• Stát = PO
• Mají povinnost zápisu do Obchodního rejstříku

Živnosti

• Živnost = podnikání
• Živnosti nejsou činnosti, které jsou upraveny jinými zákonnými předpisy (činnost bank, výroba elektřiny)
• Živnostenské oprávnění
• Prokazuj, které činnosti je podnikatel oprávněn vykonávat
• Dokladem je výpis z živnostenského rejstříku

Nutné splnit:

• 1) Všeobecné podmínky
  • Plná svéprávnost, bezúhonnost, (výpis z Trestního rejstříku, žadatel nesmí být trestán pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním)
• 2) Zvláštní podmínky
  • Vzdělání a praxe a jiné
  • Jednotný registrační formulář
  • Poplatek stát
  • (Pokud žádá PO, musí předložit notářský zápis osvědčující její založení, po založení se musí registrovat u FÚ (kvůli daním), OSSZ a ZP, PO si zřizují datovou schránku pro komunikaci se státní správou, FO ji zřizuje dobrovolně)

Druhy živností:

• 1) ohlašovací
  • Volné, řemeslné, vázané
• 2) koncesované

Volné- velkoobchod, maloobchod

• Nevyžadují prokázání odborné způsobilosti

Řemeslné – zednictví, hodinář, klempíř

• Vyžaduje vzdělání doložené výučním listem
• Vzdělání je možno nahradit 6 letou praxí
• Vzdělání v oboru příbuzném, požadovaná roční praxe v oboru

Vázané – autoškola, výroba a prodej jedů, průvodce, tater, oční optika, provoz solárií

• vyžadovaná určitá délka praxe v oboru
• Vyžaduje doklad nebo kurzy, odbornou způsobilost

Koncesovaná- koncese = povolení od státu pro vykonávání určité činnosti

• Je nutné splnit všeobecné podmínky
• Koncesované živnosti – směnárenská činnost, služby soukromých detektivů, trhaviny
• Povolení státu pro vykonávání určité činnosti
• Podmínky: spolehlivost, morální stránka, mlčenlivost
• Schválena pro určité území, nebo na určitou dobu

Obchodní společnosti

Definice: Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Na podnikání obchodní společnosti se zpravidla účastní více fyzických i právnických osob.

Obchodní zákoník vymezuje tyto formy společností:

OSOBNÍ

• Veřejná obchodní společnost
• Komanditní společnost

KAPITÁLOVÉ

• Společnost s ručením omezeným
• Akciová společnost

Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost

Ručení: Společníky i společností za závazky je nerozdílné a neomezené

Řízení: Na řízení se podílejí společníci osobně

Zánik: zánikem společníka zaniká společnost nebo je nutné změnit společenskou smlouvu.

Základní kapitál: není stanoven

Společnost s ručením omezeným a akciová společnost

Ručení: s.r.o. = do výše nesplaceného vkladu, a. s. = jako celek celým svým majetkem

Řízení: nejvyšším orgánem je valná hromada, statutární orgán je jednatel, kontrolní orgán je dozorčí rada; a. s. = akcionáři mají hlasovací právo podle počtu akcií

Zánik: Zánik společníka ve společnosti nezpůsobuje zánik společnosti

Základní kapitál: s.r.o. = min. 1 Kč, a. s. = 2 000 000 Kč

Na podíly mohou být vydávány kmenové listy (CP na řad, který je neomezeně převoditelný rubopisem), ale není možné je volně prodávat

Vytvoření obchodní společnosti

1. Založení obchodní společnosti
2. Společenská smlouva– písemná forma rozhodnutí společníků o společném podnikání, podepsaná všemi zakladateli → pravost podpisů musí být ověřena.
3. Zakladatelské dokumentyobchodních společností musí mít formu Veřejné listiny → ochrana společníků a třetích osob.

Společenská (zakladatelská) smlouva musí obsahovat:

• Obchodní název firmy a její sídlo
• Jména a adresy společníků a jejich postavení ve společnosti
• předmět činnosti a právní formu společnosti
• způsob rozdělování zisku a částky případné ztráty mezi členy (%) + způsob úhrady.
• Další skutečnosti stanovené zákonem pro danou formu společnosti

Vznik společnosti

• Dnem, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku → vznik právní samostatnosti = společnost se stáváprávním subjektem (právnickou osobou)
• Návrh na zápis do OR musí být uskutečněndo 90 dnů od založení společnosti nebo obdržení živnostenského či jiného oprávnění k výkonu činnosti.
• Pokud není písemně určeno jinak, společnost je automaticky založena na
  dobu neurčitou.

Ukončení činnosti obchodní společnosti

Zrušení   →  zánik – dnem výmazu z obchodního rejstříku

• Uplynutí doby
• Dosažení jejího účelu
• Rozhodnutí společníků nebo jejího orgánu
• Rozhodnutí soudu
  • Pozbyla oprávnění k podnikatelské činnosti
• Konkurz – vyhlašován na společnostech, které nejsou schopné dostát závazkům svých věřitelů. Vyhlášením konkurzu zaniká možnost nakládat s majetkem společnosti – majetková podstata a peněžité prostředky do ní vložené jsou využity na pokrytí alespoň části z pohledávek věřitelů.

Zrušení bez likvidace → majetek společnosti přechází do rukou jejího právního zástupce:

Neziskové organizace

Organizační složky:

• Instituce, které zastupují stát a nemají právní osobnost
• Stát (nebo kraj) ji poskytuje majetek a financuje ji
• Zabývá se řízením společnosti, vědou a obranou
• Pokud mají příjmy, tak je odvádí zřizovateli /kraj, obec)
• Městská policie, FÚ

Příspěvkové organizace

• PO má právní osobnost
• Zabývají se vzděláním, kulturou, nemocnice
• Plní úkoly ve veřejném zájmu
• Výdaje hradí z vlastní činnosti a z příspěvků zřizovatele

Nestátní neziskové organizace

• PO, které zajišťují obecně prospěšnou činnost
• Zdrojem majetku jsou příspěvky členů, dary, příjmy z projektů a z doplňkové činnosti

a) korporace (dobrovolné = spolky)

• Spolek = dobrovolný svazek členů
• Nelze zřídit za účelem podnikání, ale může vyvíjet příležitostnou výdělečnou činnost, pokud její výnosy jdou na podporu hlavní činnosti
• Fundace = mají majetkový základ
• 1) Nadace – proveřejně prospěšné, Př. Kapka naděje – nadace Terezy Maxové
• 2) Nadační fondy – dočasné, shromáždí majetek, který použijí na daný účel

b) Ústavy – LDN (léčení dlouhodobě nemocných)

• př. školy, muzea, nemocnice
• poskytují prospěšné služby pro veřejnost, realizují služby v oblasti zdraví, vzdělání, kultury a vědy

The post Podnikání v ČR – maturitní otázka first appeared on Statni-maturita.cz.

= základní zákon státu s nejvyšší právní silou

– veškerá nařízení, zákony, vyhlášky, mezinárodní smlouvy… musí být v souladu s ústavou

– v případně pochybnosti může být zákon navrhnut k přezkoumání Ústavním soudem, který rozhodne o ústavnosti zákona (zda je či není v souladu s ústavou)

Části ústavy

1) Preambule

• = slavnostní prohlášení, odkaz na historií, kulturu, připomenutí evropských hodnot

2) 8 hlav

• a) Hlava první – Základní ustanovení

_zřízení státu (demokratický právní stát), hl. město, státní symboly,…

• b) Hlava druhá – Moc zákonodárná

_drží ji parlament, parlament je dvoukomorový,…

• c) Hlava třetí – Moc výkonná

_drží ji prezident a vláda

• d) Hlava čtvrtá – Moc soudní

_drží ji Ústavní soud a čtyřstupňová soustava soudů

• e) Hlava pátá – Nejvyšší kontrolní úřad

_nezávislý orgán, fce kontroly složek moci, kontrola hospodaření se st. majetkem, dohlížejí na plnění st. rozpočtu, v čele prezident NKÚ, nechválení st. rozpočtu->rozpočtové provizorium-

• f) Hlava šestá – Česká národní banka

_udržuje cenovou stabilitu, kontroluje komerční b., na starost monetární politika, nezávislá instituce, vláda by se dle ní měla řídit, stanovuje úrokové sazby, v čele bankovní rada-: tu řídí guvernér-Aleš Michla, guvernéra jmenuje prezident

1. g) Hlava sedmá – Územní samospráva

_členění země na kraje a obce, dvojstupňová

1. h) Hlava osmá – Přechodná a závěrečná ustanovení

Druhy ústavy:

• – psaná-většinou, opírá se o ten psaný text X nepsaná-tradice zvyků (VB)
• – původní-stát si ji vytvořil sám (VB, USA) X přenesená-při tvorbě ústavy se zákonodárci nechali inspirovat jinou zemí (ČR)
• – flexibilní – pružná, jde lehce změnit X rigidní – pevná, pro její změnu je potřeba kvalifikované kvóru 3/5 poslanců, 3/5 přítomných senátorů (ČR)
• – oktrojovaná – vydává panovník bez souhlasu-schválení parlamentu X revoluční – spontánně, třeba po průběhu nějaké revoluce X dohodnutá-zástupci strany parlamentu se dohodli (ČR)
• –  normativní-to co je napsané, odpovídá reálnému stavu X sémantická – neodpovídá

– starší ústavy:

– změna ústavy souvisí se změnou režimu/situace v zemi

– Prozatímní ústava (1918); Únorová ústava (1920); Ústava 9. května (1948)

– Únorová ústava (1920) -přenesená ústava, autoři se inspirovali Francií, rozdíl, že jsme přešli k parlamentnímu systému, odlišný počet poslanců, prezident měl povinnost 1 ročně předstoupit a podat zprávu o situaci státu, Exekutiva-vláda a prezident (7 let), TGM, více soudů-volební, vojenské, souvisí změna některých st. Symbolů, je zavedeno volební právo pro ženy

– Socialistická ústava (1960)

_přijata protože byly „vybudovány základy socialismu“

_čl. č. 4 – O vedoucí úloze KSČ

_z ČSR se stává ČSSR (Československá socialistická republika)

_r. 1968 – zákon O československé federaci

– ČSSR je tvořena dvěma rovnocennými státy – ČSR a SSR

– vytvořeny samostatné vlády pro každý stát, samostatné Národní rady

_na základě této ústavy funguje stát až do r. 1989

ZÁKONODÁRNÁ MOC(Legislativa)

– zabývá se tvorbou a schvalováním zákonů

= dvoukomorový Parlament ČR – Poslanecká sněmovna + Senát

Poslanecká sněmovna (dolní komora)       Senát (horní komora)

– 200 poslanců                                       – 81 senátorů

– 4 roky mandátu                                   – 6 let mandátu

– volby poměrným systémem                  – volby většinovým systémem

– pasivní volební právo 21 let                  – pasivní volební právo 40 let

– možnost rozpuštění                              – nemožnost rozpuštění („pojistka demokracie“)

– poslanec/senátor musí pro přijetí mandátu bez výhrady složit poslanecký/senátorský slib

– Zánik mandátu

1. a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
   b) uplynutím volebního období,
   c) vzdáním se mandátu,
   d) ztrátou volitelnosti,
   e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
   f) vznikem neslučitelností funkcí

INKOMPABILITA

= neslučitelnost fcí

– poslanec X senátor; prezident – X; soudce – X

– když rezignuje senátor = nové volby

– když rezignuje poslanec = do sněmovny se dostává „první pod čarou“

POSLANECKÁ IMUNITA

_primární důvod – poslanec nemůže být stíhán za svá vyjádření či rozhodnutí v rámci mandátu

_Trestní imunita

– je-li poslanec dopaden při či krátce po spáchání trestného činu, policie musí ihned informovat předsedu PS, který rozhodne o vydání/nevydání k trestnímu stíhání

– pokud poslanec spáchal trestný čin ještě před výkonem mandátu, požádá policie o vydání poslance k trestnímu stíhání; není-li vydán, je chráněn imunitou po dobu mandátu

INDEMNITA

– člověk nemůže být stíhán za výroky, které vyřkl na půdě PS či senátu

– probíhá max. kárné řízení

INTERPELACE

-právo poslanců vznášet kvalifikované dotazy na členy vlády-ti jsou povinni písemně nebo ústně do 30 dnů odpovědět (co se týká jeho resortu)

– Usnášeníschopnost PS

= za přítomnosti min. 1/3 poslanců

_Nadpoloviční kvórum

– nadpoloviční většina všech poslanců (101) a nadpoloviční většina přítomných senátorů

– př. přítomnost cizích vojsk na území ČR

_Kvalifikované kvórum

– 3/5 ze všech poslanců a 3/5 z přítomných senátorů

– př. změny ústavy

– Proces schvalování zákonů

1) Zákonodárná iniciativa (návrh zákona)

_vláda jako celek, 1 poslanec, skupiny poslanců, senát jako celek, zastupitelství VÚSC (kraje)

2) Vláda má 30 dní na vyjádření se k návrhu

3) Návrh jde do PS

_probíhají tzv. tři čtení + hlasování (pokud zamítnut – jde k ledu)

4) Návrh jde do senátu

_senát má 30 dnů na vyjádření

1. a) Senát se nevyjádří -> zákon je považován za schválený
2. b) Senát odmítne celý zákon -> sněmovna znovu hlasuje

– potřeba nadpoloviční většina všech poslanců (101)

1. c) Senát vrátí s připomínkami -> sněmovna hlasuje o připomínkách

– potřeba nadpoloviční většina všech (101)

5) Zákon jde k prezidentovi

_právo Suspenzivního veta = právo prezidenta na vyjádření

_pokud je využito, vrací se zákon do PS

_sněmovna opět hlasuje – potřeba nadpoloviční většina všech (101)

6) Zákon je schválen

_zákon je podepsán prezidentem (nemusí podepsat), premiérem a předsedou PS

7) Vyhlášení zákona

_ve Sbírce zákonů – udává i datum uvedení zákona v platnost

VÝKONNÁ MOC(Exekutiva)

– zabývá se vykonáváním zákonů

= prezident + vláda

– Prezident

_volen přímou volbou na 5 let

_možnost zvolení max. 2x za sebou

_pasivní volební právo – 40 let

_není nikomu odpovědný – tzn. nemůže být odvolán

_ve výjimečných případech (vlastizrada) může být trestně stíhán, a to ústavním soudem na návrh senátorů a se souhlasem PS (3/5 většina poslanců)

_Pravomoci – suspenzivní veto, podepisuje zákony, rozpouští PS, jmenuje vládu a premiéra

– udělení amnestie (celoplošná), udělení milosti (konkrétní osobě), jmenuje soudce,

jmenuje soudce ústavního soudu se souhlasem senátu

– udělení státních vyznamenání (Řád Bílého lva [zasloužení se o ČR], Řád TGM [zasloužení se o

demokracii], Medaile za hrdinství [nasazení života pro druhé], Medaile za zásluhy [vědci, umělci, sportovci])

– podepisuje mezinárodní smlouvy, je velitelem ozbrojených sil, jmenuje generály

– suverénní-bez kontrasignace-jmenování premiéra, ministry, odvolává vládu

-KONTRASIGNACE-spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, přijímá, pověřuje nebo odvolává vedoucí zastupitelských sil

_Volba – návrh a) petice s min 50 000 podpisy občanů

1. b) 10 senátorů
2. c) 20 poslanců

– v podstatě většinový volební systém

– z prvního kola postupují většinou 2 kandidáti (1 kdyby měl nadpoloviční většinu všech hlasů, může jich postoupit i více-s druhým nejvyšším počtem hlasů, když ti první nejsou dva)

– v 2. kole vyhrává kandidát s nejvyšším počtem hlasů

– pokud dochází k remíze, do 10 dní jsou vyhlášeny nové volby, celý proces se opakuje (včetně kampaně)

– prezident se ujímá fce složením slibu do rukou předsedy senátu

– Vláda

_kolektivní orgán výkonné moci – premiér, místopředsedové vlády, ministři

_poměrný volební systém – na 4 roky

„jednobarevná“ = vládne pouze vítězná strana

„vícebarevná“ = koaliční = vláda složená z více stran

1. a) menšinová-vláda nemá 101 většinu v PS
2. b) většinová-vláda má zajištěnou 101 většinu(podporu v PS)

-u nás momentálně kolektivní většinová vícebarevná vláda

_Vznik – volební kampaň stran + volby

– prezident většinou jmenuje premiérem lídra vítězné strany (ústavní zvyklost), pověří jej sestavením vlády

– sestavenou vládu následně prezident jmenuje

– vláda má poté 30 dní na vypracování programového vládního prohlášení

– s tím předstupuje před PS a žádá o vyslovení důvěry

– pokud důvěru nezíská, opakuje se celý proces (jmenování premiéra, sestavení vlády…)

– pokud ani druhá vláda nezíská důvěru, navrhne premiéra předseda PS

– tohoto kandidáta jmenuje prezident a pověří ho sestavením vlády a vše se opakuje

– pokud ani tato vláda důvěru nezíská, prezident sněmovnu rozpouští

– pravomoci přebírá senát a jsou vypsány nové volby

_vláda je odpovědná PS

_kdykoli během funkčního období může být vyvoláno hlasování o důvěře (min. 50 poslanců)

_Demise ministra – ministr podává demisi prezidentovi prostřednictvím premiéra

– prezident by ji měl přijmout

_Demise premiéra – podává ji do rukou prezidenta

– s premiérem končí celá vláda

– následně je prezidentem jmenována vláda úředníků či jsou vypsány nové

volby a vládne vláda v demisi

SOUDNÍ MOC(Jurisdikce)

– dohlíží na dodržování zákonů

– nezávislá na ostatních složkách státní moci

– představují ji nezávislé soudy a soudci (soudci nesmí být členy žádné politické strany, nesmí podléhat tlaku veřejnosti či náboženskému přesvědčení)

– rozdělení – Ústavní soud

–  4stupňová soustava soudů

– Ústavní soud

_15 soudců ústavního soudu

_soudce ÚS jmenuje prezident se souhlasem senátu

_soudce ÚS: – absolvent právnické fakulty

– 10letá praxe v oblasti právnictví

– věková hranice 40 let

– trestní bezúhonnost

– jmenováni na 10 let (možnost opakovaného jmenování)

– 15 jich je (nemusí být jich pořád plný počet)

_hlavním úkolem je dohlížet na ochranu ústavnosti

_zabývá se: – trestní stíhání prezidenta (vlastizrada) na návrh senátorů se souhlasem PS (3/5)

– přezkoumávání ústavnosti zákonů (na návrh) – možnost zrušení zákona/vyhlášky

v případě, že jsou v rozporu s ústavou

– problematika porušování lidských práv

– Soustava soudů

1. Nejvyšší soud ČR + (Nejvyšší správní soud) (omezování či poškozování občanů, jediný může rozhodnout o rozpuštění politické strany)
2. Vrchní soudy (Praha, Olomouc)

III. Krajské soudy + Městský soud pro Prahu

1. Okresní soudy + Městské soudy + Obvodní soudy v Praze

_zákon přesně stanoví, čím se který ze soudů zabývá

_občan má právo odvolat se k vyššímu soudu

_dovolání-lze podat proti rozhodnutí všech soudů 2. instance, dále rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona-Nejvyšší soud

_soudce: – absolvent právnické fakulty

– složené justiční zkoušky

– věková hranice 30 let (horní hranice 70 let)

– trestní bezúhonnost

– jmenován prezidentem na dobu neurčitou

_spory – Trestněprávní spor

_např. vražda, loupež

_rozhodnutí o vině/nevině

_rozhodnutí o druhu a výši trestu

– Občanskoprávní spor

_např. rozvody, dědictví, svěření dítěte do péče, alimenty

_rozhodnutí na čí straně stojí právo

Brno-město jurisdikce – Ústavní soud (Joštova), Nejvyšší soud (Burešova), Nejvyšší správní soud ( Moravské nám.)

The post Ústava ČR – maturitní otázka first appeared on Statni-maturita.cz.

Zahájení maturitního ročníku tematickým večírkem.

V pátek 22.10.202x proběhl stužkovací večírek třídy 2VK v příjemné restauraci U Lva, kde byl velmi ochotný a milý personál. Večírek byl zahájen v 17.hodin.

Na programu večera bylo spoustu zábavy a krásných společných chvilek.

Večer začal společným přípitkem, kdy jsme si s učitelkami připily na úspěšné zvládnutí maturitní zkoušky.

Po přípitku, měla žačka Vanesa krásný a vystihující proslov, kdy také poděkovala učitelům za trpělivost a pevné nervy s námi žáky.

Proslov se ukončil se stužkováním, kdy všechny žáky ostužkovala paní třídní učitelka s pomocnicí paní učitelku angličtiny a popřály nám mnoho sil do maturitní zkoušky. Při stužkovaní jsme také od paní učitelky třídní dostali symbolický balíček pro štěstí. Pozvané paní učitelky byly taktéž ostužkované s poděkováním.

Po stužkování jsme dostaly vybranou večeři, která byla výborná a všichni si ji jen chválili

Potom co se všichni najedli jsme si zahrály vědomostní kvíz, který vymyslela a uspořádala Vanesa. Kvíz byl zaměřený na filmy a filmové postavy společně s tématem stužkovacího večírku Noc filmových představ. Kvíz se hrál v týmech a samozřejmě, že výherkyně byly paní učitelky.

Následujícím tématem byla přehlídka naších filmových kostýmu. Všechny jsme byly kreativní a vyrobily si nádherné kostýmy s účesem a také s líčením.

Na úplný závěr večera organizátorky   Vanesa a Pavlína připravily jako překvapení malý a skromný ohňostroj na oficiální začátek maturitního ročníku a znovu jsme si popřáli mnoho síly a štěstí do následujících dnů a měsíců do maturitní zkoušky.

Tím byl náš krásný společný večer ukončen.

Hodnocení: 3 = dobře

The post Večírek – zpráva (slohová práce) first appeared on Statni-maturita.cz.

• společnost = organizované seskupení lidí, v určitém vzájemném vztahu – její fungování, struktura, vazby, vývoj a pokrok
• sociální jevy = způsoby jednání, myšlení, existující mimo jedince
  • sociologické pojetí člověka a společnosti
• sociální vztahy = vzájemné souvislosti a ovlivňování sociálních subjektů
  • studium člověka jako přírodní bytosti

Charakteristika pojmu sociologie

• Z lat. societas = společnost, z řec. logos = věda
• Podává celkový obraz společnosti, analyzuje a zkoumá společnost, společenské jevy, procesy a vztahy
• Pomocné vědy – matematika, statistika, filozofie, antropologie, historie, ekonomie a psychologie
• Zakladatel sociologie jako vědního oboru – Auguste Comte
• Funkce:
  • empirická = popisuje společenské jevy a procesy, pomocí výzkumů
  • teoretická = vysvětluje výskyt a průběh dějů

Struktura a úkoly sociologie

• hlavním úkolem sociologie je podat celkový obraz společnosti, zabývá se jevy a procesy, které nejsou součástí předmětu jiných věd, avšak vychází z věd jiných (statistika, psychologie, atd.)
• hlavní dělení:
  • sociologie obecná (systematická) = vysvětluje základní pojmy, stanovuje předmět zkoumání a zabývá se metodami zkoumání, sociologickými vazbami, procesy a přírodními základy společenského života
  • sociologie speciální (aplikovaná) = zabývá se reálně vzniklými sociologickými jevy, zkoumá sociologii jednotlivých okruhů (národy, inteligencí, státy,…)
• další dělení:
  • mikrosociologie = zabývá se sociálními interakcemi malých skupin lidí, zkoumá sociální vazby z pohledu jedince
  • makrosociologie = zabývá se velkými sociálními útvary, tedy národy, vrstvami, kastami aj., a odpovídajícími procesy a jevy

Vztahy příroda-společnost-kultura

Příroda

• hmotný svět = fysis – nespoutaná a divoká příroda -> vše živé
• opak kultury – vytvořila se sama, ne pomocí společnosti
• přirozenost = povaha věci
• člověk je částí přírody a víc než, překračuje přírodu cílevědomou činností, utvářením sebe sama a svého prostředí

Společnost

• societas
• organizovaná skupina jednotlivců se společnými zájmy, má vlastní kulturu a instituce
• např. národ, občané státu
• člověk je tvor společenský, vytržení ze společnosti je největší trest
• socializace = začleňování člověka do společnosti

Kultura

• z lat. Cultura = to, co je třeba pěstovat
• typické pro lidskou společnost – mimo ni neexistuje
• všechno, co nevyrůstá z přírody, ale co vzniká činností člověka a společnosti
• souhrn hodnotových představ, životních forem a životních podmínek obyvatel na časem a prostorem vymezeném úseku
• přizpůsobuje se lidem – liší se národností, věkem apod.
• tři největší součásti kultury:
  • materiální kultura – prostředky, předměty, nástroje
  • duchovní kultura – duchovní bohatství = filosofie, umění, náboženství, věda
  • normativní kultura – normy, právo, tradice, zásady
• kultura je vytvářena společností, jedná se o kolektivní produkt, společnost je ovládána kulturou (historie, tradice)

Prvky kultury:

• Jazyk – systém komunikace, symbolická stránka
• Materiální statky – materiální stránka (soubor hmotných prvků)
• Normy a hodnoty – normativní stránka = morálka a zákon – lidé jsou motivovaní k určitému chování = lidé nekradou, krádež je v zákonech zakořeněna jako špatná a zakázaná
• Kognitivní část – poznávací část = každodenní znalosti – běžné chování (nezbytné pro přežití), instinkty, vědecké znalosti (nezbytné pro specifikované obory)

Vývoj vztahu člověk x příroda:

• primitivní podmanění lovci a sběrači -> neolitická revoluce a dělba práce -> vznik organizované společnosti, ovládání přírody (přehrady, odlesňování, města) -> průmyslová revoluce (větší poškození přírody) -> technologická revoluce (ekologické problémy)

Člověk je chápán:

• jako živočich (podmínky a zákonitosti přírody, které platí stejně pro všechny živočichy)
• jako společenská bytost (podmínky a zákonitosti, které jsou dané člověkem a společností)

Vliv přírody na společnost:

• biologické rozdíly mezi lidmi (věk, pohlaví, rasa,…)
• demografické = vliv na společenský život (hustota obyvatel,…)
• geografické (reliéf krajiny, klimatické podmínky,…)

Vliv společnosti na přírodu:

• člověk na přírodu působí/ovlivňuje ji určitou činností (obhospodařování půdy, deforestace,…)
• vytvoření tzv. druhé přírody = svět společnosti a kultury
• enkulturace = proces začlenění jedince do společnosti a její kultury
• akulturace = vzájemné přejímání a splývání rozdílných kultur
• endokulturace = přenos kultury z generace na generaci
• kulturní difúze = proces, při kterém vnější vlivy působí na kulturu (migrace)
• multikulturalismus
• masová kultura = informace zprostředkované masovými médii – ovlivnění názorů – snadná konzumace

Funkce kultury:

• humanizační (civilizační)
• poznávací
• socializační
• normativní
• adaptační
• relaxační
• kompenzační
• výchovná, vzdělávací

Vztahy mezi kulturami:

• dominantní kultura = univerzální hlavní kultura, rozdělena na dílčí části – subkultury
• subkultura = charakterizuje určitou skupinu v rámci společnosti, její vyznavači se odlišují od dominantní kultury, ale stále se na ní podílejí (EMO, punk)
• kontrakultura = opoziční subkultuře, neuznává hodnoty dominantní kultury (hippies, squateři)

Další a podrobnější zpracování tohoto tématu najdete zde:

https://zsv-maturita.cz/sociologie-jako-veda-spolecnost-maturitni-otazka-zsv/

The post Sociologie jako věda – maturitní otázka first appeared on Statni-maturita.cz.

Na konci devadesátých let tak vznikl první model. Jednalo se přípravný krok jménem Sonda maturant, do kterého se zapojilo 80 000 studentů (maturantů na gymnáziích, středních odborných školách, integrovaných středních školách a učilištích s maturitou). Testovány byly obecné studijní předpoklady, český jazyk, cizí jazyky (Aj a Nj) a matematika.

V roce 2000 následoval první pokus o uzákonění státní maturity, neúspěšně. Nicméně o čtyři roky později byly nakonec schváleny v pozměněné podobě a s plánovaným spuštěním ve školním roce 2007/2008.

Jak dobře víme, na státní maturity jsme si museli počkat mnohem déle, byly totiž znovu upraveny a odsunuty, poté opět znovu upraveny a posunuty. Přibyly například dvě úrovně obtížnosti se svobodnou volbou úrovně. Následovalo další tradiční odsunutí a konečně zahájení Maturitní generálky v roce 2010, která otestovala organizační a logistický průběh.

V roce 2011 byly státní maturity poprvé ostře spuštěny a beze změny vydržely až do roku 2012. Od roku 2013 máme totiž pouze jednu obtížnost.

Zdroje: SCIO.cz (Předběžná souhrnná zpráva testování žáků maturitních ročníků SŠ, CERMAT (Maturitní zpravodaj 14/2012)

The post Jak daleko sahá historie státních maturit? 90. léta! first appeared on Statni-maturita.cz.

   Otázka: Významní spisovatelé

   Předmět: Český jazyk a literatura

   Zaslal(a): Elle

William Shakespeare – Renesanci 16.stol. ANGLIE Hamlet, Král Lear
Dante Alighieri- Florencie Božská komedie
Francesco Petrarca- Florencie Sonety Lauře
Giovanni Boccacio- Dekameron

Moliere – Klasicismus 17.stol Francie Létající doktor, Hoře lásky, Žárlivý Petřík
Jean de la Fontaine- Bajky
Pierre Corneille – Cid
Jean Racine – Faidra

Nikolaj Vasiljevič Gogol – Realismus 2. Pol. 19 .stol podobizna, Petrohradské povídky
Dostojevskij – Zločin a trest
Tolstoj – Vojna a mír
Čechov –Tři sestry

Emily Bronteová– Romantismus 1. Pol 19.stol
Jane Austenová – Pýcha a předsudek
Gogol –revizor
Ch. Dickins – Oliver Twist

K.H.Borovský – Realismus, druhá generace 30-50. Léta 19.stol. – Tyrolské elegie, obrazy z Rus
J.K.Tyl – Strakonický dudák
K.J. Erben – Kytice
B. Němcová – Babička

Božena Němcová – Realismus 2.pol. 19.stol. – Babička, v zámku a v podzámčí, o popelce
Borovský..
Jungman
Palacký

Alois a Vilém Mrštíkové Kritický realismus přelom 19-20.stol Santa Lucia, Bavlnkovy ženy
Ladislav Stroupežnický – Naši furianti
Gabriela Preissová – Gazdina roba
Alois Jirásek- Lucerna

Ernest Hemingway – 1.pol 20 stol Ztracená generace Sbohem armádo, pátá kolona, komu zvoní hrana
Erich Maria Remarque- Na západní frontě klid
Romain Rollad- Petr a lucie
William Faulkner – Absolone, Absolone.

Erich Maria Remarque 1. Pol 19. Století Válečná lit.
Arnols Zweig – Válka bílých mužů
Rolland
Henri Barbusse – oheň aneb deník bojového družstva
Hemingway

Romain Rolland Konec 19.stoleti 1. Pol. 20. Stol. Literatura 1. Světová válka, Jan  Kryštof, Orsino, Divadlo lidu
Hemingway
Remarque
Zweig

Franz Kafka – 1.pol 20.stol Meziválečná literatura – Ortle, dopisy Mileně, Nezvěstný.
Rainer Maria Rilke- Kniha hodinek
Franz Werfel – Pavel Mezi židy
Egon Ervín Kisch – Proces

George Orwell – 1 . pol. 20. Stol meziválečná literatura, prvky sci-fi – Farářova dcera, Barmské dny, v břiše velryby
Tolkien- Tolkien
Lewis – Letopisy Narnie
G.B. Shaw – Caesar a Kleopatra

Karel Čapek – 1.pol.20 stol. Meziválečná lit. Bíla nemoc, Maminka, Hordubal, Povětroň
Josef Čapek – Stín kapradin
Karel Poláček – Bylo nás 5
Eduard Bass – Klapzubova 11cka

Bohumil Hrabal- 2.pol.20 stol. Česká próza, Slavnosti sněženek, postřižiny, taneční hodiny pro začátečníky i pokročilé.
Ota pavel – smrt krásných srnců
Vladimír Páral- Katapult
Milan Kundera – Směšné lásky

Karel Poláček – Humanistická literatura 1. Pol .20. stol Edudant a Fraucimor, Muži v ofsajdu, Hostinec u Kamenného stolu
E. Bass
J. a K. Čapkovi

Jan Otčenášek – Česká próza 2.pol. 20. Stol (Válečná tématika) Plným krokem, Občan Brych, Pokušení Katarina
Jan Drda – Městečko na Dlani
Arnošt Lustig – Noc a naděje, Démanty noci
Ota Pavel
V. Páral

Ota Pavel – 2. Pol. 20. Stol. Česká literatura se židovkou tematikou. Dukla mezi mrakodrapy, zlatí úhoři, jak jsem potkal ryby.
Hrabal
Páral
Lustig
Fuks – spalovač mrtvol

The post Významní spisovatelé first appeared on Statni-maturita.cz.

   Otázka: Management

   Předmět: Ekonomie a podnikání

   Zaslal(a): Lucinka

a) Management a jeho vývoj

– spojujeme s:

– rozvojem technologií

– prohlubováním dělby práce – prvotní dělba práce: muž x žena

– organizováním

– první dobře organizované a řízené instituce:

• armády (generál)
• církve (papež)
• státy (prezident)

– trojí význam slova management:

• specifická aktivita (profese)
• skupina řídících pracovníků (personifikace pojmu)
• vědní disciplína

– management je proces systematického plánování, organizování, vedení lidí a kontrolování, který směřuje k dosažení cílů organizace
– souhrn všech činností, které je třeba udělat, aby byla zabezpečena funkce organizace
– soubor názorů, zkušeností, doporučení, přístupů a metod, kterých vedoucí pracovníci (manažeři) užívají k zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení cílů organizace (podnikatelských záměrů)

– management je tedy kombinace vědeckých poznatků a praktických zkušeností, zobecněných metod a postupů a postupně se stal samostatným vědním oborem a disciplínou

Úrovně managementu

a) manažeři první linie (lower management)

– předáci, mistři, vedoucí dílen apod.
b) střední manažeři (middle management)

– manažeři závodů, vedoucí různých útvarů (prodej, nákup, personální oddělení, …).
c) vrcholoví (TOP) manažeři (TOP management)

– reprezentují firmu

– koordinují všechny činnosti, vytvářejí strategie a koncepce

– zodpovídají za výsledky podniku

Stadia vývoje managementu

• Klasický management
• Management 30. – 70. let
• Management konce 20. stol.
• Management na počátku 21. stol.

Klasický management

Americký proud managementu

představitelé: Frederick Winslow Taylor – je považován za zakladatele vědeckého managementu – managementu práce
– k dosažení nejlepšího výkonu na pracovišti doporučuje:

a) princip normování

b) zručnost, výkonnost, kvalita a výchova, školení

c) rozdělení práce a zodpovědnosti mezi vedení a dělníky

d) soulad mezi potřebami výroby a možnostmi zajištění jejich zdrojů (pracovníci, stroje atd.)
Henry Laurence Gantt – denní plánování pracovních operací – tzv. Ganttovy diagramy či úsečkové plány

– zavedl odměňování a prémiování za překročení plánovaných výkonů.
Henry Ford – byl praktickým realizátorem myšlenek klasického managementu
– zavedl pásovou výrobu (1913);

– výroba ve velkém přináší velké úspory (economy of
scale)

Evropský management

představitelé: Henri Fayol – určil pět základních manažerských aktivit:
1. předvídání (plánování)
2. organizování
3. přikazování
4. koordinace
5. kontrola

– vymezil 14 principů managementu:

dělba práce

• pravomoc a odpovědnost
• disciplína
• odměňování
• centralizace
• spravedlnost
• stabilita personálu

Tomáš Baťa – představitel taylorismu v ČSR

– plánování veškeré činnosti (pololetí – předpoklady, týdenní plány výroby)

Management 30. až 70. let

– behaviorismus – zkoumání chování lidí, vědecký přístup ke zkoumání lidského chování

představitelé: George Elton Mayo – prokázal vliv psychologických a sociálních faktorů na produktivitu práce
– nutnost respektovat např. způsoby jednání vedoucích s pracovníky, místo jednotlivce v pracovním kolektivu, způsob hodnocení práce, apod.

Abraham H. Maslow

Douglas McGregor
– autor teorie „X“ a „Y“ (vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je dán motivací, kterou se pracovník zapojuje do firmy)

– existují 2 typy lidí:

TEORIE X

– lidé neradi pracují a práci se vyhýbají, tudíž jim za práci musí být nabídnuta odměna, nebo hrozba trestu, lidé jsou raději kontrolování a řízeni, nesnáší zodpovědnost, mají nízké ambice a žádají jistoty

TEORIE Y

– lidé pracují rádi či s potěšením, raději se sami kontrolují a řídí, jdou za společným cílem, přijímají a vyhledávají zodpovědnost, jsou důvtipnější a kreativnější

Management konce 20. stol.
– ustupuje hromadná výroba ve prospěch požadavků zákazníka => malosériová výroba

– výrobní linka se stává zastaralou

– rostou obory s vysokým podílem znalostí, invence a kvalifikované práce -> trend současnosti

Sveibyho model intelektuálního kapitálu
– tři části intelektuálního kapitálu:

1) lidský kapitál – znalosti a dovednosti zaměstnanců

2) strukturní kapitál – software, patenty, vynálezy

3) zákaznický kapitál – dobré vztahy s dodavateli a odběrateli

Japonský management
– konzultační systém – konzultace s podřízenými i nadřízenými

– kolektivní moudrost – snaží se získat moudro od podřízených
– systém personální práce – celoživotní zaměstnání v jediném podniku
– důraz na požadavky zákazníků

Teorie  „Z“
– podle teorie „Z“ Američané hodně cestují, stěhují se za prací

Manažer a jeho vlastnosti, typy manažerů
– manažer je vedoucí pracovník, který zodpovídá za chod jemu svěřené organizace
– aby se člověk stal manažerem, musí mít příslušné znalosti a dovednosti

Požadavky na manažera
– manažer musí umět rozumně vyvážit a harmonizovat tři funkce:
– řídit organizaci

– řídit podnikatelskou činnost (výrobu, produkci),

– zvládnout systém řízení lidí – řídit pracovní kolektivy
a jejich práci
– pět základních činností manažera:

– stanovit cíle
– organizovat práci

– motivovat a komunikovat

– měřit a hodnotit

– starat se o kvalifikační rozvoj pracovníků

Manažerské role

a) interpersonální – každý manažer na určitém postu má povinnosti typu protokolu. Manažeři odpovídají za práci svých lidí. Musí motivovat a povzbuzovat své zaměstnance a musí umět sladit jejich individuální potřeby se zájmy a cíly firmy

b) informační role – manažer neustále získává informace, třídí je, část předává podřízeným a informuje nadřízené

c) rozhodovací – manažer vyhledává nové nápady, dává impulsy k novým podnětům, reaguje na odchylky a poruchy v systému, vydává a schvaluje důležitá rozhodnutí především ve výdajové oblasti a působí také jako vyjednavatel

Zásady správného manažera
zásada 1 – NIKDY NIC NEZAPOMENOUT

zásada 2 – ÚKOL MUSÍ BÝT SPLNĚN

zásada 3 – SPRÁVNÁ MÍRA ODSTUPU OD VĚCI

zásada 4 – MÍT AUTORITU

zásada 5 – POSEDLOST ZISKEM A NÁKLADY

zásada 6 – RYCHLE SE VYPOŘÁDAT S LENOCHY

zásada 7 – CITLIVOST K LIDEM

zásada 8 – STIMULOVAT SPOLUPRACOVNÍKY

c) Manažerské stupně řízení

Vývoj stylu vedení lidí
konec 20. let – teorie rysů stavěla na osobnostních rysech a předpokládala, že dobrý vedoucí se rodí => důraz na výběr kvalitních vedoucích pracovníků

konec 40.let – styl řízení se lze naučit (jsou styly více či méně úspěšné)

konec 60. let – kontingenční (situacionalistický) model řízení -> je třeba zhodnotit situaci a podle ní zvolit styl řízení

konec 80. let – nové vedení -> ústředním pojmem je charisma (síla osobnosti)

Byrokratický typ

– pouze vykonává příkazy „shora“ bez vlastních návrhů řešení

– příkazy rozpracovává pro podřízené a kontroluje jejich plnění

– svou autoritu opírá o autoritu nadřízených

Autokratický typ

– sám rozhoduje a přikazuje svým podřízeným bez ohledu na jejich návrhy

– systematicky kontroluje, zda byly jeho příkazy splněny

– např. v armádě

– v praxi vhodný tam, kde podřízení nemají zájem o práci, nepřemýšlí u ní

Demokratický typ

– vytváří se zaměstnanci partnerský vztah

– o problémech diskutuje, konečné rozhodnutí musí udělat sám

– kontroluje plnění svých rozhodnutí

– nutný u tvůrčích prací (v marketingových činnostech, projektování apod.))

Liberální typ

– nepoužívá přímých řídících příkazů

– jeho úkolem je vytvářet vhodné podmínky pro dobrou práci a organizovat týmovou spolupráci

– vhodný u lidí s vysokou vnitřní motivací k práci – výzkumná pracoviště, vysoké školy

Plánování, rozhodování

Plánování
– je rozhodovací proces zahrnující stanovení organizačních cílů, výběr vhodných prostředků a způsobu jejich dosažení

Význam plánování
– zvyšování efektivity

– snižování rizika

– úspěšné  organizační změny

– rozvoj manažerů

– vývoj standardů jakosti

Prvky plánování

a) cíle

b) postupy

c) zdroje

d) implementace

e) rozpočty

f) kontrola

Druhy plánů

strategické

– navazuje na strategické cíle organizace, dlouhodobý charakter a komplexní přístup k organizaci jako celku, vrcholový management, strategický plán

taktické

– směřuje k určování strategických cílů organizace, specifikace a

konkretizace cílů a prostředků
– operační plány na úrovni jednotlivých funkčních oblastí organizace

operativní

– vycházejí z taktického plánování, z konkrétních podmínek a zdrojů
– operativní plány představují bezprostřední nástroj pro realizaci

organizačních cílů
– krátkodobý charakter
– plán odbytu, nákupu a výroby

– dlouhodobé ( více než 5 let)
– střednědobé ( 1-5 let)
– krátkodobé (operativní, čtvrtletní)

Postup při sestavování cílů
a) uvědomění si příležitosti – zde je myšlena příležitost využít schopností organizace k nabídce něčeho, co na trhu chybí

b) stanovení cílů – musí být stanoveny globální dlouhodobé i střednědobé cíle a z nich odvozené cíle jednotlivých oddělení, útvarů v průřezových oblastech, např. vývoj, výroba, marketing, ale také pracovní kázeň, odměňování a další

c) vývoj předpokladů, omezujících podmínek – stanovit prognózu vývoje trhu, vývoje vlastní výrobní základny, personální otázky, vývoj mzdových nákladů, vývoj technických inovací

d) určení alternativních postupů – brát v úvahu nespolehlivost a proměnnost některých prognóz

e) hodnocení alternativních postupů – je třeba je ohodnotit z hlediska zisku i z hlediska rizika, nutno uvažovat alternativy v chování subdodavatelů, konkurence
f) výběr postupů (rozhodnutí) – jedná se o optimální okamžik přijetí rozhodnutí, které je např. kompromisem mezi cenově výhodnou včasnou objednávkou subdodávek a mírou přesnosti prognózy potřebného množství při pozdějším rozhodnutí

Obsah jednotlivých cílů
– lze vymezit zkratkou SMART:
S = specifické a konkrétní pro každou vnitropodnikovou jednotku (pracoviště), skupinu pracovníků, případně pro jednotlivé pracovníky

M = měřitelné, neboli kvantifikovatelné, aby bylo možno přesně vyjádřit, sledovat a kontrolovat průběh a procento jejich plnění

A = akceptovatelné, (= přijatelné) jak pro jednotlivé interní a externí zájmové skupiny (interní zájmové skupiny – např. vlastníci, manažeři, zaměstnanci; externí zájmové skupiny – věřitelé, dodavatelé, odběratelé, zákazníci, stát), tak pro organizaci a vnitropodnikové jednotky (pro všechny organizační jednotky a pro různé stupně řízení)

R = realizovatelné, neboli splnitelné z hlediska disponibilních materiálových, finančních a lidských zdrojů a z hlediska časových možností vykonatelů,

T = termínované, to znamená, že u každého cíle by měl být uvedený požadovaný termín jeho splnění

Rozhodování
– základní charakteristikou rozhodování je princip volby, tj. existence více variant, kterými lze dosáhnout téhož cíle (např. zastavit zhoršování hospodářské situace organizace, zlepšit její postavení na trhu, zvýšit objem prodeje), nebo kterými lze zajistit určité činnosti

Etapy rozhodovacího procesu
a) identifikace – sběr, analýza a vyhodnocování informací, identifikace situací, které vyžadují řešení

b) analýza a formulace problému – stanovení základních prvků, určení příčin vzniku problému a cílů jeho řešení

c) stanovení kritérií hodnocení – pro posuzování a hodnocení variant řešení

d) tvorba variant řešení – nalezení a formulace činností vedoucích k řešení

e) stanovení důsledků variant z hlediska vybraných kritérií

f) hodnocení variant, výběr varianty určené k realizaci (optimální) nebo preferenční uspořádání variant

g) realizace, implementace vybrané varianty

h) monitorování a kontrola – stanovení odchylek vzhledem ke stanoveným cílům, příprava a realizace nápravných opatření, korekce cílů, pokud nebyly stanoveny realisticky

Základní typy rozhodovacích problémů
dobře a špatně strukturované problémy

rozhodovací procesy za jistoty, rizika a nejistoty

Dobře strukturované problémy
– zpravidla se opakovaně řeší na operativní úrovni řízení a existují pro ně rutinní postupy řešení
– problémy lze kvatifikovat a mají zpravidla jediné řešení

např. vytížení výrobní linky, obsazení jednotlivých strojů pracovníky, stanovení velikosti objednávky materiálu
Špatně strukturované problémy
– zpravidla nové, neopakovatelné; typické na vyšších stupních řízení
– řešení vyžaduje tvůrčí přístup, rozsáhlých znalostí, zkušenosti a intuice, neexistují standardní procedury

např. vytvoření společného podniku, organizační struktura, inovace

Rozhodovací procesy za jistoty, rizika a nejistoty

– o rozhodování za jistoty mluvíme v případě úplné informace, tj. že rozhodovatel ví s jistotou, který stav světa nastane a jaké budou důsledky variant
– o rozhodování za rizika jde v tom případě, kdy rozhodovatel zná budoucí situace, které mohou nastat a tím i důsledky variant při těchto situacích a současně zná pravděpodobnost jednotlivých situací
– o rozhodování za nejistoty jde v tom případě, kdy rozhodovatel nejsou známy pravděpodobnosti budoucí situace

– operativní úroveň řízení: často rozhodování za jistoty (kratší časový horizont)

– vrcholové řízení: typické rozhodování za rizika a nejistoty

– většina rozhodovacích procesů: směs prvků jistoty, rizika a nejistoty

Přehled metod pro podporu rozhodování
a) Paretova analýza

b) Analýza silového pole

c) Diagram příčin a důsledků (rybí kostry)

d) Metody tvůrčího myšlení (brainstorming, brainwriting, Delphi metoda, Gordonova metoda, řízená diskuze)

e) Metody jednokriteriálního a vícekriteriálního hodnocení

f) Rozhodovací stromy

a) Paretovo pravidlo (někdy též Paretův princip nebo Pravidlo 80/20) je pojmenováno podle italského ekonoma a sociologa Vilfreda Pareta, který koncem 19. století zjistil, že v Itálii je 80 % bohatství v rukou 20 % lidí

– 80 % příjmů podniku pochází od 20 % zákazníků

– 20 % výrobků generuje 80 % zisku

– 20 % možných příčin generuje 80 % problémových situací např. ve výrobě

– obecně lze Paretovo pravidlo 80/20 vyjádřit následovně: 20 % příčin způsobuje 80 % výsledků

Brainstorming
– metoda je vhodná pro menší skupiny (např. okolo 10 lidí), důležitá je dobrá atmosféra, podporující invenci
– skupina by měla mít co nejrozmanitější složení, lidé neznalí řešené problematiky jsou vítáni, protože mohou na problém přinést zcela neotřelý pohled
– je dobré neukončovat brainstorming při prvním zpomalení přísunu nápadů, vydržet alespoň 30 – 60 minut, protože pozdní nápady bývají ty nejcennější

Delphi metoda
– v získávání námětů se zaměřuje především na odborníky jejichž stanoviska jsou získávána prostřednictvím dotazníků

Modifikované Delfy
– technika modifikované Delfy je použitelná hlavně ve skupině, která má mlčenlivé členy, nebo ve skupině, kde členové se málo dostávají ke slovu

Gordonova metoda
– vychází z kritiky brainstormingu

Vedení lidí, motivace, hodnocení a odměňování

Vedení

– manažerská funkce

– proces ovlivňování lidí takovým způsobem, aby jejich činnost přispívala k dosahování skupinových a podnikových cílů

– manažer musí mít schopnost vést lidi

Organizování určuje:

– jak budou probíhat opakované činnosti

– jak bude organizace vnitřně uspořádána

Delegování
– přidělování úkolů

– části celkového objemu práce se přidělují jednotlivým organizačním útvarům nebo jednotlivcům
– delegovat lze především úkoly a práce, které se často opakují a jsou rutinní nebo úkoly tvořící součást nějakého většího úkolu

– při delegování je potřeba přidělit nejen úkoly, ale i pravomoci řešit úkoly a odpovědnost za jejich splnění

Organizační struktura

a) znázorňující organizování činnosti

funkcionální

výrobková

b) znázorňující rozdělení pravomoci a odpovědnosti

• Funkcionální organizační struktura
• Výrobková struktura
• Liniová struktura
• Liniově-štábní struktura
• Maticová struktura

Motivace
– motiv -důvod, smysl, příčina určitého chování

– motivace  – usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle
– stimul = podnět – okolnost,  která  podněcuje člověka k nějakému jednání, či reakci
– stimulace – povzbuzení, povzbuzování

Vnější a vnitřní motivace

Vnější motivace
– většinou působí krátkodobě

Vnitřní motivace
a) jasné úkoly – úkoly by měly být přesně specifikovány a měly by být přiměřeně dosažitelné a motivující (výzva)

b) uznání – spravedlivý a pracovním výkonem ovlivnitelný systém hodnocení. Otevřené zhodnocení a uznání výkonu. Zpětná vazba k vykonané práci.

c) odpovědnost – zapojení zaměstnance do rozhodování a podpora jeho nápadů. Mít možnost ovlivnit a volit svoji práci.

d) spolupráce – možnost spolupracovat v rámci společnosti a pomáhat si navzájem. Zvyšuje zároveň sounáležitost se společností. Nastavení otevřené komunikace a důvěry mezi zaměstnanci.

e) různorodost – podpora flexibility, změny podmínek a prostředí. Job rotation.

f) kariérový růst – možnost profesního růstu a vlastního rozvoje.

Vývoj motivačních koncepcí, motivační teorie

– Maslowova teorie motivace

– Herzbergova teorie – motivátory, hygienické vlivy

– Teorie X a Y D. McGregora –

X = racionálně ekonomické chování člověka

Y = sociální chování člověk

Herzbergova teorie

Teorie X a Y
X postoj a chování

– je-li manažer přesvědčen, že lidé jsou líní, neradi pracují a preferují jasné příkazy, pak se podle toho bude chovat:

přikazuje,

požaduje,

dává termíny a ultimáta ,

nenaslouchá,

kontroluje ve smyslu vyhledávání selhání..
Y postoj a chování

– je-li manažer přesvědčen, že práce je lidskou přirozeností, lidé rádi přebírají zodpovědnost, lidé v práci rádi využívají všechny své nejlepší schopnosti,

atd., pak jeho chování bude zákonitě jiné
např. manažer spíše:

podněcuje a inspiruje,

pomáhá a podporuje,

naslouchá,

atd., atd.

Motivační nástroje

přímé
– direktivní příkazy – předpokládá se kázeň, jde o rutinní postupy, pokyny, instrukce – organizačně řídící dokumentace

nepřímé

– ekonomické

– mimoekonomické
– vymezují určitý prostor pro samostatné chování podřízených složek

Ekonomické motivační nástroje
– peněžní i nepeněžní forma
– mzdy, platy, všechny formy odměňování, příplatky, odměny, krátkodobý efekt, naturální formy mzdy
– různé benefity – stravenky, poukázky, příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dovolené, bydlení, dopravu, naturální výhody – auto, telefon, vzdělávací programy

Neekonomické motivační nástroje
– pochvaly, uznání, zveřejnění ve vnitropodnikových materiálech – vhodné spojit je s ekonomickými nástroji
– dobré pracovní prostředí, pracovní kolektiv, pracovní klima v podobě partnerství
– vzdělávací programy, humanizace práce

Faktory narušující motivaci

• příliš malé požadavky/neúměrně velké požadavky
• neudělení slíbených odměn
• malá a chybná informovanost
• emocionalizace problémů
• 5. přílišné zdůrazňování formální autority
• existence nedůvěry a strnulých pracovních postupů
• lhostejnost mezi pracovníky navzájem
• stres

Motivační zásady

• podávat dostatek informací
• zajistit zpětnou vazbu
• včas projevit uznání
• umění naslouchat druhému
• zapojit lidi do akce
• delegovat úkoly
• hodnotící pohovory

Kontrola
– využívají ji manažeři na všech úrovních řízení jako určité zpětné vazby
– smyslem je získat objektivní představu o řízené realitě, tj. plnění plánovaných záměrů, stupni realizace přijatých rozhodnutí

a) Kontrola (inspection)

Kritické zhodnocení reality s ohledem na řídící záměry

Určení, zda bylo dosaženo shody ve vývoji kontrolované reality vůči specifickým požadavkům

b) Ověřování (verification)

Zkoumání a poskytnutí objektivního důkazu

Potvrzení, že specifické požadavky byly splněny

c) Přezkoumání (review)

Systematické, vyčerpávající a dokumentované zkoumání reality s cílem vyhodnotit způsobilost podle stanovených kritérií, popř. identifikovat problémy

d) Neshoda (nonconfirmity)

Splnění specifického požadavku -> nežádoucí jev, který je třeba napravit

e) Prověrka (audit)

Zkoumání z hlediska naplnění stanovených zákonů , standardů, postupů, efektivního využívání zdrojů a žádoucího dosahování stanovených cílů

f) Controlling

Získání nových poznatků o řízené realitě na základě systematického zachycení informací a jejich vyhodnocení opírající se o relaci plán x skutečnost

Tyto poznatky mohou být využity k manažerskému rozhodování, koordinaci či plánování

Druhy kontroly
a) vnitřní
b) vnější

a) vnitřní
– je iniciována vnitřními strukturami organizace
– je realizována zpravidla řídícími pracovníky nebo pracovníky, kteří jsou ke kontrole řídícími pracovníky zmocněni

b) vnější
– smluvní – organizace se v souladu se svými záměry zaváže, že umožní externímu subjektu prověřit určité skutečnosti;

– zákonná – zpravidla od státních orgánů, které provádí vybrané kontrolní činnosti (daňová přiznání, placení příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, požární kontrola , kontrola BOZP atd).

The post Management – otázka z ekonomie first appeared on Statni-maturita.cz.

Kniha: Realismus obecně

Přidal(a): kveta.nevosadova<>centrum.cz

Více materiálů na Rozbor-dila.cz (Zasláno na Studijni-svet.cz)

Realismus obecně

-2.polovia 19.století

-průmyslová revoluce v Evropě (nejhůře Rusko+střední a východní Evropa)

–rozvoj věd: Přírodní vědy (Darwin,Mendělejev, Kalmani,Pascal)

Filozofoe-Pozitivismus

Psychologie a socialogie

–Znaky:-skutečnost,pravdivost

-objektivita

-postavy-nejsou výjímečné, jsou zastoupeny všechny vrstvy

tipizace=literární postava   představuje celou sociální vrstvu lidí

vývoj=postavy se vyvíjejí

-prostředí-současnost i historie, města se všemi atributy

-analýza společnosti-kritika prostředí

–Vševědoucí vypravěč-nad tématem, bez osobního zaujetí,vnesympatické postavy-nelíbí se autorovi, autostilizace, ovliňují přes prostředí a postavy

–Žánry: 1.román (psychologický a společenský) 2.drama

–Naturalismus: vychází z člověka, člověk je ovlivněn 1)prostředím 2) geny, pudy

• Dánská literatura

Hans Christian Andersen

-pohádky-malá mořská víla, cínový vojáčci, ledová královna

-vzpomínkové prózy-pohádka mého života

• Polská literatura

Henryk Sichienwiez

-píše historické romány, ovlivněn cestou do Ameriky

-národní témata-1864 Polsko neexistuje-povstání, bojují za svobodu

Historické epopej: Ohněm a mečem

                               Potopa

                           Pan Waladyjonski

–boj poláků proti ukrajinským kozákům, skutečné události ( povstání na Ukrajině), hl postavy-vášeň, svár real:popisy bitev, dobrodružn příběhy

Quo vadis

-řím, doba císaře Nerona, zápas mezi křesťanstvím a pohanstvím

Křižáci

-Poláci x řád německých rytířů, spektrum celé společnosti

Další státy:

• Francouzský realismus
• Ruský realismus
• Norsko a Švédsko za realismu
• Americká literatura za realismu
• Anglický realismus

The post Realismus obecně – umělecký směr first appeared on Statni-maturita.cz.

  Jméno: Cvičné maturitní testy z francouzštiny

  Popis: Didaktické testy ke státní maturitě

 © Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Didaktický test je jednou ze tří částí státní maturity z francouzštiny. Je třeba napsat také písemnou práci a projít ústní zkouškou. Tento test má 2 části, poslech na 35 minut a porozumění textu, které trvá dalších 60 minut, součástí je i jedno gramatické cvičení. Vyzkoušet si vzorové testy je velice užitečné především k nacvičení poslechové části, která může být často největším problémem. Samozřejmě by se nemělo jednat o jediný zdroj přípravy na test.

Čas k vypracování je celkem 95 minut a k úspěšnému složení testu je třeba získat získat minimálně 44% – obě části se počítají dohromady.

Didaktické testy z francouštiny

Maturitní testy z jsou publikovány s písemným souhlasem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) k nekomerčnímu využití, další šíření a publikování materiálů podléhá autorskému zákonu. 

2015 – Ilustrační test:  Zadání, Poslech, Řešení

2014 – Ostrá podzimní maturita: Zadání, Poslech, Řešení

2014 – Ostrá jarní maturita: Zadání, Poslech, Řešení

Oficiální stránky maturity a různé přípravné materiály můžete najít na: www.novamaturita.cz.

> Další testy z jiných předmětů najdete zde

The post Francouzský jazyk – ilustrační zadání – maturita testy first appeared on Statni-maturita.cz.

  Jméno: Cvičné maturitní testy ze španělštiny

  Popis: Didaktické testy ke státní maturitě

 © Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Didaktický test je jednou ze tří částí státní maturity ze španělštiny. Dále je třeba napsat písemnou práci a projít ústní zkouškou. Tento test má 2 části stejně jako v angličtině, poslech na 35 minut a porozumění textu, které trvá dalších 60 minut, součástí je i jedno gramatické cvičení. Vyzkoušet si vzorové testy je velice užitečné především k nacvičení poslechové části, která může být často největším problémem. Samozřejmě by se nemělo jednat o jediný zdroj přípravy na test.

Čas k vypracování je celkem 95 minut a k úspěšnému složení testu je třeba získat získat minimálně 44% – obě části se počítají dohromady.

Didaktické testy ze španělštiny

Maturitní testy z jsou publikovány s písemným souhlasem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) k nekomerčnímu využití, další šíření a publikování materiálů podléhá autorskému zákonu. 

2015 – Ilustrační test:  Zadání, Poslech, Řešení

2014 – Ostrá podzimní maturita: Zadání, Poslech, Řešení

2014 – Ostrá jarní maturita: Zadání, Poslech, Řešení

Oficiální stránky maturity a různé přípravné materiály můžete najít na: www.novamaturita.cz.

> Další testy z jiných předmětů najdete zde

The post Španělský jazyk – ilustrační zadání – maturita testy first appeared on Statni-maturita.cz.