Český jazyk

BIBLIOGRAFICKÝ ÚDAJ: 

• JEAN-BAPTISTE POQUELIN (MOLIÈRE). Lakomec/Misantrop/Tartuffe. 1. Praha: ČSM, 1996. ISBN 319/8.

 

LITERÁRNÍ DRUH:

• Drama (dialogy, monology)

 

LITERÁRNÍ FORMA:

• Próza

 

LITERÁRNÍ ŽÁNR:

• Komedie

 

TEMATIKA DÍLA

• TYPY TÉMAT: 
  • Námět: 
    • Lidská chamtivost a touha po penězích, Plautova Komedie o hrnci
• Hlavní téma: 
  • Harpagonova chorobná posedlost penězi a jeho chamtivost
• Vedlejší téma:
  • Láska Mariany a Kleanta, láska Elisy a Valera
• Motiv: 
  • Čipera vyhozen Harpagonem; přípravy na svatbu; Frosina přesvědčuje Marianu; vyšetřování krádeže peněz; shledání otce, syna a dcery (Anselm, Valér, Mariana)

 

 

Postavy: 

• Harpagon – ústřední charakter příběhu, postarší chamtivý vdovec, otec dvou dospělých dětí, jeho jedinou vášní je hromadění a přepočítávání peněz, lakomý a plný obav z krádeže jeho bohatství, peníze pro něj znamenají smysl života, je pro ně schopen obětovat cokoliv, včetně blaha svých dětí.
• Kleantes – syn Harpagona, zamilován do chudé Mariany
• Eliška – dcera Harpagona, zamilovaná do Valéra
• Mariana – chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku; je zamilovaná do Kleanta
• Valér – pracuje u Harpagona jako správce, je zamilován do Elišky
• Čipera – oddaný sluha Kleanta
• Frosina – rádkyně, chytrá intrikářka
• Jakub – Harpagonův kuchař a podkoní
• Anselm – štědrý a dobrosrdečný šlechtic, otec Mariany a Valéra

 

Prostředí: 

• Paříž, 17. století

 

Děj: 

Harpagon je poměrně bohatý, ale o jeho neuvěřitelné lakotě ví celé město. Je chorobně spořivý a kvůli své lásce k penězům okrádá i své vlastní děti. Má dceru Elišku, která má ráda Harpagonova správce Valéra, a syna Kleanta, jenž se zamiloval do chudé dívky Mariany, a uchází se o její ruku. Harpagonovy děti mají oprávněné obavy, že by jejich otec sňatkům nepožehnal, a tak se za jeho zády scházejí a přemýšlejí, jak otce přemluvit. Harpagon však bez jejich vědomí dohodne Kleantovi sňatek se starou, bohatou vdovou a Elišku chce provdat za majetného šlechtice Anselma. Sám se rozhodne, že si vezme mladou Marianu. Zápletka vrcholí, když Čipera ukradne z lakomcova domu kazetu s penězi, aby pomohl svému pánu Kleantovi. Když se Harpagon dozví, že kazeta zmizela, téměř zešílí a začne podezírat každého z jejího zmizení. Obviní také správce Valéra. Při výslechu však dojde k nedorozumění, Valér si myslí, že ho Harpagon neobviňuje z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Šílený Harpagon chce nechat Valéra popravit. Ten samý den má dojít ke slavnostní večeři, na níž Harpagon pozval jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil ženichem své dcery. Po příchodu pana Anselma se celá situace změní, protože vyjde na povrch, že je dávno ztraceným otcem Valéra a Mariany. Kleantes vrátí otci ukradené peníze pod podmínkou, že se bude moci oženit s Marianou a Eliška s Valérem. Harpagon se sňatky nakonec souhlasí s vidinou navrácené kazety. Na konci knihy zůstává sám se svými penězi.

Fabule – děj je chronologicky uspořádán

 

KOMPOZICE DÍLA

• Kompoziční postup – chronologický
• Kompoziční principy – variace, paralela, gradace

 

JAZYK DÍLA

• Spisovný, místy se zde objevují vulgarismy a citově zabarvené výrazy. Častá ironie, nadsázka, archaismy, dílo psáno ve třetí osobě (er-forma).

 

ROZBOR A INTERPRETACE ÚRYVKU

Úryvek:

(vběhne prostovlasý)  

Chyťte zloděje! Chyťte zloděje! Chyťte vraha! Stráž! Panebože na nebi! Je po mně! Zabili mě! Podřezali mě! Ukradli mi moje peníze! Kdo to mohl být? Kam se propad? Kde se skrývá? Kam se vrtnout, abych ho našel? Kam běžet? Kam neběžet? Není tamhle? Nebo tady? Kdo je to? Stůj! Vrať mi mé peníze, padouchu!

(Popadne sebe samého za ruku)

Fuj, to jsem já. Jsem z toho celý tumpachový: už nevím, kdo jsem, ani co dělám. Ach, peníze, penízky, vy moji zlatí drahouškové! Vzali mi vás! Jste pryč, a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Pro mne je všemu konec!

 

Téma: 

• Harpagonovo rozhořčení nad ukradenými penězi

 

Umístění úryvku v díle: 

• peripetie

 

Jazykový rozbor úryvku:

• V úryvku je použita spisovná čeština, s občasnými nespisovnými a hovorovými výrazy. Vyskytují se zde gradace (Jste pryč, a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Pro mne je všemu konec!), paralela (! Je po mně! Zabili mě! Podřezali mě!), apostrofa (Panebože na nebi!), hyperbola (Podřezali mě!).

 

Maturitní online kurz:

https://studijni-svet.cz/kurzy/prehled/cesky-jazyk-maturita/