Geografie – zápisky

Tyto poznámky na téma geografie nám zaslala Veronika Valková, další podobné najdete v kategorii zeměpis zde:

 

Geografie

  • = věda, která se zabývá krajinnou sférou a zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase
  • Nejstarší věda lidstva
  • V překladu popis země
  • První Erathosthenes – odvodil kartografie (nauka o mapách), kartometrie (o měření na mapách)
  • Leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd

 

Objektem je krajinná sféra (FGS+socioekonomická sféra), která se skládá z:

    • Litosféry (kamenný obal země)
    • Pedosféry (půdní obal země)
    • Kryosféry (obal, ve kterém teplota po dobu dvou let nevystoupí nad 0°C)
    • Hydrosféra (vodní obal země)
    • Atmosféra (vzdušný obal země)
    • Biosféra (živý obal země)
    • Socioekonomická sféra (lidská společnost a její výtvory)

 

Krajina

  • = výřez z krajinné sféry, který obsahuje všechny geosféry

 

Dělení geografie:

  • Fyzická geografie – Goemorfologie – nauka o georeliéfu – studuje vznik a vývoj tvaru zemského povrchu
    • Klimatologie – studium podnebí
    • Meteorologie – studium počasí
    • Glaciologie – studium sněhového pokryvu
    • Geokryologie – věda o permafrostu (dlouhodobě zmrzlá půda)
    • Hydrogeografie – studium vodstva pevniny
  • Sociální geografie – populace, struktura, rozložení
  • Obecná
  • Regionální
  • Speciální – ekologie

Kartografie – maturitní otázka

Tuto otázku na téma kartografie nám zaslala Veronika Valková, další podobné najdete v kategorii zeměpis zde:

 

KARTOGRAFIE

  • Věda zabývající se tvorbou a zpracováním map
  • Mapa = zmenšený obraz Země
  • Používá se měřítko = poměr
  • Globus = zmenšený model země

 

Obsah mapy

  • Výškopis – vyjadřuje nadmořskou výšku, kóty (označení výšky), vrstevnice, barevnou hypsometrii (škálu)
    • Vrstevnice – čára na mapě, která spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou
    • Spádnice – kolmice na vrstevnici
    • Hloubnice (izobáta) – spojuje místa se zápornými výškami
    • Hypsometrie = barevná škála, barevně zobrazuje výšky
    • Šrafování, stínování
  • Polohopis – znázorňuje vzájemnou polohu objektů zemského povrchu v horizontálním směru, používají se mapové značky
    • Bodové značky – výškové body, důležité budovy, města, nerostné suroviny
      • Geometrické (čtverec – černé uhlí, trojúhelník – ropa)
      • Písmenkové (Au – zlato)
      • Číslicové (nadmořské výšky)
      • Symbolické (hrady, zámky, lázně…)
    • Čárové značky – hranice, vodní toky
      • Plná, přerušovaná, čárkovaná, dvojitá
      • Barevná (řeky, hranice…)
      • Izolinie – spojuje stejné hodnoty
        • Izoterma – teploty
        • Izobara – tlak
        • Izohyeta – srážky
      • Pohybová čára – znázorňuje směr pohybu (mořské proudy)
    • Plošné značky zahrady, lesy, pouště
      • Kartogram – hustota osídlení, vyjadřuje kvantitu děje
      • Kartodiagram – věkové složení obyvatelstva, vyjadřuje kvalitu děje

 

Dělení map

  • Podle obsahu
    • Obecně geografické – přehledy map s malým měřítkem, většinou atlasy, znázorňují velké územní celky (atlas, politická mapa..)
    • Speciální, tématické – zobrazují speciální vlastnosti jevů (synoptická mapa pro předpověď počasí)
  • Podle měřítka
    • Topografické (velké) – do 1:200 000 podrobná
    • Střední – 1:200 000 – 1:1 000 000
    • malé – nad 1:1 000 000
    • plány – 1: 5000 , 1:500 velmi podrobná
    • atlasy – soubory map (atlas obyvatelstva, školní atlas, atlas světa, vojenský atlas)
  • podle vzniku
    • originální – vznikají měřením v přírodě
    • odvozené – bez terénního měření

 

Důležité pojmy

  • generalizace = zjednodušení
  • nejstarší mapy tvořili Erathosthenes a Komenský
  • planimetr – přístroj k měření plošného obsahu
  • GPS – elektronická navigace
  • Křivkoměr – používá se k sčítání a odčítání délek na mapě
  • Fotogrammetrie – letecký snímek povrchu
  • Azimut – pochodový úhel mezi severem a místem, kam chci jít
  • Exonyma = slova, která jsou běžneji používaná, než jejich pravý název (Wien = Vídeň, Paris = Paříž)
  • Choronyma = názvy vodorovných částí souše (světadíly, ostrovy…)
  • Toponomastika = nauka o zeměpisných názvech

Příspěvek útulku pro psy – úřední dopis

Tento úřední dopis nám zaslal Petr Soukup, další podobné slohové práce (dopisy) najdete zde.

 

Petr S.

Lisá 38

378 92 Nová Bystřice

Tel: 720 981 880

Email: pet*******@seznam.cz

 

Městský Úřad Jindřichův Hradec

Budějická 378/II

378 00

 

Podlesí 25. 1. 2022

 

Příspěvek na stavbu útulku pro psy

 

Vážená paní, Vážený pane,

dovoluji si Vás kontaktovat s prosbou. Jistě víte, že naše město má dlouhodobý problém s toulavými zvířaty. My, jakožto milovníci zvířat jsme se rozhodli tento problém vyřešit. Napadlo nás postavit útulek pro opuštěná zvířata. Dostalo by se jim řádné péče, mohla by si najít nový domov. Zároveň by nerušila občany města a turisty. A turismus jako takový patří k hlavním příjmům našeho města.

Potřebujeme příspěvek na stavbu. Mluvíme zde o částce sedm milionů korun. Uvědomujeme si, že tato částka je nemalá, ovšem jak už jsem uvedl, výstavba by byla pro město velice výhodná investice. Prosím o zvážení a případné kontaktování emailem či SMS zprávou.

 

Děkuji

Soukup

Citát z knihy Malý princ – úvaha

Tuto úvahu nám zaslal Jakub M., další úvahy najdete zde.

 

,,Když člověk ponižuje, pak jen proto, že je sám nízký.“

Citáty z knihy Malý princ by se mohly tesat do kamene. V každém z nich se ukrývá veliká pravda. No a v tomto případě tomu není jinak.

Když se řekne slovo ponižování, okamžitě se mi vybaví šikana. Tato dvě slova jsou v podstatě synonyma. Ponižovat někoho můžeme dvěma způsoby. Jednak fyzicky (bití, kopání, kousání…) anebo psychicky (pomlouvání, urážení…). Těžko říct, co je horší. Jedno je ale jasné. Agresoři, kteří šikanují, mají často mnoho svých problémů. Právě ponižování druhých jim pomáhá léčit si své vlastní komplexy a vybíjet si zlost na jiných. Nejčastěji jde o děti pocházející z chladného rodinného prostředí nebo z bohaté či neúplné rodiny. Samozřejmě může šikanovat i normální dítě z normálních poměrů, ale je to méně časté. Vždy, když se řeší šikana ve škole, automaticky je agresor odsuzován. A to je dle mého názoru špatné. Ano, určitě je třeba ho nějak potrestat, ale nikdo se ho už nezeptá, proč se vlastně chová zle nebo agresivně k jiným. Člověk, kterého něco trápí, častokrát postupuje neúplně podle svých představ a neuvědomuje si možné následky svého jednání.

 

Ponižování tady vždy bylo a vždy bude, ale musíme s ním bojovat a pomoct oběma stranám – jak oběti, tak agresorovi.

 

Hodnocení: 1 = výborně

České národní obrození

NÁRODNÍ OBROZENÍ

  • =celospolečenský proces, kterým byl obrozován Český národ
  • konec 18.stol.
  • v r.1620= bitva ba Bílé hoře => České stavy x Habsburkové (protestanti x katolíci-výhra)
    • Habsburkové=rakouský rod, upevňuje moc v Čechách
    • z Čech staré šlechtické rody odchod do exilu=> přichází katolická šlechta- úřední jazyk= německý (cizojazyčná šlechta proto na venkov, jelikož byli nuceni mluvit německy)
  • po 150 letech= česky mluvili pouze obyčejní lidé na venkově, vyšší kruhy česky mluvit neumí=> český jazyk se nevyvíjí=> chudá=> vymírající jazyk=> Český národ poněmčovaný

 

PŘÍČINY:

  • Zrušení nevolnictví
  • Stěhování z venkova do měst (německy mluvících)
  • Intelektuálové v Praze

 

OBNOVA:

  • V ulicích se lidé potkávají s ČJ
  • Začali se o ní zajímat

 

POČÁTKY NÁRODNÍHO OBROZENÍ (1.fáze-obranná)

JOSEF DOBROVSKÝ

  • Velice vzdělaný, chytrý, kritický, racionální, myslel si, že už ČJ zanikne nadobro
  • =modrý albé (kabát, který nosil byl modrý)
  • Velká autorita
  • Narozen v Uhrách=> žil ale v Čechách
  • 2 rody:
    • 1) NOSTICOVÉ-podporoval je, pracoval u nich jako domácí učitel (přes 10 let)
    • 2) ČERNÍNOVÉ-v posledních chvílích se o něj starali
  • Studijní cesty po Evropě (studoval archivy, knihovny)
  • Největší vliv Švédsko (bojovali o Prahu=> ukradli i spoustu cenných věcí, rukopisů a knih, …)
  • Dobrovský je našel ve Švédsku a psal o nich
  • Psal německy nebo latinsky (jelikož ČJ nebyla bohatá na slovní zásobu)
  • Díla:
    • ZÁKLADY JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO
      • Zrekonstruoval ho (na základě památek), napsal něco podobného mluvnici
      • Považován za zakladatele vědy= SLAVISTIKY (věda o slovanských kulturách, literaturách, jazycích)
    • DĚJINY ČESKÉ ŘEČI A LITERATURY
      • Starší česká literatura (př. středověká, renesanční)
      • Doba veleslavínská (rozfázoval dějiny české literatury), období, kdy ČJ byla na nejlepší úrovni
    • ZEVRUBNÁ (podobná) MLUVNICE JAZYKA ČESKÉHO
      • Když chtěl napsat mluvnici, tak z něčeho musel čerpat, ale ne z ČJ tehdejší doby, protože nebyla dobrá=> vybral si z doby veleslavínské
      • Byla to ČJ spisovná (byla ve spisech)
    • NĚMECKO-ČESKÝ SLOVNÍK
      • Ve své době velice důležitý
      • Srovnání německého jazyka s českým
      • Doplňoval do ČJ starší výrazy

Na zač. 19.stol. objeveny rukopisy:

  • 1) KRÁLOVEDVORSKÝ RUKOPIS
  • 2) ZELENOHORSKÝ RUKOPIS
  • Měli být údajně staré (z raného středověku, 6. stol.)
  • Obrozenci velice nadšeni, že byla ČJ na úrovni jako ostatní jazyky
  • Dobrovský prozkoumal a tvrdil, že jsou to falzifikáty (nepravé texty)
  • Důvody, proč si to myslel: Vyšehrad tehdy ještě nestál, podle Kosmova svědectví byl vystavěn teprve po povolání Přemysla na trůn
  • Podle něj mazanice, podvod a ničemnost (obelhává čtenáře, veřejnost, svádí k falešné víře, falešným nadějím)

 

VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS

  • Studium filosofie a později práv
  • Začal pracovat jako NOVINÁŘ
  • Zakládal noviny vlastní např. KRAMERIUSOVY c.k. VLASTENECKÉ NOVINY
  • Pracoval v nakladatelství= ČESKÁ EXPEDICE
  • Vydával knihy s vysokou úrovní ČJ
  • Knihy zaměřené na obyč. Lidi-lidová četba, historické kalendáře, atd….

 

HISTORICI

  • O české historii se nic moc nevědělo, pouze z KRONIKY ČESKÉ-nebyla sice historicky přesná, ale velice čtivá
  • 1) GELABIUS DOBNER-starší historické dokumenty
  • 2)FRANTIŠEK MARTIN PELCL-napsal „opravenou“ verzi= NOVÁ KRONIKA ČESKÁ (historicky přesná), první učitel českých dějin na pražské univerzitě

 

POEZIE:

1) VÁCLAV THÁM

  • básník, divadelník, dramatik
  • divadlo i hrál
  • pro divadlo psal a překládal
  • vydal= BÁSNĚ V ŘEČI VÁZANÉ=almanach
  • texty starší doby
  • POEZIE ANAKREONTSKÁ=víno, ženy, zpěv

 

2) ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER

  • Kněz, zajímající se o literaturu
  • Dílo= SEBRÁNÍ BÁSNÍ A ZPĚVŮ=almanach (napsal i se svými kamarády)
  • Jeho poezie= ÓDA NA JANA ŽIŽKU Z TROCNOVA
    • Oslavná báseň
    • Zobrazení husitského vojevůdce
    • ÓDA NA JAZYK ČESKÝ

 

Tuto maturitní otázku nám zaslala klarasvarc, další zpracování najdete zde:

Národní obrození – literární období (2)

Život s hvězdou – postavy

Hlavní postavy z díla Jiřího Weila – Život s hvězdou:

  • Josef Roubíček: postava, vypravěč, žid, bývalý bankéř, skromný, osamělý, miluje Růženu, snaží se být nenápadný a izoluje se od ostatních, z počátku dodržuje všechna nařízení později některá z nich opakovaně porušuje
  • Josef Materna: dělník, odvážný, aktivní v odporu proti nacistům, má mnoho přátel, pomáhá Josefu a mění jeho pohled
  • teta a strýc: vychovávali Josefa, majetničtí, nemají s Josefem dobrý vztah, vyčítají mu, že všechno špatné se stalo kvůli němu, že je nevděčný, omluví se, až v poslední chvíli, při odchodu do transportu
  • kocour Tomáš: toulavý kocour, plachý, Josef se s ním dělí o to málo, co má i když jakožto Žid mít kocoura nesmí, Josefovo nejlepší přítel, vypráví mu, nahrazuje lidský kontakt

 

Více podrobností o tomto díle najdete zde:

Život s hvězdou – rozbor díla

Realismus a romantismus ve světové literatuře

Tento materiál nám zaslal Marián, více o realismu se dozvíte zde.

 

Realismus ve světové literatuře

Honoré de BALZAC – „černé romány“ – umělecky podprůměrné, dobrodružné, obraz Francie, Lidská komedie,

Gustave FLAUBERT – díla – Paní Bovaryová, Salambo

Nikolaj Vasiljevič GOGOL – díla – Revizor

Lev Nikolajevič TOLSTOJ – díla – Sevastopolské povídky, Vojna a mír, Anna Karenina

Fjodor Michajlovič  DOSTOJEVSKIJ – díla – Zločin a trest, Idiot, Bratři Karamazovi

Charles DICKENS – díla – Oliver Twist, David Copperfield, Kronika Pickwickova klubu

 

Naturalismus

Émile ZOLA – díla – Zabiják, Nana, Germinal

 

ROMANTISMUS VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE

  • 1. polovina 19. století
  • ustálena forma spisovné češtiny
  • probuzen zájem vzdělanců o národní dějiny a česky psanou literaturu
  • vláda Františka I., který nemá pochopení pro žádné změny, přísná policejní cenzura, proto vzniká nový literární hrdina, který se bouří proti společnosti
  • znaky: neklid, nevyrovnanost, dramatičnost, nestálost, jednoznačný únik do oblasti citu, důraz na city a fantazii, protiklad snu a skutečnosti, jedince a společnosti

 

NOVALIS – díla – Hymny noci – soubor básní

Heinrich HEINE – díla – Kniha písní

Jakob  a Wilhelm GRIMMOVÉ díla – Pohádky pro děti celou rodinu

George Gordon BYRON – Childe Haroldova pouť – rozsáhlý autobiografický epos

Percy Bysshe SHELLEY – Odpoutaný Prométheus

Walter SCOTT – Ivanhoe, Waverley

Viktor HUGO – Chrám Matky Boží v Paříži, Ubožáci (Bídníci)

Alexandre DUMAS – Tři mušketýři, Hrabě Monte Christo, Černý tulipán

Edgar Allan POE – Havran

Alexandr Sergejevič PUŠKIN – povídka Měděný jezdec, Evžen Oněgin

Michail Jurjevič LERMONTOV – Démon

Nikolaj Vasiljevič GOGOL – Revizor – komedie

 

Romantismus v české literatuře

KAREL HYNEK MÁCHA – Máj

KAREL JAROMÍR ERBEN – Písně národní v Čechách – 3 svazky, později knihu rozšířil a upravil její název Prostonárodní písně a říkadla, Kytice z pověstí národních

JOSEF KAJETÁN TYL- Dekret kutnohorský, Rozervanec

KAREL SABINA

Pravěk – maturitní otázka

Maturitní otázku na téma pravěk nám zaslala Aneta Sadílková. Další otázky z dějepisu najdete zde.

 

Pravěk je nejstarší a nejdelší období dějin lidstva

  • Období vývoje člověka – antropogeneze cca 3-2–40000 př. Kr.
  • Od nejstarších předchůdců až po objev písma a států na různém území v různou dobu
  • Jsme omezeni jen na hmotné/obrazové prameny (sídliště, pohřebiště, depoty = poklady)

 

PERIODIZACE PRAVĚKU

  • Dělení podle způsobu obživy
    • Přisvojovací hospodářství (lov a sběr)
    • Výrobní hospodářství (zemědělství)
  • Dělení podle materiálu
    • Doba kamenná
      • Starší doba kamenná – paleolit (3-2 mil. – 40 000 př. Kr.)
      • Střední doba kamenná – mezolit (10 000 př. Kr. – 7 000 Kr.)
      • Mladší doba kamenná – neolit (7 000 př. Kr. – 5 000 Kr.
      • Pozdní doba kamenná – eneolit – chalkolit (5 000 př. Kr. – 3500 př. Kr.)
    • Doba bronzová (3500 př. Kr. – 750 př. Kr.) – ve vyspělých oblastech již starověk
    • Doba železná (750 př. Kr. – 0)
      • Starší doba železná – halštatská – 750 př. Kr. – 400 př. Kr.)
      • Mladší doba železná – laténská – 400 př. Kr. – 0)
    • Doba římská (0–500 n. l.) na českém území

 

DOBA KAMENNÁ

PALEOLIT

  • Nejdelší období
  • Proběhne antropogeneze – vývoj člověka
    • Hominizace – vývoj fyzický
      • Napřímená chůze – bipedální, změna polohy pánve ® horší porod
      • Vyrostli jsme
      • Palec se dostal do opozice vůči ostatním prstům
      • Nemáme srst
      • Změna obličeje – zvětšení mozkovny a zmenšení obličejové část, ztráta nadočnicového oblouku (ochrana očí), vznik brady, změna dutiny ústní – vyklenuté patro ® lepší artikulace
    • Sapientizace – psychika
      • Nález hrobů, projevy pravěkého umění, vývoj nástrojů
      • Nálezy z odpadních jam – kosti velkých zvířat ® potřebná domluva
    • Australopithecus, homo habilis – člověk zručný, homo erectus – člověk vzpřímený, homo sapiens – člověk moudrý, (homo sapiens neanderthalensis), homo sapiens sapiens – člověk dnešního typu
  • Glaciály, interglaciály (v paleolitu proběhne poslední doba ledová)
  • Lov – drobnější zvířata (pěstní klín, oštěp, harpuna), sběr, život v tlupách – matriarchát
  • Přirozená dělba práce (muž – lov, žena – sběr, oheň, potomci)
  • Kočovný způsob života
  • Cca 35 000 př. Kr. – paleolitické umění
    • Lovecká magie (pro štěstí)
    • Jeskynní malby (Altamira – Španělsko, Lascaux – Francie)
    • Dolní Věstonice (jižní Morava) – Venuše, Hlavička z mamutoviny
    • Pavlov
    • Předměstí u Přerova
    • Jeskyně Kůlna
    • Šipka
  • Pohřby, rozvoj abstraktního myšlení a primitivních náboženských představ

 

METOLIT

  • Oteplení – konec doby ledové – nastává interglaciála ® změna fauny a flóry
  • Zalesnění Evropy, začínají tát ledovce ® vymírají mamuti, začíná převládat lesní zvěř
  • Menší tlupy – výhodnější pohyb v lesním terénu (cca 30 lidí)
  • Luk a šíp (větší zručnost)
  • Domestikace psa
  • Dřevěné nálezy
  • Pazourek (kámen) – opracovával se na zbraně
  • Mikrolit – drobné šťípané hroty z pazourků vsazovány do šípu
  • Nejstarší dopravní prostředek – člun vydlabaný z kmene – monoxyl

 

NEOLIT

  • Soubor rozsáhlých změn – neolitická revoluce (nárůst obyvatelstva, vypalování lesů…)
  • Vyspělé civilizace přechází k výrobnímu hospodářství
    • Počátek zemědělství (zúrodňování popelem) – nejprve obiloviny a rostliny, poté živočišná produkce
    • Krajina úrodného půlměsíce (počátek majetkové nerovnosti)
    • Blízký východ, jihovýchodní Asie, část Severní Ameriky
  • Usedlý způsob života – demografická exploze (nárůst obyvatelstva) – pevný dům – tzv. dlouhý dům – velkorodiny – naleziště Bylany (u Prahy) – několik dlouhých domů (uvnitř mnoho ohňů)
  • Společenská dělba práce – počátek řemesel
    • Textilní výroba (vertikální tkalcovský stav) – přeslice
    • Keramika (lineární, vypichovaná, moravská malovaná – červená a bílá barva)
    • Zpracovávání obilí – jednoduchý mlýnek, motyka

 

ENEOLIT

  • Někde chalkolit – počátky mědi – měkký dobře zpracovatelný kov
  • V nejvyspělejších oblastech je starověk
  • Oradlo – později zápřah za dobytek
  • Vynález kola a vozu – na konci eneolitu loukoťová kola
  • První síť cest – tzv. haťové cesty (z kmenů pokácených stromů – zapuštěné v zemi)
  • Vznik obchodu – kožešiny, sůl
  • Začíná patriarchát
  • Šňůrová keramika, keramika zvoncových pohárů, kanelovaná keramika (žlábek), Naleziště Brno-Líšeň – poháry

 

DOBA BRONZOVÁ

  • Bronz – slitina mědi a cínu, lepší vlastnosti – tvrdší než měď, snadno tavitelný
  • Odlévání na ztracenou formu, později dřevěné formu (více použití)
  • Rozvoj obchodu, směnný obchod, specializace řemesel, těžba – hornictví, sůl
  • 3 druhy pohřbívání – kostrové hroby
    • Kultura únětická
      • Rozvinuté zemědělství
      • Kostrové hroby (skrčenci), knížecí mohyly (bohatstvo)
      • Zbraně a nástroje, šperky tkaní látek, vyspělá keramika (střídmě zdobená, perfektně vypracovaná)
      • Specializované výrobky
      • Směnný obchod
    • Mohylové hroby (Čechy, Plzeňsko)
      • Pohřbívání pod navršené mohyly
      • Nové zbraně – bronzové meče, hroty, dýky
      • Náboženství – kultovní předměty, obětiště
    • Kultura popelnicových polí (východní Německo, Čechy, Morava)
      • Převáženě zemědělci
      • Žárové i kostrové hroby, nakupení sídlišť
      • Většinou žárové pohřbívání – popel v keramických nádobách (popelnicích)
      • Opevněné osady

 

DOBA ŽELEZNÁ

  • Těžba železa – dostupnější než bronz – urychlení vývoje v Evropě
  • Zemědělství a chov dobytka
  • STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ– HALŠTATSKÁ (HALSTATT U SALZBURKU)
    • Čtyřkolové vozy tažené dobytkem
    • Těžba soli
    • Bohaté knížecí hroby
    • Dálkový obchod
    • Vznik válečnické a náčelnické vrstvy (růst majetkových rozdílů)
  • MLADŠÍ LATÉNSKÁ
    • Keltové – v Čechách kmen Bójů ® Bohemia
    • Opevněná oppida – Stradonice, Závist
    • Druidové (kněží) – polyteistické náboženství
    • Duhovky – mince

 

DOBA ŘÍMSKÁ

  • Přechod mezi pravěkem a středověkem (pro Čechy)
  • Příchod Germánů – osídlení oblasti střední Evropy
    • Kmenové svazy
    • Markomani (Marobud) – na území Slovenska, Kvádové
    • Zemědělství a pastevectví
    • Posvátné runy
    • Vesnice s malými příbytky
  • Kontakty s římskou říší
    • Markomanské války s Římany 166–180
    • Pronikání Germánů do severní Itálie, odraženi římským císařem Marcem Aureliem
      • Budování předsunutých římských opěrných stanic (kastely) s vojenskými posádkami (legiemi) – zasahovaly až na Moravu (Mušov)
  • 4–6. st. – stěhování národů
    • Kmenové přesuny v důsledku tažením turkotatarských Hunů z Vasie do Evropy a z důvodu přelidnění některých oblastí
error: Content is protected !!