Popis lidské postavy – charakteristika

Moje postava, kterou jsem si vybrala, je středního vzrůstu a dospělého věku. Má pár kilo navíc, ale i přesto se nebrání sportovním aktivitám. Vlastní typický smích, který připomíná lachtana a díky kterému rozesměje všechny, kteří měli možnost ho slyšet. Když sedí na gauči, její ruce zaujmou pro ni obvyklou pozici – sevřené a položené na břiše. S touhle polohou rukou i usíná, což může někomu přijít i zvláštní. Když se soustředí, bezmyšlenkovitě vyplázne špičku jazyka. Chodí hopsavým způsobem chůze a často si píská, ať už dělá cokoliv.

 

Mezi hlavní znaky jejího charakteru bych zařadila, že je cholerická a extrovertní. Ve společnosti je hlavním tvůrcem zábavy. Je ráda, když je středem pozornosti a když lidé naslouchají jejím příběhům, které schválně pro pobavení publika zveličuje a přikresluje. Na druhou stranu si zároveň čas od času ráda užívá volné chvíle pro sebe, ať už prací na zahradě nebo sledováním cestovatelských pořadů, ale i přesto by spíše dala přednost času s přáteli, kdyby měla na výběr. Její chování mezi cizími je jiné než to doma. Mezi ostatními je veselá, extrovertní. Jakmile dojde domů, ukáže i zbytek své osobnosti.

 

Díky své cholerické povaze je často výbušná, což odnáší lidé v jejím okolí. V proudu emocí dokáže slovně ublížit i člověku, kterého miluje. Svou chybu si ale následně uvědomí. A přestože se přímo neomluví, tak se to pak raněnému snaží vynahradit. Neomluví se slovy, ale činem, že něco tomu dotyčnému uvaří nebo ho jen láskyplně obejme. Dokáže se rozčílit i nad nejmenší maličkostí, ať už je to drobek od pečiva na podlaze nebo špatné uspořádání příborů v myčce.

 

Neumí se smířit s tím, že jí něco nejde, prostě se snaží do té doby, dokud se jí to nepodaří. Učí se ráda novým věcem, je otevřená jakémukoliv dobrodružství. Bohužel nedokáže většinou pochopit ostatní. Je toho názoru, že jen ona ví, co je správné a co je špatné, a přirovnává ostatní k sobě samé. Její rodina se jí snaží upozornit, že nemusí mít nutně pravdu a ona to občas i uzná. Je hodně loajální vůči čemukoliv – práce, rodina, koníčky. Je milující, i když to tak někdy na první dobrou nevypadá, ale má srdce na správném místě.

 

Hodnocení ze školy: 1 = výborně

Psychologie jako věda

Maturitní otázku Psychologie jako věda nám zaslala K., podrobnější otázky najdete zde:

 

Vznik psychologie

  • Zabýval se jí už Aristoteles (spis O duši)
  • Hipokrates – jako 1. rozčlenil typologii člověka
    • Cholerik
    • Sangvinik
    • Melancholik
    • Flegmatik
  • zabývali se i ve středověku
  • první psychologická laboratoř vznikla v Německu v 2. polovině
  • 19. století, zakladatel Wilhelm Wundt (zakladatel moderní psychologie)
  • poté vzniká psychologie jako samostatná věda

 

Psychologie je věda o člověku. Jejím předmětem je prožívání a chování jedince.

 

Dělí se:

  • Analytická psychologie – zkoumá vztahy mezi základními počitky a vjemy
  • Syntetická psychologie – zkoumá reakce člověka (strach, úzkost, vyplívá z podvědomí)

 

Základní pojmy:

  • vědomí – míra prožívání vnějších a vnitřních podnětů, aktivní proces myšlení
    • obsah (subjektivní zpracování)
    • rozsah (závisí na schopnostech organizmu)
  • vnímání – schopnost rozeznávat realitu kolem sebe
  • myšlení – aktivní proces, schopnost hledat souvislosti mezi informacemi, řešení něčeho. Je strukturované, cílené,
    soustavné.
  • emoce – krátkodobé, reakce na každodenní prožitky. Emoce mohou být kladné nebo záporné. Racionální a subjektivní.
  • chování – souhrn všech projevů jedince. Subjektivní.
    • expresivní (na základě urč. Emocí, afektů)
    • adaptivní (řešení problému)
    • výrazové (naše postoje, neverbální komunikace)
  • prožívání – vychází ze subjektivních pocitů, postojů, hodnot a zkušeností(vjemy, představy, emoce, rozhodování,
    vybavování z paměti)
  • psychika – souhrný název vnitřních procesů, který definuje každého člověka (součástí i nevědomí)
  • nevědomí – je stav našeho já, děje v lidské psychice, které si nejsme vědomi

 

Předmětem psychologie je prožívání a chování, které jsou východiskem k poznání osobnosti člověka.

 

Psychologické vědy

1) základní psychologické vědy

  • obecná psychologie – věnuje se teoretickým otázkám psychologie, podává celkový obraz o člověku, zabývá se
    problematikou poznávacích procesů, dynamikou citového života
  • psychologie osobnosti – zabývá se strukturou a vývojem osobnosti, zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi
    (charakter, schopnosti, temperament)
  • vývojová psychologie – zabývá se otázkami pojetí psychického vývoje člověka, zkoumá činitele ovlivňující vývoj,
    věnuje se charakteristikám vývojových etap člověka
  • sociální psychologie – řeší otázky forem a mechanismů začleňování lidí do mezilidských vztahů, sociálních skupin a
    společenských institucí
  • srovnávací psychologie – porovnává poznatky obecné psychologie s výsledky psychologie duševně nemocných
  • psychopatologie – zabývá se otázkami pojetí psychických poruch a potíží, zkoumá příčiny jejich vzniku

 

2) aplikované psychologické vědy

  • pedagogická psychologie – řeší psychologické aspekty rozvoje člověka v podmínkách výchovy, zkoumá
    problematiku účinného vyučování i poznávání žáka
  • klinická psychologie – orientuje se na diagnostiku duševních nemocí a potíží a na psychoterapeutickou péči o
    nemocné
  • poradenská psychologie – zabývá se školním, výchovným, profesním a manželským poradenstvím
  • soudní (forenzní) psychologie – zabývá se studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, expertizami
    pro soudní potřeby
  • psychologie zdraví, práce, reklamy, sportu, umění

 

Metody výzkumu v psychologii

  • pozorování – metoda, kterou sledujeme člověka a jeho projevy bez záměrného zásahu psychologa a zaznamenáváme
    je
  • experiment – metoda, kterou záměrně zasahujeme do podmínek a vlivů na zkoumanou osobu tak, aby všechny
    proměnné byly kontrolovány a ze změn se daly kvantitativně vyjádřit souvislosti
  • explorační metody – slouží ke sběru dat (rozhovory, testy, dotazníky)

Občanské právo – maturitní otázka

Tuto otázku do občanského práva nám zaslala Elis. Podrobnější zpracování najdete zde:

 

Dělení občanského práva

  • vlastnické
  • dědické
  • závazkové

 

Dědické právo

Dědí 3 způsoby:

  • 1) ze závěti
  • 2) ze zákona
  • 3) dědická smlouva

 

Dědická smlouva:

  • zůstavitel a ten co dědí, musí souhlasit obě strany i se změnami ještě za života
  • ze závěti: nepominutelný dědici-děti, u nezletilého musí dostat alespoň ¾ zákonného nároku a zletilí ¼ musí dát dětem, musí být sepsána, nejlépe s notářem
  • vlastnoručně napsáno, podepsáno; přesný datum
  • možnost měnit závět, či více závětí

 

Důvody k nedědění:

  • 1) když neposkytl pomoc v nouzi
  • 2) neprojevoval zájem
  • 3) trvale vede nezřízený život
  • 4) při odsouzení, trestný čin (zvrhlá povaha)

 

Dědická nezpůsobilost (dáno zákonem):

  • 1) kdo se způsobil trestného čino vůči zůstavitely
  • 2) manžel- dopuštěl se domácího násilý
  • 3) rodič – zbaven rodič. odpovědnosti

 

– zřeknutí dědického práva: za život, musí podepsat
– odmítnutí dědictví: např.dluhy
– vzdání se dědictví: ve prospěch někoho jiného
– odpovědnost za dluhy zůstavitele: dříve jsme museli do nabitého dědictví (výše) ale dnes situace může nastat že uhradíme dluhy do výše vlastního majetku-> v případě že věřitel dokáže že nebylo zahrnuto vše platá vše (například nepřiznali obraz)=nejednali fér
– způsob jak se tomu vyhnout= pořízení soupisu pozůstalostí
– ze zákona se dědí v 6 sklupinách1) manžel, děti 2)manžel, rodiče -> pak to jde níž, dědictví= pozůstalost
– závěť = poslední vůle

 

Právo závazkové

  •  vzniká z právních úkonů – ze smluv
  •  závazek znamená práva či povinnosti
  • patří sem odpovědnost za vady
  • pokud během záruky (24měsíců) zjistíme vadu reklamace –> oprava, výměna, vrácení peněz prodloužení záruky
  • nákup na internetu – možnost odstoupit do 14 dnů zánik závazků: řádným splněním uplynutí doby, kdy závazek platil dohodou obou stran znemožněno jeho plnění

 

úprava smluv:

  • Občanském zákoníku
  • Obchodním zákoníku
  • Zákoníku práce

 

lze uzavřít smlouvu, která není upravená v zákoně = nepojmenovaná smlouva

uzavření smluv:

  • písemně – nejčastější používání, uzavření před notářem
  • ústně
  • konkludentně – záleží na situaci
    •  není ani ústní ani písemná
  • před uzavřením: seznámit se s obsahem (jaká práva a povinnosti z ní vyplívají)
  • typy smluv: kupní, darovací, nájemní, o dílo, o půjčce, o úschově, o ubytování, o přepravě, cestovní, pojistná, o výpůjčce (bezplatně používám danou věc)

Geografie – zápisky

Tyto poznámky na téma geografie nám zaslala Veronika Valková, další podobné najdete v kategorii zeměpis zde:

 

Geografie

  • = věda, která se zabývá krajinnou sférou a zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase
  • Nejstarší věda lidstva
  • V překladu popis země
  • První Erathosthenes – odvodil kartografie (nauka o mapách), kartometrie (o měření na mapách)
  • Leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd

 

Objektem je krajinná sféra (FGS+socioekonomická sféra), která se skládá z:

    • Litosféry (kamenný obal země)
    • Pedosféry (půdní obal země)
    • Kryosféry (obal, ve kterém teplota po dobu dvou let nevystoupí nad 0°C)
    • Hydrosféra (vodní obal země)
    • Atmosféra (vzdušný obal země)
    • Biosféra (živý obal země)
    • Socioekonomická sféra (lidská společnost a její výtvory)

 

Krajina

  • = výřez z krajinné sféry, který obsahuje všechny geosféry

 

Dělení geografie:

  • Fyzická geografie – Goemorfologie – nauka o georeliéfu – studuje vznik a vývoj tvaru zemského povrchu
    • Klimatologie – studium podnebí
    • Meteorologie – studium počasí
    • Glaciologie – studium sněhového pokryvu
    • Geokryologie – věda o permafrostu (dlouhodobě zmrzlá půda)
    • Hydrogeografie – studium vodstva pevniny
  • Sociální geografie – populace, struktura, rozložení
  • Obecná
  • Regionální
  • Speciální – ekologie

Kartografie – maturitní otázka

Tuto otázku na téma kartografie nám zaslala Veronika Valková, další podobné najdete v kategorii zeměpis zde:

 

KARTOGRAFIE

  • Věda zabývající se tvorbou a zpracováním map
  • Mapa = zmenšený obraz Země
  • Používá se měřítko = poměr
  • Globus = zmenšený model země

 

Obsah mapy

  • Výškopis – vyjadřuje nadmořskou výšku, kóty (označení výšky), vrstevnice, barevnou hypsometrii (škálu)
    • Vrstevnice – čára na mapě, která spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou
    • Spádnice – kolmice na vrstevnici
    • Hloubnice (izobáta) – spojuje místa se zápornými výškami
    • Hypsometrie = barevná škála, barevně zobrazuje výšky
    • Šrafování, stínování
  • Polohopis – znázorňuje vzájemnou polohu objektů zemského povrchu v horizontálním směru, používají se mapové značky
    • Bodové značky – výškové body, důležité budovy, města, nerostné suroviny
      • Geometrické (čtverec – černé uhlí, trojúhelník – ropa)
      • Písmenkové (Au – zlato)
      • Číslicové (nadmořské výšky)
      • Symbolické (hrady, zámky, lázně…)
    • Čárové značky – hranice, vodní toky
      • Plná, přerušovaná, čárkovaná, dvojitá
      • Barevná (řeky, hranice…)
      • Izolinie – spojuje stejné hodnoty
        • Izoterma – teploty
        • Izobara – tlak
        • Izohyeta – srážky
      • Pohybová čára – znázorňuje směr pohybu (mořské proudy)
    • Plošné značky zahrady, lesy, pouště
      • Kartogram – hustota osídlení, vyjadřuje kvantitu děje
      • Kartodiagram – věkové složení obyvatelstva, vyjadřuje kvalitu děje

 

Dělení map

  • Podle obsahu
    • Obecně geografické – přehledy map s malým měřítkem, většinou atlasy, znázorňují velké územní celky (atlas, politická mapa..)
    • Speciální, tématické – zobrazují speciální vlastnosti jevů (synoptická mapa pro předpověď počasí)
  • Podle měřítka
    • Topografické (velké) – do 1:200 000 podrobná
    • Střední – 1:200 000 – 1:1 000 000
    • malé – nad 1:1 000 000
    • plány – 1: 5000 , 1:500 velmi podrobná
    • atlasy – soubory map (atlas obyvatelstva, školní atlas, atlas světa, vojenský atlas)
  • podle vzniku
    • originální – vznikají měřením v přírodě
    • odvozené – bez terénního měření

 

Důležité pojmy

  • generalizace = zjednodušení
  • nejstarší mapy tvořili Erathosthenes a Komenský
  • planimetr – přístroj k měření plošného obsahu
  • GPS – elektronická navigace
  • Křivkoměr – používá se k sčítání a odčítání délek na mapě
  • Fotogrammetrie – letecký snímek povrchu
  • Azimut – pochodový úhel mezi severem a místem, kam chci jít
  • Exonyma = slova, která jsou běžneji používaná, než jejich pravý název (Wien = Vídeň, Paris = Paříž)
  • Choronyma = názvy vodorovných částí souše (světadíly, ostrovy…)
  • Toponomastika = nauka o zeměpisných názvech

Příspěvek útulku pro psy – úřední dopis

Tento úřední dopis nám zaslal Petr Soukup, další podobné slohové práce (dopisy) najdete zde.

 

Petr S.

Lisá 38

378 92 Nová Bystřice

Tel: 720 981 880

Email: pet*******@seznam.cz

 

Městský Úřad Jindřichův Hradec

Budějická 378/II

378 00

 

Podlesí 25. 1. 2022

 

Příspěvek na stavbu útulku pro psy

 

Vážená paní, Vážený pane,

dovoluji si Vás kontaktovat s prosbou. Jistě víte, že naše město má dlouhodobý problém s toulavými zvířaty. My, jakožto milovníci zvířat jsme se rozhodli tento problém vyřešit. Napadlo nás postavit útulek pro opuštěná zvířata. Dostalo by se jim řádné péče, mohla by si najít nový domov. Zároveň by nerušila občany města a turisty. A turismus jako takový patří k hlavním příjmům našeho města.

Potřebujeme příspěvek na stavbu. Mluvíme zde o částce sedm milionů korun. Uvědomujeme si, že tato částka je nemalá, ovšem jak už jsem uvedl, výstavba by byla pro město velice výhodná investice. Prosím o zvážení a případné kontaktování emailem či SMS zprávou.

 

Děkuji

Soukup

Citát z knihy Malý princ – úvaha

Tuto úvahu nám zaslal Jakub M., další úvahy najdete zde.

 

,,Když člověk ponižuje, pak jen proto, že je sám nízký.“

Citáty z knihy Malý princ by se mohly tesat do kamene. V každém z nich se ukrývá veliká pravda. No a v tomto případě tomu není jinak.

Když se řekne slovo ponižování, okamžitě se mi vybaví šikana. Tato dvě slova jsou v podstatě synonyma. Ponižovat někoho můžeme dvěma způsoby. Jednak fyzicky (bití, kopání, kousání…) anebo psychicky (pomlouvání, urážení…). Těžko říct, co je horší. Jedno je ale jasné. Agresoři, kteří šikanují, mají často mnoho svých problémů. Právě ponižování druhých jim pomáhá léčit si své vlastní komplexy a vybíjet si zlost na jiných. Nejčastěji jde o děti pocházející z chladného rodinného prostředí nebo z bohaté či neúplné rodiny. Samozřejmě může šikanovat i normální dítě z normálních poměrů, ale je to méně časté. Vždy, když se řeší šikana ve škole, automaticky je agresor odsuzován. A to je dle mého názoru špatné. Ano, určitě je třeba ho nějak potrestat, ale nikdo se ho už nezeptá, proč se vlastně chová zle nebo agresivně k jiným. Člověk, kterého něco trápí, častokrát postupuje neúplně podle svých představ a neuvědomuje si možné následky svého jednání.

 

Ponižování tady vždy bylo a vždy bude, ale musíme s ním bojovat a pomoct oběma stranám – jak oběti, tak agresorovi.

 

Hodnocení: 1 = výborně

České národní obrození

NÁRODNÍ OBROZENÍ

  • =celospolečenský proces, kterým byl obrozován Český národ
  • konec 18.stol.
  • v r.1620= bitva ba Bílé hoře => České stavy x Habsburkové (protestanti x katolíci-výhra)
    • Habsburkové=rakouský rod, upevňuje moc v Čechách
    • z Čech staré šlechtické rody odchod do exilu=> přichází katolická šlechta- úřední jazyk= německý (cizojazyčná šlechta proto na venkov, jelikož byli nuceni mluvit německy)
  • po 150 letech= česky mluvili pouze obyčejní lidé na venkově, vyšší kruhy česky mluvit neumí=> český jazyk se nevyvíjí=> chudá=> vymírající jazyk=> Český národ poněmčovaný

 

PŘÍČINY:

  • Zrušení nevolnictví
  • Stěhování z venkova do měst (německy mluvících)
  • Intelektuálové v Praze

 

OBNOVA:

  • V ulicích se lidé potkávají s ČJ
  • Začali se o ní zajímat

 

POČÁTKY NÁRODNÍHO OBROZENÍ (1.fáze-obranná)

JOSEF DOBROVSKÝ

  • Velice vzdělaný, chytrý, kritický, racionální, myslel si, že už ČJ zanikne nadobro
  • =modrý albé (kabát, který nosil byl modrý)
  • Velká autorita
  • Narozen v Uhrách=> žil ale v Čechách
  • 2 rody:
    • 1) NOSTICOVÉ-podporoval je, pracoval u nich jako domácí učitel (přes 10 let)
    • 2) ČERNÍNOVÉ-v posledních chvílích se o něj starali
  • Studijní cesty po Evropě (studoval archivy, knihovny)
  • Největší vliv Švédsko (bojovali o Prahu=> ukradli i spoustu cenných věcí, rukopisů a knih, …)
  • Dobrovský je našel ve Švédsku a psal o nich
  • Psal německy nebo latinsky (jelikož ČJ nebyla bohatá na slovní zásobu)
  • Díla:
    • ZÁKLADY JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO
      • Zrekonstruoval ho (na základě památek), napsal něco podobného mluvnici
      • Považován za zakladatele vědy= SLAVISTIKY (věda o slovanských kulturách, literaturách, jazycích)
    • DĚJINY ČESKÉ ŘEČI A LITERATURY
      • Starší česká literatura (př. středověká, renesanční)
      • Doba veleslavínská (rozfázoval dějiny české literatury), období, kdy ČJ byla na nejlepší úrovni
    • ZEVRUBNÁ (podobná) MLUVNICE JAZYKA ČESKÉHO
      • Když chtěl napsat mluvnici, tak z něčeho musel čerpat, ale ne z ČJ tehdejší doby, protože nebyla dobrá=> vybral si z doby veleslavínské
      • Byla to ČJ spisovná (byla ve spisech)
    • NĚMECKO-ČESKÝ SLOVNÍK
      • Ve své době velice důležitý
      • Srovnání německého jazyka s českým
      • Doplňoval do ČJ starší výrazy

Na zač. 19.stol. objeveny rukopisy:

  • 1) KRÁLOVEDVORSKÝ RUKOPIS
  • 2) ZELENOHORSKÝ RUKOPIS
  • Měli být údajně staré (z raného středověku, 6. stol.)
  • Obrozenci velice nadšeni, že byla ČJ na úrovni jako ostatní jazyky
  • Dobrovský prozkoumal a tvrdil, že jsou to falzifikáty (nepravé texty)
  • Důvody, proč si to myslel: Vyšehrad tehdy ještě nestál, podle Kosmova svědectví byl vystavěn teprve po povolání Přemysla na trůn
  • Podle něj mazanice, podvod a ničemnost (obelhává čtenáře, veřejnost, svádí k falešné víře, falešným nadějím)

 

VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS

  • Studium filosofie a později práv
  • Začal pracovat jako NOVINÁŘ
  • Zakládal noviny vlastní např. KRAMERIUSOVY c.k. VLASTENECKÉ NOVINY
  • Pracoval v nakladatelství= ČESKÁ EXPEDICE
  • Vydával knihy s vysokou úrovní ČJ
  • Knihy zaměřené na obyč. Lidi-lidová četba, historické kalendáře, atd….

 

HISTORICI

  • O české historii se nic moc nevědělo, pouze z KRONIKY ČESKÉ-nebyla sice historicky přesná, ale velice čtivá
  • 1) GELABIUS DOBNER-starší historické dokumenty
  • 2)FRANTIŠEK MARTIN PELCL-napsal „opravenou“ verzi= NOVÁ KRONIKA ČESKÁ (historicky přesná), první učitel českých dějin na pražské univerzitě

 

POEZIE:

1) VÁCLAV THÁM

  • básník, divadelník, dramatik
  • divadlo i hrál
  • pro divadlo psal a překládal
  • vydal= BÁSNĚ V ŘEČI VÁZANÉ=almanach
  • texty starší doby
  • POEZIE ANAKREONTSKÁ=víno, ženy, zpěv

 

2) ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER

  • Kněz, zajímající se o literaturu
  • Dílo= SEBRÁNÍ BÁSNÍ A ZPĚVŮ=almanach (napsal i se svými kamarády)
  • Jeho poezie= ÓDA NA JANA ŽIŽKU Z TROCNOVA
    • Oslavná báseň
    • Zobrazení husitského vojevůdce
    • ÓDA NA JAZYK ČESKÝ

 

Tuto maturitní otázku nám zaslala klarasvarc, další zpracování najdete zde:

Život s hvězdou – postavy

Hlavní postavy z díla Jiřího Weila – Život s hvězdou:

  • Josef Roubíček: postava, vypravěč, žid, bývalý bankéř, skromný, osamělý, miluje Růženu, snaží se být nenápadný a izoluje se od ostatních, z počátku dodržuje všechna nařízení později některá z nich opakovaně porušuje
  • Josef Materna: dělník, odvážný, aktivní v odporu proti nacistům, má mnoho přátel, pomáhá Josefu a mění jeho pohled
  • teta a strýc: vychovávali Josefa, majetničtí, nemají s Josefem dobrý vztah, vyčítají mu, že všechno špatné se stalo kvůli němu, že je nevděčný, omluví se, až v poslední chvíli, při odchodu do transportu
  • kocour Tomáš: toulavý kocour, plachý, Josef se s ním dělí o to málo, co má i když jakožto Žid mít kocoura nesmí, Josefovo nejlepší přítel, vypráví mu, nahrazuje lidský kontakt

 

Více podrobností o tomto díle najdete zde:

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.